(9.20 hodin)
(pokračuje Pastuchová)
Pozitiva veřejné služby jsou nezpochybnitelná a mnohokrát zde již prezentovaná - zachování pracovních návyků, zabránění sociálnímu vyloučení, pozitivní náhled většinové společnosti. Bohužel pozměňovací návrh paní kolegyně Kailové na značné navýšení odměn za účast na veřejné službě, ač to paní kolegyně jistě myslí dobře, však může způsobit, že lidé zcela závislí na sociálním systému budou dosahovat vyšších příjmů než ti, kteří každodenně pracují, chodí do řádného zaměstnání, snaží se a jsou za svůj život zcela zodpovědní. Jaké to bude mít důsledky? Jednoznačně dáme najevo, že je lépe zůstat závislý na pomoci státu a rozhodně se nesnažit osamostatnit, najít si práci. Stát se přece o mě postará. A to přece kvůli všem našim občanům, kteří pracují, nechceme dopustit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než udělím další slovo, přečtu dvě omluvy. Dnes od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Štětina a od 9 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová.
Nyní vystoupí s přednostním právem paní ministryně Marksová a po ní paní zpravodajka. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážené poslankyně a poslanci, vážený pane místopředsedo, já jsem jenom chtěla říci, že ten pozměňovací návrh paní poslankyně Kailové se právě domníváme, že mnohem více motivuje ty lidi, aby opravdu šli pracovat a aby ten rozdíl, to, co si mohou vydělat, bylo opravdu nějakým způsobem výrazné, významné. Já nesouhlasím s tím, co řekla paní poslankyně Pastuchová, že to způsobí, že ti lidé by pak vydělali víc než ti klasicky pracující v těch normálních nízkopříjmových profesích. My jsme to počítali pořád dokola a právě jsme nechtěli, aby k tomuto došlo, a pokud vím, tak právě ta možnost přivýdělku se v podstatě pohybuje někde od 500 do 1 000 korun, to nejsou žádné závratné sumy. Ale my chceme, aby opravdu ti, kteří se aktivizují - a dovedete si asi všichni představit, o jakém druhu lidí se bavíme, skutečně o dlouhodobě nezaměstnaných, tak chceme, aby opravdu byli motivováni nějakým slušným přivýdělkem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Aulická. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi před konečným hlasováním o novele zákona o hmotné nouzi, sněmovní tisk 156, ještě pár slov a poznámek. Prosím, berte to opravdu obecně, jsou to věci, které vycházejí z praxe.
Institut veřejné služby s cílem podpořit vlastní aktivitu osob v hmotné nouzi je nutné začít řešit. Jeho zařazení mezi možnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním je namístě. Z pohledu orgánů pomoci v hmotné nouzi bylo zrušení veřejné služby za bonifikaci na dávce chybné. Systém byl nastavený, v praxi dobře aplikovatelný a příjemci hmotné nouze žádaný. Bylo zajištěno i administrativní zpracování průkaznosti, snahy zvýšit si příjem vlastní prací pro účely dávek hmotné nouze. Úpravou veřejné služby v roce 2012 je tato služba vykonávána pouze dobrovolně, bez bonifikace. Není tedy funkční motivační složkou. Bez finančního hodnocení nikdo pracovat nechce. Tedy proč chodit do práce zadarmo, když ostatní nemusí?
Je nutné konstatovat, že osoby pobírající hmotnou nouzi, pokud plní zákonné podmínky, nejsou motivovány k hledání si zaměstnání, tedy zvýšení si příjmu také vlastní prací. Není tedy naplněn princip, že osoba, která pracuje, se má lépe než ta, která nepracuje, případně se práci vyhýbá. S ohledem na výši minimální mzdy, při nutných odpočtech nákladů spojených s docházením do zaměstnání - jízdné, stravné, případně ošatné - je pobírání dávek lukrativnější. Tato skutečnost je zřejmá v oblastech s vyšší nezaměstnaností. Setkáváme se s institucemi, kdy osoby dlouhodobě vedené jako uchazeči o zaměstnání odmítají nabízená zaměstnání, neboť si umí propočítat, jaké jsou náklady vzniklé navíc nástupem do zaměstnání oproti klidnému pobírání dávek. Je namístě vyslovit souhlas s konstatováním, že z pohledu pracující společnosti je prohlubována závislost osob na dávkách pomoci v hmotné nouzi a jejich snaha nalézt si zaměstnání nebo obnovit své pracovní návyky, dovednosti a sociální vazby je nedostatečná, téměř žádná.
Bohužel i tato novela zákona o hmotné nouzi neřeší problematiku sociálních dávek jako celek, ale pouze jako dílčí část systému. Je zřejmé, že pokud se nepředloží komplexní návrh, který by řešil veškeré související oblasti, bude nastavený systém pro určitou skupinu občanů stále dobrým zdrojem příjmů bez jakéhokoli vlastního přičinění.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Pro pořádek uvádím, že paní poslankyně Semelová se omlouvá zítra, nikoli dnes.
Nyní tedy žádám paní poslankyni Adamovou, aby vystoupila v rozpravě.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, musím souhlasit s předkladatelem panem senátorem v tom, že tato novela, kterou předložil Senát - a já senátorům za to děkuji, protože si myslím, že veřejná služba je opravdu důležitým institutem, který je potřeba řešit, a současný stav je nevyhovující -, nesmí být poslaneckými návrhy změněna v takový institut, který se stane prakticky ekvivalencí běžného zaměstnání. Myslím si, že v tomto návrhy paní poslankyně Kailové vedou k ne úplně kýženému stavu a že bychom opravdu dospěli k situaci, kdy vlastně dlouhodobě nezaměstnaní budou pouze motivováni k tomu být závislí na dávkách, na veřejné službě zůstanou dlouhodobě, a nikoliv na přechodnou dobu, jak je tento institut vnímán, tedy aby jim pomohl se od toho dna odrazit, pracovní návyky si uchovat, ale snažit se stále o stálé zaměstnání, o běžný pracovní poměr, který by měl být tím, k čemu by měli všichni směřovat. Takže v tomto směru určitě nepodpoříme návrhy paní poslankyně Kailové.
Chtěla bych vás ale poprosit o podporu jiných pozměňovacích návrhů, které jsou vlastně v rámci hlasovací procedury zařazené jako čtvrtý bod a jsou to pozměňovací návrhy A8, A12 a A13, které jsem předložila na úplném počátku samotného projednávání tohoto tisku a které se týkají možná nenápadné změny a možná pro vás ne úplně jednoduše představitelné, co by měla do praxe přinést, ale týkají se dobrovolnické služby. Já tedy odůvodním, proč jsem toto tehdy předložila a proč jsem chtěla, aby dobrovolnická služba byla vyjmuta právě ze zákona o veřejné službě.
Jednou ze základních podmínek zákona o dobrovolnické službě je totiž rozhodnutí dobrovolníka vykonávat tuto službu bez nároku na odměnu. Je to zákon č. 198/2002 Sb. Zde se uvádí, že za dobrovolnickou službu se nepovažuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů. Jedinou motivací osob v hmotné nouzi k výkonu dobrovolnické služby je pak snaha o zvýšení příspěvku na živobytí, což přímo odporuje výše zmíněným ustanovením a ani nenaplňuje základní ideu dobrovolnictví. Vzhledem k tomu, že shodná legislativní úprava byla již platná do roku 2011, z praxe je ověřeno, že tito dobrovolníci se zapojili do výkonu dobrovolnické služby pouze z důvodu zvýšení si příjmu odměny za vykonanou práci, a tedy uspokojení osobního zájmu.
Další podstatnou podmínkou zákona o dobrovolnické službě je, že dobrovolník nemůže vykonávat takové činnosti, kterými by nahrazoval práci osoby v pracovněprávním vztahu nebo zajišťované osobami v rámci jejich podnikání. Za dobrovolnickou službu tedy rozhodně nelze považovat např. úklid, opravy a údržbu majetku v organizacích apod. Toto ustanovení má zamezit zneužívání dobrovolníků k aktivitám, které jsou běžně placenou prací. I tady shledávám tedy rozpor s reálným působením osob v hmotné nouzi v rámci dobrovolnických aktivit.
Abyste si to dovedli představit v praxi - osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, pokud se budou chtít stát dobrovolnými pracovníky v nějakých organizacích, tak se může stát, že ta organizace si tím řeší vlastně nějaké činnosti... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Kolegyně a kolegové - opět v levé části sálu. Požádám vás o ztišení.
Poslankyně Markéta Adamová: ... nějaké činnosti, na které by normálně měla zaměstnávat lidi a platit jim za to, ale ona si to tedy vyřeší tímto způsobem, že "zaměstná" dobrovolníky. Ti dobrovolníci jsou pak hrazeni vlastně z veřejné služby státem. Takže si myslím, že to popírá vůbec principy právě dobrovolnické služby, a ačkoli to může znít jako drobnost, tak tím vlastně můžeme - nebo dáváme najevo, co je pro nás dobrovolnictví. ***