(9.30 hodin)
(pokračuje Adamová)
Já jsem se v této oblasti dlouho pohybovala a mám k dobrovolníkům velký respekt, vážím si jejich práce. Tímto dáme najevo, že si opravdu té jejich práce vážíme, protože vnímáme, že ji dělají ve svém volném čase, nad rámec svých běžných aktivit, a nikoliv proto, aby byli vlastně z veřejné služby hrazeni, aby si zvyšovali svůj příjem. Takže vás prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Doufám, že se konečná podoba toho zákona, jak jej tady dnes prohlasujeme, v praxi spíše osvědčí, než aby učinila problémy. Děkuji. (Potlesk z řad TOP 09.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně.
Dnes se omlouvá do deseti hodin z pracovních důvodů pan poslanec Lank.
Nyní požádám s faktickou poznámkou paní poslankyni Hnykovou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Dobré dopoledne všem. Já bych si dovolila za náš poslanecký klub Úsvit - Národní koalice vyjádřit se k této novele zákona o pomoci v hmotné nouzi. Chtěla bych poděkovat senátorům za to, že tuto novelu předložili, a chci říci, že nepodpoříme pozměňující návrh paní kolegyně Kailové, protože si myslíme, že bez práce nejsou koláče a že by se lidi měli zapojit do pracovního procesu a že by Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo vyvinout větší úsilí, aby tyto lidi začlenili. Čteme na billboardech, jak všude hledají pracovníky, a proč my tady máme takovou velkou skupinu nezaměstnaných?
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také svým slovem přičinil do diskuse o něco, co tu nebylo řečeno.
Víte, tady se vytváří boj proti sociálním dávkám. Ale jak je možné, že je výhodnější sedět doma na sociálních dávkách než pracovat? To přece je něčí vina. To je vina tohoto systému, který takový systém zavedl. To není vina vysokých sociálních dávek, ale nízkých mezd. To, že nám roste průměrná mzda, ještě neznamená, že nám rostou dvě třetiny mezd, které jsou pod touto průměrnou částkou.
Pak bych chtěl říci, že skupinu nezaměstnaných musíme rozdělit nejméně do čtyř skupin.
Jedna, která není vůbec evidovaná a o které moc nevíme. Pak ta registrovaná na úřadech práce, zejména ti dlouhodobě - hledám vhodné slovo, ale prostě ti, kteří už řadu let nepracují, jsou postižení určitou patologií. Já mám obavu, že tam nevytvoříme ani režim veřejné služby, ani veřejně prospěšných prací, neboť se na nich tento systém podepsal až do jejich smrti.
Druhá skupina, to jsou ti, kteří ztratí práci, zhroutí se psychicky a nejsou schopni se v systému najít. Ti potřebují především podporu státu, podporu i zákonů.
A třetí skupina, to bych řekl, že je ta největší, je ta, která pobírá sociální dávky, ale pracuje v šedé či černé ekonomice. A teď se ptám - pro koho je výhodnější tato levná pracovní síla, za kterou vlastně stát platí nějaké náklady i na sociální a zdravotní? Zřejmě pro ty podnikatele. Ti jsou přece největšími zneuživateli těchto lidí a podpory státu nezaměstnaným. A jak vyřeší veřejná služba tady tento problém?
Veřejná služba už tady jednou byla. Ústavní soud ji zrušil, zrušil ji proto - já jsem na to upozorňoval v této Sněmovně i ve výboru, že otrocká práce, která není zaplacena, není možná. A proto si myslím, že je normální, aby při té veřejné službě člověk také dostával plat, a tak jak dostává plat, tak se mu snižovaly sociální dávky podle té tabulky, tak jak je nastavena. Jinak vytvoříme velkou skupinu lidí, která bude vytlačovat z trhu práce vlastně kmenové zaměstnance, protože bude daleko levnější pro toho zaměstnavatele, než ten kmenový zaměstnavatel (zaměstnanec), protože ten stát se bude snažit mu dorovnat řadu nákladů.
Takže chci říci, je to jeden z návrhů vedle veřejně prospěšných prací, ale v žádném případě - v žádném případě to neřeší problém. Já mám obavu, že to spíš problém zabetonuje.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, jestli je tomu tak, v tom případě rozpravu končím.
Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo zpravodajky. Pane navrhovateli, prosím, máte slovo.
Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, ctěná Sněmovno, já jenom velmi stručně komentář k těm proběhlým příspěvkům. Musím říci, že téměř ve všem souhlasím s paní kolegyní poslankyní Pastuchovou, která, řekl bych, ten problém nejpregnantněji popsala, a velmi se přimlouvám za to, abyste schválili senátní návrh zákona, neboť skutečně cílem toho návrhu není dát do rovnosti nebo na rovinu zaměstnanecký poměr a veřejnou službu.
Již to tady zaznělo a já to ještě jednou zdůrazňuji. Pokud někdo bude vykonávat veřejnou službu, tak na dávky hmotné nouze, to znamená i na to povýšení, které mu vznikne, má zákonný nárok, a není tudíž povinen, na rozdíl od toho, když je v zaměstnaneckém poměru, splácet své různé závazky a dluhy, které osoba, která je například dlouhodobě nezaměstnaná, a někdy i svým přičiněním, může mít. Takže to je ta jedna poznámka, kterou jsem chtěl říci.
A potom je tady ještě jedna věc. Já jsem žádal Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby alespoň odhadlo možné navýšení výdajů státního rozpočtu, pokud bychom přijali pozměňovací návrh paní poslankyně Kailové. Toho odhadu jsme se tady nedočkali. Já jsem si teď jenom velmi rychle počítal, jak by to v případě návrhu paní poslankyně Kailové mohlo dopadnout. Zatímco v případě, když pracujete za minimální mzdu, tak vaše průměrná hodinová mzda je asi necelých 60 Kč na hodinu, pak v případě, že byste vykonávali veřejnou službu podle návrhu poslankyně Kailové, byste se v tom nejvyšším pásmu dostali na 65 Kč za hodinu. To znamená, je to věc, kdy najednou povyšujeme dokonce tu veřejnou službu nad zaměstnanecký poměr, což nikomu neprospívá. Ani těm nezaměstnaným, ani společnosti.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní zpravodajka. Paní zpravodajka nechce mít závěrečné slovo. Dobře. Přistoupíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělila stanovisko. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Proceduru hlasování najdete ve sněmovním tisku 156/6 a veškeré navržené pozměňující návrhy, které projednal garanční výbor na svém jednání, jsou pod sněmovním tiskem 156/5.
Pokud se týče usnesení garančního výboru, je to usnesení výboru pro sociální politiku ze 41. schůze 27. dubna 2016 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 156.
Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 156/5 v následujícím pořadí. ***