Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

209.
Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014
/sněmovní tisk 595/

Tímto sněmovní tiskem jsme se zabývali dne 10. března letošního roku na 42. schůzi. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili a odročili do další schůze Poslanecké sněmovny podle usnesení číslo 1134.

Žádám pana poslance Gabrhela, aby zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj tohoto tisku. (Není přítomen.) Aha, takže bude výměna zpravodaje. A mezitím požádám pana ministra Mariana Jurečku, aby z pověření vlády tuto zprávu přednesl. Prosím pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, na základě zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, a plánu nelegislativního úkolu vlády na první pololetí 2015 je předkládána Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2014. Zpráva o stavu zemědělství České republiky, která je vydávána od roku 1994, je statisticko-informační materiál představující dění v rezortu v uváděném roce.

Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2014 na celkové tvorbě HDP v základních běžných cenách 1,82 %, což meziročně představuje nepatrný nárůst o 0,01% bodu. V případě potravinářského průmyslu se naproti tomu podíl na celkové tvorbě HDP snížil o 0,02% bodu na 2,25 % podílu tvorby HDP.

Rok 2014 však představuje vůči výsledkům roku 2013 další posílení stabilizace odvětví zemědělství s významným růstem všech globálních ukazatelů souhrnného zemědělského účtu. Ekonomický výsledek v roce 2014 dosáhl rekordní hodnoty 22,9 mld. korun. Produkce zemědělského odvětví vzrostla o 6,5 %. S růstem produkce rostlinné výroby, respektive živočišné výroby o 4,7 %, respektive 10 %.

Mezispotřeba rostla pomaleji o 4,4 %, což se pozitivně promítlo na růstu dalších globálních ukazatelů.

Vývoj cen zemědělských výrobců v roce 2014 vykázal meziroční pokles o 3,7 %, to znamená zemědělská výroba včetně ryb, což je větší pokles, než jaký zaznamenaly ceny vstupů do zemědělství, tam je to minus 1,3 %. Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2014 snížil o 0,23 procentního bodu na 3,85 %.

Snižování zaměstnanosti v zemědělství pokračovalo mírnějším tempem i v roce 2014. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 1,4 % a jejich počet se snížil přibližně na 102 tisíc pracovníků. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činil 2,1 %, meziročně se prakticky nezměnil.

Obrat českého agrárního zahraničního obchodu trvale roste. V roce 2014 se meziročně zvýšil o 32 mld. korun, to znamená o 9,3 % na 377,3 mld. korun. Z toho na straně vývozu se hodnota zvýšila o 18,9 mld. korun, to znamená o 11,8 % na 179,5 mld., a na straně dovozu vzrostla o 13,1 mld. korun, to znamená o 7,1 % na 197,7 mld. korun. V důsledku tohoto vývoje se záporná bilance agrárního zahraničního obchodu ČR meziročně snížila o 5,9 mld. korun, to je o téměř jednu čtvrtinu na 18,2 mld. korun, a stupeň krytí dovozu vývozem se zlepšil o 3,8 procentního bodu na 90,8 %, což jsou nejpříznivější hodnoty od vstupu ČR do EU. Podíl bilančního schodku na českém agrárním vývozu se snížil během posledních pěti let z jedné třetiny na jednu desetinu.

Součástí souhrnu ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2014 je také návrh opatření nezbytných k realizaci v rámci sektoru, která ze zprávy vyplývají.

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014 byla projednána v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 23. září 2015 usnesením číslo 81, doručeným poslancům jako tisk 595/1.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství a konstatuji, že po projednání ve výboru a po jednání mi byla doručena omluva pana poslance Vlastimila Gabrhela z dnešního jednání. Budeme se muset tedy vypořádat s návrhem na změnu zpravodaje. Navržen je pan poslanec Ladislav Velebný jako zpravodaj pro tuto zprávu. Já to nechám odhlasovat.

 

Kdo souhlasí se změnou zpravodaje, aby poslanec Velebný byl zpravodajem?

Hlasování číslo 188 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 188, z přítomných 142 pro 108, proti nikdo.

 

Máme tedy vyměněného zpravodaje. Požádám tedy pana poslance Ladislava Velebného, aby nás informoval o jednání výboru, a připomínám, že usnesení zemědělského výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 595/1. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane řídící, děkuji za slovo. Dámy a pánové, zemědělský výbor na své 22. schůzi ze dne 23. září k následující Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2014, sněmovní tisk 595, přijal následující usnesení: Po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly, zpravodajské zprávě poslance Vlastimila Gabrhela, kterou v zastoupení přednesl poslanec Pavel Kováčik, a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Zprávu o stavu zemědělství ČR za rok 2014, sněmovní tisk 595, vzít na vědomí. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledku projednávání této zprávy na schůzi zemědělského výboru.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Žádám, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a my můžeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které mám přihlášeného pana poslance Herberta Paveru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já bych jenom krátce chtěl zareagovat na některé věci právě z té zprávy o stavu zemědělství, které třeba tady ani nezazněly. Chtěl bych vás s tím seznámit a říci vám a pak se zeptat v několika otázkách jenom pana ministra na některé věci.

Jenom abyste věděli, tak v té zprávě mimo jiné, pokud jste se na ni nedívali, je tam napsáno, že v top 10 řetězců supermarketů nakupuje 96 % obyvatel a že spotřeba potravin, to říkal i pan ministr, myslím, stoupla v roce 2014 o 1,2 %. Mimo jiné tam je i informace o tom, že výdaje na alkohol a cigarety jsou vyšší u nezaměstnaných než u OSVČ. Takže jenom abyste věděli, že tam jsou i takové zajímavé informace.

Náklady třeba na propagaci značek, značených potravin, byly v tom roce velmi nízké oproti jiným letům. Myslím si, že tak je to správné, i když to tak nebude v letošním roce, kde je plánovaná větší částka zase na podporu KLASA. Víte, že jsem zastáncem podpory spíše Regionální potraviny, maximálně Český výrobek. To si myslím, že je úplně dostačující.

Česká republika je v mnoha zemědělských komoditách soběstačná. Jenom abyste věděli, třeba v mléce jsme soběstační až tak, že vyrábíme mléka 131 %. U vepřového masa je to kolem 57 %. Mluvím o roce 2014. U hovězího masa máme výrobu nad 140 %, u zeleniny 42 %. Obilovin je 162 %, řepka 137 %, cukr 146 %, drůbež 80 %. Myslím si, že i to, že zelenina, třeba i vepřové maso i drůbež je zatím pod 100 %, se objevilo i v tom strategickém plánu pana ministra do roku 2030. Takže asi s tím se počítá, že se nějakým způsobem podpoří tady tyto komodity.

Další zajímavá informace je, že 65 % podniků má výměru do 10 ha a připadá na ně pouze 2,3 % celkové výměry. A 4 % z celkového počtu podniků jsou podniky s výměrou nad 500 ha.

Teď bych položil panu ministrovi otázku, protože Český statistický úřad píše, že je v zemědělství 97 700 zaměstnanců, kdežto Ministerstvo zemědělství uvádí 102 100. Takže tam je trošičku rozpor čtyř tisíc nebo pěti tisíc zaměstnanců mezi Českým statistickým úřadem a údaji z Ministerstva financí.

Dalším zajímavým poznatkem, který by tady mohl zaznít, je podpora ovoce do škol. Samozřejmě s tím souhlasíme, ale jak jsem avizoval už v minulosti, nemyslím si, že by to mělo být za ceny o mnoho desítek procent víc, než je průměrná cena v obchodech. Což mnohdy tak nebývá.

Ministerstvo zemědělství v roce 2014 podporovalo i zakládání podniků a jejich rozvoj. V roce 2014 to bylo 362 milionů korun. Oproti roku 2013 to bylo navýšení o 113 milionů korun. Na jeden projekt připadalo 1,23 pracovního místa a celkově náklady na jedno pracovní místo byly kolem 158 tisíc korun.

Poslední věc, na kterou bych se chtěl pana ministra zeptat, a to jsou tabulky, ve kterých je uvedený vývoj cen zemědělské půdy a srovnání se zahraničním. Protože v roce 2013 se mluví u nás, že cena je většinou kolem deseti, jedenácti korun za m2, kdežto když se to srovnává s jinými zeměmi z EU, je to v eurech, je tam 2 476 eur, což krát 27 dělá nějakých 66 tisíc, což je 6,6 koruny, což neodpovídá tomu, co je v té tabulce o cenách zemědělské půdy za m2, tabulka T7.2/03.

Takže tolik jenom k té zprávě a věřím, že Poslanecká sněmovna vezme zprávu na vědomí. Jenom bych chtěl říct na závěr to, co tady říkám mnohokrát. Všechny dotace jsou naprosto úplně nepatřičné. Bohužel v zemědělství je nutno zatím ty dotace mít, podporovat naše zemědělce, aby byli konkurenceschopní, protože celá Evropská unie své zemědělce výrazně podporuje a my nemůžeme být stranou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi a další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, pane ministře, projednáváme zprávu o stavu zemědělství za rok 2014, tak by se někomu mohlo zdát, že je to vlastně už po funuse a že v tom není možná nic zajímavého. Já bych přesto některé věci z té zprávy vypíchl a dal je do kontextu toho, co se děje dnes.

V té zprávě se píše, že došlo - a já to odcituji raději, než abych se dopustil nějakého nepatřičného omylu - k ekonomickým výsledkům agrárního sektoru se tady píše, že rok 2014 představuje vůči výsledkům roku 2013 další posílení stabilizace odvětví zemědělství s významným růstem všech globálních ukazatelů, přičemž na druhé straně - a ta čísla, co se týkají zaměstnanosti v agrárním sektoru, tady dílem říkal pan ministr, dílem pan kolega předřečník, který upozornil, že vlastně oproti jiným odvětvím ten zemědělský sektor padá, co se týká počtu zaměstnanosti, to za prvé. Za druhé ty trendy, myslím, že už tam je vidět už v roce 2014 problémy v oblasti v produkci a odbytu mléka. Na posledním jednání zemědělského výboru jsme byli seznámeni s názorem Agrární komory právě na tuhle oblast a už v roce 2014 bylo vidět, že k tomu konfliktu mezi produkcí a odbytem, tudíž cenou, zcela určitě dojde. Zároveň už v roce 2014 na rozdíl od roku 2013 je vidět, že třeba produkce vepřového, která v roce 2013 byla vyšší, v roce 2014 je nižší, takže nějaká velká stabilizace rozhodně, nebo ta první věta, kterou jsem četl, příliš neplatí.

Jenom ještě namátkou odcituji z textu, který se jmenuje Návrh nezbytných opatření vyplývajících ze Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 2014 v oblasti agrární politiky, což je součástí toho materiálu ve zprávě, kterou asi, předpokládám, většina nečetla, nicméně aspoň některé věci ocituji, protože ať chcete nebo ne, tak se nás to všech bude do budoucna dotýkat čím dál tím více, resp. příroda nám to naznačuje čím dál tím častěji.

Jedno z navržených opatření už z roku 2014, které tady deklarovalo Ministerstvo zemědělství, je, že chce vytvořit koncepci řešení problematiky negativních dopadů výskytu sucha, nedostatku vody v České republice, s prioritou omezit vodní eroze. S tím souhlasím. V roce 2014 to platilo a v roce 2015 ještě více, protože nás postihlo katastrofální sucho v některých oblastech České republiky, a projevy vodní eroze - vzhledem k množství a hlavně intenzitě vodních srážek nebo dešťových srážek, které Česká republika zažívá, způsobuje často projevy vodní eroze, tak bych se chtěl zeptat, jaká opatření tedy už dnes fungují. Nemyslím monitoring, ale co jsme za ten rok a pět nebo šest měsíců udělali konkrétního, kde mohou zemědělci v téhle oblasti dosáhnout na opatření v oblasti negativních dopadů sucha, jaké programy už máme vyhlášené, kde mohou čerpat zemědělci finanční prostředky, ale nejenom zemědělci, případně města, obce, kolik finančních prostředků v letošním roce máme na tyto záležitosti, protože v roce 2014 jsme konstatovali - nebo Ministerstvo zemědělství konstatovalo - že je to potřeba a že je třeba navrhnout, zpracovat a vytvořit koncepci řešení problematiky negativních dopadů. To je jedna z mých otázek.

Druhý bod jenom namátkou. Cituji: "Z hlediska ochrany půdy před degradací její kvality podporovat živočišnou výrobu, která strukturou spotřeby pícnin a další rostlinné produkce vyvolává rozmanitost pěstovaných plodin a následně zajišťuje přísun nepostradatelných statkových hnojiv." S tím také nelze než souhlasit, je to obecná věta, pod kterou bychom se asi podepsali všichni, ale chtěl jsem se v téhle souvislosti zeptat, protože mám informaci, že jsou ohroženy vyplácené dotace, které budou vypláceny v letošním roce, ale byly to dotace do zemědělství určené na rok 2015 v oblasti nepaseného dobytka, kde je údajně ohroženo zhruba 600 žadatelů o tuto finanční podporu, tak se chci zeptat ministra, zdali by nemohl říct, jak jsme na tom, protože to vypadá, že by stovky chovatelů dobytka nakonec na dotace nedosáhly, což bych považoval za obrovský problém.

O tom materiálu by se dalo mluvit hodiny a hodiny. Pan ministr tady bohužel na zemědělském výboru nebyl, předkládali to a projednávali jeho náměstci, takže se omlouvám, že možná zdržuji. Měl bych mraky dotazů, ale chápu, že to je pro většinu Poslanecké sněmovny možná materiál nepříliš důležitý, ale věřte mi, že pro nás jako občany do budoucna to extrémně důležité je. Proto bych poprosil alespoň o odpovědi na to, když už nemůžeme udělat nic jiného než toto vzít na vědomí, jak vypadají úkoly, které si samo ministerstvo v této oblasti do tohoto materiálu sepsalo už v roce 2014, nebo ve zprávě za rok 2014. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi a s faktickou poznámkou zpravodaj pan kolega Velebný. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já chci připomenout, že projednáváme Zprávu o stavu zemědělství za rok 2014. Tento rok byl opravdu ekonomicky výborný. Výsledky odvětví v roce 2014 dosáhly od roku 1995 rekordní výše, a to 22,9 mld. korun. V roce 2013, připomínám, bylo 16,2 mld. korun. Současně byl zaznamenán i růst mezispotřeby a pokračoval trend růstu tohoto odvětví. Schodek bilance českého agrárního zahraničního obchodu se v roce 2014 v důsledku vyššího přírůstku hodnot na straně vývozu než dovozu meziročně snížil o 5,9 mld. Dámy a pánové, rok 2014 zní takto zpráva. Rok 2015 bude velice zajímavý a věřím, že tam se můžeme zamyslet, jak to dopadne se zahraničním obchodem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Velebnému a ještě faktická poznámka pana poslance Pavla Šrámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Samozřejmě srovnávat zprávu 2014 se stavem zemědělství 2016, kdy víme, že dneska probíhá veliká agrární krize, je velice problematické. Rok 2014 opravdu nedopadl špatně a je velice těžké dneska komentovat tuto situaci.

Nicméně v té zprávě mě zaujala jedna věc, protože jak asi víte, tak aktivně podnikám v zemědělství, za poslední dva roky se velice zvýšila administrativní zátěž zemědělců, opravdu téměř až nehorázným způsobem, o každou korunu musíte podávat téměř jednu či dvě žádosti. A mě tedy v té zprávě zaujala jedna věc, že při MZe pracuje antibyrokratická komise Ministerstva zemědělství, která byla zřízena ministrem zemědělství. Já bych se chtěl zeptat, jak tato antibyrokratická komise pracuje a jaké má výsledky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Šrámkovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pan ministr zemědělství chce reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Pokusím se, tak jak ty dotazy zde zazněly. Pokud jde o rozdíly mezi počty zaměstnanců zemědělství, na co tady upozorňoval pan poslanec Pavera, tak já tady nejsem schopen teď přesně říci, kde je rozdíl mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem financí. Předpokládám, že to bude asi trošku v rozdílné metodice sběru těchto dat. Je otázka, jestli vždy ten zaměstnanec se započítá, pokud jsou to kombinované podniky, do prvovýroby, nebo do zpracování. Protože tady bych viděl, že by nějaký rozdíl mohl být.

Pokud jde o problematiku toho, co jste tady vy nastínil, ovoce, zelenina do škol, já si myslím, že přes všechny výhrady, které k tomu programu můžeme mít, i po té úpravě, kterou jsme udělali před 14 dny, kdy do tohoto programu se budou moci zapojit napřímo pěstitelé ovoce a zeleniny České republiky, tak že ten program dostává opravdu ještě daleko větší smysl, než měl doposud. Roste nám tam výrazným způsobem počet zapojených škol i počet žáků. Dneska se tam dostáváme přes půl milionu žáků základních škol prvních stupňů, případně toho posledního roku před nástupem do první třídy u mateřských školek.

Musím říct, že otázka pracovních míst, na kterou tady bylo upozorněno - problém je v tom, že v zemědělství se stále zvyšuje produktivita, díky novým technologiím a díky tlaku na snížení nákladů prostě máme tady od roku 1990 stále trvalý pokles pracovních míst v oblasti zemědělství. Ani řekněme ten budoucí vývoj nevypadá úplně optimisticky v tom, že by ten trend se měl výrazně otočit, že by mělo docházet k nárůstu. My ve Strategii 2020-2030 počítáme s tímto určitým postupným úbytkem, protože spousta farmářů se už dneska snaží nahradit pracovní síly například tím, že nakoupí dojicího robota, protože sehnat lidi do dojírny, kteří budou vstávat ráno o půl čtvrté, je velice komplikované. Takže to je bohužel prostě daň za nové technologie a tlak na větší efektivnost. Nicméně vidíme potenciál růstu pracovních míst v oblasti potravinářského sektoru, kde tady limity jsou zatím ještě ne úplně na svých stropech. Takže tady ten prostor pro to, aby v celém resortu to bylo stabilní, je.

My se snažíme ta nová pracovní místa vytvářet také tím, že teď právě končí příjem žádostí na program Mladý začínající zemědělec. Po více než dvou letech se tato výzva z nového operačního programu v novém programovacím období, z programu Rozvoje venkova, spustila, takže i to je určitá podpora, jak motivovat mladé, motivovat nové zemědělce, aby začali hospodařit.

Pokud jde o rozdíl ceny půdy, tak údaje, které byly v té tabulce, a uvádí je PGRLF, tak to jsou ceny, které jsou tržní. A pokud tam je srovnání toho zahraničí, ta nižší tabulka, tak to je, předpokládám, otázka cen - srovnání cen - úřední ceny. Protože to, co máme z PGRLF, je údaj o skutečném obchodě, skutečné smlouvě, ke které my jsme dali buďto úvěr, nebo jsme dali podporu úroků z úvěru, takže tam vycházíme z tržní ceny.

Pan poslanec Pavera ještě říkal, že všechny dotace jsou nepatřičné. Já bych si dovolil trošku se s ním přít, protože já tvrdím, že takový systém, jak je nastavený dnes v celé Evropské unii, opravdu podle mě není dlouhodobě udržitelný. Nicméně v horských a podhorských oblastech si nedokážu představit, že bychom dokázali udržet výrobu a zaměstnanost bez toho, aniž bychom těmto zemědělcům kompenzovali rozdíl, který tady je vůči těm intenzivním oblastem, a těžko by dokázali konkurovat ve své výrobě. Takže neřekl bych, že všechno u dotací bychom měli v budoucnu opustit, ale v některých oblastech asi to vyrovnávání té rentability napřímo neuděláme jiným způsobem.

Otázka, kterou tady nadnesl pan poslanec Bendl, která se sice týká víc tohoto období než roku 2014, tak rozdíl a konflikt mezi odbytem a produkcí - já bych řekl, že za to asi dneska nejvíce můžeme poděkovat rozsáhlé síti obchodních řetězců v České republice, která je nejvyšší v přepočtu prodejní plochy na obyvatele v celé Evropské unii. Protože to opravdu dominantní postavení, které se tady vytvořilo, a jsou to především zahraniční obchodní řetězce, které drží tu většinu, není opravdu rovnoprávné pro to, aby se tady nepromítaly vlivy těch zemí, odkud ty řetězce pocházejí, obzvláště v období krize.

My se snažíme hledat řešení přes diskutovaný zákon o významné tržní síle. Hledáme cesty, jakým způsobem edukovat spotřebitele, aby se rychle zorientoval v tom, co je to opravdu český produkt, aby to i řekněme graficky pochopil, ať už je to označení Regionální potravina, KLASA nebo Česká potravina.

Byla tady zmíněna otázka eroze vodní a větrné a co jsme pro to udělali konkrétně teď, v tomto období. Já musím říci, že nová zemědělská politika od loňského roku přinesla tzv. greeningová opatření, to znamená vyšší nároky na zemědělce, kteří tady greeningová opatření musí plnit například vysokým podílem trav nebo například zahrnutím bílkovinných plodin nebo naprosto nově podmínkou mít meziplodiny v osevním postupu a na tyto meziplodiny nedostávají specifickou platbu. Musí to prostě plnit v rámci těchto podmínek greeningových.

Dále je tady výrazný nárůst - musím říct, že plochy meziplodin se výrazně zvýšily mezi roky 2014 a 2015. Máme zde nárůst biopásů, což si myslím, že jsou velice důležitá protierozní opatření, ale mají pozitivní vliv například také na výkon práva myslivosti. V letošním roce, teď jsme zrovna ukončili příjem žádostí zemědělců i obecních úřadů obcí a měst na dotace na výstavbu nových vodních nádrží, nových rybníků, na jejich údržbu, na odbahnění, na opravy hrází, vytvoření bezpečných přelivů. Posílili jsme výrazným způsobem činnost pozemkového úřadu, pokud jde o tvorbu a zahájení pozemkových úprav, protože pozemková úprava je tím klíčovým, jak můžeme vrátit té krajině, tomu katastru ten původní ráz nebo to přiblížit co nejblíže těm přirozeným principům v přírodě, pohybu vody, a protierozní opatření.

Poslední věc, která tady byla zmíněna - vyplácení dotací. Já musím říct, že my jsme na podzim loňského roku, v říjnu, zveřejnili na webových stránkách, jaký bude harmonogram výplaty dotací. Ten harmonogram byl projednán se všemi nevládními organizacemi na kulatém stolu a k jediné změně došlo v případě vyplácení greeningových dotací, kdy jsme ten termín museli posunout zhruba o dva měsíce. A to nebyla chyba SZIFu ani Ministerstva zemědělství, ale dodavatelské firmy, která špatně nastavila vzorec a parametry pro výpočet této platby. Takže tato firma to musela potom, protože se to zjistilo na konci ledna, opravit a bohužel to trvalo dva měsíce. Dneska, respektive ke konci dubna bylo 97 % rozhodnutí na tuto platbu vydáno zemědělcům. Bohužel zdaleka ne všichni zemědělci, zhruba jedna třetina nevyužila právo na odvolání se, respektive na vzdání se práva na odvolání a mohli ty peníze mít okamžitě. Zhruba třetina zemědělců tam ponechávala tu lhůtu, kdy běží ten termín, že pokud se nevzdají toho práva, tak my jim ty peníze nemůžeme poslat na účet. Ta tři procenta žadatelů jsou zemědělci, u kterých byly zjištěny určité nesrovnalosti nebo chyby při kontrolách, které byly prováděny přímo na místě, a ty se teď řeší. Všechny zbývající dotační tituly byly vyplaceny v tom harmonogramu, který byl zveřejněn, který byl projednán, a dokonce u většiny těch dotačních titulů jsme stihli vyplatit třeba o týden až dva peníze dříve.

Byl tady dotaz na činnost antibyrokratické komise. Antibyrokratická komise funguje - myslím si, že to založil buďto pan ministr Bendl nebo pan ministr Fuksa, teď nevím, kdo z vás předchůdců. Ta komise se schází minimálně jednou měsíčně, předsedá jí předseda Asociace soukromého zemědělství pan Stehlík a podněty, které z ní vycházejí k úpravě zákonů, ke zjednodušení, tak si myslím, že jsou celkem racionální a dost často je v rámci všech vnitřních připomínkových řízení zahrnujeme. Antibyrokratická komise dostane každý legislativní materiál, který jde v rámci meziresortního připomínkového řízení před poradou vedení a má možnost se k těmto materiálům vyjádřit.

Pokud jde o dotaz na nárůst administrativy a legislativy, tak tam musím říct, že je od roku 2015 spojena především s výrazně více komplikovaným systémem celé společné zemědělské politiky. My jsme prakticky ve všech případech drželi evropskou legislativu a nechodili jsme nad rámec požadavků, které ukládá evropská legislativa. Pokud zemědělci upozorňují na některé věci, které jim komplikují podávání žádostí o dotace právě například v oblasti investičních dotací, tady musím říct za svůj resort, že to bohužel nejsou požadavky naše, ale byly vytvořeny v rámci jednotného a metodického prostředí, v rámci monitorovacího systému. MMR řeklo všem resortům, že chce požadavky vyšší na otázku výběrových řízení, na otázku dokladování některých věcí. A tady jsme prostě v té diskusi nebyli schopni naše kolegy přesvědčit, že to je nadbytečné.

Takže asi tolik stručně k základním otázkám.

K aktuální situaci v zemědělství můžeme diskutovat dlouho. Jenom chci říci, že meziročně mezi roky 2015 a 2016 v letošním roce do konce tohoto roku bylo vyplaceno anebo bude vyplacena částka vyšší na živočišnou výrobu, případně na některé speciální plodiny, v objemu 2,3 miliardy korun z národních zdrojů. Zemědělské nevládní organizace tu informaci mají. Dotační tituly, které se týkají kompenzací za sucho, dotační titul 19 a 20, které jsou tady nové, plus zelená nafta, která věřím, že se podaří projednat se zpětnou účinností od 1. ledna, tak tato všechna opatření jsou v součtu 2,3 miliardy korun navíc, protože dneska zemědělci jak u vepřového masa, tak u mléka, opravdu to víte, kdo se v tom pohybujete, vyrábějí se ztrátou dvě koruny a více na jednom litru nebo na jednom kilogramu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. Dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Zahradníček. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Pavera. (Gestikulace vpravo.) Dobře, v tom případě vyměníme pořadí. Pan poslanec Pavera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátce zareaguji na pana ministra. Ovoce do škol - říkal jsem, že podporuji, a myslím, že tam se shodneme s podporou ovoce do škol, především ty, které jsou vypěstované samozřejmě u nás v České republice. Jenom jsem podotýkal, že ne za ceny, které jsem zahlédl ve vaší zprávě, atd. To si myslím, že jsou o desítky procent navýšené ceny, než jsou normální ceny, myslím, že neodpovídá normální ceně.

Co se týká pracovních míst, o kterých jste mluvil, ano, myslím si, že v zemědělství a v potravinářském průmyslu je ještě možnost získat nová pracovní místa jak v potravinářském, tak zpracovatelském průmyslu týkajícím se různých produktů ze zemědělství. Naprostý souhlas.

Co se týká dotací, taky souhlasím s vámi, že ne úplně všechny dotace se budou moci zrušit. Ale většina těch dotací je opravdu špatná, ať je to plošně v jakémkoli odvětví. A jinak pro vaši informaci, to asi určitě víte, že dotace byly pro zemědělce i za první republiky.

Zmínil jste tady greening. Myslím si, že tady opravdu Ministerstvo zemědělství nebo SZIF udělal trošičku problém pro zemědělce, kteří čekali na výplaty greeningu, protože to měli naplánované na platby, splátky úvěru atd. a opravdu mnozí z nich se dostali do velkých komplikací. To sice nepatří tady úplně k té zprávě, ale protože jste to zmínil, tak to jenom opakuji. A věřím, že to pan ředitel SZIFu, který byl na posledním jednání zemědělského výboru a slíbil, že dá přesné termíny na příští rok, aby zemědělci věděli, jak si mají nastavit splátky, dodrží a že už nebudou takové posuny ve výplatě termínů dotací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec... S řádnou přihláškou? V tom případě musíte počkat, protože již zde mám řádně přihlášeného pana poslance Šenfelda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážení kolegové, hrozně rád bych, aby ve spoustě slov tady nezapadlo to nejdůležitější. Když si položíme otázku, jakých výsledků za rok 2014 dosáhlo české zemědělství, tak je třeba říci, že se jedná o výsledky velmi příznivé.

A jaký tedy byl rok 2014 ve srovnání s rokem 2013? Produkce se zvýšila o 7 %, ale protože mezispotřeba šla nahoru pouze o 2 %, zvýšila se čistá přidaná hodnota o 31 %. Tyto vlivy způsobily vzestup podnikatelského důchodu, zisku o 37 %, neboť dotace sice byly vysoké, ale meziročně se zvýšily pouze o 2 %. Z mnoha ekonomických údajů existuje jeden, který o výsledcích vypovídá nejlépe, proto se mluví o zisku, podnikatelském důchodu. V zemědělství v roce 2014 byl mimořádný, téměř 23 miliard korun. Nikdy takové hodnoty v minulosti nedosáhl. Roky 2008 až 2010 10,1 miliardy nejvíce, ale jen 2,8 miliardy v roce 2009. V následujících třech letech dochází k výrazné změně, zisk se pohybuje ve výši 16 až 17 miliard korun. A poslední meziroční změna je zvýšení o 37 %. Podle obou kritérií, změny meziroční a změny v čase, jde o výsledek více než dobrý, které se ovšem často nevyskytují. Lze mluvit o příznivé tendenci, která se projevila ve vztahu mezi produkcí a spotřebou, ale i mezi produkcí a dotacemi. Bohužel o příznivé tendenci již nemůžeme hovořit po výsledcích, které dosáhlo české zemědělství za rok 2015. Zpráva o stavu zemědělství zatím do Sněmovny nedorazila, nebo aspoň já nevím, a tam zisk, podnikatelský důchod, se meziročně snížil z 22,9 miliardy korun na 16,9 miliardy korun, to znamená o 26,2 %.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. A nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Bendl do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. K dotacím. Všichni přeci víme, že to je droga, na kterou se snadno zvyká, ale ona se nakonec ve finále stane jedem, protože prostě nikdy není možné dát ty dotace absolutně spravedlivě a vždy budou vytvářet v tom konkurenčním prostředí disharmonii a budou jedni či druzí zvýhodněni a třetí znevýhodněni. To zkrátka tak je. Žijeme bohužel, nebo bohudík, v prostředí Evropské unie, v prostředí volného trhu, kde se jednotlivé státy chovají k zemědělství různě. My máme systém financování, systém podpor českého zemědělství nastavený jinak než stará patnáctka, a tudíž tam vždy nějaká disproporce a disharmonie bude. Je na nás, jak s tím naložíme. O tom, že dotace způsobují nerovnost podnikání, o tom není pochyb. Ale bez nich v tuhle chvíli nejsme schopni vůbec žít, nebo zemědělský sektor bohužel není schopen žít. Kdyby ty dotace vymizely, tak v tom prostředí sousedních států, nebo v sousedních státech subvencovaném zemědělství by náš zemědělský a potravinářský sektor prostě nebyl schopen přežít. A to je fakt, který je možno smutně konstatovat.

Zemědělství přeci žije a není možno ho plánovat čistě z roku na rok, plánuje se na mnohem delší dobu. V tom je to složitější. A všechny ty věci, které dnes zakládáme, budou sklízet pšenku až v letech následujících. Proto i ty výsledky, které jsou dnes, nebo byly včera, byly založeny dva tři čtyři roky předtím. To tak prostě je. A kdo se v zemědělství pohybuje, ví, že tam se zkrátka nedá hospodařit jako v jednom kalendářním roce. I když je pravdou to, co tady říkal pan kolega, že v loňském roce opravdu nebylo vyplaceno zhruba 6,7 mld. korun, jak jsem viděl ze zprávy o čerpání kapitoly rozpočtu Ministerstva zemědělství za rok 2015.

A to je možná i trošku odpověď panu předřečníkovi, který říkal, že hrubý domácí produkt nebo důchod je horší. No ono nebylo vyplaceno, byť na rok 2015 mělo dojít k vyplacení, zhruba 6,7 mld. korun. Souhlasím s tím, že je možná částečně objektivní, protože přecházíme do nového finančního období, takže to možná nějaké problémy s sebou nese, nebo zcela určitě, přesto, a to tady přečtu panu kolegovi, který si stěžoval jako podnikatel v zemědělství na byrokracii, tak tady v tom textu - protože papír unese opravdu všechno, Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2014 - se píše, že budou navrhovat v souladu s připraveným zjednodušováním společné zemědělské politiky maximálně omezit administrativní požadavky na české zemědělské podnikatele, a snížit tak jejich administrativní a byrokratickou zátěž. Trochu nadbytečná věta, protože realita je, jaká je.

Stejně tady je věta, že chce rezort podporovat užší spolupráci se školami zařazenými do trvalé vzdělávací základny v rámci rezortu Ministerstva zemědělství. Bývalá vláda odsouhlasila jako podporu a pomoc při fungování lesnických učilišť, že dostanou k dispozici, každé učiliště, a nemáme jich opravdu moc, jednu honitbu. Ministr zemědělství se postaral o to, že je všichni zdaleka nedostanou, možná jedno lesnické učiliště. Přesto je třeba podporovat spolupráci se školami zařazenými do trvalé vzdělávací základny v rámci Ministerstva zemědělství.

To já si myslím, že jsou trošku rozpory v tom, co se píše ve zprávě, a jaká je realita. Stejně jako když tady pan ministr zemědělství, kdy plédoval za řepku na polích a za slevu na daních u bionafty a mluvil tady o tisících nových pracovních příležitostech, tak se ptám tedy, kde jsou ty nové pracovní příležitosti, ty tisíce, když to tady obhajoval. Také to tady jaksi není vidět a v roce 2015 to také jaksi zatím super vidět není.

Mě by zajímalo, když tady pan ministr mluvil o tom, že už na základě této zprávy ukončili některé příjmy žádostí na jednotlivé projekty, kolik tedy finančních prostředků bylo vyčleněno, je vyčleněno a za jakých podmínek jsou čerpány. Já jsem se dostal k jednomu programu rozvoje venkova, to je tuším program 8.31, kde žadatel dostane stoprocentní dotaci v případě, že bude budovat retenční nádrž a nějaké vodní dílo ve speciálním - jak to tam bylo? Pokud hospodaří na 500 hektarech lesa a je to nějaký les speciálního určení apod. a tam dostane stoprocentní dotaci, tak bych rád věděl, jestli obce a města, případně zemědělští podnikatelé a ostatní se mohou těšit také na stoprocentní dotaci, anebo jestli je to jenom dotace pro někoho, a jak je možné, že někdo dostane sto procent a někdo procent méně, nebo zdali obce, až budou žádat na rekonstrukce rybníků a budování nových vodních ploch, což je bezesporu záslužná činnost, která se nám do budoucna vyplatí, třeba dostanou ty dotace také takto velké. Pak klobouk dolů a zaplať pánbůh za to, protože vodu v krajině potřebujeme.

Když tady kolegové naráželi na to, nebo pan ministr tady říkal, že se snažíme v oblasti agrárního sektoru dělat maximum pro to, abychom nenavyšovali požadavky, resp. plnili pouze to, co po nás EU chce, a nebyli tvrdší, než Evropa chce, pak tady musím jenom vzpomenout vyhlášku, která se týká uplatňování kalů z čistíren odpadních vod, kde jste dopustili, pane ministře, že ta vyhláška je tvrdší, než po nás vyžadují směrnice EU, a my bychom ty kaly mohli podle mého hlubokého přesvědčení, resp. zemědělci by je mohli využívat k tomu, aby je vraceli zpátky do půdy. Bohužel jsme tvrdší, než po nás Evropa chce, a pak sice se tady plácáme po ramenou a říkáme, jak moc chceme bojovat s erozí a jak chceme, aby se biosložky vracely zpátky do půdy, ale když už dojde na konkrétní čin, tak místo toho v podstatě zemědělcům znemožníme využívat kaly z čistírny odpadních vod, a to na základě toho, že jsme přijali, Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, směrnici, která to v podstatě znemožňuje a není to možné udělat.

Takže neplatí to, co tady říkal pan ministr, že se Ministerstvo zemědělství snaží o to, abychom nebyli tvrdší, než po nás EU chce. Tady dokládám jeden z několika příkladů, že to nebyla pravda. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Dobešová a připraví se pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající. Mně to nedá, abych nezareagovala na řeč pana poslance Bendla týkající se trvalé vzdělávací základny zemědělských škol. Musím konstatovat, že moje škola patří do této trvalé vzdělávací základny od roku 2001. (Hovoří důrazně.) Pan ministr v zemědělství v současné době je první ministr za celou dobu, který opravdu pro zemědělské školy začal připravovat dotační tituly, aby si mohly vybavit své školy učebními pomůckami! Také připravuje centra odborného vzdělávání. Prostřednictvím pana předsedajícího pane Bendle, při vší úctě i za vás, když jste byl ministrem zemědělství, jsem byla v trvalé vzdělávací základně! V životě jste nás ničím nepodpořil, ani morálně! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Šrámek, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nebudu mluvit o vzdělávací soustavě, chtěl bych jenom poznámku. Zemědělství v roce 2014 mělo jakési saldo či zisk 22 mld. Je třeba říci, že do tohoto salda se také počítá tabákový průmysl, tedy není to jenom čisté zemědělství. V té zprávě jsem nenašel právě rozdělení na tyto jednotlivé subjekty či rezorty a chtěl bych se zeptat pana ministra, jestli náhodou nemá to číslo rozklíčováno na živočišnou výrobu, na rostlinnou výrobu a právě například na hospodaření s tabákem.

A ještě bych rád zareagoval na ty dotace, jak tady měl pan poslanec Pavera, že jsou nepatřičné. Já s vámi souhlasím, že dotace jsou nepatřičné. Víte ale, já bych je okamžitě zrušil, nicméně to bychom je museli zrušit v celé EU. V ČR je problém v tom, že dotace jsou nastaveny úplně jinak než tam. V ČR jsme přijali systém především platby na plochu, tedy na hektar. Toto opatření se ukázalo jako zničující pro český potravinářský průmysl a pro živočišnou výrobu. Tento model zavedlo i Řecko, když vstupovalo do EU, kdy v roce 1981 jim bylo Evropskou unií doporučeno, nebo spíš vnuceno, aby zvedli platbu na hektar. Řecko dneska dováží přes 80 % potravin. Tento systém jsme bohužel zavedli i my a díky tomu právě roste rostlinná výroba a velmi klesá živočišná výroba, to znamená pokles výroby potravin.

A k té zaměstnanosti bych ještě řekl. Víte, živočišná výroba zaměstnává pětkrát více lidí než rostlinná výroba, a pokud budeme mít podporu na hektar, tak budeme podporovat rostlinnou výrobu a budeme dále snižovat nezaměstnanost. To znamená, souvisí to právě s tím systémem dotací. A pokud ho nezměníme, tak dál bude klesat zaměstnanost v zemědělství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já musím reagovat na úsměvná slova paní ředitelky krajské školy zřizované krajem, nikoliv jejím vlastnictvím. Já jsem si všiml, že jste společně s Agrofertem prezentovali činnost vaší zemědělské školy, myšleno krajské zemědělské školy. Toho jsem si samozřejmě všiml. Ale věřte mi, že financovat pomůcky ve školách není věcí ministra zemědělství, ale věcí zřizovatele a tím je Středočeský kraj. To, že vaše škola vypadá, jak vypadá, myslím tím krajskou, znovu zdůrazňuji, tak vypadá proto, že se o ni kraj v minulosti i v současnosti nějak stará. To, že vypadá dobře, je také na margo zřizovatele, jehož představitelem jsem osm let byl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Dobešová. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Dovolte mi pane předsedající, já bych na to opět zareagovala.

Pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, právě jste si na to odpověděl sám. (Velmi důrazně.) Za vás jako hejtmana jsem neviděla ani jednu učební pomůcku, takže o to hůře! Nejenom že jste mi dával pouze na provoz, ale nedal jste mi ani na traktor ani na nic jiného! A to jsou učební pomůcky na zemědělské škole! Takže teď jste si nahrál sám sobě do své branky! Děkuji. (Smích a potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou. Pouze pro pořádek se chci zeptat: Pane ministře, vy se hlásíte s přednostním právem? Tak musíte počkat, protože nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já bych vás chtěl požádat, abyste dodržoval jednací řád a volal jste poslance, ať mluví k věci. Mně je sice líto, že pan Bendl jako hejtman nedal na traktor paní poslankyni (smích), ale pokud si pamatuji... Připouštím, že traktor patří do zemědělství. Jsem z vesnice, takže jsem poměrně v tomto obeznámen se situací. Ale v roce 2014 určitě Petr Bendl nebyl hejtmanem Středočeského kraje. Já vím, že vy se tváříte jako škola Agrofertu a ne krajská a máte to v každé té příručce, kterou nám tady rozdáváte. Ale co to sem tady nosíte za materiály? Proč tady mluvíte o traktoru v roce 2007 nebo 2008? No já nevím, jestli vám měl dát Středočeský kraj traktor. Ale jsme v bodě Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2014, ne v bodě Proč střední škola nedostala traktor od Petra Bendla.

To se tedy omlouvám, ale pane místopředsedo, je to vaše vina, máte vstoupit do té debaty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Faktická poznámka podle jednacího řádu slouží jako reakce na probíhající rozpravu, což si myslím, že probíhalo. Každopádně pravdu máte v tom, že v současné době řešíme Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2014. S faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji pane místopředsedo. Zcela k věci. Já bych poprosil, až tady někdo začne místo kultivované standardní mluvy křičet a s prominutím štěkat, abyste ho vykázal, aby nepovídal. Jsme v Parlamentu České republiky, a nikoliv někde na nějakém rynku. A omlouvám se všem lidem, kteří fungují na rynku a jsou slušní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. Máte pravdu, týká se to všech politických stran.

Nyní přečtu omluvy. Dnes se omlouvá od 14.00 do 19.15 z pracovních důvodů paní poslankyně Zelienková, od 11.00 do 13.00 bez udání důvodu se omlouvá paní poslankyně Radka Maxová, od 12.00 do 12.45 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík a od 13.00 do 18.00 hodin z důvodu návštěva lékaře se omlouvá pan poslanec Schwarz.

Nyní tedy s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Teď bychom se tady měli v rámci diskuse věnovat opravdu roku 2014 a situaci zemědělství. Já jako předkladatel této zprávy, když tady bylo od mnoha poslanců upozorněno na jiné souvislosti, tak já se pokusím je tady krátce osvětlit.

Chtěl bych říci, že rok 2014 byl naprosto výjimečný, a troufám si říci, že nikdo z politiků na to nemůže říkat, že měl zásadní vliv, protože ty výnosy v rostlinné výrobě byly tak extrémně dobré proto, že tak výborná souhra okolností v průběhu vegetace tady nebyla, co pamatuji. Výborné podmínky v zimě, rostliny vegetovaly, prakticky v zimě nemrzlo, výborné podmínky potom od jara až do léta, výborné podmínky pro sklizeň a ještě se to všechno potkalo s extrémně vysokými cenami prakticky všech komodit. To je opravdu věc, na kterou asi budeme dlouho vzpomínat.

Nicméně když mluvíme o roku 2015, rok 2015 byl třetí nejlepší rok v historii českého zemědělství, byť už v tu dobu jsme pociťovali různé problémy počasí, dá se říct, že pořád ten dozvuk roku 2014 se promítal i do roku 2015.

Znovu se vracím k tomu. Musíme si uvědomit, že v roce 2015 máme náběh nové společné zemědělské politiky, která úplně jiným způsobem distribuuje peníze pro zemědělce a zároveň chce po nich také jiné věci. Dříve takové nároky na zemědělce nebyly, jako jsou v rámci nové společné zemědělské politiky, a na to navazoval celý harmonogram výplaty dotací. A znovu se vracím k tomu, že v říjnu loňského roku byl tento harmonogram pro veškerou zemědělskou veřejnost zveřejněn a byl vládními organizacemi projednán. Za tu jednu jedinou chybu v případě greeningu jsem se omluvil, byť to nebylo na straně nás ani SZIFu, ale na straně dodavatele informačního systému.

Bylo tady zmíněno školství, už jste si tady vyměnili některé věci, já tu debatu chtěl trochu vrátit do nějaké racionální roviny. Já bych byl hlavně rád, aby se s tím školstvím, středním, nejenom zemědělským, začalo systémově něco dělat. My jsme tento týden uzavřeli výběr 30 školských zařízení, středních, nejenom v oblasti zemědělství, ale lesnictví, potravinářství, rybářství a myslím, že veterinářství, které budeme z toho našeho dotačního titulu, který jde, myslím, příští týden na vládu, podporovat. A ty zbývající školy se musí kraje rozhodnout, zda je chtějí, v jaké kvalitě a co pro to udělají. Protože opravdu to, že dneska střední škola nemá peníze - já znám asi jeden jediný případ, kdy kraj se významně postavil čelem ke střední škole, a to je Kraj Vysočina, který tam byl schopen dostat bez dotací prakticky 60 milionů korun do školního statku, tak prakticky žádný jiný kraj v takové velké míře za poslední roky peníze do svého školského zařízení v oblasti agrárního sektoru prostě nedal. Takže my se tady snažíme jenom vyplňovat určitou díru na trhu, my to ani těmi 50 miliony nespasíme, pokud se k tomu kraj nepostaví jiným způsobem, možná MŠMT by v té věci mohlo hrát aktivnější roli koordinátora.

Na přímý dotaz pana poslance Bendla odpovídám: Ano, v Programu rozvoje venkova, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, je případ až stoprocentní dotace v případě opatření na obnovu lesa v lesích, které jsou k tomu určeny. To je jediný případ, kdy takováto dotace tam je vyčleněna.

Vy jste tady mluvil o tom, že Ministerstvo zemědělství nesplnilo závazek, a to, o čem jsem hovořil, kdy jste užíval ten příklad těch kalů, a že tady my jsme šli nad rámec evropské legislativy. Vy jako ministr zemědělství, bývalý, moc dobře musíte vědět, nebo měl byste vědět, že tato záležitost kompetenčně spadá do resortu Ministerstva životního prostředí. My jsme v meziresortním připomínkovém řízení oponovali ten materiál, dneska je to znovu projednávaným bodem, a došli jsme do kompromisní varianty, že by kaly měly být znovu, pokud splní parametry, na kterých jsme se dohodli, že by měly být v praxi splnitelné, aplikovatelné zpátky na zemědělské pozemky. Takže prosím pěkně, nevkládat na zodpovědnost Ministerstva zemědělství něco, za co logicky z kompetenčního zákona zodpovědnost nemáme.

Takže to je asi z těch věcí, které tady zazněly, to podstatné. Ale znovu bych poprosil, vraťme se k diskusi, ke zprávě, která je tady zveřejněna.

Musím odkázat ještě na některé věci, které zazněly, pokud jde o agrární zahraniční obchod. Na webových stránkách Ministerstva zemědělství je i podle jednotlivých položek, včetně tabáku, pšenice apod., zveřejněn celý výsledek agrárního zahraničního obchodu za loňský rok, včetně těch kvartálních výsledků. Je to u nás dohledatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho dalšího, že se hlásí... Eviduji jednu faktickou poznámku, pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji, nechci zdržovat. Já bych chtěl jenom rozčlenění toho zisku na rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu a pak mě zajímá ten tabákový průmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se tedy, zda někdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, tak v tom případě... Padl zde dotaz, táži se pana ministra, zda odpoví teď, nebo později písemně? Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já se přiznám, že v té zprávě, věřím tomu, že to rozdělení na příjmy z rostlinné a živočišné výroby je, nicméně pokud na tom pan poslanec Šrámek trvá, tak mu to rád zodpovím písemně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do všeobecné rozpravy, v tom případě ji končím a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo před podrobnou rozpravou - pan ministr nebo pan zpravodaj. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí o slovo. Je důležité, pane zpravodaji, abyste v podrobné rozpravě načetl návrh usnesení. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane řídící, děkuji za slovo. (Smích v sále.) Doporučil bych kolegům a kolegyním, aby Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2014 vzali na vědomí. Děkuju vám, že to vezmete na vědomí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to návrh usnesení, ano. Já se táži, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. I zde se táži pana zpravodaje a pana ministra, zda si chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Návrh usnesení byl přečten. Já ho pro pořádek zopakuji: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2014 bere na vědomí."

Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby přišli hlasovat. Eviduji také žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 189. Přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro návrh 110, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

 

Děkuji vám, pane zpravodaji i pane ministře, a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.