(11.20 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další žádosti o vystoupení nevidím. V tom případě zkonstatuji s panem zpravodajem, že jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích a jediné, co nám zbývá, je hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Ještě načtu omluvu paní poslankyně Lorencové mezi 11.30 až 14.00 z pracovních důvodů. A můžeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 677, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zeptám se na stanoviska. (Zpravodaj: Stanovisko garančního výboru je doporučuje. Ministr: Souhlas.) Ještě vás odhlásím, protože je tady žádost o odhlášení. Jakmile se ustálí počet přihlášených, budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování 471, přihlášeno je 157, pro 93, proti 35. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 170.
Budeme projednávat bod
171.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 510/ - třetí čtení
Pan ministr vnitra zůstává a prosím pana zpravodaje garančního výboru, kterým je ústavněprávní výbor, pana poslance Vozku, aby se k němu připojil. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 510/3, ten byl doručen 13. dubna tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 510/4.
Pan ministr si nepřeje vystoupit před otevřením rozpravy. V tom případě rozpravu otevírám. Mám do ní dvě přihlášky, jako první vystoupí pan poslanec Martin Plíšek. Připraví se pan poslanec Tejc.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já bych krátce tlumočil postoj poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové před závěrečným hlasováním. On o tom hovořil už náš předseda před chvílí. To plíživé omezování svobody se nám bohužel dostává i do návrhu shromažďovacího zákona, resp. do pozměňovacích návrhů, které přijal ústavněprávní výbor. Tyto pozměňovací návrhy, některé z nich, posilují roli a kompetence úředníků, úřadů, které povolují shromáždění, na úkor ústavně zaručeného shromažďovacího práva.
Mám na mysli zcela konkrétní návrh, který bohužel prošel na ústavněprávním výboru a který nově umožňuje úředníkovi rozhodnout o tom, že v nějaké situaci může rozhodnout o změně místa konání shromáždění a o převedení shromáždění nebo přesunutí shromáždění na jiné místo. To se dá samozřejmě bohužel v politickém boji velmi často zneužívat, protože politický nadřízený toho daného úředníka zjistí, že jeho politická konkurence pořádá jistý mítink a shromáždění, a vyšle ho na místo a dá mu zkrátka pokyn, aby to shromáždění převedl někam jinam, na zcela nevyhovující místo. Tam, kde není třeba frekvence občanů a kde by to bylo velmi problémové.
Takže zákon o shromažďování tady máme zkraje 90. let. Jeho autorkou tehdy byla první polistopadová ministryně spravedlnosti paní doktorka Burešová. Tehdy se přesně vědělo, proč se ten zákon formuluje takto velmi obecně v tom smyslu, že je ústavně garantováno právo shromažďovací. A nyní jsou tady návrhy, které to právo mají v některých ohledech omezovat. Jak jsem zmínil, posilovat roli ať už úředníků, nebo Policie České republiky a vlastně tím narušovat svobodný výkon shromažďovacího práva. Takže to je důvod, proč nemůžeme v závěrečném hlasování, bude-li tento pozměňovací návrh ústavněprávního výboru přijat, tento návrh podpořit.
Také vás chci požádat, abyste podpořili můj pozměňovací návrh pod písmenem C, podle kterého by na vyhrazených místech a ve vyhrazené dny u vyjmenovaných státních svátků bylo možno konat shromáždění pouze za účelem připomenutí těchto státních svátků. Ten návrh reaguje na konkrétní situaci například ze 17. listopadu loni na Albertově, kde byla oslava 17. listopadu bohužel zneužita k úplně jiným účelům, kam navíc nebyli vpuštěni studenti vysokých škol spolu s rektorem Univerzity Karlovy, aby položili květiny. A stejně tak pokládám i na jiných místech, jako je Stará Boleslav, Velehrad, Husinec, za nepřijatelné, aby si například ultrapravicová různá hnutí nebo nacionalistická hnutí zamlouvala shromáždění za účelem úplně jiné připomínky na úkor církví nebo vysokých škol a univerzit.
Takže vás chci v závěru poprosit o podporu pozměňovacího návrhu pod písmenem C. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče, a dalším přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navázat na pana poslance Plíška, který je mým kolegou v ústavněprávním výboru. On tady hovořil o tom, že snad chceme omezovat právo na shromažďování. Já myslím, že jediný návrh, který k tomu skutečně směřuje, je návrh TOP 09, aby se na některých místech v určité dny mohly pronášet jen určité projevy a někdo byl určen, zřejmě nějaký úředník, k tomu, že by v tu danou chvíli poslouchal to, co se odehrává. Kdyby se mu zdálo, že se ten projev odchyluje od státního svátku, tak by zakročil a shromáždění by rozpustil. Myslím, že to by byl právě návrat před rok 1990, kdy byl schválen zákon o shromažďování, a byla by to cesta špatným směrem.
My jsme na ústavněprávním výboru přijali několik pozměňovacích návrhů. Já bych chtěl poděkovat panu zpravodaji Vozkovi, který se velmi důkladně věnoval debatě, a chtěl bych poděkovat i zástupcům Ministerstva vnitra, kteří reagovali na tu debatu a snažili jsme se návrh upravit tak, aby dával smysl a aby především umožňoval i nadále konat shromáždění v maximální míře, protože to je zaručené právo, které dává Listina základních práv a svobod.
Ten zákon sám o sobě není revoluční. Reaguje na judikaturu soudu, reaguje na praxi. Možná se k tomu ještě v debatě dostaneme. ***