(11.00 hodin)
(pokračuje Heger)
Možná nomenklatura a jasná hierarchie jsou jenom formality, ale jejich sjednocení by výrazně usnadnilo chápání logiky zákona, personalisté by to měli jednodušší vysvětlovat, který pracovník je - když budeme mluvit v armádní terminologii - generál, který je důstojník, který je poddůstojník. A dnes tato nemožnost se v tom vyznat mate zejména i pacienty.
Tolik mé připomínky. Já jen na konec, abych řekl něco optimistického, tak se budu snažit ten zákon potvrdit. Kdyby se podařilo ještě ve spolupráci s ministerstvem něco upravit, bylo by to fajn, hlavně v tom smyslu, aby ta diferenciace sester s vyšším vzděláváním byla trochu jasnější. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Nyní tu mám dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Kasal, po něm pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Já si předřečníka velmi vážím, nicméně s tím, co tady zaznělo, nemůžu zásadně souhlasit a mám několik poznámek.
K tomu, co tady zaznělo ohledně vzdělávání. Já si naopak myslím, že je anomálie, aby zdravotní sestry studovaly sedm let. Tady nejde o tu délku samotnou, ale o obsah. A jestliže se přímo bavíte s těmi, které se vzdělávají, tak vám říkají: my tam dva roky sedíme a učíme se to samý, co už jsme se učili předtím... Takže de facto to je velmi drahý systém na vzdělávání sester. To je jedna věc.
Druhá věc. I ten obsah. Jestliže zdravotní sestra, po které chceme, aby nás ošetřovala, má jednu ze zkoušek nebo ze zkušebních otázek u koncové zkoušky, co to je Zdraví 2020, tak to si myslím, že je opravdu pro nás, abychom dělali plán, jakým způsobem chceme působit na společnost, a ne aby na tu otázku musely odpovídat zdravotní sestřičky, pro které to vůbec není.
Co se týká délky vzdělávání i ve vztahu k EU. Já jsem měl tu možnost, že jsem byl Poslaneckou sněmovnou vyslán do Německa na služební cestu, a tam jsem se ptal náměstka ministra zdravotnictví. Zdravotní sestry v Německu se učí tři roky. Takže asistent, který přejde kopečky, se tam během půlročního kurzu stává šéfem a vede některé týmy, které tady ten asistent - v zásadě tu práci potom ani nemůže vykonávat. Takže si myslím, že bychom měli opravdu zredukovat jak tu délku, tak náplň, aby opravdu to bylo pro ty dotyčné, kteří se přihlásí, atraktivní.
A ještě k těm asistentům. Nejsou na jednu stranu zaměstnatelní v menších nemocnicích, protože tam není, kdo by za nimi stál. A když byla konference tady v Praze, tak nám bylo řečeno, že 90 % asistentů chce jít dál studovat. Takže oni, když mají hodnotu toho asistenta, stejně chtějí potom studovat vysokou školu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já jsem se přihlásil k faktické poznámce také na vystoupení pana docenta Hegera. On řekl, že to podstatné v jeho projevu zaznělo. Ale já jsem pořád čekal, že řekne to podstatné, a to podstatné tam podle mě nezaznělo. Tu vyšší úroveň vzdělávání sestrám přece nikdo nebere. Jenom prostě nebude povinná. Řeknu vám vlastní příklad. Od nás téměř všechny sestry z nemocnice studují v Bratislavě na soukromé škole. Stojí je to peníze, stojí je to čas. A když ve výsledku už asi před dvěma lety, kdy se o tomhle začalo mluvit, byla tehdejší hlavní sestra z ministerstva u nás, měla plnou jídelnu sester a zeptala se, zda jim vyhovuje současný systém, nebo by se chtěly vrátit k tomu původnímu, čtyři roky zdravotní školy a potom práce, všechny bez výjimky se přihlásily k tomu původnímu systému. Takže jenom tohle na okraj.
A co se týče těch kompetencí, jestliže sestry volají, kompetence jim prostě udělí oddělení. A jestli sestra chce mít takové kompetence, že chce diagnostikovat a léčit, tak se nezlobte, ať si vystuduje lékařskou fakultu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kasal.
Poslanec David Kasal: Děkuji. Já ještě doplním své předchozí vystoupení. Jde také o to, že ty vysoké školy vychovávají povětšinou ošetřovatelské týmy. Já si dovolím říct, že jsou to ošetřovatelské terorizační týmy, které vymýšlejí neskutečné množství administrativy a papírů a zahlcují tím zdravotní systém. A ty sestřičky místo toho, aby se opravdu věnovaly pacientům, jenom papírují a vypisují papíry. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byla zatím poslední faktická poznámka. Další do obecné rozpravy je přihlášená paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si nasadím brýle a hned se tomu začnu věnovat.
Takže vážené dámy a pánové, přeji vám hezké dopoledne. Velmi mě mrzí, že v řadách za mnou není ani jeden ministr. (Ministr Němeček se hlásí od zpravodajského stolku.) Já vás chci pochválit, pane ministře, že vy tady jediný sedíte. Tady je vidět, jaká je úcta právě k tomuto zákonu a k sestrám. A takto se to odráží v celé naší společnosti, vážené kolegyně a kolegové.
Konečně k nám do Sněmovny dorazila novela zákona o nelékařských zdravotnických pracovnících, lidově řečeno novela zákona o vzdělávání sester. Poslanecký klub Úsvit - Národní koalice vítá tuto novelu zákona. Také jsem na ní pracovala. Na jedné straně se nám zkrátí vzdělávání sester a zruší se především nesmyslný kreditní systém, tzv. honba za kredity... Abychom splnili to, co máme, a mohly tu svoji těžkou práci vykonávat.
Sama jsem sestra a není mi jedno, jaká bude budoucnost vzdělávání, jaké sestry se budou připravovat pro praxi, kdo se bude o pacienty starat v nemocnicích a sociálních službách. Věřím, že nový kvalitní systém vzdělávání přivede do praxe sestry, které budou připravené, a že to jejich vzdělávání nebude mít vliv na jejich finanční ohodnocení a zařazení v katalogu prací.
A já se tady zastavím u té trojkolejnosti. Ano, musíme říci, že tato novela nastavuje trojkolejnost vzdělávání. Budeme tady mít sestry, které budou mít čtyři plus jeden, budou tady sestry, které si udělají vzdělání na vyšší odborné škole, a budou tady sestry, které budou mít vysokoškolské vzdělání, protože předtím studovaly gymnázium a pak se rozhodly, že chtějí být sestrami. Já si myslím, že to v budoucnu problémy v praxi bude činit, protože už dneska sestry, které mají vysokoškolské vzdělání, si samozřejmě kladou vyšší požadavky na to, jakou práci chtějí vykonávat. Ale o tom už tady mluvil kolega Kasal i kolega Heger.
Dovolte ale, abych při této příležitosti upozornila na problémy, které jsou spojené právě s nedostatkem sester. Já jsem se opakovaně na zdravotním výboru k této problematice vyjadřovala. Někteří kolegové jsou přesvědčeni, že tato novela zásadně ovlivní počet sester v nemocnicích a v sociálních službách. Ale já chci upozornit, že bude chvíli trvat, než vejde v platnost a než se sestry dostanou takto vzdělané - hovořím o čtyři plus jedna - právě do praxe.
Chci upozornit na velmi palčivé problémy a chci se pana ministra ptát, co se v této oblasti bude pro sestry dělat.
Za prvé chci říci, že je nutné sjednotit systém odměňování nelékařských pracovníků. Vyhýbám se lékařům, prosím, budu mluvit jenom za sestry a ostatní pracovníky v této kategorii. Nemůžou zde být tak rozdílné platy za stejně vykonanou práci. To já prostě považuju za diskriminační. Máme zde odměňování podle platových tabulek, kde průměrný plat činí 30 866 korun, a smluvní platy, smluvní mzdu, která činí 25 434 korun. Zde vidíte, že je to rozdíl více než pět tisíc, a vycházím ze statistik ÚZIS. Kdybyste si chtěl někdo do těch tabulek nahlédnout, máme je zde s sebou***