(10.40 hodin)
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Ptala jsem se - vrátím se k Evropské unii a k tomu, jestli na nás vyvíjela, nebo nevyvíjela tlak, jestli s tím předseda vlády souhlasí, nebo nesouhlasí, jaký je jeho postoj. Odpověď nebyla žádná.
Tak já bych jenom připomněla to, čeho jsme byli svědky během tohoto a během loňského roku na příkladu migrační krize - a to má vztah právě k Evropské unii a k tomu, jestli naše vláda se cítí být pod jejím tlakem, jak tvrdí pan prezident, nebo necítí být pod jejím tlakem.
V únoru 2015, 14. února, jsem navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, které se týkalo migrační krize a které zapovídalo, abychom přistoupili na systém povinných kvót. Přesto na něj vláda nakonec přistoupila alespoň tím způsobem, že se nepřipojila k žalobě, kterou k evropskému soudu vzneslo Slovensko právě při prosazení těchto kvót. Letos v březnu jsem navrhla Poslanecké sněmovně, aby vzdorovala Evropské unii ve chvíli, kdy ona uzavírala dohodu s Tureckem, a nepřistoupili jsme na ten zjednodušený bezvízový styk s Tureckem. Pan předseda vlády potom odpověděl, že toto stanovisko Sněmovny pro něj zajímavé není, že se jím v podstatě ani nebude řídit. Potom zase byly názorové veletoče, ale ta přímá první odpověď byla, poté kdy Sněmovna toto usnesení na můj návrh přijala, že je tím premiér zaskočen a nehodlá se tím řídit. Takže mne by zajímalo, jak tedy ten tlak ze strany Evropské unie na Českou republiku vypadá, co se vládě nelíbí a jakými způsoby tomu vzdoruje. Ani tato otázka zodpovězena nebyla.
Druhý okruh otázek jsem vznesla v souvislosti se zabezpečením té čínské návštěvy v hlavním městě České republiky, kdy jsem se ptala na zvláštní roli Jaroslava Tvrdíka v přípravě celé návštěvy. Ptala jsem se pana předsedy vlády, jestli si nemyslí, že aktivita té smíšené česko-čínské obchodní komory, nebo společnosti, teď nevím přesně, jak se jmenuje, byla v tom gardu, jak probíhají obdobné návštěvy a jak obdobně se do nich zapojují některé skupiny zevnitř České republiky. Já jsem přesvědčena, že to - podobně jako komentáře, které se této věci věnovaly - bylo vysoce nadstandardní angažmá ze strany pana Tvrdíka. Některé komentáře dokonce potom dokládaly na základě obchodních slibů, které tady proběhly, že největší profit z této návštěvy budou mít právě společnosti, se kterými nějakým způsobem je Jaroslav Tvrdík spojen. To, co říkám, jsem četla z veřejných zdrojů.
Pan předseda vlády ve své odpovědi na adresu Jaroslava Tvrdíka neříká nic. Dozvídám se tady, že to bylo vlastně standardní, že zapojení představitelů různých smíšených komor a nestátních subjektů do přípravy zahraničních návštěv není neobvyklou součástí přípravy těchto akcí. Na to já jsem se s odpuštěním neptala, jestli je to obvyklou, nebo neobvyklou součástí návštěv. To víme všichni, že se nějaké skupiny vždycky do těch příprav zapojují. Mě zajímalo, jak to bylo konkrétně. Jestli skutečně byla nějaká spolupráce mezi vládou a touto komorou, jestli si rozdělily úkoly, kdo byl tím hlavním styčným důstojníkem, který spolupracoval s vládou na přípravě této návštěvy, s vládou, s Hradem, s touto komorou. To by určitě bylo důležité, abychom věděli, ale z odpovědi pana premiéra to nevyplývá.
Chtěla jsem vědět -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale opět míra hluku přesáhla únosnou mez. Prosím, abyste pokračovala, až se Sněmovna ztiší, nebo skutečně jednání přeruším.
Poslankyně Miroslava Němcová: Chtěla jsem vědět, jaký je názor předsedy vlády na nasazení policie během návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky. Konkrétně jsem se ptala, jak hodnotí zásahy policie proti občanům České republiky a naopak nezasahování proti agresivním čínským demonstrantům. Ptala jsem se pana předsedy vlády - cituji: "Viděl jste záběry, jak čínští demonstranti napadli starší paní, jak napadli muže v tramvaji, jak napadli koledníky, jak napadli fotografy? Máte v úmyslu těmto občanům se za vládu omluvit?" Ty otázky jsou podle mne natolik srozumitelné, že na ně lze odpovědět, ale nikoliv obecně, jak to udělal pan předseda vlády. Proto s odpovědí nemohu být spokojena.
Ve třetím bloku otázek jsem se ptala na aktivity velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze. Ptala jsem se předsedy vlády, co ví o zapojení velvyslanectví Čínské lidové republiky při organizování čínských demonstrantů během prezidentské návštěvy. Bližší informace o organizování těch čínských protestantů přinesly některé servery, IHNED, Echo24. Cituji slova jednoho z účastníků semináře, který měl proběhnout na čínské ambasádě: "Sešli jsme se v pátek na čínském velvyslanectví v Praze, kde jsme měli dostat pokyny k akci vítání a podpory čínského prezidenta. Nábor probíhal skrze různé neoficiální organizace, čínské zaměstnance firmy Huawei nebo spolky jako literární, spolek průvodců a další spolky. Každá desetičlenná skupinka měla svého lídra. Od šéfa konzulárního oddělení jsme byli varováni před citlivými tématy Tibet nebo lidská práva. Dostali jsme instrukce, jak se chovat v okamžiku, kdy někdo bude proti návštěvě protestovat. Demonstrující máme zprvu překřičet, nemáme se ale ani bát na ně vztáhnout ruku, ale pokud možno lidi nezranit. Vlajky strhávat." Demonstranty ambasáda měla vybavit vlajkami, transparenty, tričky, houkačkami, jídlem na tři dny. To všechno vyplývá z té výpovědi, která byla zveřejněna ve veřejných zdrojích. Já jsem se pana předsedy vlády ptala, zda o tom konkrétně něco ví. V té odpovědi o tom není ani jedno jediné slovo.
Ptala jsem se ho na firmu Huawei, která je zmíněna v citaci účastníka toho protičeského semináře na čínské ambasádě. Ptala jsem ho, jestli ví o tom - opět musím říci, že jsem čerpala pouze z veřejných zdrojů, žádné jiné informace nemám - že firmu Huawei vyřadila Austrálie z důvodu bezpečnostního rizika z tendru na vybudování celonárodní sítě vysokorychlostního internetu. Ptala jsem se, zda ví o tom, že tohoto výrobce telekomunikačního vybavení označil výbor pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů v roce 2012 za bezpečnostní riziko a doporučil mu, aby uzavřel vstup na americký trh. Ptala jsem se ho na to, zda ví o tom, že v reakci z podezření z kyberšpionáže se skutečně Huawei z USA stáhla. Ptala jsem se, jestli ví, že podobné to bylo také v Kanadě, a zejména jsem se ptala, jestli tedy po tomhle všem považuje aktivity této firmy za bezrizikové pro Českou republiku. Nyní jsme svědky jejího masivního vstupu na náš trh, takže si myslím, že tato otázka je relevantní a je potřeba na ni důrazně požadovat odpověď.
Ptala jsem se, zda pan předseda vlády vyzval ministra zahraničních věcí, aby informace o aktivitě čínského velvyslanectví ministr zahraničních věcí prověřil. Nemám tady žádnou odpověď, zda ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek dostal úkol od předsedy vlády, aby prověřil, co se dělo na čínské ambasádě.
Ptala jsem se ho, jak bude postupovat, pokud tyto informace budou pravdivé. V odpovědi pana předsedy vlády je k tomu jediná věta a ta zní takto: "Pokud by se prokázalo, že jakýkoli zastupitelský úřad nabádá krajanskou komunitu či cizí státní příslušníky k činnostem, které nejsou v souladu se zákony ČR, tak by naše strana důrazně reagovala." No, těch důkazů, které přinesla různá média, bylo hodně a myslím, že tedy od věci byla otázka, jestli někdo jednal s čínskou ambasádou, ten někdo bezpochyby musel být ministr zahraničních věcí, a jestli zjišťoval, jak ta příprava právě na této ambasádě probíhala. Znovu zopakuji, že podle toho svědectví, které jsem četla, byla ta příprava namířena i proti českým občanům.
Ptala jsem se, jestli pan předseda má informace o tom, kdo byli velitelé, v uvozovkách to mám napsáno, těch jednotlivých skupin čínských demonstrantů, protože ten svědek říká, že byli rozděleni do skupin po deseti. My jsme v různých záběrech viděli někoho nebo některé osoby, které by jistě bylo možno označit na nějaké velitele, protože to vždycky byla skupina nějakých čínských dam a pánů a ve chvíli, kdy se něco strhlo, objevil se někdo, kdo je začal řídit. ***