(12.40 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 4418. Jsou to dva pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 686.
Jeden se týká § 22, registru povolených genetických modifikovaných organismů a registru uživatelů. V něm odstavec 9 nově zní: Údaje zapsané v registru povolených geneticky modifikovaných organismů a registru uživatelů se uchovávají po dobu 15 let a jsou veřejně přístupné nejméně po dobu pěti let ode dne zániku oprávnění.
Odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je takové. Je to především kvůli dohledatelnosti kontaminace ze sousedních pozemků. Zákon v předloženém znění předpokládá pouze pětiletou lhůtu archivace. Vychází se ze lhůt § 24b pro platnost povolení k nakládání s GMO ve formě osiva, kde se říká, že jde-li o geneticky modifikovaný organismus, u něhož se předpokládá obchodování pouze s osivem, končí platnost rozhodnutí po provedení zápisu podle odst. 4 nejpozději uplynutím 10 let ode dne právní moci rozhodnutí o registraci první rostlinné odrůdy obsahující geneticky modifikovaný organismus podle zákona o oběhu osiva a sazby. Je tedy důležité tu lhůtu prodloužit na dobu minimálně 15 let. Není tady žádný zákaz, ale je to s ohledem na pěstitele, kteří pěstují bioprodukci nebo normální produkci a kteří by mohli být postiženi kontaminací z těchto organismů ze sousedních pozemků. A pokud by tyto záznamy nebyly, tak samozřejmě obrana těch zemědělců by byla téměř nemožná.
Druhý pozměňovací návrh se týká části sedmé, opatření k nápravě a správní delikty, hlava 1, opatření k nápravě, kdy v § 34 odst. 3 nově zní: Inspekce v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanoví lhůtu k jeho provedení. Inspekce vede evidenci podstatných okolností pro vznik požadavku k náhradě možných škod známých v okamžiku uložení nápravného opatření.
Je tady doplnění té druhé věty, aby ta inspekce vedla evidenci okolností. Předkládá se to hlavně především kvůli dohledatelnosti rozsahu kontaminace do sousedních pozemků. Pokud inspekce zjistila pochybení v nakládání s GMO a uložila případně sankci, je současně povinna evidovat všechny známé okolnosti dopadu možných následků na poškození přírody, zdraví a dotčeného okolního hospodářského majetku. K vedení záznamů o rozsahu nákladů i bližších okolností možných následků má inspekce odbornou způsobilost. Včasné zjištění může omezit přemrštěné nároky případných poškozených. Tento záznam je součástí protokolu k rozhodnutí o uložení nápravných opatření. Čili je to jakoby oboustranné. Na jednu stranu je to ochrana těch zemědělců, kteří nepěstují geneticky modifikované organismy nebo pěstují biopotraviny, a na druhé straně zase, aby nebylo možné ty požadavky šroubovat do závratné výše, tak na druhé straně inspekce vede evidenci případných škod. A řekl bych, že ten pozměňovací návrh je vyvážený. Takže děkuji za jeho případnou podporu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizoval v obecné rozpravě, budu zde navrhovat posunutí navrhovaného data nabytí účinnosti. Je to zejména z důvodu doby projednávání tohoto zákona, že se blížíme k původnímu termínu, který měl být 1. července 2016, takže z tohoto důvodu je jasné, že tuto novelu zákona nebudeme schopni uvést v život legislativně do 1. července 2016. Proto si dovolím navrhnout následující změny, a to k části třetí Účinnost článek IV. Slova "1. července 2016" se nahrazují slovy "1. ledna 2017". Text článku IV návrhu po úpravě tedy bude znít: "Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2017". Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, podrobnou rozpravu končím a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy nepadly, tak já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.
Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Od 12.30 do konce jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností v rezortu Ministerstva vnitra se omlouvá pan ministr Milan Chovanec a dále od 11.30 do konce jednacího dne se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Procházka.
Já otevírám další bod dnešního jednání a tím je
49.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 739/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Hlavním účelem této obsahem poměrně drobné, nebo určitě velmi drobné, ale důležité novely je odstranit nesystémovost a nelogičnost současné právní úpravy a vyloučit nárok na náhradu újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na pozemcích ve vlastnictví státu.
Jenom pro informaci pro ty, kteří se tím tak často nezabýváte. Finanční náhrada je ze zákona stanovena omezením z titulu ochrany přírody poskytována z prostředků státního rozpočtu, a to prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a správ národních parků. Vlastníkem pozemků, jichž se navrhovaná právní úpravy dotýká, je stát, Česká republika. Tím, že bude ze zákona vyloučen vznik nároku na újmu vzniklou či trvající na pozemcích ve vlastnictví státu, omezuje stát výhradně své vlastnické právo, nikoliv vlastnické právo jiných subjektů. Navržený princip, kdy je vlastnické právo omezeno se souhlasem vlastníka, je principem ústavně konformním, což jednoznačně nade vši pochybnost potvrdila i Legislativní rada vlády, která se tímto návrhem samozřejmě zabývala.
Omezení vlastnického práva státu je odůvodněné skutečností, že příjemci újmy za omezení hospodaření na pozemcích ve vlastnictví státu jsou výhradně subjekty, státní podniky, které byly státem zřízeny za účelem zajišťování veřejného zájmu, a je zcela proti zájmům státu jako vlastníka, aby jím zřízeným subjektům zároveň vyplácel újmu za omezení, jež z titulu ochrany přírody sám stanovil. Přitom státní majetek byl za účelem jeho správy svěřen státním podnikům bezplatně, tedy na rozdíl od soukromých právnických a fyzických osob nemusely státní podniky pro získání pozemků vynaložit žádné finanční náklady.
Podle platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny může nárok na náhradu újmy uplatnit buď vlastník, nebo nájemce, který oprávněně užívá pozemky s omezením z titulu ochrany přírody. Vlastník má přitom zákonem přiznané přednostní právo na náhradu, tedy požádá-li o náhradu včas vlastník i nájemce, poskytne se náhrada pouze vlastníkovi. V případě, kdy hospodaří na státních pozemcích soukromé právnické a fyzické osoby, je jejich hospodaření pokryto smlouvami se státními organizacemi nejčastěji s Agenturou ochrany přírody a krajiny, a v těchto smlouvách jsou pak již zohledněna omezení vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Závěrem. Náhrada újmy nebude vyplácena za újmu vzniklou nebo trvající na pozemcích ve vlastnictví státu. Dojde tím k zamezení transferů finančních prostředků uvnitř státu, což se doteď děje, kdy jsou státní prostředky vypláceny zejména státním podnikům za újmu na státních pozemcích, na kterých stát sám deklaroval zájem na ochraně přírody. Navrhovanou novelou dojde zároveň k odstranění nerovnosti mezi subjekty, žadateli o újmu, kteří hospodaří na své vlastní půdě, a těmi, kteří užívají státní půdu z jiného právního užívacího titulu, a dojde tedy k odstranění tzv. dvojího zvýhodnění, kdy si tyto soukromé subjekty pozemek pronajímají za zvýhodněných podmínek a zároveň by mohly žádat i o náhradu újmy za ztížené hospodaření.
Po přijetí novely dojde ke snížení administrativní zátěže státních organizací, které nebudou žádat o náhradu újmy, a to cca o 992 tisíc korun za rok, a následně u orgánů pověřených administrací o újmu, tedy celkem 3,7 milionu korun.
Jenom na závěr řeknu, že stejná právní úprava existuje například na Slovensku, a myslím, že je zcela logická.
Děkuji za pozornost.***