(18.10 hodin)
(pokračuje Faltýnek)
Pokud se týká materiálu Parlamentního institutu, tak v podstatě většinu států jsem řekl. Ještě je tady Estonsko - není zákaz vlastnit majetek. Finsko - není zákaz vlastnit majetek. Francii, Itálii jsem říkal. Kanada, ta je daleko. Litva - není zákaz vlastnit majetek. Maďarsko - není zákaz vlastnit majetek.
Polsko. Polsko je jeden ze států, kde je zákaz vlastnit majetek pro členy vlády. Členové vlády a další veřejní funkcionáři na celostátní regionální úrovni jsou povinni předložit souhrnné oznámení o majetku na začátku i na konci výkonu funkce. Ústřední protikorupční úřad je zodpovědný za ověřování těchto oznámení. Na základě návrhu veřejného ochránce práv z dubna 2014 se nyní plánuje zefektivnit celý systém a přijmout novelu. Členové vlády musí oznamovat veškeré činnosti a veškeré příjmy, ať byly získány v soukromé nebo veřejné funkci, či zaměstnání nebo živnosti. Musí uvádět dary, jejichž hodnota...
Zákaz podnikatelských aktivit... Zákaz podnikatelských aktivit upravuje zákon o omezení výkonu ekonomické činnosti osobami plnící veřejné funkce, tzv. antikorupční zákon, a to pro řadu výkonných funkcí centrálních regionálních i místních orgánů v Polsku. Článek 4 zákona stanoví, že je zakázáno být členy správních rad, dozorčích rad, mít zaměstnání nebo jiný pracovní poměr v obchodních společnostech, být členy správní a rozhodčí rady a kontrolní komise družstva, být členem správní rady nadace, která provádí hospodářskou činnost, vlastnit v obchodních společnostech více než desetiprocentní podíl akcií nebo ovládat více než deset procent základního kapitálu v každé z těchto společností, podnikat na vlastní účet nebo společně s jinými si nechat spravovat tyto činnosti nebo být mandatář nebo správcem těchto činností.
A ostatní státy ještě. Slovensko - není zákaz vlastnit. Spojené království jsem říkal. Německo jsem říkal. Španělsko - není zákaz vlastnit. Švédsko jsem říkal.
Takže v podstatě pokud se týká nějaké rekapitulace, tak můžeme konstatovat, že z dostupných zdrojů je známo, že omezení funkci člena vlády vlastnit majetek je v Polsku a v Rakousku. Pokud vlastní člen vlády více než dvacet pět procent, tak se nemůžou účastnit tyto firmy obchodů se státem. Takže tolik jenom velmi stručně z mé strany.
Nějaký komentář k zákonu. Na závěr znovu opakuji, zákon, tak jak odešel z vlády, je dobrý. Myslím si, že je potřeba ho zpřesnit, tak jak je navrženo vládou. Pozměňovací návrhy kolegů Plíška a Chvojky podle mého názoru jdou nebo jsou v rozporu, nebo můžou být v rozporu s Ústavou a se základní listinou práv a svobod. Ale to je samozřejmě na nějakou delší debatu.
Omlouvám se za delší čas i kolegům, které jsem tady citoval. Nicméně hovořil jsem pouze z dostupných zdrojů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Martin Plíšek. Pardon, s přednostním právem... Vy jste oba zpravodajové, takže pokud možno se dohodněte. (Zpravodajové se dohadují, který vystoupí.) Ano, pan kolega Vondráček je gentleman. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Pěkný teď už podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové. Nehlásil jsem se s faktickou poznámkou, ale dovolte tedy v úvodu, abych reagoval na některá vyjádření pana předsedy Faltýnka.
Zejména je potřeba odkázat na Ústavu ČR článek 70, kde se hovoří o tom, že člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. Pan předseda Faltýnek tady odkazoval na Listinu základních práv a ochranu vlastnictví apod. Nicméně přímo naše Ústava zmiňuje členy vlády na rozdíl od ostatních veřejných funkcionářů ať už na krajích, nebo na obcích. Zmiňuje členy vlády jako ty, u nichž se mají stanovit činnosti, jejichž výkon a povaha odporuje výkonu jeho funkce, a to právě je z hlediska střetu zájmů vztah člena vlády ministra ke svému podnikání, ke svým firmám. Mimochodem, pan předseda Faltýnek tady říká, že návrhy mé nebo kolegy Chvojky brání podnikatelům, úspěšným podnikatelům, ve vstup do politiky. Tak se ptám, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího: vám nevadí, že už teď živnostníci, osoby samostatně výdělečně činné, nemohou vykonávat funkci člena vlády? A nepřipadá vám zvláštní a asymetrické, že živnostník nemůže být členem vlády jako osoba samostatně výdělečně činná a ovládající osoba ve velké korporaci, ve velké právnické osobě, podnikající osobě, firmě, která může udělovat pokyny managementu např. o tom, kterých veřejných zakázek se má účastnit nebo o jakou státní dotaci požádat, tak toto je ze zákona možné? Vy tam skutečně nevidíte ten potenciální střet soukromého a veřejného zájmu?
Takže také chci ještě doplnit, že jak už jsem zmínil (nesrozumitelné) na Ústavu, jsou přísnější podmínky, a je to tak logické, na jmenované funkce než na funkce, které vznikají volbou. Na to je také spousta i studií, které tady nechci předčítat a nechci tím zdržovat. Ale abychom se nad tím zamysleli, že je logické, že jsou přísnější podmínky pro výkon jmenovaných funkcí než funkcí, které vznikají přímo z vůle voličů ve volbách.
Mimochodem to, že návrhy mé nebo kolegy Chvojky z hlediska ovládajících osob nejsou protiústavní, tak na to existují právní analýzy, například pana docenta Kysely a např. pana profesora Gerlocha, bývalého děkana pražské Právnické fakulty, nyní tuším prorektora. Takže toto je podchyceno i v jejich stanoviscích v tom smyslu, že neomezujeme vlastnické právo, pouze říkáme, že některé činnosti, které člen vlády vykonává, a to znamená ovládající osoba, která vlastní čtyřicet a více procent, tak si člen vlády musí vybrat, jestli bude ovládající osobou ve firmě, nebo členem vlády.
Vy jste tady zmiňoval analýzu z těch zemí. Já jsem si ji také nechal udělat. A musím doplnit, že nejenom Polsko, kde je dokonce od deseti procent zákaz vykonávat činnost ve vládě, to znamená, když člen vlády vlastní deset a více procent, tak se musí nějak zachovat a ve vládě být nemůže, tak i oblíbené Chorvatsko pana ministra financí, tam je to dokonce nastaveno na pět procent. Takže v Chorvatsku by pan ministr financí Andrej Babiš nemohl být ve vládě, pokud by nesnížil svůj podíl ve firmě na pět a méně procent. Mimochodem k přísnější úpravě sahala Itálie poté, co byl opakovaně premiérem Silvio Berlusconi. Rakousko tady bylo zmíněno. I v Litvě jsou přísné podmínky.
To znamená, úpravy jsou velmi rozdílné. Vycházejí z nějakých historických zkušeností. Obecně platí, že v zavedených demokraciích stačí spíše etické kodexy a prohlášení o tom, že dotyčný člen vlády nebude v konfliktu zájmů a sám dobrovolně se vzdá některých činností, které jsou v konfliktu zájmů. A v postkomunistických zemích, tam samozřejmě, kde měli zkušenosti s oligarchy nebo s někým, kdo velmi kumuloval ekonomickou, mediální a politickou moc, tam cítili zapotřebí upravit toto konkrétně a přesně v zákoně.
Mimochodem, když tady hovořím o Polsku a Chorvatsku, tak to je jasná ukázka, že návrhy, které jsem předložil, jsou mírnější a rozhodně nejsou nejpřísnější v evropském měřítku. ***