(17.00 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já podle jednacího řádu reaguji na slova svých předřečníků, s delším vystoupením pak vystoupím po panu předsedovi Miholovi. Ale ctěný kolega pan poslanec Birke, také starosta města, umí prognózovat, a já ho obdivuji, kolik dětí bude nastupovat, třeba dvouletých, v roce 2020 do školky. Ale ty děti se teprve narodí za dva roky a vy už budete počítat a stavět kapacitu letos nebo příští rok. Já obdivuji takovéto paušální řečení - starosta přece plánuje počet dětí, máte plus tři roky, ale my už víme podle vašeho návrhu, že v roce 2020 bude nárok pro každé dvouleté dítě, respektive od 1. září 2020, abychom to řekli přesně. Ty děti se ještě nenarodily. A pokud to myslíte vážně a řeknete, že je to nárok, tak potom rozumný starosta, aby tomu vašemu neomarxistickému vidění světa vyhověl, řekne: no, tak to asi 100 % dětí a rodičů, protože na to mají nárok. Takže bude budovat kapacitu mateřské školy na pět ročníků. Ne na tři jako kdysi. Protože děti neodcházejí ve velké většině, nebo v mnoha případech v šesti letech z mateřské školy. Takže najednou máme kulturní neomarxistické předškolní vzdělávání pětileté. Pětileté! K tomu 9 let a 4 a 5, tak si spočtěte, jak dlouho bude trvat vzdělávání. Je to normální? Podle mě to normální není. A nedá se to plánovat. Letos můžete plánovat maximálně rok 2018, možná 2019, pokud budete dostávat průběžně čísla z matriky, kolik se narodí dětí ve spádovém obvodu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer. Já děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Poté s přednostním právem pan poslanec Mihola. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já musím rád konstatovat, že tak zajímavou debatu k zákonu, která - doufám, že kolegové poslouchali - tady už dlouho nebyla, nebo - bylo to velmi poučné. Hlavně jsem rád, že jsme si ujasnili, že se tady nejedná o inkluzi, že ta už je pryč. Že nerozhodujeme o inkluzi.
To, co říkal kolega pan poslanec Bendl i kolega pan poslanec Stanjura, rozumím tomu, já se s tím ztotožňuji. Nechme na těch starostech, aby si to korigovali, řídili sami, aby o tom rozhodovali. Nestanovujme jim to nějak předem. Nedávejme jim ty povinnosti něco dělat. Já myslím, že také záleží na velikosti obce. Malá obec, velké město, zaměstnanost, různá profese lidí, tak jak jsme slyšeli. Není to vůbec o sociálních případech, naopak častokrát do těch jeslí, jak jsme tu slyšeli, dávají děti lidé, kteří mají vyšší vzdělání, dělají to z kariérních důvodů.
Mně tahle debata určitě pomohla a mám jasno. Přestože jsem trošku váhal, jak se nakonec rozhodnu, tak mně tahle debata pomohla, mám jasno a nakonec podpořím veto prezidenta. A nezapomeňte na to, že nerozhodujeme o inkluzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych přece jenom rád zareagoval na to plánování. Víte, on rozumný člověk plánuje i v rodině. To není nic marxistického. To prostě vychází z toho, že člověk plánovat, pokud se chce odlišit od zvířat, musí.
Ale víte, co mě na tom nejvíc zarazilo? Že zde bylo zpochybněno, že nevíme, jaká bude potřeba pro děti v mateřských školách, ale přitom jsme do roku 2100 udělali plán, jak to bude s důchodovou reformou. O ten plán se totiž opíraly všechny pravicové vlády, které rozhodovaly o důchodové reformě v minulém volebním období. A plánovat do roku 2100, tak to už je opravdu věštění z křišťálové koule. Tak jenom abych to dal do takových protikladů. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Nina Nováková, po ní pan poslanec Foldyna. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom chtěla připomenout, že naše rozhodnutí o tom, jak budeme hlasovat, by se nemělo řídit tím, jaký máme vztah k panu prezidentovi, jestli chceme podpořit, nebo nepodpořit veto pana prezidenta, pan prezident už své školy absolvoval, ale jde nám teď o to, jak to budou mít děti v našich školách v budoucích letech. Klub TOP 09 tento školský zákon, tuto novelu, podpořit nemůže, ale je to ze stejných důvodů, z jakých ji nemohl podpořit ještě předtím, než šla do Senátu nebo než se k ní nějak stavěl pan prezident.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, aby to bylo úplně jasné. Navzdory našemu jednoznačnému vztahu k panu prezidentovi - my tento zákon nepodpoříme.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, to bylo jasné a výstižné. Nyní - pardon, ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Kořenek. Prosím, pane poslanče. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já budu velmi stručný. Mě velmi mrzí, že ti, kteří tak usilovně bojovali za individuální domácí vzdělávání na druhém stupni, ho teď dobrovolně potopí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní už s přednostním právem pan předseda Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, tato novela prošla hodně širokou diskusí nejen tady na plénu Poslanecké sněmovny, ve výborech, ale také v Senátu a na mnohých dalších místech, například v rámci různých seminářů a podobně. Stejně jako jiné školské novely a koneckonců i mnohé jiné návrhy zákonů je do značné míry kompromisem, vcelku logicky. Paní ministryně ví, že já jako člověk, který přes 20 let pracuje ve školství, jsem mnohé věci, doufám, že konstruktivně, ale kritizoval, s některými jsem nesouhlasil, ale i takto to vnímám, že prostě asi nikdo nemůže dosáhnout stoprocentně toho, co by si sám představoval jako ideální.
Rozhodně nejsem příznivcem povinného roku v mateřské školce, to jsem opakovaně říkal, ale prosadili jsme možnost domácího vzdělávání, a tady je potřeba říct, že s velmi jednoduchým vyřízením. Nárok na mateřskou školku mají v různých zemích, například v sousedním Německu, i tam jsme se inspirovali, věc funkční a určitě chvályhodná. Nesouhlasím samozřejmě s tím, aby děti byly ve školce od dvou let, ale to žádná povinnost není. Já chápu ty, kteří využívají - prostě toto opatření vyžadují proto, že využívají opatření, které jim umožňuje nastavení mateřské dovolené. Totiž když se matka vrátí po dvou letech do práce, tak logicky nárokuje tu školku. Nepovažuji to za správné, ale tady racionalitu toho uvažování vnímám a respektuji.
Mimo rámec novely školského zákona se podařilo napříč politickými kluby tady prosadit domácí čili individuální vzdělávání na druhém stupni základní školy. Odmítám tady to strašení zleva, ani to nebudu nijak komentovat, protože zaznívá to opakovaně a je to neopodstatněné. Věřím, že to po všech těch diskusích vědí už ti kolegové, kteří si ty poznámky znovu neodpustili. Podstatné je to, že tady vznikne ucelený systém toho domácího vzdělávání po celou dobu povinné školní docházky.
Na závěr bych chtěl říct, že novelu školského zákona podpořím, a jako garant pro oblast školství v KDU-ČSL jsem o totéž požádal všechny poslance našeho klubu. Děkuji za pozornost. ***