(16.40 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Zazněl tady návrh na prodloužení lhůty podle § 91 odst. 2 a 3 o 30 dnů. Navrhl to pan zpravodaj pan poslanec Kasal.
O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro prodloužení lhůty o 30 dnů na 90 dnů, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 410. Přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 141, proti 1. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh byl přikázán výboru pro zdravotnictví jako garančnímu a prodloužili jsme lhůtu na 90 dnů. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Pan ministr si ještě místo ponechá, protože naším dalším bodem je
68.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb.,
o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů
(zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 706/ - prvé čtení
Z pověření vlády i tento návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, máte mě tu zas, tentokrát s jiným návrhem. Dovolte mi proto, abych v krátkosti uvedl projednávaný návrh novely zákona o léčivech.
Předložený návrh sleduje dva hlavní cíle. Prvním z nich je adaptace unijního nařízení o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků. Druhým hlavním motivem navrhovaného zákona pak je zakotvení mechanismu pro omezování tzv. reexportů léčivých přípravků tak, aby byla zajištěna dostupnost léčivých přípravků pro pacienty v České republice.
Pokud jde o první okruh úpravy, tak návrh upravuje otázky, které jsou evropským nařízením členskému státu přikázány upravit, nebo je členský stát zmocněn je upravit. Cílem je dosáhnout toho, aby právní úprava v České republice vhodně dotvářela režim provádění klinického hodnocení humánních léčivých přípravků založený pro celou Evropskou unii nařízením č. 536/2014. V rámci návrhu je tak konstituována nová etická komise zřizovaná při Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kdy jde zejména o snahu zajistit v souladu s požadavky nařízení nezávislost etické komise. Za stávajícího právního stavu vznikají etické komise v rámci jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. Z uvedeného důvodu lze nezávislost těchto komisí ve vztahu k probíhajícím klinickým hodnocením v jejich působnosti zpochybnit. Dále se návrhem zakotvují pravidla pro fungování této etické komise a její činnost a též další související podmínky pro povolování a realizaci klinických hodnocení na území České republiky.
Druhým stěžejním bodem novely zákona o léčivech je, jak jsem již uvedl, úprava možnosti omezení tzv. reexportů léčivých přípravků z České republiky do zahraničí. Smyslem a účelem navrhovaného opatření je, aby z důvodu ekonomického zájmu na straně distributorů léčiv nedocházelo k nedostatku léčivých přípravků pro potřeby pacientů v České republice. V gesci Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zavádí systém sledování a vyhodnocování situace na trhu s léčivými přípravky. Ty léčivé přípravky, u nichž bude shledáno, že by mohlo vzhledem k jejich objemu na českém trhu dojít v případě reexportu k jejich nedostatku, zařadí Ministerstvo zdravotnictví na seznam a u takto zařazených léčivých přípravků vznikne pro distributory povinnost oznámit jejich zamýšlenou distribuci do zahraničí Stánímu ústavu pro kontrolu léčiv. Ten vzniklou situaci posoudí, a shledá-li to odůvodněným, předá Ministerstvu zdravotnictví podnět pro vydání opatření obecné povahy, kterým se omezí či zakáže distribuce předmětného léčivého přípravku mimo území České republiky. V mezidobí od oznámení do rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, nejdéle však po dobu 15 dní, platí pro distributora zákaz zamýšlenou distribuci do zahraničí provést.
Je třeba zdůraznit, že zakotvení systému omezení či zákazu tzv. reexportů léčivých přípravků z České republiky do zahraničí není v rozporu s evropským právem a zásadou volného pohybu zboží. Ve smyslu výjimky obsažené v článku 36 Smlouvy o fungování EU se jedná o proporcionální, výjimečné, nikoli plošné opatření, které má sloužit v případech ve vztahu ke konkrétním léčivým přípravkům k ochraně zdraví pacientů tak, aby nedocházelo na území České republiky k nedostatku léčivých přípravků pro poskytování zdravotních služeb.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem bych vás rád požádal, abyste návrh zákona podpořili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Rostislav Vyzula, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobré odpoledne. Pan ministr řekl v podstatě to podstatné, co z této novely vyplývá. Já bych řekl jenom pár takových důvodů, proč tato novela je rovněž důležitá. Je možná neméně důležitá jak ta předcházející, i když samozřejmě je to něco jiného.
Hlavním cílem, jak bylo řečeno, je vlastně zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady v otázce tzv. klinických hodnocení u humánních léčivých přípravků. Co to znamená? Je to jakési v podstatě sjednocení s Evropou, kde se provádějí tyto testy nebo tyto zkoušky, a bylo by nepříjemné, kdyby naši výzkumníci, naši lékaři, neměli možnost takového klinického hodnocení a účastnit se vlastně na tom celoevropském výzkumném poli, poněvadž je to jakási otázka prestiže i toho zdravotnického zařízení i vlastně naší země, že něco tak náročného, jako je klinické hodnocení, dokážeme. A že to dokážeme, to víme velice dobře. A ona to není jen ta otázka prestiže, ale je to i otázka nakonec i finanční, protože pokud se stále bavíme o tom, jestli je financí ve zdravotnictví dost, nebo není, tak to v tom případě, kdy máme možnost zkoumat nějaký klinický nebo nějaký humánní léčivý přípravek, tak vlastně jej dostáváme od zadávající firmy gratis a je k dispozici řadě pacientů. Na tom jsou desítky, stovky. Jenom v jednom v ústavu, našem Ústavu onkologickém, kde provádíme něco kolem 50 takovýchto klinických hodnocení, tak máme měsíčně něco kolem 700 pacientů v těchto klinických hodnoceních. A to by nám padlo v podstatě a myslím si, že to je poměrně významná záležitost.
Další je otázka reexportu. Tak reexporty, víme dobře, že je to takové populární téma, a jakýkoliv výpadek léku na trhu je okamžitě svalován na reexporty. Není to asi pravděpodobně tak úplně závažná záležitost, protože vzhledem k tomu, že je volný pohyb zboží po Evropě, tak nemůžeme něco takového jako reexporty zakázat. Ale co je podstatné, je to, a to by tato novela mohla částečně řešit, je to, že distributoři budou vlastně povinni navzdory tomu, že si budou dělat reexporty v jakémkoli rozsahu, budou povinni ale mít ten lék také pro naše pacienty. Hlavně pro naše pacienty.
Je to věc, která by je eventuálně mohla k tomu zlákat, k těm reexportům, a to z toho důvodu, že u nás jsou jedny z nejlevnějších léků v Evropě, snad jenom Chorvatsko a Řecko mají léky levnější než my, a tím pádem se nabízí, že každý podnikavý duch se na léčiva okamžitě vrhne. ***