(17.30 hodin)
(pokračuje Klán)
Zastánci tohoto projektu často argumentovali tím, že se jedná o významný nástroj v boji proti korupci. Tvrdily to zejména některé neziskové organizace, které jsou placeny právě donátory, či chcete-li, soukromým kapitálem. No a jelikož jsou financovány právě tímto kapitálem, tak se často snaží prosadit takové zákony, které mají pod rouškou boje proti korupci oslabit pozici národního státu.
Vraťme se ale zpátky k registru smluv. Na základě schváleného zákona musí v registru smluv uveřejňovat státní instituce, a tím pádem celý stát, tedy i jím vlastněné firmy, uzavřené smlouvy nad 50 tisíc korun. Zde nastává první problém - proč mají v registru smluv uveřejňovat smlouvy firmy, které vlastní stát, a ne soukromé společnosti. Dle mého názoru jsou zveřejněním smluv ohroženy státní firmy na trhu, kde vládne drtivá konkurence v současné podobě globalizace. Registr smluv tedy narušuje rovnoprávnost vlastnictví podle Ústavy, tedy soukromé versus státní.
Další problém spočívá v tom, že samotný registr smluv není protikorupční zákon. Je samozřejmé, že možnost nahlížení do smluv má v sobě jistý protikorupční potenciál, lze jej tedy považovat za nástroj veřejné kontroly. To má ale svá úskalí, že občan přece nemůže kontrolovat všechny smlouvy, které by chtěl, například smlouvy z oblasti bezpečnosti atd.
Nyní přecházím do oblasti, co zachrání občan, když se bude moci dívat, nahlížet nebo listovat v uzavřené smlouvě, která právě bude dána do registru smluv. Připomeňme si, že registr smluv je funkční a funguje od 1. 7. letošního roku. Co tedy občan zachrání, když se bude moci dívat do nevýhodně uzavřené smlouvy? To je zajímavá otázka. Já jsem tuto otázku tady pokládal už mnohokrát, dokonce jsem ji pokládal i slavné Rekonstrukci státu. Dlouho jsem se nedočkal od neziskových organizací odpovědi, až mi konečně po více jak půl roce jedna dorazila od Rekonstrukce státu, která mě má asi hodně ráda, když ze mě dělá jednou zatmívače, jednou že dostanu čtyři trestné body nebo červené karty. Cituji: "Jsme přesvědčeni, že v takovém případě budou muset veřejně obhájit uzavření takové smlouvy odpovědné osoby a případně vyvodit odpovědnost. V krajním případě může mít uzavření smlouvy i trestněprávní rovinu. Především ale budou takové případy mít preventivní dopad na všechny povinné osoby, jelikož ty budou vnímat veřejnou kontrolu a budou spíše postupovat zodpovědně, hospodárně a podle práva."
Musím říci, že se jedná o značně naivní odpověď. Jedná se totiž o laický pohled na daný problém. Daná osoba, která by nahlížela do registru smluv, by totiž musela být značně erudovaná jak v oblasti obchodního práva, tak v oblasti trestního práva, stejně třeba i v oblasti ekonomie, prostě v různých oblastech. Obyčejný občan, v uvozovkách, skutečně nepozná, zda je daná smlouva výhodná, nebo nevýhodná. Pokud by tohle chtěl někdo zjišťovat, tak by si musel najmout drahé právní a jiné poradenské služby. Možná lze podat v případě pochybností trestní oznámení. Jenže co potom dál?
Teoreticky zde můžeme použít Klausovu analogii na ideu privatizace devadesátých let minulého století. Každý se může rovnoprávně zúčastnit privatizace. Formálně jistě ano, ale realita, jak ukázala praxe, byla naprosto jiná. Takže do registru smluv mohou nahlížet všichni, ale těžit ze získaných informací bude podle mého názoru pouze soukromý kapitál.
Nabízí se tedy otázka, jak jednotliví občané erudovaně poznají, že jde o nevýhodně uzavřenou smlouvu. Nebo se snad domnívají, že tak budou sami od sebe činit nejlepší právníci, kteří jsou v advokacii a dělají byznys? Anebo nejlepší ekonomové, kteří rovněž dělají byznys? Tito lidé to dobrovolně dělat nebudou, protože za prvé dělají svůj byznys, což plyne z logiky současného kapitalismu, a za druhé, někteří se totiž přímo podílejí na obchodě, který označujeme pojmem nevýhodná smlouva. Jedná se opět o jejich byznys, tentokráte sice eticky společensky pochybný, ale právně naprosto čistý. Z toho zbývá ještě možnost přeplatit odborníky, aby dělali byznys pro společenskou kvalitu smluv, ale to je v kapitalismu, dámy a pánové, pouhopouhá iluze.
Takže komu vyhovuje registr smluv? Položme si tuto otázku na závěr. Jak již bylo uvedeno výše, podle mého názoru pouze soukromému kapitalismu a soukromému kapitálu jako celku, který vidí do karet národnímu státu a tímto způsobem jej bude postupně privatizovat. Proto já podpořím jakékoliv pozměňovací návrhy, které tomu zabrání a z registru smluv budou vyjímat všechny státní, polostátní a jiné firmy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. S přednostním právem pan předseda - to nejde, není otevřena rozprava. S přednostním právem, prosím, pakliže máte zájem. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Opravdu se vejdu do limitu faktické poznámky.
Já naprosto chápu zakladatele národního podniku Budvar, který nechce dostat svůj podnik do komparativní nevýhody vůči konkurenci, ale chtěl bych to nasvítit z jiného úhlu. Tato skutečnost neukazuje na absurditu registru smluv. Tato skutečnost ukazuje na absurditu faktu, že stát vlastní pivovar. Stát si občané zřizují za účelem výkonu celé řady veřejných služeb, ale určitě ne za účelem toho, aby vlastnil a provozoval pivovary. Pokud se z nějakého důvodu stát rozhodne vlastnit a provozovat pivovar, pak holt zase musí počítat s tou komparativní nevýhodou větší veřejné kontroly. Nemůžu koláč mít a současně ho i jíst. Předkladatel se o to snaží. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S přednostním právem pan místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. K této normě jsem připravil několik pozměňovacích návrhů a v obecné rozpravě je uvedu. Jsou čtyři. Pěkně postupně.
Podal jsem pozměňovací návrh, který je uveden v systému pod číslem 4936. Tento pozměňovací návrh byl inspirován stanoviskem Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a již proběhl obsáhlou diskusí ohledně tohoto zákona ve výborech. Je zcela zjevné, že schváleným zákonem o registru smluv bychom dostali do složitého postavení firmy ve státním, krajském a obecním vlastnictví. Rozdílnými povinnostmi bychom založili nerovnost soukromého a obecního či státního vlastnictví a významně bychom poškodili společnosti vlastněné obcemi, kraji nebo státem. Tímto bychom sekundárně poškodili akcionáře a ohrozili výnosy z dividend do těchto veřejných rozpočtů. Jsem přesvědčen, že bychom byli sami proti sobě, a kdo byl v komunální politice, ví, o čem mluvím.
Původní návrh zákona mluví o národním podniku Budvar, ale v úplně stejném postavení jako Budvar je například, a protože jsem z jižních Čech, tak uvedu například pivovar ve Strakonicích, který je ovšem v obecném (obecním?) vlastnictví.
Zmíněná studie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže upozorňuje - není to studie, je to stanovisko: Přijetí legislativy, která jednu skupinu soutěžitelů zvýhodňuje oproti jiným, je v rozporu s principy hospodářské soutěže. V tomto ohledu nebude možno zákon o registru smluv vykládat konformně se zákonnými pravidly fungování hospodářské soutěže, resp. s vysokou pravděpodobností tak může dojít k rozporu s ústavními principy právního řádu České republiky, potažmo základními principy fungování Evropské unie. V diskusi Úřad pro hospodářskou soutěž rovněž upozornil na fakt, že problémy nelze velmi často ošetřit pouhými začerněnými částmi podléhajícími obchodnímu tajemství. Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mám pro zájemce k dispozici.
Na tyto problémy upozorňuje také Svaz měst a obcí a ke stejnému názoru dospěla i studie Ministerstva vnitra o obchodně-ekonomických rizicích zákona o registru smluv. Mnozí z vás ji mají k dispozici.
Druhý můj pozměňovací návrh je v systému pod číslem 4632, kdy můj pozměňující návrh naopak doporučuje rozšíření zveřejňování smluv v registru, a to o smlouvy, které souvisí s čerpáním veřejných prostředků z veřejných rozpočtů, včetně evropských fondů. Přijde mi logické, že by měla být zveřejňována nejenom samotná smlouva o poskytnutí dotace, ale i smlouvy, na které dotační zdroje byly použity. ***