(17.20 hodin)
Poslanec Jiří Holeček: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem jenom chtěl říci následující. Vzdělanost a vědomostní úroveň našich středoškoláků, co se hlásí na vysoké školy, se od sametové revoluce značně zhoršila. Je potřeba s tím něco udělat. Já vítám kroky ministerstva, že se v tomto ohledu snaží sjednotit maturitní zkoušku, tak jak to bylo, když jsem skládal maturitní zkoušku já. Naše generace byla na tom vědomostně lépe. Řada vysokých škol musela snížit úroveň přijímacího řízení na vysoké školy, aby vůbec měla dostatek studentů.
Mateřských školek je alespoň v mém městě tak málo, že jsem musel přes tři kopce, abych se vůbec do nějaké mateřské školky dostal. Jesle nejsou v mé městské části žádné, takže zase tady v tomto ohledu samozřejmě vítám, že mateřské školky budou moci přijímat a budou mít rodiče nárok na příjem dětí už od dvou let.
Musíte myslet také na to, že tady nejsme, jak řekl například kolega Bendl, že myslel na komunální politiky. To je od něj hezké, ale já si myslím, že my musíme myslet především na občany, ne na komunální politiky, že budou mít problém s kapacitou. A že bude jiný systém vzdělávání těch dvouletých dětí, to je samozřejmé. Ale s tím přece ministerstvo počítá.
Čili tady je skutečně, tento zákon je pro lidi a mrzí mě, že kolegové z levice, z té úplné levice, jak jsem se dozvěděl, nechtějí ten zákon podpořit, protože na nějaký zřejmě superzákon asi nebude, ale více přece mateřských školek nebo možnost maminek samoživitelek nebo otců samoživitelů umístit dítě už od dvou let bude přece přínosem, protože musí nějak živit rodinu.
Čili já si myslím (upozornění na čas), že ten zákon by bylo dobré podpořit. Díky za slovo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Zlatuška, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, pan poslanec Stanjura se tady ptal, kdo je tady nespokojený s tím stavem ve školkách, s přístupností a podobně. Jsem jeden z nich. A v okamžiku, kdy se domlouval koaliční program, dávalo se do koaličního programu i vládního prohlášení rozšíření kapacit školek včetně předškolní přípravy, tak to byl jen důsledek tohoto stavu.
Konkrétní věci, které přináší současný stav, se promítají třeba do vysokého procenta odkladů nástupu do první třídy. Ze světa je známo, že v okamžiku, kdy se tady tyto věci lépe zachytí na úrovni předškolní péče a mateřských školek, tak výsledek vypadá podstatně lépe.
Zdůraznil bych, že to, že se rozšíří dostupnost mateřských škol od dvou let - mimochodem toto zaznělo již v novinových vyjádřeních před předložením tohoto zákona v srpnu 2015 od paní ministryně, takže například Svaz měst a obcí měl příležitost tady toto diskutovat na půdě garančního výboru, nikdy toho nevyužil - tak to, že se tohle rozšíří, zlepší zaměstnatelnost rodičů, zlepší jejich zapojení do práce, do toho, čemu se říká tvorba hrubého domácího produktu v rostoucí ekonomice, a přinese rozhodně výhody pro nás jako pro občany.
K té dichotomii, jestli levicová, nebo pravicová: když je člověk pravicový, tak nemusí být hloupý.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Bendl.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jestli můžu pro pana poslance Holečka vaším prostřednictvím. To je fakt smutná věta, já se omlouvám, kterou jste řekl: zlepšit vzdělávání dvouletých dětí. Já se toho fakt bojím. Ne, opravdu, já nežertuji. To myslím úplně vážně. Nevzdělávejte dvouleté děti. Je to ještě moc brzo.
Ale já jsem se přihlásil k faktické připomínce k tomu staromilskému pohledu nás starších, že my jsme byli lepší, vzdělanější, chytřejší. Já si to nemyslím. Ale bylo nás na těch vysokých školách mnohem méně. V tom je ten problém. Kdyby to platilo jako kdysi, že na vysoké školy jde 12-13 % z ročníku, tak kvalita vysokoškoláků by byla přibližně stejná, jako když jsme studovali my. Tak neříkejme dnešním mladým lidem, že nejsou tak chytří, jako jsme byli my. Kdyby v našich letech studovalo na vysokých školách 60 %, 65 %, 70 % populačního ročníku, tak by to vypadalo úplně jinak.
My přece moc dobře víme, jaký byl problém pro nás, kteří jsme se nedostali na vysokou školu a museli bychom jít na dvouletou vojnu. To byla motivace se dobře učit, udělat dobře přijímačky a uniknout té pitomé dvouleté vojně, když to řeknu tak úplně otevřeně. A bojovali jsme o ta místa na vysokých školách. Dnes, i kdyby byla povinná vojenská služba, tak je to jedno. Dnes v zásadě každý, kdo odmaturuje, si najde místo na vysoké škole a klidně si zopakuje několikrát první ročník, a nic se neděje, protože jste přesvědčeni, že platit za vysokoškolské vzdělání se nemá, a dokonce neplatí ani ti, kteří opakovaně studují, a tím zvyšují náklady v systému.
Ale prosím, nemějme ambici zlepšovat vzdělávání dvouletých dětí, a už vůbec ne ve státních nebo veřejných zařízeních. To si myslím, že je skutečně moc brzo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Teď je tu smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Fiedler, po něm paní poslankyně Semelová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Já už jsem nechtěl vystupovat, ale musím zareagovat. (Velký hluk, výkřiky a smích v sále.) Nedá se nic dělat, nevyšlo to. Myslel jsem to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Na margo pana poslance Jiřího Holečka, prostřednictvím předsedajícího, a pana poslance Zlatušky. Tady se nerozšiřuje možnost získat prostor pro své dítě. Naopak. Zřizovatelé nezískají ani korunu. Nepřistavějí, pokud jim něco nedáme, ani jedno kapacitní místo. Jestli dáváte dítě někam za hory, no tak to už ho dejte napříště za devatery hory, protože pokud máte jednu mateřskou školu, tento zákon vám žádné investice do mateřského školství nepřináší. Ten přináší obcím zajistit další a další místa, na která nebudou mít prostor, a když je nebudou mít, vezměte chlup na dlani. Ministryně nic nemá. Ta bude akorát nařizovat městům a obcím, aby vytvořily prostor, ale žádné peníze jim nenabízí. Nic, aby měly obce jistotu, že zítra, až začnou stavět, že to nejen proinvestují, ale také vůbec udrží v provozuschopném stavu, že na to budou mít. Nic takového tady není. Opravdu, hledejte si už místo za devatero horami, nejen za horami.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm paní poslankyně Semelová, po ní pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Já se nechci pouštět do diskuse na téma, jestli vědomostní znalosti současných studentů jsou nižší, nebo vyšší, i když na to mám svůj jednoznačný názor, ale v žádném případě si nemyslím, že právě ta jednotná zkouška, byť má určitě svá pozitiva, by tohle vyřešila. Tomu přece předchází řada jiných věcí v postupném vzdělávání, v postupných ročnících. Ta zkouška to neřeší.
Ale abychom shrnuli tu debatu, diskusi, budu už velmi stručný. Z toho, co tady zazněl, asi řada z nás - podle tabule 175 přítomných - pokud bude hlasovat ano, tak si myslím, že to bude u hodně poslanců kompromisní ano, a pokud budou hlasovat ne, tak to u hodně poslanců bude kompromisní ne. Toho si buďme vědomi, že každý jsme asi zvažovali všechna pozitiva, všechna negativa, a že tady, i když každý zmáčkne tlačítko ano nebo ne, tak to nebude tak úplně jednoznačné a mnoho z nás asi hodně zvažovalo, jak se nakonec rozhodne, jak jsem říkal v minulém příspěvku. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová. Po ní pan poslanec Stanjura.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem vaším prostřednictvím chtěla reagovat na úsměvné vystoupení pana kolegy Stanjury, když mluvil o kvalitě vzdělávání. Víte, kdybyste se přišel zeptat učitelů na vysokých školách, co jim tam chodí, učitelů na středních školách, co musí přijímat, a učitelů na základních školách, jak prudce klesla kvalita vzdělávání, tak byste asi hovořil jinak. Ono je totiž v tom také to, že právě za bývalých vlád se rozbilo to, co tady kvalitní bylo, a to bylo základní vzdělávání, které tu kvalitu poskytovalo. A od toho se to odvíjí. ***