Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

171.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 510/ - třetí čtení

Pan ministr vnitra zůstává a prosím pana zpravodaje garančního výboru, kterým je ústavněprávní výbor, pana poslance Vozku, aby se k němu připojil. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 510/3, ten byl doručen 13. dubna tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 510/4.

Pan ministr si nepřeje vystoupit před otevřením rozpravy. V tom případě rozpravu otevírám. Mám do ní dvě přihlášky, jako první vystoupí pan poslanec Martin Plíšek. Připraví se pan poslanec Tejc.

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já bych krátce tlumočil postoj poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové před závěrečným hlasováním. On o tom hovořil už náš předseda před chvílí. To plíživé omezování svobody se nám bohužel dostává i do návrhu shromažďovacího zákona, resp. do pozměňovacích návrhů, které přijal ústavněprávní výbor. Tyto pozměňovací návrhy, některé z nich, posilují roli a kompetence úředníků, úřadů, které povolují shromáždění, na úkor ústavně zaručeného shromažďovacího práva.

Mám na mysli zcela konkrétní návrh, který bohužel prošel na ústavněprávním výboru a který nově umožňuje úředníkovi rozhodnout o tom, že v nějaké situaci může rozhodnout o změně místa konání shromáždění a o převedení shromáždění nebo přesunutí shromáždění na jiné místo. To se dá samozřejmě bohužel v politickém boji velmi často zneužívat, protože politický nadřízený toho daného úředníka zjistí, že jeho politická konkurence pořádá jistý mítink a shromáždění, a vyšle ho na místo a dá mu zkrátka pokyn, aby to shromáždění převedl někam jinam, na zcela nevyhovující místo. Tam, kde není třeba frekvence občanů a kde by to bylo velmi problémové.

Takže zákon o shromažďování tady máme zkraje 90. let. Jeho autorkou tehdy byla první polistopadová ministryně spravedlnosti paní doktorka Burešová. Tehdy se přesně vědělo, proč se ten zákon formuluje takto velmi obecně v tom smyslu, že je ústavně garantováno právo shromažďovací. A nyní jsou tady návrhy, které to právo mají v některých ohledech omezovat. Jak jsem zmínil, posilovat roli ať už úředníků, nebo Policie České republiky a vlastně tím narušovat svobodný výkon shromažďovacího práva. Takže to je důvod, proč nemůžeme v závěrečném hlasování, bude-li tento pozměňovací návrh ústavněprávního výboru přijat, tento návrh podpořit.

Také vás chci požádat, abyste podpořili můj pozměňovací návrh pod písmenem C, podle kterého by na vyhrazených místech a ve vyhrazené dny u vyjmenovaných státních svátků bylo možno konat shromáždění pouze za účelem připomenutí těchto státních svátků. Ten návrh reaguje na konkrétní situaci například ze 17. listopadu loni na Albertově, kde byla oslava 17. listopadu bohužel zneužita k úplně jiným účelům, kam navíc nebyli vpuštěni studenti vysokých škol spolu s rektorem Univerzity Karlovy, aby položili květiny. A stejně tak pokládám i na jiných místech, jako je Stará Boleslav, Velehrad, Husinec, za nepřijatelné, aby si například ultrapravicová různá hnutí nebo nacionalistická hnutí zamlouvala shromáždění za účelem úplně jiné připomínky na úkor církví nebo vysokých škol a univerzit.

Takže vás chci v závěru poprosit o podporu pozměňovacího návrhu pod písmenem C. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče, a dalším přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc.

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navázat na pana poslance Plíška, který je mým kolegou v ústavněprávním výboru. On tady hovořil o tom, že snad chceme omezovat právo na shromažďování. Já myslím, že jediný návrh, který k tomu skutečně směřuje, je návrh TOP 09, aby se na některých místech v určité dny mohly pronášet jen určité projevy a někdo byl určen, zřejmě nějaký úředník, k tomu, že by v tu danou chvíli poslouchal to, co se odehrává. Kdyby se mu zdálo, že se ten projev odchyluje od státního svátku, tak by zakročil a shromáždění by rozpustil. Myslím, že to by byl právě návrat před rok 1990, kdy byl schválen zákon o shromažďování, a byla by to cesta špatným směrem.

My jsme na ústavněprávním výboru přijali několik pozměňovacích návrhů. Já bych chtěl poděkovat panu zpravodaji Vozkovi, který se velmi důkladně věnoval debatě, a chtěl bych poděkovat i zástupcům Ministerstva vnitra, kteří reagovali na tu debatu a snažili jsme se návrh upravit tak, aby dával smysl a aby především umožňoval i nadále konat shromáždění v maximální míře, protože to je zaručené právo, které dává Listina základních práv a svobod.

Ten zákon sám o sobě není revoluční. Reaguje na judikaturu soudu, reaguje na praxi. Možná se k tomu ještě v debatě dostaneme.

Nicméně ke konkrétním pozměňovacím návrhům. Přivítali jsme to, že se ve vládním návrhu rozšiřuje možnost konat shromáždění i tam, kde by se dnes konat nemohlo, to znamená, že si například dva nebo tři subjekty požádají o konání shromáždění ve stejný den. Nicméně dnes má vždy přednost ten, který přijde jako první. Nově se umožňuje, aby úřad rozhodl, pokud je to možné z hlediska bezpečnostního a zejména kapacitního, aby například dvě demonstrace o padesáti lidech na náměstí typu Václavského či jiného obrovského náměstí se mohly konat každé na jiné straně a neblokovalo se to druhé jen proto, že si někdo zablokoval tu první část, pokud je to samozřejmě možné. Pokud by to nebylo možné z bezpečnostních či jiných důvodů, tak má tak, jako to bylo doposud, přednost první žadatel.

Druhá věc, se kterou jsme nesouhlasili, byl návrh Ministerstva vnitra, aby se za určitých okolností mohli účastníci demonstrace demaskovat - promiňte, maskovat. My si myslíme, že by účastníci demonstrace měli být demaskovaní, jednoduše proto, a měli jsme tu zkušenost už nedávnou, že policie nedokáže identifikovat ty, kteří jsou maskováni, a pokud například porušují zákon, pokud ohrožují životy, zdraví nebo ničí majetek třetích osob, pak to samozřejmě vede k tomu, že policie není schopna tyto osoby trestat. A to si myslíme, že je špatně. To znamená, bude-li přijat pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, pak bude platit, že na demonstraci se nikdo zahalovat nemá. Nespadá to samozřejmě na akce typu lidové veselice, maškarní, to je věc, která nepodléhá zákonu o shromažďování a je samozřejmě možná.

V návrhu bylo také to, že každý by měl právo se shromažďovat. Je to v zásadě neškodná věta, se kterou bychom asi všichni souhlasili. Měla by ale vážný dopad. Demonstraci by mohli svolávat i občané jiných států, dokonce ne států Evropské unie. Tady jsme si dovolili navrhnout změnu, která říká, že pouze občané, případně právnické osoby se sídlem na území České republiky budou moci takovou demonstraci organizovat, právě s ohledem na odpovědnost svolavatelů za konání v té dané chvíli.

Nově zavádí ústavněprávní výbor svým návrhem i povinnost písemného souhlasu ke konání demonstrace na konkrétním místě, tedy souhlasu vlastníka toho místa, aby se nestávalo, že souhlas není vydán a vlastník pozemku zjistí, že se na jeho pozemku, na jeho půdě, shromažďují lidé s tím, že se odkázali na to, že kdysi souhlas vyslovil, a vznikají situace, které musí řešit policie nebo úřady. Takže nově se zavádí povinnost doložení písemného souhlasu před konáním této demonstrace.

Pokud tady byla debata o tom, kdy může policie či úřad shromáždění přesunout na jiné místo, je to určitě věc, která může být sporná. Já to nerozporuji. Nicméně je třeba připomenout, že platí, že toto může být učiněno jenom ve chvíli, kdy hrozí například ohrožení bezpečí a zdraví lidí, kteří se demonstrace účastní. Nikoli libovolně. Myslím si, že zákon jednoznačně v tomto ustanovení říká, že to, co má být šetřeno především, je právo na shromažďování. Takže bych neviděl problém v tom textu. A soudy určitě dostatečně budou chránit všechny, kteří se budou chtít shromažďovat.

Tolik tedy k tomu, co přijal ústavněprávní výbor. Myslím, že to, co platí, je, že se rozšiřuje možnost se shromažďovat, nikoli naopak. Důvodem tohoto tvrzení je například i to, že se zužuje okruh míst, na kterých demonstrace není možné konat, tedy například na Malostranském náměstí, které přiléhá k parlamentu, kde dnes sto metrů od budovy Poslanecké sněmovny není možné shromáždění konat a nově to možné bude. A myslím si, že to je krok správným směrem.

Děkuju za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. A ještě s řádnou přihláškou pan poslanec Černoch.

Poslanec Marek Černoch: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Zakazují se demonstrace, které nejsou svolány za účelem připomínky daného svátku na konkrétním místě. Jinými slovy je tím řečeno: buď budete v těchto dnech povinně jásat, nebo máte smůlu. Neustále se zde mluví o svobodě. V minulé rozpravě tady to slovo padalo několikrát. Ale pokud bude přijat tento pozměňovací návrh, tak bude svoboda ubrána, bez ohledu na to, zdali ten či onen souhlasí s tím názorem lidí, kteří na to konkrétní místo v ty vyjmenované svátky chce jít vyslovit svůj názor.

Ještě bych rád připomněl, co jsme navrhli my do tohoto zákona za dva pozměňovací návrhy. Jeden z nich je, aby se redaktoři a reportéři médií povinně akreditovali na masových akcích, protože není důvodem vybírat, kdo ano a kdo ne, který novinář ano a který novinář ne, ale důvodem je, aby byl chráněn redaktor, aby byla chráněna jeho technika, aby se nestávaly situace, kdy pořadatel opravdu nemá možnost žádným způsobem ochránit takového redaktora. Bohužel nám se to stalo na Hradčanském náměstí a v té chvíli není možné při patnáctitisícovém davu takového člověka chránit. Ačkoliv ono se tam ve finále nic nestalo. Ale kdyby ano, tak není v moci pořadatelů takového člověka ochránit, pokud se neakredituje. Měli jsme tam pořadatelskou službu. Kdyby se akreditoval, tak samozřejmě zodpovídáme za jeho ochranu. Ale pokud tam přijde jako redaktor, stoupne si doprostřed, pak je velmi těžké pro pořadatele takového člověka jakýmkoliv způsobem ochránit. Je to stejné, jako když půjde na zápas Baník Ostrava, stoupne si do kotle a pak se bude divit a bude požadovat na pořadateli náhradu škody za rozbitý fotoaparát nebo za to, že mu ho někdo polije pivem.

Druhým naším návrhem je povinnost policie sepsat o demonstraci zprávu. Důvod je také jednoduchý. Vyhneme se pak spekulacím o tom, co se na dané demonstraci dělo, nebo nedělo. Považujeme to za dva naše rozumné návrhy. Tímto bych vás velmi rád požádal o podporu. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji, pane poslanče. Ještě pan předseda Mihola.

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Chtěl bych se také ještě vyjádřit tady k tomu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Plíška. Já si ho v mnohém vážím, ale tento pozměňovací návrh nepodpořím a doporučuji celému našemu klubu tento pozměňovací návrh nepodpořit. Byla tady už řeč o svobodě, tu opakovat, zdůrazňovat nechci. Myslím, že v tom máme jasno.

A co se týká složitosti vůbec té vlastní realizace, kdy tam často nejsou jenom dva tábory, které stojí proti sobě, jsou tam taky někdy přihlížející, kteří pozorují zpovzdálí. Jak bychom řešili ty? Jako jestli tedy slaví, nebo jsou proti, nebo co když jako názor nemají a opravdu jenom pozorují? Já budu samozřejmě rád, když budeme svátky slavit svátečně, to jsem tady u jiných návrhů zdůrazňoval, a když budeme vědět, proč se k nim hlásíme a proč je zdůrazňujeme a proč je to třeba den pracovního klidu, ale tady tuhle organizaci, aby tam směl jenom ten, kdo jako slaví, tak tedy odmítám. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Taky děkuji. Ptám se, kdo dále do rozpravy. Pokud již nikdo... Ještě pan poslanec Lank má slovo, prosím.

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Jenom ještě krátce zareaguji na obhajobu našich pozměňovacích návrhů, protože jsem se setkal s tím, že někdo zřejmě úplně nepochopil, k čemu ty pozměňovací návrhy mají sloužit, a je to prezentováno občas tak, že si snad chceme vybírat, jaké novináře budeme na demonstraci chtít a kterým akreditaci udělíme a kterým ne. Takhle to zkrátka není. Pouze odmítáme ručit za to, co se na té demonstraci stane přítomnému redaktorovi, o kterém prostě nevíme.

V této souvislosti bych tady krátce odcitoval pár vět ze zprávy od Generální inspekce bezpečnostních sborů, která právě reaguje na podněty na události, které se děly na naší demonstraci na Hradčanském náměstí, kdy měl údajně příslušník Policie České republiky odmítnout pomoc redaktorovi Českého rozhlasu při napadení přenosového vozu a narušit tím průběh živého vysílání. Ze zprávy šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů cituji: "Vyhodnocením spisového materiálu bylo zjištěno, že během demonstrace došlo pouze ke slovnímu kontaktu neznámého muže s pracovníky přenosového vozu Českého rozhlasu, k žádnému fyzickému napadení mezi zúčastněnými osobami nedošlo. Neznámou osobou byl sice vypnut hlavní vypínač elektrocentrály, která byla umístěna mimo vozidlo, následkem čehož došlo k jejímu odpojení, avšak tímto jednáním nebyl narušen ani ohrožen průběh živého vysílání redaktora Českého rozhlasu. Tento následně požádal hlídku Policie České republiky o pomoc, ale pouze v souvislosti se střežením a případným napadením jejich přenosového vozu."

Dále cituji: "V dané lokalitě probíhala pokojná demonstrace v počtu přibližně 10 tisíc osob. Hlavním úkolem rozmístěných hlídek Policie České republiky bylo v celém zájmovém prostoru dohlížet na dodržování veřejného pořádku a předcházet vzniku hmotných škod a zranění osob. V tomto případě Policie České republiky nemohla akceptovat žádost redaktora Českého rozhlasu o střežení přenosového vozu. Policie České republiky by byla nucena zasáhnout při přímém ohrožení zdraví, majetku nebo rušení veřejného pořádku. Ovšem v případě, kdy je umístěn přenosový vůz včetně techniky umístěné mimo tento vůz do prostoru, kde lze očekávat zvýšený pohyb osob, je namístě, aby si střežení zajistil Český rozhlas vlastními silami. Vzhledem k tomu, že nedošlo k ublížení na zdraví, škodě na majetku ani k rušení veřejného pořádku, nelze jednání neznámého muže vyhodnotit jako protiprávní nebo vyžadující zákroku Policie České republiky."

A přesně tomuto, aby se to pak takto dezinterpretovalo, aby se objevovaly nejrůznější spekulace, co se tam stalo, a v podstatě nejrůznější pomluvy, chceme zabránit tím, že předkládáme naše pozměňovací návrhy, které jednak mají dávat možnost se akreditovat, nebo respektive povinnost se akreditovat s tím, že samozřejmě redaktor může přijít kamkoliv, akorát pak ten pořadatel nemůže ručit za to, co se tam stane, když o tom člověku ani neví. Měli jsme na demonstraci vyčleněný prostor, který byl střežený, a kdyby se přenosový vůz umístil do něj, nikomu se nic nestane.

A druhá věc, která na to reaguje, na události, které se děly, a hlavně na jejich následnou medializaci, je náš druhý pozměňovací návrh, aby policie vydala oficiální zprávu, kde bude jasně dáno, a budou to mít všechna média k dispozici, kolik tam bylo lidí, co se tam stalo a co se tam nestalo.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy? Pokud se nikdo další do rozpravy nehlásí, tak rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda si přeje závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj si závěrečné slovo také nepřeje. V tom případě přistoupíme k hlasování. Teď prosím pana zpravodaje, aby nám navrhl proceduru.

Poslanec Vlastimil Vozka: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, ústavněprávní výbor se zabýval souhrnem pozměňovacích návrhů, které máte ve sněmovním tisku 510/3, který tedy přijal usnesení č. 213 a doporučil Sněmovně hlasovací proceduru, která je následující.

Vzhledem k tomu, že nebyly načteny žádné návrhy technických úprav, tak o nich není nutno hlasovat, stejně jako o zamítnutí zákona. Prvním hlasováním navrhuje ústavněprávní výbor hlasovat návrhy A, to znamená návrhy ústavněprávního výboru A1 až A13, druhým hlasováním návrhy B, tedy návrhy B1 a B2, jak se tady již k nim předřečníci hlásili, to znamená návrhy pana poslance Martina Lanka, a hlasováním třetím návrhy C pana poslance Martina Plíška, návrhy C1 až C5. A následně návrh zákona jako celek. Tolik tedy k proceduře.

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda má někdo jiný návrh nebo si přeje jiný postup. Není tomu tak. V tom případě vás nejprve odhlásím, protože je tady žádost o odhlášení. Prosím o novou registraci.

Budeme hlasovat nejprve o proceduře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury, jak ji přednesl pan zpravodaj. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 472, přihlášeno je 149, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Budeme tedy hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Prosím, pane zpravodaji, první návrh a stanovisko.

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji. Takže návrh A na první hlasování je o usnesení garančního ústavněprávního výboru, kde je souhrnně 13 návrhů, které jsem podrobně komentoval ve druhém čtení a věnoval se jim ve svém vystoupení pan kolega Tejc. Návrh ústavněprávního výboru je návrh A. Doporučuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 473, přihlášeno je 149, pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji. Takže nyní můžeme postoupit k druhému hlasování, což bude hlasování o pozměňovacích návrzích pana poslance Martina Lanka, které zde již také představil, jde o akreditaci médií a zprávy o konaném shromáždění. Ústavněprávní výbor nedoporučuje.

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 474. Přihlášeno je 150, pro 7, proti 101. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji. Třetím hlasováním budeme rozhodovat o pozměňovacích návrzích pana poslance Martina Plíška, o kterých zde také hovořil. Ústavněprávní výbor nedoporučuje.

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování pořadové číslo 475, přihlášeno je 151, pro 16, proti 124. Tento návrh nebyl přijat.

Mám za to, že jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích.

Poslanec Vlastimil Vozka: Ano, hlasovali jsme o všech pozměňovacích návrzích a zbývá hlasování o zákonu jako celku.

Předseda PSP Jan Hamáček: V tom případě přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 510, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Ještě prosím stanoviska. (Zpravodaj: Ústavněprávní výbor souhlasí. Ministr: Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování pořadové číslo 476. Přihlášeno je 154, pro 114, proti 17. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Končím bod 171.

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.