(17.40 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Další můj pozměňovací návrh je v systému pod číslem 4491. V zájmu zvýšení transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky tento návrh zahrnuje povinnost uveřejňování smluv v registru smluv rovněž pro nestátní neziskové organizace. A z důvodu omezení administrativní náročnosti se navrhuje limitovat vznik povinnosti zveřejňování smluv částkou ve výši 2 mil. korun. Například abychom tím neotravovali dobrovolné hasiče na venkově. Tato hranice reflektuje skutečnost, že podle centrální evidence dotací z rozpočtu činila v letech 1999 až 2015 výše dotace čerpané ze státního rozpočtu v průměru na příjemce - správní formou spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu nebo obecně prospěšné společnosti - cca 1,5 mil. Díky zavedení uvedeného limitu tak nebudou administrativně zatěžovány zejména menší nevládní organizace. Chci zde říct, že princip registru smluv je jasný. Tam, kde se čerpají veřejné dotace, veřejné peníze, tam doporučuji a jsem pro, aby se smlouvy zveřejňovaly, protože občané mají právo vědět, jak jsou tyto zdroje využívány. Kde nejsou čerpány veřejné prostředky a společnosti, byť s podílem obce, kraje či státu, jsou vystaveny hospodářské soutěži, tam platí jiné mechanismy kontroly a nelze tyto společnosti poškozovat oproti společnostem stoprocentně vlastněným soukromými subjekty v rámci hospodářské soutěže.
Poslední pozměňující návrh je pod číslem 4935, kdy stávající znění § 8 odst. 2 nařizuje v rozporu s principy soukromého práva a s § 559 občanského zákoníku výslovně pouze písemnou formu jako jedinou možnou formu uzavíraných smluv, které se uveřejňují v registru smluv. Je přitom evidentní, že i smlouvy uzavírané z různých důvodů v jiné formě, zejména ve formě ústní, telefonické, automatizované či v jiných praktických formách, které si vyžaduje praxe, lze následně zachytit v písemné podobě a uveřejnit v registru smluv. Není přitom problém převést následně obsah takové smlouvy do písemné formy a takto ji zveřejnit. Zájmy chráněné zákonem o registru smluv tím nebudou nijak dotčeny a vyjde se tím vstříc požadavkům smluvní praxe a ústavně zaručené smluvní svobodě.
Podrobnější zdůvodnění máte přiloženo ke každému pozměňujícímu návrhu pod čísly, která jsem uvedl a jsou uvedena v systému.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Pan kolega Stupčuk nemůže dostat prostor pro faktickou poznámku, neb... (Hlasy z pléna.) Pardon, vy jste zpravodaj. Tak to je přednostní právo. Ale omlouvám se, nejprve se přihlásil pan místopředseda Filip, takže jako zpravodaj po něm. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, vážené paní a pánové, dovolte mi, abych se vrátil k principu tohoto návrhu zákona. Začnu od Ústavy České republiky a dovolím si citovat, abychom nezpochybňovali nic.
Článek 11 odst. 1 Ústavy České republiky říká, že každý - každý - má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. To je článek 11 odst. 1. A potom v odstavci 2 se říká, že zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství, veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, a tak dále. Na druhé straně je odstavec 3, který říká: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu, životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Tolik článek 11, který jasným způsobem stanoví, co je vlastnické právo a že jeho zákonný obsah a ochrana je u všech vlastníků stejná.
Tento návrh zákona není žádným návrhem zákona, který by řešil něco protikorupčního. Nic takového není. Tento návrh zákona je v rozporu s článkem 11 Ústavy České republiky, a buď se s tím jako Poslanecká sněmovna vypořádáme, že tento ústavní rozpor odstraníme, anebo nezbude nic jiného těm podnikům, které jsou tímto zákonem poškozeny, projít celou soudní cestou a obrátit se na Ústavní soud, aby tento zákon zrušil, pokud se nenajde 41 poslanců, kteří takový návrh ústavní stížnosti vypracují. Já jsem připravený vypracovat, mám pro to stanovisko nejméně dvou právních kanceláří, které říkají, že tento návrh zákona protiústavním způsobem omezuje vlastnické právo státu, kraje a obcí. To je realita.
Takže podívejte se, je to jednoduché. Jestliže říkáme, že není nic proti tomu, aby ten, kdo nakládá s majetkem státu, ať už je to Česká republika, územně samosprávný celek, státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, případně dobrovolný svazek obcí či regionální rada regionu soudržnosti, tak v tomto ohledu ano, to jsou veřejné instituce, které nehospodaří za účelem zisku, které hospodaří s daňovými prostředky, a můžeme na ně nakládat další povinnosti, protože ty jsou hospodáři na tom státním majetku.
Pokud jde ale o podniky, které jsou zřízeny k tomu, aby podnikaly, to znamená podle zákona o korporacích, ať už je to státní podnik, ať už je to národní podnik Budvar nebo jiné podniky, tak ty jsou samozřejmě v tomto ohledu postaveny mimo rámec článku 11 odst. 1. A v tomto případě je potřeba, abychom se s tím jako Poslanecká sněmovna vypořádali. My tady nemůžeme na základě nátlaku určité skupiny, která nevím, jak byla zřízena, jejíž zástupci nebyli nikým zvoleni do tohoto parlamentu a která usiluje o to, abychom pokřivili ústavní systém tohoto státu, tak nemůžeme jim vyhovět, protože bychom hlasovali v rozporu s článkem 11 odst. 1 Ústavy České republiky.
Já vás žádám, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, abychom změnu zákona udělali tak, abychom z toho vyloučili ty podnikatelské subjekty, protože v tom případě je stavíme do nerovného postavení a nezaručujeme zákonem o registru smluv rovné postavení jednotlivých vlastnických forem. A buď se s tím vypořádáme tady, anebo za nás bude rozhodovat plénum Ústavního soudu.
Podotýkám, že si nemyslím, že bychom měli ztěžovat práci těm, kteří hospodaří s majetkem státu na svůj účet, za své peníze a tomuto státu odvádějí nemalé prostředky v daních, a to jak v daních přímých, tak v daních nepřímých. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že všechny pozměňovací návrhy, které povedou k tomu, že pokud v § 2 tohoto návrhu v odstavci prvním od toho písmene k) cokoli vyřadíme, tak v tom případě jenom vyhovíme dikci Ústavy. Jsem přesvědčen, že tento návrh zákona má projít Poslaneckou sněmovnou, abychom nemuseli sáhnout k tomu, že se budeme na Ústavní soud obracet. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu místopředsedovi. Nyní prosím pana zpravodaje s přednostním právem.
Dnes od 18 hodin se omlouvá paní Olga Havlová, dále se od 18 z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová, od 17 z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Šarapatka, od 17 hodin se z důvodu jednání ve volebním kraji omlouvá pan poslanec Jiří Holeček a paní poslankyně Marta Semelová se omlouvá ve čtvrtek 20. října od 9 hodin z pracovních důvodů.
Prosím, pane zpravodaji. ***