Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s prokazováním původu majetku
/sněmovní tisk 504/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Ještě než se ujme slova, podotýkám, že návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru máte jako sněmovní tisky 504/1 až 3.

Žádám, aby u stolku zpravodajů byl zpravodaj garančního rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava, a stejně žádám, aby se připravil pan poslanec Stanislav Grospič, který je zpravodajem ústavněprávního výboru.

Nyní už žádám pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby tisk uvedl. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o prokazování původu majetku. Jde o legislativní počin, který si vláda stanovila jako jednu ze svých priorit. Cílem návrhu zákona je upravit stávající mechanismy daňového práva tak, aby bylo možné odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy poplatníků daní z příjmů a následně je zdanit.

Návrh zákona obsahuje novelu zákona o daních z příjmů a trestního zákoníku.

Návrh zákona umožní správci daně vyzvat poplatníka daně z příjmu k prokázání příjmů, pokud existuje významný rozdíl, zákon stanoví hranici alespoň 7 mil. korun, mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho spotřebou nebo jiným vydáním a příjmy tvrzenými v daňovém přiznání. Poplatník je povinen prokázat, že majetek byl financován z příjmů, které byly řádně zdaněny nebo zdanění nepodléhají. Pokud poplatník důkazní břemeno neunese, bude mu daň stanovena podle pomůcek. Takto určený základ daně bude zdaněn standardní sazbou daně z příjmu ve výši 15 % nebo 19 % v závislosti na typu poplatníka a poplatník bude zároveň povinen uhradit penále ve zvýšené výši 50 % nebo 100 % stanovené daně v závislosti na poskytnuté součinnosti.

Předložený návrh současně umožňuje správci daně po naplnění zákonem stanovených podmínek poplatníka vyzvat k podání prohlášení o majetku s cílem zjistit podrobné informace o stavu jeho jmění. Nejde tedy o plošnou povinnost podávat pravidelně majetkové přiznání.

V případě, že poplatník poruší povinnost učinit pravdivé prohlášení o majetku, vystavuje se hrozbě trestního stíhání pro trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. V návaznosti na to se navrhuje zvýšení horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody za tento trestný čin z jednoho roku na tři léta.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a žádám zpravodaje rozpočtového výboru, aby nás informoval o projednání ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, přeji pěkné odpoledne. Já bych si dovolil vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru z 37. schůze, která se konala dne 16. března 2016 k právě projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, což je sněmovní tisk 504. My se tedy nacházíme ve druhém čtení.

Po úvodním slově náměstkyně ministra financí a zpravodajské zprávě zpravodaje a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, což je sněmovní tisk č. 504, schválila ve znění následující legislativní připomínky: V části první ve výčtu novel zákona č. 586/1992 Sb. se doplňují další zákony, a to zákon č. 127/2005 Sb., dále zákon č. 221/2015 Sb., dále zákon č. 375/2015 Sb. a konečně zákon č. 377/2015 Sb.

2. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, což jsem rád učinil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. O zpravodajskou zprávu také žádám zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Stanislava Grospiče, aby nás informoval o projednání návrhu a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením ústavněprávního výboru z jeho 58. schůze ze dne 18. března 2016, které vám bylo vydáno pod sněmovním tiskem 504/3, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, tisk 504.

Po odůvodnění náměstkyně ministra financí JUDr. Aleny Schillerové, zpravodajské zprávě poslance Zdeňka Ondráčka a po rozpravě ústavněprávní výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila,

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona tyto změny a doplňky:

1. V části druhé čl. III zní: "Čl. III V § 227 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se za slova "až na jeden rok" vkládají slova " , peněžitým trestem".".

2. V části třetí čl. IV zní: "Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.".

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavněprávního výboru,

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy - což tímto činím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru poslanci Stanislavu Grospičovi a otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení, do které jsou zatím čtyři přihlášky. První přihlášený je pan poslanec Zdeněk Ondráček, připraví se pan kolega Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan vicepremiér zmínil, že tato novela o prokazování původu majetku je jednou z priorit této vlády. Nevím, jaká to je priorita, když to tady leží už takřka rok - do Poslanecké sněmovny to doputovalo 2. 6. 2015.

Hned od samého začátku musím říct, že je chybou, že navrhovaná novela nesměřuje na odčerpávání nelegálního majetku, ale pouze na zdanění nepřiznaných příjmů. Majetek, jeho hodnota a výše slouží správci daně jen jako pomocné kritérium. Ponechat komukoliv nelegálně nabytý majetek a díky jeho hodnotě provést pouze zdanění nepřiznaných příjmů v podstatě znamená tento nelegálně nabytý majetek legalizovat. Smyslem novely proto mělo být, aby osoba, u níž existuje důvodné podezření, že disponuje majetkem, který nemohla získat legální cestou, měla povinnost prokázat jeho nabytí, a v případě, že tak neprokáže, měl by být zajištěn, a je jedno, zda formou sankce propadnutí majetku, nebo zdaněním. Problematika má být řešena komplexně, ale zejména radikálně.

Pokud vzpomenete, tak k tomuto tisku zde v Poslanecké sněmovně 19. června 2015, takže taky cca před rokem, vystoupil i prezident republiky Miloš Zeman. Tenkrát měl tři poznámky, této novely se týkala poznámka číslo dvě. Byla to poznámka předposlední a pan prezident uvedl - cituji: "Druhá, předposlední poznámka se týká penalizačních sazeb, které jsou tam uvedeny v několika variantách. A byl bych velmi rád, kdyby některým z vašich pozměňovacích návrhů byly tyto penalizační sazby zpřísněny, protože je pokládám za příliš mírné." Konec citace z vystoupení pana prezidenta zde v Poslanecké sněmovně 19. června 2015.

Když jsme o dané novele hovořili v ústavněprávním výboru, já jako neekonom jsem se domníval, že sazby 50 a 100 %, které jsou v novele uvedeny, jsou z té částky, která je neprokázána. Ale jak zde bylo i panem vicepremiérem zmíněno, jedná se vlastně pouze o 15, resp. 19 % podle daňového subjektu. Pokud bychom si představili, že rozdíl mezi takovým majetkem bude 5 mil. korun - a řekněme si, že 95 % národa se k tomu nikdy nedostane, takže se to týká možná - možná - maximálně 5 % lidí, lidí, kterých já si osobně vůbec nevážím -, tak to zdanění při té nižší sazbě bude značit 750 tis. korun. Zbývající 4 250 tis. korun jste jim v podstatě vyprali.

Já jsem navrhl - a v podrobné rozpravě se k pozměňovacímu návrhu přihlásím - čtyři pozměňovací návrhy.

První: Novela pro podání výzvy k prokázání příjmů navrhuje rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka hodnotu 7 mil. korun. Odůvodňuje to zásadou oficiality a tím, že se jedná o vládní kompromis. Odůvodňuje to také tím, aby kapacity správce daně nebyly, v uvozovkách, vyplýtvávány na méně významné případy, kde potenciální zkrácení daně nedosahuje tak vysoké míry společenské škodlivosti. Používá-li se již pojem společenské škodlivosti, tak je namístě srovnání s trestním právem. Nejvyšší míru společenské škodlivosti tam mají případy, kde škoda přesahuje 5 mil. korun. Můj pozměňovací návrh proto navrhuje snížení této částky ze 7 mil. na částku 5 mil. korun. A znovu opakuji, 95 % obyvatel této země se toho nemohou dopustit, protože takové příjmy nikdy, nikdy mít nebudou.

Druhý pozměňovací návrh je ryze formální a nebudu ho nějakým způsobem asi více odůvodňovat, protože v trestním právu se používá jiná terminologie, než je v tomto návrhu uvedena.

A to poslední se vztahuje k § 38zb - penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši - návrh říká 50 %, můj pozměňovací návrh říká 80 %. To je pro osoby, které spolupracují s daňovou správou. Pro ty, kteří nespolupracují, je navrženo 100 %, pokud neposkytují součinnost, já navrhuji 160 %. Znovu podotýkám, že ten, kdo nespolupracuje a byl by vyměřen vyšší sazbou, při 5 mil. rozdílu je to částka necelých 750 tis. korun.

Tento pozměňovací návrh předkládám proto, že jsem v závěru své policejní praxe působil na útvaru odhalování korupce a finanční kriminality a musím říct, že porušovat daňovou povinnost se prostě nesmí nikdy a nikomu vyplácet. Tato novela to zatím neřeší.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Dovolte mi, abych ještě konstatoval dvě omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Davida Kádnera od 17 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů a od 14 do 15 hodin pana poslance Ivana Gabala.

Pokračujeme vystoupením pana poslance Martina Plíška, připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, vláda poslala tento návrh do Poslanecké sněmovny 2. června loňského roku, tzn. zanedlouho bude roční výročí, kdy tento zákon tady je. Vládní koalice nám tady říká něco o prioritě projednávání toho zákona a realita je, jak vidíme, úplně jiná.

Bohužel já jsem v prvním čtení vystoupil s celou řadou zásadních připomínek a dodnes na ně nebylo odpovězeno, dokonce ani při projednávání na ústavněprávním výboru. Proto si dovolím to hlavní nyní připomenout.

Za prvé chci říci, že se tady hovoří o zákonu o prokazování původu majetku, ale ve skutečnosti se jedná pouze o novelu stávajících zákonů, tzn. jde o shluk jednotlivých změn zákonů, které se jaksi ještě navíc velmi nekvalitně mění. To je z hlediska formálního.

Z obsahového hlediska bych odkázal na stanovisko Legislativní rady vlády. Kromě dodatečného doměření daně je možnost poplatníkovi udělit i penále ve výši 50 %, nebo pokud nebude poskytovat součinnost s finančním úřadem, potom toto penále může být stanoveno až do výše 100 %. Toto ustanovení je v rozporu i s určitým nálezem Ústavního soudu, který hovořil o likvidační sankci, ale vedle toho Legislativní rada vlády konstatovala, že navýšení penále z 50 na 100 % je ústavně nekonformní, chcete-li protiústavní.

Proto Legislativní rada vlády navrhla předkladateli, aby bylo možné udělit sankci pouze ve výši 50 %, jak je to ostatně běžné i v jiných sankčních ustanoveních daňových a jiných zákonů. Předkladatel a bohužel ani vláda na to nereagovali. To je také ukázka toho, jak vláda přistupuje a nakládá se stanovisky své vlastní legislativní rady.

Takže jak už jsem zmínil, Legislativní rada vlády považuje toto ustanovení za ústavně nekonformní. Podle jejího názoru je protiústavní nutit poplatníka k součinnosti, aby mu byla uložena vyšší sankce. I na to odkazuje uvedený nález Ústavního soudu. Nelze tedy poplatníka nutit k součinnosti v tom smyslu, aby mu byla o jednou tolik vyměřena sankce ve výši 100 %. (Někteří poslanci diskutují nahlas mezi sebou.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane kolego, přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné téma, než je vládní návrh zákona o původu majetku a jeho prokázání, tak prosím v předsálí. Ale kolegové, opravdu... Tak, děkuji, pokračujte.

 

Poslanec Martin Plíšek: Děkuji, pane místopředsedo. Názor Legislativní rady vlády vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který ve svých rozhodnutích označil institut penále za finanční sankci, kterou je možno považovat za obvinění ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, a odkazuje se už také na příslušné judikáty a nálezy Evropského soudu pro lidská práva, tedy jako trestní sankci.

Nerozumím tomu, a v historii exekutivy se to příliš často nestává, že vláda poté, co její Legislativní rada vlády konstatovala protiústavnost určitého ustanovení, tak v klidu tento návrh schválí a pošle jej sem k projednání do Poslanecké sněmovny.

Vezmu si další ustanovení tohoto zákona, a to je důkazní břemeno, které se přenáší ze sta procent na poplatníka. To znamená, obrací se ta zásada, že stát musí někomu prokázat, že se dopustil něčeho nekalého, nějakého protiprávního jednání. A obrací se to v tom směru, že někdo musí prokazovat, že se nějakého protiprávního jednání nedopustil. Už ty lhůty, do kterých bude zpětně moci Finanční správa zasahovat, to znamená od tří až do deseti let, když si to vezmeme z hlediska lhůt pro archivaci daňových či účetních dokladů, které si nemusí navíc schovávat a mít u sebe osoby, které nepodnikají, tak nemají v tomto směru právo tyto doklady takto uchovávat dlouho. Tak by mě zajímalo, na základě čeho bude právě u těch nepodnikajících osob finanční úřad postupovat.

Ten zákon, který jsem i z formálního hlediska označil v minulosti za legislativní zmetek, pracuje v tomto směru s různými pojmy. Jako že Finanční správa odhadne výši majetku nebo výši jmění, provede odhad a podobně. Pojem jmění přitom zákon o daních z příjmů vůbec nezná, takže zřejmě se dá odkazovat, že se myslí na ten pojem, který je ustanoven v občanském zákoníku, ale v tomto zákoně to uvedeno není. Mimochodem, říká se, že to je zákon o prokazování majetku. Jak už jsem zmínil na začátku, vláda pouze vzala několik zákonů v oblasti daní a poplatků a udělala v něm určité změny. A toto nyní vykazuje, jako že jde o zákon o prokazování původu majetku.

O stoprocentním přenášení důkazního břemene jsem hovořil.

A pak tady je ještě jedno ustanovení, které naštěstí navrhl změnit ústavněprávní výbor. Legislativní rada vlády totiž konstatovala, že je velmi nesystémové a nevhodné, že tento zákon zvyšuje trestní sazbu za trestný čin nepravdivé informace v prohlášení o majetku na tři roky, tedy z jednoho na tři roky, a vůbec nepočítá například s peněžitým trestem, který by byl v této věci daleko účinnější.

Ústavněprávní výbor proto navrhuje změnu v tomto zákoně, aby se nezvyšovala trestní sazba za prohlášení o majetku. Často by to mohlo být za formální pochybení z jednoho na tři roky, což je úplně nesmyslná kriminalizace. Ale navrhuje tam právě uplatnit ten peněžitý trest propadnutí majetku a ponechat tu sazbu na jeden rok. Proto si myslím, že tato úprava stojí za to, aby potom při hlasování ve třetím čtení byla schválena. Protože představa, že někdo učiní z formálních důvodů chybu v prohlášení o majetku a na základě toho má být podroben trestní sazbě až tří let vězení, tak to je skutečně neúměrné a nevhodné.

Zákon podle mého názoru skutečně nic nového nepřinese. Mimochodem i dnes daňové orgány, Celní správa, orgány činné v trestním řízení mají celou řadu nástrojů, jak postihovat šedou ekonomiku. Máme zde zákon proti praní špinavých peněz a podobně.

Mimochodem, ještě chci zmínit a vyjádřit se také k nastavení oné sedmimilionové hranice jako hodnoty neevidovaného majetku, tedy rozdílu mezi příjmy a příslušným majetkem. Ta sedmimilionová hranice vznikla údajně jako jakási licitace ve vládní koalici. A já na to jenom dodávám, že vzhledem k tomu, jak dlouho tento zákon také projednáváme, tak ti podvodníci, nepoctivci se na tu sedmimilionovou hranici budou mít možnost připravit. A vůbec nerozumím tomu, proč tam takováto hranice byla zavedena. To znamená, budou mít velkou možnost tento zákon obejít.

Tento zákon navíc také například neřeší další spekulace s majetkem, jako například když někdo veškerý svůj majetek ukryje do předmětu svého podnikání, do své firmy. Tento zákon nepostihuje ani to, když někdo podniká prostřednictvím zahraničních firem.

Takže řekl bych, že ty pravé spekulanty, ty velké podvodníky, tento zákon nepostihne a bude na základě udávání a podávání podnětů od bdělých spoluobčanů, například sousedů či sousedovi, podnikatelé vůči jiným podnikatelům v konkurenčním boji, tak bude tady snaha je kriminalizovat. A finanční úřady místo toho, aby postihovaly skutečnou velkou finanční kriminalitu, tak budou řešit jednotlivá udání a prověřovat majetek často nevinných lidí a poctivých daňových poplatníků.

Takže jak jsem zmínil, tento zákon je zcela zbytečný. Má trestat a činit podezřelými poctivé daňové poplatníky. A ti, co obcházejí zákony, se usmívají a už se na něj připravují. Já bych nejenom z těchto důvodů, ale i z důvodů ústavněprávních, jak jsem zmínil s ohledem na ustanovení, která se týkají penále a dalších ustanovení, si dovolil v závěru vystoupení navrhnout, aby ve třetím čtení byl tento návrh zamítnut. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Děkuji vám, pane poslanče, poznamenám si váš návrh na zamítnutí. Budeme pokračovat dál v rozpravě. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já myslím, že by si pravice měla ujasnit předtím, než budou následovat další vystoupení, svou argumentaci. Buď ten zákon nic neřeší a ty částky, které jsou tam stanoveny, ničemu nepomohou, a pak není důvod, abyste proti němu kladli takový odpor, jak už kladete mnoho let. Anebo ten zákon je skutečně tak škodlivý podle toho, co říkáte, a pak tedy neplatí ta část první.

Patřím k těm, kteří ten zákon dlouhodobě podporují. My jsme předložili jako sociální demokraté tehdy v opozici už v září 2010 podobný zákon. Byl nastaven, uznávám, na základě trošku jiných parametrů. Nicméně myslím, že je legitimní. A když se podíváte do různých zahraničních úprav, tak je legitimní volit buď daňovou, nebo správní cestu. Nebo trestněprávní cestu. A myslím si, že v tomto smyslu je správné, že dnes máme na stole návrh, který dokáže alespoň většině problémů neplacení daní předcházet preventivně. Protože pokud budou ti, kteří mají platit daně, mají už ze zákona platit daně, dnes vědět, že se jich může finanční úřad zeptat, jak vznikl rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji, tak je to proces, který je standardní, správný, a není důvod mu bránit.

Myslím si, že je typické, že jsme kritizováni zleva, zprava. Někdo by chtěl tvrdší zákon, někdo by chtěl mírnější, někdo by nechtěl žádný, tak to už bývá. Já budu rád, když projde ta verze, která tady je dnes na stole, protože to zásadní řeší a zároveň ta její tvrdost není taková, aby zabránila tomu, že by měla v této Sněmovně šanci a nepřijali bychom nic, a to by bylo opravdu v tomto volebním období škoda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám taky děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, zákon o prokazování původu majetku je jedním z nejzákladnějších kamenů finanční správy ve všech západních demokraciích a měl by být i u nás. Protože je nástrojem boje nejen s korupcí, ale se vší majetkovou kriminalitou. Nejde o bič na politiky, ale o standardní nástroj, jak potírat kriminalitu. Tento zákon by měl na maximum ztížit všem zločincům užívat legálně majetek, který byl dosažen v rozporu se zákony. To by měl být cíl. Ale bohužel stávající vládní návrh se tomuto cíli blíží jen velmi zdaleka. Troufám si říci, že se mu snaží na maximum vyhnout a cílem je zřejmě namluvit občanům, že rozkradené a rozkrádané miliardy vláda jakoby řeší, ale ve skutečnosti co kdo ukradl, si může ponechat, pokud využije mezer v zákoně nebo ukradený majetek zdaní.

Je zcela zřejmé, že tato vláda už lepší zákon nestihne připravit, jelikož se blíží volby. To je sice špatná zpráva pro okradené občany, ale o trochu lepší zpráva pro nás v opozici, jelikož občané dostanou ve volbách na výběr, zdali volit znovu tyto vládní strany, které toho hory naslibovaly, ale nic zásadního nesplnily, nebo volit změnu, přičemž říkám na rovinu, že naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD má ohledně majetkových přiznání připraveno kompletní řešení.

Takže mi v tuto chvíli dovolte zmínit několik technikálií, které tento vládní návrh zákona činí v podstatě bezzubým.

Zákon správně vychází z naší premisy, tedy že nelegální peníze lze postihovat i na základě současných zákonů, tj. současné povinnosti každého občana i firmy přiznat veškeré příjmy. To znamená, že správce daně měl povinnost po celou dobu existence plátce daně sledovat mimo jiné i znedokladované nárůsty majetku a ty zdaňovat, a naopak ti, kdo zázračně zbohatli a příjmy nenahlásili, se kontinuálně dopouštěli trestného činu krácení daně a úřady jim měly také doměřit daň a penále. Bohužel tohle nebylo v zájmu žádné z politických stran, protože z krádeží, korupce a podvodů žili různí političtí exponenti.

Co je v současném návrhu zákona principiálně špatné, je to, že pokud sebevětší gangster prokáže, že svůj majetek řádně zdanil, není z hlediska daňových zákonů už podstatné, zda původ takového majetku je legální, či nikoliv. Touto otázkou se sice mohou zabývat orgány činné v trestním řízení, ale jak víme z mnoha kauz v minulosti, pokud někdo najde pod postelí igelitku s penězi po babičce, pak se nic neděje. Ono se v naší republice kupodivu nic neděje, ani když je doloženo, že někdo nabyl majetek podvodem, a dokonce to přizná.

To, co potřebujeme, je nikoli zákon o dodanění, a tím pádem o legalizaci černých peněz, ale jejich postih a zabavení. Pokud někdo zdůvodní nabytí majetku v řádu milionů korun nálezem babiččiny igelitky, měl by o nezdokladovaný majetek takového většího rozsahu automaticky přijít. Naopak, a to je na delší debatu, bychom měli zlegalizovat drobné příjmy, které mají dnes chudí lidé. Danit nádenickou práci, příjmy v řádu tisícovek, je nesmysl. Zatěžuje to systém a nic nepřináší, protože lidé budou tzv. načerno pracovat vždy. Cílem je postihovat nadstandardní nedoložené příjmy zločinců, nikoli nádeníků.

Jak na to jde vládní návrh? Dovolím si okomentovat některé detaily, které ovšem ukazují na díry v zákoně. Například v prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 tisíc korun. V praxi to znamená, že stačí investovat černé peníze do zlatých úlomků, starožitností, obrazů atd., jejichž cena prostě nepřekročí danou hranici, a jsme mimo kontrolu zákona. Tady bychom měli doplnit, že se povinnost hlásit majetek vztahuje i na movité věci, jejichž souhrnná hodnota přesahuje nějaký limit, třeba v řádu jednotek milionů.

Další sporné ustanovení zákona je institut stanovení daně pomocí pomůcek zvláštním způsobem. Ten obsahuje pravidlo, že nedoložený příjem se týká posledního zdaňovacího období. Znamená to, že ho nelze použít na celou minulost plátce, a tedy můžeme dodanit jen to, co plátce nepřiznal v minulém zdaňovacím období?

Dále se zavedení institutu stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem použije v případě, kdy nebude doložen nárůst majetku a odhadovaná daň stanovená pomocí těchto pomůcek přesáhne 2 miliony korun. Například v průběhu roku 2016 vzroste jmění fyzické osoby o 11 milionů korun a fyzická osoba doloží příjmy jen ve výši 1 milionu korun. Doměřená daň stanovená na základě pomůcek zvláštním způsobem z nedoloženého rozdílu 10 milionů korun činí 1,5 milionu korun, tedy 15% sazba daně z příjmů fyzických osob, a pomůcky zvláštním způsobem nebude možné použít. Správce daně tedy bude při doměření daně postupovat standardním způsobem, pomůcky dle daňového řádu plus penále dle daňového řádu 20 % doměřené daně.

Pokud by nedoložený rozdíl činil třeba 20 milionů korun, daň doměřená podle zvláštních pomůcek by už přesáhla 2 miliony, to je konkrétně 3 miliony korun, a tento institut by se uplatnil; bylo by možné uložit zvláštní penále 50 % doměřené daně. Penále 100 % lze uplatnit, jen pokud by příslušná osoba se správcem nespolupracovala. Znamená to, že zákon ve své podstatě legalizuje černé příjmy, a to jen z posledních několika let. Na příjmy staršího data již nesahá. A je možné, že i tato mírná podoba zákona se dostane před Ústavní soud, jelikož strany otevřeně hájící korupčníky budou muset pod tlakem svých klientů možná podat žalobu na několik aspektů tohoto zákona.

Tady je potřeba pouze zpřísnit sankce za existující povinnost danit jakýkoli příjem. To znamená postihovat 100 % toho, co nebylo zdaněno v rozporu s již existující legislativou, a v případě zatajení příjmů v minulosti je třeba využít nástroje platné v dané době, které ale umožňují už dnes finančním úřadům velmi tvrdé postihy. Penále, pokud víme, někdy překračují i mnohonásobně dlužné částky a stačí pouze uložit zákonem úřadům, aby toto penále v daných případech využily na maximum.

Zákon, jak již tu bylo dříve řečeno, neřeší cenné papíry na majitele. Proč? Je to signál, aby si zloději ukládali majetek do cenných papírů?

Navzdory názvu a terminologii, cílem návrhu zákona není odhalení a zabavení nelegálního majetku, ale - v uvozovkách - jenom jeho zdanění.

Tato podoba zákona nepřinesla ve srovnatelných zemích ani haléř. To nedokazuje, že by neexistovaly černé peníze, ale fakt, že za peníze si koupíte i legalizaci černého příjmu. Je proto třeba v potřebném duchu zpřísnit zákon o praní špinavých peněz, který by měl postihovat černé peníze, a zvážit rakouský model, který bych však v našem případě nazval daní z nedoloženého bohatství. Znamená to, že v momentě, kdy majetek dosáhne určité výše, tak podléhá automaticky, nikoli selektivně nebo na udání, speciální dani. U osob, které dosahují nějaké výše nedoloženého majetku, bych navrhl zdanění například 75 až 100 % s tím, že základ pro výši daně by se mohl snížit o konkrétní položky. Což jsou doložitelné příjmy. Přičemž tyto příjmy by bylo možné, tak jako v Polsku, doložit nejen účetnictvím, ale jakýmikoli prostředky, jejichž relevantnost v prvé fázi zváží finanční úřad a v případě sporu soud, tak jako je tomu například v Polsku.

Abychom si rozuměli, nepůjde o retroaktivitu. Daň bude plošná z aktuálně velkého majetku s tím, že pokud bude poplatník chtít, může uplatnit odečitatelné položky, jako je doložený nebo i předpokládaný příjem, dědictví a podobně. Zákon mu nijak nebude ukládat, aby něco povinně dokládal.

Závěrem mi dovolte říct, že naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD tento vládní návrh zákona podpoří, protože alespoň něco je lepší než nic. Ale otevřeně sdílím názor, že stávající návrh zákona fakticky nakradené majetky nijak neřeší, ale pouze udělá tlustou čáru za minulostí a nakradené majetky definitivně zlegalizuje. Což je vyloženě proti smyslu toho, co si ve skutečnosti přeje veřejnost i naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou nyní paní poslankyně Válková. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, chtěla bych jenom upozornit na sněmovní tisk, který se projednává, číslo 753, a který právě řeší otázku, jak zbavit nelegálně nabytého majetku ty, kteří jej získali buď trestným činem, nebo v souvislosti s trestnou činnosti, a dokonce jej převedli na osobu blízkou nebo jinou osobu, která mohla nebo měla vědět, že jde o takto získaný majetek. Takže není pravda, jak někteří předřečníci zde říkali, že tento zákon řeší jenom jednu stránku věci a na ostatní jsme rezignovali. Když se podíváte do legislativního procesu, nebo zevrubněji a přesněji na legislativní proces, tak tam najdete tento tisk 753, který právě tuto otázku řeší. Takže chci jenom podtrhnout, že bychom opravdu neměli zapomínat na jiné zákony, které řeší problematiku, kterou tady kritizujeme, jako že řešená není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Marek Černoch. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Na úvod bych chtěl říct, že Úsvit podporuje principy zákona o prokazování původu majetku. Ten má nicméně podle nás jednu zásadní vadu. Pokud totiž budou platit majetková přiznání například až od začátku příštího roku, fakticky se tím legalizují všechny zločiny minulosti. Kauzy minulých vlád nebo tunelování bychom nemohli už nikdy přezkoumat. My ale odmítáme zametat věci pod koberec a chceme peníze získané trestnou činností tvrdě postihnout. Úsvit na tento návrh reaguje tak, že na výzvu prezidenta, který zde v Poslanecké sněmovně varoval před tím, aby se minulá porušení zákona nevyloučila z přezkoumávání, a v praxi by se udělala jen jakási tlustá čára za minulostí. Zákon nemůže říkat, že krást se nemá, až od data jeho platnosti. Slovy prezidenta: Nemůže platit princip "co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už krást nemůžeš".

Proto dnes za klub Úsvit předkládáme pozměňovací návrh na podstatné zpřísnění tohoto zákona. Navrhneme, aby se nelegálně získaný majetek dal kontrolovat i 25 let zpětně. V České republice si dnes ve svých penězích lebedí mnoho tunelářů, podvodníků, kteří na tento zákon nereagují. Opakuji: daňové úniky a podvody minulosti nemůžeme tímto zákonem legalizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje. Není tomu tak. Dobře. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Ondráček, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Můj pozměňovací návrh, který jsem odůvodnil, je veden v systému jako sněmovní dokument 4203. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Marek Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Tímto se přihlašuji za náš poslanecký klub k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 4190. Jak už jsem řekl v obecné rozpravě, jedná se o možnost kontrolovat nelegální majetek i 25 let zpětně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Plíšek. Prosím.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. V souladu s jednacím řádem se v podrobné rozpravě přihlašuji ke svému návrhu na zamítnutí tohoto návrhu ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Pan zpravodaj nebo pan ministr? Nechcete závěrečná slova. Dobře, děkuji. Žádný další návrh nepadl, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.