(17.00 hodin)
(pokračuje Pilný)
To se mi bohužel jeví jako poněkud zbytečné, protože v té době všichni, kteří tady sedíte, pravděpodobně, nebo většina z vás, má smartphony a v té době budete otevírat dveře, hlasovat, platit, otevírat auta pomocí smartphonů, u něhož se dá ta identifikace zajistit mnoha různými způsoby, například otiskem prstů. V současné době i Ministerstvo vnitra tenhle způsob pilotuje. To, že je ve zprávě konstatováno, že Česká republika bude povinna od září 2018 rozpoznávat elektronickou identitu, je pravda, to je jistě úřednický argument, ale rozhodně neplatí, že plošné zavedení občanských průkazů s kontaktním elektronickým čipem je nezbytné z důvodu maximálního využití. K žádnému plošnému zavedení tímto způsobem v žádném případě nedojde.
Na tom zákonu mi nevadí ani to, že zavádí elektronické občanky, protože proč bychom se nepokusili možná jako další možnou identitu něco takového zavádět, ovšem ne konstrukcí, která je v zákoně navržena. Už teď tady máme způsoby, jak komunikovat se státní správou, dokonce pod penalizací, ať jsou to datové schránky, do kterých osoby, které mají datové schránky povinně zřízené, musí povinně podávat daňové přiznání pod penalizací, takže existují způsoby, jak adresovat konkrétní věci, které se týkají státní správy.
To, co mě nakonec přesvědčilo k tomu, že udělám to, co teď vzápětí řeknu, je to, že tam je vyčísleno, že občany stojí návštěva, která je spekulativně určena na dvakrát dvě hodiny za rok, 1 mld. 742 mil. Tím, pokud je to pravda, každý rok zatěžujeme občany 1 mld. 742 mil. Z toho pro mě jednoznačně vyplývá, že důvod, proč to tak je, je také proto, že přijímáme celou řadu zbytečných zákonů. A tenhle zákon v té podobě, jak je předkládán, zcela zbytečný je. Proto navrhuji vrácení předkladateli k dopracování.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Váš návrh jsem si zaevidoval. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Běhounek a připraví se pan poslanec Bendl.
Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, argumenty, které jsou tady snášeny, samozřejmě jsou pro i proti. Ale národní elektronická identita, nebo identitní prostor, který by měl každý stát svým občanům zajistit, by měl být na nejvyšším stupni důvěry a pokud možno bezplatně.
Jak zde bylo řečeno, od září na základě nařízení eIDAS by měly jednotlivé státy rozeznávat vzájemně nahlášené systémy. To znamená, že sice eIDAS nenařizuje vybudování národního identitního prostoru, ale je potřeba, aby se členský stát tímto zabýval a v zájmu obyvatel využíval co nejširším způsobem tyto služby. Cílem této právní úpravy je umožnit občanům provádět elektronickou identifikaci prostřednictvím občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v kontaktních elektronických čipech jako základní veřejné listiny vydávané občanům pro prokázání totožnosti jakoukoliv podporovanou cestou.
Samozřejmě s tím jsou související i jednotlivé vedlejší efekty. Jak bylo řečeno, měl by být zrušen správní poplatek za občanský průkaz a stát by to měl vydávat bezplatně.
Pokud bychom nevybudovali tento vlastní identitní prostor, tak s ohledem na rozvíjející se služby eGovernmentu můžeme očekávat, že ztratíme možnost jako český stát o jakékoliv další systematické rozvíjení a podporování služeb souvisejících s elektronickou identifikací českých občanů a může nastat to, co už se děje, že se mnozí naši občané identifikují v Estonsku nebo v jiných státech. Česká republika právě od 29. září by rozpoznávat elektronickou identifikaci ostatních ohlášených systémů měla a měla by být na to připravena v rámci Evropské unie.
Pokud nebudeme vytvářet vlastní identitní systém, který by umožňoval elektronickou identifikaci, tak se můžeme dostat do situace, že tuto záležitost budou vykonávat soukromé subjekty. Kontroly a možnosti těchto systémů potom pro Českou republiku jako stát budou velmi obtížné. Pokud si vybudujeme vlastní identitu a nebudeme občanské průkazy využívat, potom samozřejmě hrozí, že nebudeme mít speciální odpovídající prostředek nosiče pro prokázání identity. eIDAS je samozřejmě nařízení, které nás tímto svazuje, ale bylo by velmi dobře, kdybychom tento systém podpořili a využili, jak už zde bylo řečeno, elektronický občanský průkaz i pro instituce, jako je Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, dovedu si představit i zdravotní pojišťovny a všechny ostatní záležitosti s tím spojené.
V případě, že se většina států rozhodne tímto způsobem postupovat, bylo by asi namístě, abychom hledali cestu k řešení tohoto způsobu. A já jednoznačně podporuji, abychom tento materiál poslali přes první čtení do výborů, aby se daly prodiskutovat všechny otázky, které zde padly.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Pilný.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji ještě jednou za slovo, pane předsedající. Já bych jenom chtěl konstatovat, že potřebujeme elektronickou identitu. Naprosto jednoznačně ji potřebujeme mít co nejdříve, protože tady už existuje celá řada soukromých subjektů, které si vlastní identifikaci vytvářejí. Ne že budou, oni už to udělali a my to využíváme. Určitě potřebujeme elektronickou identitu, určitě potřebujeme vlastní elektronickou identitu bezpochyby, ale ne takovou, jaká je navrhována. A znovu říkám, že jsem tady uvedl jako zásadní argument, a ten nebyl vyvrácen, že po pěti letech platnosti tohoto zákona, jak je konstruován, bude tento předmět vlastnit 20 % občanů. To opravdu není splnění nějakých nařízení Evropské unie.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Bendl.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že jsem poměrně zmatený z debaty, která zde probíhá, když předseda hospodářského výboru, významný člen, to určitě není možné zpochybnit, vládní koalice, říká, že jak je návrh předložen, je zbytečný, že by se to mělo udělat jinak a lépe. Jak se k tomu tedy má postavit opozice, když ani sama koalice neví, jak to má vlastně udělat, když se ve vládě nejste schopni domluvit na tom, kudy jít?
Já sice rozumím panu předsedovi, že říká, že by to šlo lépe a že do budoucna budou chytré telefony umět, nebo už to umějí dneska, přečíst si otisk prstu a tak dále, ale je vidět, že na to vaši kolegové vůbec nereagují. Tak my jako opozice spíše stojíme před otázkou: Bude se tedy vůbec něco dít? Jste nějak domluveni na tom, kudy dál? Existuje nějaká vaše vládní vize v téhle oblasti, když jeden hot a druhý čehý? Nechcete se tedy nejdřív domluvit na tom kudy, a pak sem s tím přijít: Protože my jsme opravdu shodou okolností napříč politickým spektrem byli v Estonsku, a o co jsme se speciálně zajímali, bylo používání ID karty, chcete-li, jako přístupového klíče, kde si může ten Estonec vzít svoji ID kartu, strčit ji, zjednodušeně říkám, do počítače nebo do zařízení propojeného s mobilem a přihlásit se do státní informační sítě a může si tam řešit řadu věcí a systém pozná, který občan se tam objevil, přihlásil a může komunikovat jak s registrem obyvatel, tak může komunikovat s registrem automobilů, může komunikovat s registrem majetkovým, katastrálním úřadem a tak dál a tak dál. Nemusí dělat takové věci, kdy vás to či ono ministerstvo, ten či onen státní úřad nutí k tomu, že si tedy můžete stáhnout formulář, ten formulář musíte doma vytisknout, pak ho musíte podepsat, v lepším případě ho nepotřebujete notářsky ověřit, a pak si ho někde naskenovat a poslat ho zpátky úřadu, ale mezitím si možná zajít k notáři a pak tam stejně originál poslat. To ten estonský systém nezná, protože umí uživatelsky být jednoduchý pro občana. ***