(15.00 hodin)
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, advokátka Klára Samková je vyšetřovaná advokátní komorou za její veřejné vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde upozornila na nebezpečí islámu a srovnala ho s nacismem a komunismem. Disciplinární řízení v rámci advokátní komory může skončit až vyloučením dr. Samkové, což by znamenalo zákaz další advokátní praxe.
Pane premiére, tuto a další kauzy vnímám jako další pokus veřejně a exemplárně trestat ty, kdo mají jiný než oficiální názor. Celá vláda se nedávno předháněla v tom, že je solidární s HateFree, kdy se tento byznysový koncept stal obětí inscenované provokace, která měla poškodit a dehonestovat kritiky islámu. Nestojí vám a vládě za zamyšlení, postavit se veřejně za svobodu slova, a to i těch, s kterými nesouhlasíte? Ukázkou občanské odvahy není kejhání v bezpečí mainstreamového stáda, ale schopnost postavit se i za nepříjemnou pravdou nebo se zastat nepopulárního člověka.
Mám pro vás výzvu. Najděte vy a vaše vláda a zastaňte se lidí pronásledovaných za jiné názory. Ne kvůli nim, ale kvůli vám. Jinak čas vaší vlády bude v historii označený za nástup nové totality. Žádám vás o názor na výše uvedené.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Šestnáctou interpelaci má přednést pan poslanec Karel Fiedler, kterého ale nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a dostáváme se k 17. interpelaci. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat pana premiéra ve věci vládního koordinátora pro digitální agendu. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, vláda nedávno rozhodla o zřízení pozice vládního koordinátora pro digitální agendu. Na jednu stranu toto rozhodnutí považuji za dobré, protože například v oblasti eGovernmentu se mnoha úspěchy nemůžeme pochlubit a pan Prouza se, pokud vím, právě eGovernmentu chce intenzivně věnovat. Na druhou stranu si říkám, jestli zřízení této pozice nepřichází později, než by bylo žádoucí, a zda tato snaha nevypovídá především o tom, že vláda tuto oblast doposud opomíjela. Možná mé smíšené dojmy překoná to, co nový vládní koordinátor bude reálně vykonávat.
Vážený pane premiére je možné v tuto chvíli sdělit, jakým tématům se pan Prouza bude věnovat, s jakým termínem plnění a jakými prioritami? Jaká je jeho odpovědnost, jaký vztah k ostatním členům vlády, který z členů vlády bude odpovědný za jeho kroky a jejich plnění, respektive neplnění. Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Osmnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová, která bude interpelovat pana premiéra ve věci účasti ministrů na interpelacích. Spíše neúčasti ministrů v interpelacích.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Skoro by se zdálo, že to je zbytečné opakovat, ale někdy asi platí, že opakování je matka moudrosti, tak přesto se pokusím dotknout ještě znovu toho tématu, které jsem otevřela dnes dopoledne na našem jednání.
Na minulých ústních interpelacích jsem se ptala pana předsedy vlády, jak zajistí, aby interpelace měly normální parlamentní dimenzi, aby interpelovaní ministři sem chodili a aby ti, kteří se omlouvali, měli skutečně závažný důvod. Řekla jsem, že tyto závažné důvody jsme racionálně schopni akceptovat. Víme, že musí ministři jezdit na důležitá zahraniční jednání. Víme, že mohou mít osobní vážné důvody nebo zdravotní důvody, a rozhodně bychom takovouto omluvu nezpochybňovali. Pan předseda vlády na to přitakal, zdálo se, že si v té věci rozumíme, a já jsem také doufala, že si rozumíme v tom, že zatímco on tehdy, předseda vlády, tady seděl, tak jeho první místopředseda vlády rozdával na volební kampani koblihy. Domnívala jsem se, že pan předseda vlády pochopí, že takhle to nemá fungovat, a že tedy přiměje pana ministra financí k nějaké zodpovědnosti. A ukázal se pravý opak. Týden se sešel s týdnem, a přestože mi pana předseda vlády sliboval, jak tu nápravu zjedná, tak se ukázalo, že si vzal vzor z pana prvního místopředsedy vlády a odjel dělat kampaň také. Takže zatímco minulý týden tady předseda vlády byl a kampaň dělal pouze jeho první místopředseda, týden nato dělají kampaň oba a dávají tak přednost těmto věcem před povinnostmi v Poslanecké sněmovně. Je to truchlivý pohled na to, jak se zhosťují své povinnosti. Ale vždycky platí to, že ryba smrdí od hlavy, a v tomto případě pan předseda vlády bude mít to, co sám zasel.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a prosím, aby si ještě místo u pultíku podržela, protože navazuje 19. interpelací ve věci Ministerstva práce a sociálních věcí na genderovou politiku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Chtěla bych se zeptat váženého pana předsedy vlády, co říká nápadům své paní ministryně Marksové Tominové. Myslím, že tato paní ministryně se vyznačuje nadměrnou kreativitou, asi největší, pokud jde o členy vlády. A asi k těm jejím zatím nejšílenějším z mého pohledu nápadům patří to, že mají firmy vytvářet antistresové prostředí, a pokud se jim stane, že některý jejich pracovník bude mít na pracovišti stres, tak za to budou ty firmy nějak trestány. Asi to ještě nemá legislativní podobu, ale jako nápad to opravdu překonává zatím všechno, co jsme mohli očekávat, že sem přijde.
Nicméně jiný takový nápad, který už hmatatelnou podobu má, je to, že paní ministryně se rozhodla rozdat svým spřáteleným neziskovým organizacím, ve kterých se také dříve hodně pohybovala, 400 milionů korun na takzvanou genderovou politiku, která se má týkat vyrovnávání platů mezi ženami a muži v podnikatelské sféře. Nic proti tomu, za každou práci mají být odměňováni lidé tak, aby mezi nimi nevznikl rozdíl, jestli je mužem, nebo ženou. Ale 400 milionů korun věnovat neziskovkám na to, aby tuto věc nějak řešily, nějak napravovaly, to se mi zdá opravdu jako z Marsu.
Proto se chci zeptat pana předsedy vlády, kdy o tom vláda rozhodla, jaké stanovila podmínky pro výběr těch neziskovek, které se tímto budou zabývat, kdy máme znát jejich výsledek, jak to posoudí, které firmy si počínají dobře, které si nepočínají dobře. Prostě jaká kritéria tyto neziskové organizace přijmou, aby těch 400 milionů korun bylo utraceno tak, aby skutečně přinesly nějaký výsledek.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její interpelaci. Dostáváme se k předposlední interpelaci. I tady bude interpelovat pan poslance Tomio Okamura, který pana premiéra bude interpelovat ve věci referenda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, mají podle vás občané právo rozhodovat o své zemi? Ano, či ne? Pokud ano, řekněte, proč jim mermomocí blokujete možnost rozhodovat v referendu o všech otázkách, jak je v demokracii obvyklé a jak si také občané přejí. Nebo si myslíte, že vy jste moudřejší než 10 milionů občanů, kteří vás, vaši vládu i stranu dobře živí? Ve skutečné demokracii nemohou platit žádná omezení pro lidové hlasování. Už z toho principu, že jednak země patří lidu, nikoli stranickým elitám, jednak proto, že pokud má někdo pocit, že občané nejsou dost kvalifikovaní, tak je zcela zřejmé, že žádnou kvalifikaci nemá ani Sněmovna, která by se v tom případě přece skládala pouze opět z nekvalifikovaných zástupců těch - v uvozovkách - nekvalifikovaných občanů.
A jen připomenu, že zákon o referendu, který naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD již předložilo, a vy jste nám ho, vaše vláda, Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda, našemu hnutí SPD, zamítli - tento náš návrh umožňoval hlasovat o všech otázkách v referendu a také, aby referendum bylo pro parlament závazné. Naopak váš vládní návrh, který tady už celkem dlouho leží ve Sněmovně, a evidentně není nějaká silná vůle ho projednat, tak zásadní otázky omezuje a referendum není ani závazné pro parlament. Takže takové plivnutí do tváře občanům.
A prosím vás, abyste opravdu odpověděl zcela konkrétně na všechny tři moje otázky, jelikož pokaždé když se vás tady na něco ptám, tak je to způsobem já o voze a vy o koze. Takže nikdy na moje otázky neumíte odpovědět, vyhýbáte se odpovědím nebo mluvíte pokaždé o něčem úplně jiném, jelikož odpovědi na moje otázky prostě neznáte nebo jsou vám nepohodlné.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Kéž se to tentokrát nestane.
Dvacátou první interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová a pan premiér bude interpelován ve věci tabákové lobby. Prosím, paní poslankyně.***