(11.30 hodin)
(pokračuje Koskuba)

A poslední věcná poznámka. Správně jste tu mluvili o mnohé kolejnosti vzdělávání, bla bla bla. Když se měnilo vzdělávání, a víte, že kupříkladu paní ministryně Valachová je velice aktivní a je tady každou chvíli s nějakým zákonem, mě jako konzervativce a zdravotnického vysloužilce by vůbec neštvalo, kdyby se totiž střední zdravotnické školství vrátilo pod křídla Ministerstva zdravotnictví, školy se vrátily tak, jak byly - já to totiž pamatuji, ještě po takzvaném vítězném listopadu to fungovalo -, k patřičným nemocnicím. Protože, dámy a pánové, vzdělání je krásná věc, ale jsou povolání, kde je rozhodující praxe. A mezi to patří i zdravotní sestry. A jestliže školy byly u nemocnic a holky ve čtvrtém ročníku se střídaly na jednotlivých klinických pracovištích a dělaly svou práci, tak nejenže ony samy si vybraly, kam nastoupí, a to prosím vás nebyly jednom fakultky, to skutečně bylo v celé republice, ale věděly, o čem to je. Takhle se učí někde a pak přijdou do nemocnice a jsou překvapeny, jak to tam vypadá.

Ale přiznávám, že i na toto jsem tlačil, ale to už bychom od pana ministra, nebo ministrů a vlády chtěli asi moc. Ale považuji za svou povinnost to tu nahlas říct. A jestli někdo budete mít pochyby o tom, zda vám život zachrání sestra diplomovaná pouze s maturitou... Kdo mě zná blíž, ví, že mám často přirovnání s armádou. Nedovolili jsme městským strážníkům ani po 20 letech služby, aby se obešli bez maturity, a já s tím nesouhlasil, považuji to za chybu. Na druhé straně naštěstí dovolujeme vojákům, že vojáci i velice kvalitní, jak jsem měl možnost se přesvědčit, i v zahraničních misích, kteří opravdu bojují, zatím nemusí mít všichni válečnou akademii. A přesto dobře dělají svoji práci a praxí naopak možná převýší mnoho bílých límečků z nějakých poslucháren.

Zatím též nepožadujete, aby metro, jestli to někdo používáte, či tramvaj, kde jde též o lidské životy, řídil bakalář vysoké školy dopravní. Má to svoji logiku. Tím nikdo sestry nedeklasuje, že chce, aby jim maturita stačila. To není jejich deklasování. To je spíše umožnění toho, aby se zapracovaly. Jak zde řekl kolega Plzák, jestliže pak touží po vysokoškolském vzdělání, některé z nich dřív chodily na medicínu, protože je to asi nejbližší profese, která se dá ve zdravotnictví dělat, a samozřejmě jim nikdo nebrání v tom dělat vysoké školy. Ani já neumím, omlouvám se, ty názvy. Když někdo chce dělat náměstkyni pro péči nebo vrchní sestru, budiž. Ale ta, která k vám v noci přijde a ošetřuje vás, té maturita stačí.

Já vám děkuji za pozornost. Nevím, jestli jsem vás přesvědčil. Musel jsem k tomu promluvit, protože nevěřím, že to hladce projde. Ale šlo mi o to skutečně 12 let. Kdyby se aspoň toto povedlo a jestli vydržíme do konce sezóny, tak bych příští rok odsud odcházel poměrně spokojen, protože to vidím jako svůj dluh. A skutečně děkuji těm zdravotním sestrám, které to s námi vydržely, ať už mají titul či označení jakékoliv. Jsem jim za to vděčný. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Koskubovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Marta Semelová: Dámy a pánové, jenom bych chtěla zareagovat na to, o čem tady mluvil předřečník. Nechci se teď dotýkat vzdělávání sester, délky vzdělávání zdravotních sester, kde se vzdělávají a tak dále. Jenom bych varovala před tím, aby se náhodou někdo nechytl toho, že by mělo být vzdělávání zdravotních sester převedeno pod Ministerstvo zdravotnictví. Mám obavy, že by postupně mohlo dojít k dalšímu tříštění systému vzdělávání u nás. To by umělecké školy za chvilku mohly chtít jít pod Ministerstvo kultury, zemědělské školy pod Ministerstvo zemědělství a tak dále a tak dále. To si myslím, že bychom neměli jít touto cestou, protože by skutečně systém vzdělávání mohl být úplně roztříštěn. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S faktickými poznámkami ještě pan poslanec Jiří Štětina, po něm pan poslanec Jiří Koskuba.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré poledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Dámy a pánové, nechtěl jsem hovořit, protože si myslím, že ve zdravotnictví je tolik lobbistických zájmů, že už tomu začínám všemu rozumět. Já jsem vítal, že pan ministr se svým ministerstvem se chystal na velkou reorganizaci vzdělávání lékařů, sester. Musím do puntíku souhlasit s tím, co řekl kolega Koskuba. Neměl bych, protože jsem opozičník, ale já s ním většinou na 99 % souhlasím.

Jediný důvod, který jsem měl, proč vystupuji, protože nerad někoho opakuji, chci mu říct: kolego, myslím, že jste ještě mladý a že toho skutečně pamatujete méně než já. Ale to, co jste řekl, vám mohu posunout i do 50. let, kde jako dítě jsem vnímal, jak poskytují služby řádové sestry a tak dále.

Myšlenka, že zdravotnické školy patří pod Ministerstvo zdravotnictví, za to vám děkuji. To už jsem říkal v roce 2010, nicméně se to nikdy nepodařilo. Takže nemohu souhlasit s kolegyní Semelovou, není to tříštění, ale je to skutečně o odbornosti.

Skutečně si myslím, že systém, který jsme tady měli do roku 2004, nám nenařídila Evropská unie, ale někdo si to u nás udělal proto, aby se to zprivatizovalo.

Děkuji, že jste mě vyslechli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuj panu poslanci. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Jiří Koskuba.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo.

Dámy a pánové, chci uklidnit kolegyni Semelovou. Já samozřejmě jako poslanec mám právo vyslovit svoji myšlenku, ona má právo s ní nesouhlasit. Já nepřipravuji žádný pozměňovák, který by měl něco takového zavést. Jenom si neodpustím jedovatou poznámku. Ono to fungovalo právě za éry, kterou tady paní poslankyně Semelová prezentuje. Fungovalo to tam 40 let. A kupodivu z mého pohledu, který mnohé jiné odsoudí, toto nebyl tenkrát zase až tak špatný nápad. Ale to jen na okraj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Semelová chce ještě fakticky reagovat. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji panu poslanci Koskubovi. Já to samozřejmě vím, že to tenkrát takhle fungovalo. Ono tenkrát toho fungovalo mnohem víc, ale bohužel v tomhle systému by to mohlo být úplně jinak. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Velmi krátce. Vidíte, vzdělávání sestřiček, je jich málo, všichni se shodneme - zjednodušit. Ono to nakonec vůbec o sestrách nebude. Ono to nakonec bude o tom, kdo to bude vzdělávat, jaké lobby. Je to o penězích. Nakonec z dobrého záměru bude roztříštěno mnoho pozměňováků, protože bude někdo stranit té škole, tamté škole a bude to o prachách. Děkuji za vyslyšení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, Parlament České republiky v roce 2003 degradoval zdravotní sestry, které do té doby se vzdělávaly na středních školách, na pouhé zdravotnické asistenty. Klub KDU-ČSL už v roce 2003 upozorňoval, vzpomínám si, že tehdy to byla především paní poslankyně Šojdrová, že tato změna nepovede k lepšímu, ale bude znamenat propad počtu zdravotních sester. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP