(11.20 hodin)
(pokračuje Heger)

Já bych k tomu dodal snad jenom takovou souhrnnou informaci, že zdravotní výbor to vyjádření směrem k udržení výdajů udělal po podrobné analýze zdravotně pojistných plánů, které přes hospodářskou konjunkturu a stabilizaci zdravotně pojistného systému, který prošel krizí mezi lety 2009 až 2013 a poté se zastabilizoval a dostává se do mírného plusu. Tento plus je však v hodnotě, která se pohybuje v řádu jednotek miliard sumárně za všechny pojišťovny, a je těžko možné, aby takovýto hospodářský výsledek nakumuloval větší množství rezervních zdrojů pro případné výkyvy, jako byla zmiňovaná hospodářská krize, a které lze v budoucnu očekávat, byť třeba i v menší míře. Rezervní fondy, které jsou převážně naplněné, i tak reprezentují velmi malou peněžní zásobu, která se pohybuje u VZP, která ještě ten rezervní fond naplněný nemá - bude ho mít naplněný letos - tak se pohybuje v řádu plus minus asi tři dny. U těch nejlepších pojišťoven, které však činí jenom malý objem v systému zdravotního pojištění, se pohybuje maximálně desítky dní u jedné pojišťovny, okolo řádu stovky dní, ale to zdaleka nestačí na to, aby ten systém byl udržitelný při větším výkyvu.

Tolik tedy zpráva ze zdravotního výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu i doplnění. Otevírám rozpravu. Nikoho písemně nemám, ale vidím pana kolegu Ludvíka Hovorku. V zahájené všeobecné rozpravě pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych navázat na pana zpravodaje, pana kolegu docenta Hegera, a chtěl bych odkázat na stranu devět tohoto materiálu, kde se popisuje ten stav, jak byl popsán, že v posledních letech byl systém do jisté míry stabilizován, a to jak určitým zlepšením hospodářské situace, tak i díky restriktivním úhradovým vyhláškám z let 2010 až 2013. Pro rok 2016 i přes predikovaný hospodářský růst se však počítá s dalším relativním poklesem rezerv, což nepředstavuje střednědobě ani dlouhodobě udržitelné nastavení systému veřejného zdravotního pojištění. V případě návratu recese či jiného vnějšího negativního šoku tak není vytvořen dostatečný polštář pro zmírnění jejich dopadů.

To je vážná věc a myslím si, že to doporučení ze strany zdravotního výboru k určité opatrnosti při přípravě úhradových vyhlášek - nejenom tedy na rok 2017, ale i těch dalších - by mělo být. A to tak, aby se jednak umožnilo naplnit rychleji rezervní fondy zdravotních pojišťoven a potom tak vytvářet další možné rezervy. Protože ty, které byly, se rozhodně vyčerpaly v těch letech 2009 až 2013. A i přesto, že byly malé, rozhodně pomohly vykrýt ten propad, který byl z poklesu ekonomiky a z poklesu výběru zdravotního pojištění. Je to i na určité systémové zamyšlení se ministerstva, případně vlády, o tom, jakým způsobem dlouhodobě tento systém stabilizovat, aby nebyl tak citlivý na případnou hospodářskou krizi nebo jiné vlivy, které by mohly ovlivnit menší příjmy zdravotního pojištění.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a ptám si, kdo dál do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli chce reagovat. Myslím, že není potřeba. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž také nemám žádnou písemnou přihlášku, ale předpokládám, že pan zpravodaj zopakuje návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji. (Zpravodaj neví, o čem má hovořit.) V podrobné rozpravě návrh na usnesení, který budeme hlasovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Budeme hlasovat o usnesení, že Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se zdravotně pojistnými plány zdravotních pojišťoven na rok 2016 a doporučuje Ministerstvu zdravotnictví udržet růst výdajů na zdravotní služby v úhradové vyhlášce na rok 2017 pod úrovní růstu příjmů v systému veřejného pojištění, aby bylo možné naplnit rezervní fondy zdravotních pojišťoven.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, jestli ještě někdo další do podrobné rozpravy. Není tomu tak.

 

V tom případě můžeme o návrhu na usnesení Poslanecké sněmovny hlasovat.

Je to hlasování pořadové číslo 187, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 187. Z přítomných 142 poslanců, pro 125, proti nikdo. Usnesení bylo schváleno.

 

Schválili jsme tedy zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Pan ministr už je pro tuto chvíli volný, protože naším dalším bodem bude jiná zpráva, a to zpráva pod číslem 209, Zpráva o stavu zemědělství za rok 2014.

 

209.
Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014
/sněmovní tisk 595/

Tímto sněmovní tiskem jsme se zabývali dne 10. března letošního roku na 42. schůzi. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili a odročili do další schůze Poslanecké sněmovny podle usnesení číslo 1134.

Žádám pana poslance Gabrhela, aby zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj tohoto tisku. (Není přítomen.) Aha, takže bude výměna zpravodaje. A mezitím požádám pana ministra Mariana Jurečku, aby z pověření vlády tuto zprávu přednesl. Prosím pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, na základě zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, a plánu nelegislativního úkolu vlády na první pololetí 2015 je předkládána Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2014. Zpráva o stavu zemědělství České republiky, která je vydávána od roku 1994, je statisticko-informační materiál představující dění v rezortu v uváděném roce.

Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2014 na celkové tvorbě HDP v základních běžných cenách 1,82 %, což meziročně představuje nepatrný nárůst o 0,01% bodu. V případě potravinářského průmyslu se naproti tomu podíl na celkové tvorbě HDP snížil o 0,02% bodu na 2,25 % podílu tvorby HDP.

Rok 2014 však představuje vůči výsledkům roku 2013 další posílení stabilizace odvětví zemědělství s významným růstem všech globálních ukazatelů souhrnného zemědělského účtu. Ekonomický výsledek v roce 2014 dosáhl rekordní hodnoty 22,9 mld. korun. Produkce zemědělského odvětví vzrostla o 6,5 %. S růstem produkce rostlinné výroby, respektive živočišné výroby o 4,7 %, respektive 10 %.

Mezispotřeba rostla pomaleji o 4,4 %, což se pozitivně promítlo na růstu dalších globálních ukazatelů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP