(11.30 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
A on nás vždycky učil, že není nejdůležitější, aby vše bylo demokraticky prohlašováno, že stupeň demokratičnosti není pro společnost to nejdůležitější. Ale co říká státu, musí být checks and balances. On učil anglicky. Že to musí být vyrovnávání moci. A po pravdě řečeno, to se v naší Ústavě ještě úplně, v našem ústavním pořádku, nepodařilo. Máme... už svého času při vytvoření nové české Ústavy po roce 1992 byl vyvažovací vliv Senátu velice omezen a i v následujícím pravomoce Sněmovny stoupaly. Vím, že není lehké Sněmovně a poslancům říci, že my taky nejsme neomylní a neškodí nám, když nás někdo upozorňuje, že jsme uzákonili chybně, že v tom či onom předpisu zákona jsou opravdu lidská práva omezena. K tomu je tady právě ombudsman, v našem případě ombudsmanka.
Tudíž bych velice prosil, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste napomohli k tomu, aby mírné rozšíření pravomocí ombudsmana čili veřejného ochránce práv bylo odsouhlaseno, abychom měli trošku víc těch vyvažovacích sil v českém ústavním pořádku. Zajisté by to nejslabším ve společnosti a těm, na které se ve víru zákonodárství zapomíná, těm by to pomohlo. Děkuji mnohokrát za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Schwarzenbergovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Zdeňka Soukupa, poté je připravena paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, reaguji vaším prostřednictvím na pana Schwarzenberga. Ano, on mluvil o mírném rozšíření. Já si myslím, že tím mírným rozšířením je právě to stanovisko ústavněprávního výboru k tomu rozšíření pravomocí obracet se na Ústavní soud, tzn. s tím, že už tam nebude vyžadována povinnost získat podpisy senátorů nebo poslanců, ale v podstatě to projde jenom petičním výborem.
Co se týče toho argumentu, že v podstatě pozice ombudsmana je velice potřebná, o tom není třeba diskutovat. Ale chtěl bych říci, že právě ombudsman nebo ombudsmani v severských státech, především ve Švédsku, pokud je mi známo, tak takové pravomoci, jaké jsou vyžadovány nebo jaké jsou dány v této novele, prostě nejsou. Tam vysloveně ombudsman a jeho pravomoci vycházejí z jeho přirozené autority. Jeho doporučení jsou pouze doporučeními, a nikoliv aby to bylo nařízeno nějakým zákonem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi i za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat. S přednostním právem pan ministr Dienstbier. Prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já bych reagoval na pana poslance Soukupa. On má pravdu, že někteří ombudsmani ve skandinávských zemích mají tradiční omezenou roli, ale také ve skandinávských zemích je celá řada podobných institucí, které vlastně sdílejí v podstatě srovnatelná nebo stejná oprávnění, jaká jsou zde navrhována našemu veřejnému ochránci.
A mimo jiné ve vztahu k monitorovacímu mechanismu práv zdravotně postižených, tak my jsme také diskutovali zřízení nové instituce, ale vždy po vyhodnocení se ukáže jako efektivní z hlediska synergií svěřit toto veřejnému ochránci, který má zázemí své kanceláře, které je vysoce profesionální. Takže ano, můžeme jít cestou, že ta jednotlivá oprávnění budeme svěřovat novým institucím, které budeme vytvářet, ale toto považuji za efektivnější cestu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Jana Hnyková. Ještě než dojde k pultu, tak bych konstatoval došlé omluvy. Prodloužení své omluvy do 13 hodin hlásí pan kolega Ondřej Benešík a pan ministr Pelikán se omlouvá dnes do konce jednacího dne.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, přeji vám hezké dopoledne a chtěla bych v krátkosti ještě jednou obhájit pozměňovací návrh, který jsem předložila.
Návrh říká, že ombudsman nemá právo kritizovat zákaz nošení náboženských oděvů například na školách. Můj návrh primárně reaguje na kauzu, kdy se ombudsmanka stavěla proti rozhodnutí Střední zdravotnické školy v Praze 10, která nedovolila studence ze Somálska nosit ve škole tzv. hidžáb. Veřejná ochránkyně práv tentokrát dospěla k závěru, že škola nepřímo diskriminovala studentku, neboť jí na základě školního řádu zakázala nosit muslimský šátek, který je projevem jejího náboženského přesvědčení navenek. Celá tato kauza je pro mě symbolem toho, jak se česká společnost postaví k pronikání islámu do české společnosti. Islám není slučitelný s našimi pravidly chování, naší kulturou a našimi zákony. Budu tvrdě bojovat proti každému, kdo bude šířit islám u nás. Budu tvrdě bojovat proti každému, kdo třeba jen, jako je paní ombudsmanka Šabatová, bude stavět islámské náboženské předpisy pro odívání nad naše české zákony a předpisy.
Česká republika je sekulární stát, který musí respektovat demokratické principy a Listinu základních práv a svobod. Ty musí být vždy nadřazeny středověkým pravidlům islámu a šaríi. Česká republika stojí na rozcestí, jestli se vydá cestou islamizace stejně jako západní Evropa, Francie, Belgie či Švédsko. Tato cesta začíná tolerováním hidžábu a pak přerůstá, jak vidíme dnes v západních zemích, že se tu tvoří muslimské enklávy a s tím spojené sociální problémy a kriminalita. A to nemluvím o běžném životě třeba v Německu. Sami čtete v denní tisku, co se tam děje. Opakuji, islámu u nás nesmíme dát místo, protože je to cesta do otroctví. Chci, aby prvním znamením našeho odporu bylo to, že veřejný ochránce práv se islámu nesmí zastávat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnyková. Další přihlášená do rozpravy je paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, budu velice stručná a chtěla bych jen připomenout pozměňovací návrhy, které jsem předložila a o kterých budeme hlasovat pod písmenem I1, I2 a I3.
Cílem je ochránit místa, která spadají pod působnost veřejného ochránce práv, před uplatňováním islámského práva šaría. Kontrola, zda není uplatňováno právo šaría, má být prováděna například v dětských domovech či ve věznicích, ale především, a to je zásadní, v zařízeních pro zajištění cizinců v pobytových střediscích pro azylanty. Zde je totiž riziko šíření nejvyšší. Stejná ochrana před právem šaría má být poskytnuta i školám, kde je podobné opatření neméně důležité. Nejsem přesvědčena, že paní ombudsmanka nás bude chránit před porušováním lidských práv, které vyplývají z islámu. Proto si myslím, že je velmi důležité, abychom tato ustanovení v zákoně měli. ***