(16.50 hodin)
(pokračuje Bendl)
A platí to, co říkal pan kolega Vilímec, když jsem viděl, že paní ministryně tady vrtěla hlavou nad tím, když jí pan kolega poslanec Vilímec říkal, když nebude kapacita v mateřské škole, tak to dítě nikdo nevezme. To si nikdo nevezme na triko, aby tam vzal víc dětí. Co kdyby se, probůh, někomu něco stalo? A bude to mimo kapacitu. Takže je nevezme. Rodiče, kteří třeba budou mít dítě, tedy ve třech letech dají do mateřské školy, ještě tam bude ve čtyřech letech, a v pěti letech už ta školka bude mít plnou kapacitu, protože ji bude muset naplnit dětmi, které povinně budou muset jít do školy, a tak ta děcka po roce nebo po dvou, které chodí do školy, budou ji muset opustit a budou si muset hledat místo někde jinde.
Možná že ve městech to nebude takový problém. Možná. Říkám možná, protože vlastně nikdo pořádnou analýzu dopadu tohoto kroku neudělal. A to je jedna z věcí, kterou primátoři a zejména starostové malých obcí vidí, protože to bude padat na ně. Oni budou potom zodpovědní a těm lidem vysvětlovat, že pro ně není místo, po kterém volají. Myslím, že došlo pouze k formálnímu souhlasu a podpoře některých hejtmanů, protože když jsem s hejtmany mluvil, ne všichni jsou z toho úplně nadšení. Ono to po inkluzi - ano, souhlasím s tím, že inkluze není předmětem tohoto návrhu zákona, ale inkluze znamená další finanční nároky na zřizovatele škol. Další potíže, které jim přinese. A tohle je další cihlička do marastu.
Když se podíváte na rozpočty obcí, a to je také něco, co nám chybí, rozpočty obcí, které zřizují základní a mateřské školy, jsou velmi zatížené provozem. Ony drží, protože je to pro ně důležité, je to pro ně jedna z klíčových věcí, ale vy na ně valíte další systémové změny bez toho, aniž byste našli systémové finanční prostředky a byli jste schopni těm zřizovatelům škol říct, že jim kapacity, které budou muset povinně držet, dokryjete.
Já jako člověk, který má dnes doma čtrnáctiměsíčního syna, si neumím představit, že bych se ocitl v situaci, že za šest měsíců bych měl odvést syna do mateřské školy. Myslím, že dvouleté dítě do mateřské školy prostě nepatří. Že z toho spíše děláme sociální dávku, než abychom řešili vzdělávací systém, a řeknu, snahu, nebo naplňovali snahu toho, aby děti chodily do školního věku připravené.
Ač často s panem prezidentem nesouhlasím, sdílím s ním v tomto ohledu názor. Jsem rád, že zákon do Poslanecké sněmovny vrátil, jakkoli je mi jasné, že... (Odmlka pro silný hluk v sále.) Uznejte, pane předsedající... Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Požádám tedy paní poslankyni Maxovou a Kubíčka o ztišení, pana předsedu Sklenáka o ztišení a všechny další, kteří ruší hovorem, aby odešli do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Petr Bendl: Pokud stát chce pomoci rodinám s dětmi, pak to nemá řešit cestou, že jim otevře mateřské školy a udělá z nich v podstatě pseudojesle, ale má to řešit v oblasti sociálních věcí. Jestli chce podporovat rodiny s malými dětmi, pak to má dělat jinou cestou, ale ne tak, že vlastně matkám sdělí: Vždyť můžete klidně dítě odložit už ve dvou letech do mateřské školy a je pokoj, ne? Stát se postaral, obce to zaplatily a jedeme dál kočárem bílým podél černých skal.
Děkuji vám za pozornost a doufám i já, že prezidentovo veto bude úspěšné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji dvě faktické poznámky, první pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Opálka. Prosím.
Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo. Vážená vládo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, ač si Petra Bendla vaším prostřednictvím velmi vážím, jeho zkušeností z komunální politiky, tak tady fakt s ním nemůžu souhlasit ze tří důvodů. Jenom tři krátké poznámky.
Nemůžete srovnávat všech 6 300 obcí, které máme v České republice, které zřizují mateřské školy a základní školy. To prostě nelze, protože je kraj od kraje úplně jiná situace v rámci geografické křivky. To je nezpochybnitelné. Vy tady hovoříte o Středočeském kraji s největší pravděpodobností, a my třeba v Královéhradeckém kraji máme úplně obrácenou situaci, kdy máme naprosto volné kapacity v mateřských školkách. Proto to říkám, že to je trošku nesrovnatelné.
A pak je především na managementu vedení měst, aby předvídali a počítali s touto situací, která samozřejmě na ně v rámci té novely školského zákona dopadne, a podle mého názoru, pokud jsou gramotní, a já předpokládám, že je hodně gramotných starostů a starostek, tak to zvládnou. Nevidím v tom žádný problém. Ale můžeme mít samozřejmě odlišné názory. Evidentně je máme. Ale v tuto chvíli si s vámi dovolím nesouhlasit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Opálka, po něm pan poslanec Bendl a další. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, je v tomto návrhu zákona hodně toho, co bych podpořit chtěl. Přesto je tam taková systémová změna, o které hovořila kolegyně Semelová, že náš klub tento zákon nepodpoří. Ale když poslouchám stesky, co se týká mateřských škol, tak si musím dát do souvislosti diskusi, která zde probíhala k dětským skupinám, a nějak mi to nepasuje.
Pro dětské skupiny, tam nám ty stejné důvody, které uvádíme pro mateřské školy, nevadily, a tady nám vadí. Také bych byl raději, kdyby byly jesle do tří let, a od tří let mateřské školy. Ale vadí mi rozdíl přístupu ke každému zákonu jinak. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Ještě na margo ctěného pana poslance Birkeho, při vší úctě. Právě proto, že v šesti tisících obcí, nebo v těch tisících obcí, které mateřské školy a základní školy zřizují, každé podmínky jsou jiné, tak ušít na ně jednu jedinou škatulku, do které jsou povinny se vejít, když navíc většinově ti starostové říkají, že to je nesmysl, že se to dá složitě uhájit, a nešel jsem do detailů typu: něco jiného je zajištění investic a něco jiného je zajištění provozních nákladů a držení těch kapacit a držení těch kantorů atd. atd. To ministryně školství zpracované nemá. Vůbec je to celé na vodě. A to, že my ve středních Čechách máme obrovské rozdíly, že někde nám děti téměř vypadávají z oken, protože není místo v základních a mateřských školkách, a jinde jsou školky poloprázdné, k tomu přece ale není důvod, že přinutíme lidi dávat do mateřských škol už od pěti let věku. To přece takhle nefunguje.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se pokusím v těch dvou minutách říct něco jiného. Slyším tady ekonomické důvody. My jsme město, které má 32 tisíc obyvatel, a máme jesle. A já jsem si vždycky myslel, že ty jesle budou sloužit pro ty sociálně nejslabší, pro matky samoživitelky. Jaké bylo mé překvapení, že největší tlak na jesle byl od lékařek a podobných profesí. Není to úplně o tom.
Co se týká těch školek, kapacity, je jasné, že po boomu, který skončil někdy před dvěma lety, tak kapacita určitě bude ve městech, až na některé výjimky, možná ve velkých městech, ale problém je skutečně, a padlo tady, že asi 40 tisíc dětí už je dneska dvouletých, resp. řekl bych to přesněji, mezi dvěma a třemi lety, že už jsou ve školkách. Ano, máte pravdu. Je to tak. Ale ve školkách se objevují, alespoň u nás, děti, které jsou schopné samoobsluhy v základní hygieně. To znamená, nejsou přítěží pro učitelky, které se o ně musejí starat v této oblasti, ale už jsou schopny se postarat samy o sebe a jsou schopny se začleňovat do kolektivu.
Víte, já si myslím, že začleňování dětí takhle brzy do dětských kolektivů, mám s tím velký problém, já si skutečně myslím, že dítě má být v rodině, má být se svou maminkou, mělo by si to užít alespoň ty tři roky, možná i déle. Když si vzpomenu na slova profesora Matějíčka, který propagoval tuto myšlenku, tak mám pocit, že u některých z vás to jméno je naprosto neznáme.
Také nebudu hlasovat proti vetu pana prezidenta. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura, připraví se pan poslanec Fiedler. Máte slovo. ***