(9.50 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Tak máme duben, druhé čtení - projednání se dá taky chápat jako dokonce už schválení. Ale dobře, tak bavíme se stále o druhém čtení. Já se chci takto zeptat, a jestli by mi na to i pan premiér byl ochoten teď odpovědět, proč sociální demokracie poté, co na její tlak příslušné výbory Poslanecké sněmovny tento návrhy projednaly, tak proč se sociální demokracie se brání tomu, aby vůbec proběhlo druhé čtení tohoto návrhu zákona. Já to hodnotím jako obstrukci vládního návrhu ze strany vládní koalice a chtěl bych tady slyšet, pokud pan premiér je k tomu ochotný, prohlášení, zda vůbec a kdy sociální demokracie bude tento zákon chtít projednat ve druhém, případně ve třetím čtení, anebo ho tady bude chtít nechat natrvalo zaparkovat a bude zkrátka nenaplňovat svoje deklarace ať už ze sjezdu sociální demokracie, nebo z předsednictva sociální demokracie. Jestli zkrátka kolegu Chvojku v jeho návrhu, který předložil k tomuto návrhu a který podpořil ústavněprávní výbor, nechá sociální demokracie samotného.
A já chci ještě doplnit, že tento zákon neobsahuje jenom střet zájmů u členů vlády, ale obsahuje celou řadu jiných ustanovení, např. přiznání politiků z hlediska majetkových přiznání při nástupu do výkonu funkce, rozšiřuje se okruh věcí, které politik musí přiznat do majetkových přiznání, ústavněprávní výbor navrhuje majetková přiznání pro soudce a státní zástupce. Vláda má mimochodem tento zákon ve svém programovém prohlášení jako priority, a nyní vládní poslanci tento návrh odkládají a tzv. ho parkují v Poslanecké sněmovně. Takže bych vás chtěl požádat o zařazení na některý z pevných bodů, dokonce navrhuji zařazení do tzv. opozičního okénka, protože chci zdůraznit jako jednu variantu, že toto není zákon, který má podporu jenom vládní koalice, ale nepochybně ty principy, které jsou v něm obsaženy, podporují i některé opoziční strany. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a neodcházejte, pane poslanče, protože další přihláška na změnu programu je opět vaše. Připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Takže děkuji za slovo. Já navrhuji ještě jedno pevné zařazení bodu, který se týká bodu číslo 117, na 3. 5. jako druhý pevně zařazený bod. Je to sněmovní tisk 599. Navrhuji tedy na 3. 5. jako druhý pevně zařazený bod. Je to novela občanského soudního řádu, která byla také předložena už před dávnou dobou. Navrhuje se zrušit institut přísedících v občanském soudním řízení, neboť účast laického prvku na rozhodování civilních sporů se v současné době jeví jako nepřínosná a nehospodárná. Podle platné právní úpravy nyní přísedící rozhodují pouze pracovněprávní spory a dle odhadů Ministerstva spravedlnosti tvoří tato agenda pouze pět procent případů projednávaných u okresních soudů.
Chci říci, že podobný návrh, který jsem připravil já, připravilo v minulosti již Ministerstvo spravedlnosti, akorát k němu nebyl dokončen legislativní proces. Skutečně pokládám institut přísedících v civilních sporech za neúčelný, protože často dochází k tomu, že se nedostavují k jednání, musí se rozhodovat v tříčlenných senátech a v případě nepřítomnosti jednoho přísedícího při rozhodování pak soud nemůže vynést rozsudek. Víte také, někteří z vás jste v zastupitelstvech měst a obcí, účastníte se volby přísedících a víte také, jaké problémy to vyvolává. Chtěl bych říci, že zákon nezná vůbec žádná, řekněme, kvalifikační kritéria pro institut přísedících, o institut přísedících není dlouhodobě velký zájem, a jak jsem zmínil, řada přísedících přistupuje k výkonu své funkce liknavě, nedostavuje se na jednání bez omluvy a v řadě případů je třeba i s ohledem na nepřítomnost přísedícího jednání odročovat.
Naopak doplním ještě, že v trestních řízeních počítám s tím, že by institut přísedících zůstal zachován, protože laický prvek v trestních řízeních v celé řadě evropských států funguje, takže do toho zasahovat nechci. Taky dodávám, že i Bílá kniha justice, kterou připravuje současný ministr spravedlnosti, počítá s obdobným záměrem. Takže nevím, co by mělo bránit tomu, abychom tuto novelu občanského soudního řádu projednali. Proto vás žádám, abychom ji zařadili na 3. 5. jako druhý pevně zařazený bod. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další vystoupí pan poslanec Vilímec, který zde má také dvě přihlášky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, možná to stihnu v jednom vystoupení. Dovolte mi načíst návrh některých změn v odsouhlaseném pořadu této schůze.
Již včera v souvislosti s pevným zařazením obou novel zákonů o důchodovém pojištění na středu 4. května tady proběhla poměrně menší debata o tom, že v takovém případě nebude s největší pravděpodobností možné fakticky doprojednat tentýž den antikuřácký zákon. Ty dva body novel zákona o důchodovém pojištění, body 166 a 167, se v prvním případě týkají předčasných odchodů do důchodu hlubinných horníků a v tom druhém případě přiznání kompetence vlády o zvyšování důchodů, a to nad rámec automatického propočtu.
Proč ta obava zde padla, že nebude možné projednat ten antikuřácký zákon ve třetím čtení. Protože dobře víme, že bylo podáno asi 220 pozměňovacích návrhů. Garanční výbor předpokládá 220 jednotlivých hlasování a je to zákon zasahující do nejrůznějších práv občanů. Neřeší jen otázku omezení kouření, ale i dalších věcí, proto k němu bylo podáno tolik pozměňovacích návrhů. Můžeme tedy očekávat velmi dlouhou debatu, tak jak jsme byli svědky v prvním i druhém čtení. I ony dvě novely důchodového zákona, které byly předřazeny, budou ještě také předmětem větší diskuse ve třetím čtení, protože k oběma těmto vládním návrhům navrhuje Česká strana sociálně demokratická prostřednictvím pana předsedy klubu Sklenáka pozměňovací návrhy, které významným způsobem mění vládou schválená pravidla jak pro odchod do důchodu hlubinných horníků, tak i pro kompetenci vlády zvyšovat důchody. Nestává se často, aby člen vládní koalice, v jehož gesci je příslušné ministerstvo, takovým způsobem navrhl změnit vládní návrh přímo na plénu Poslanecké sněmovny bez projednání v dotčeném výboru. U sněmovního tisku 725 také občanská demokratická strana navrhla alternativně zvýšení základní výměry důchodu z devíti až na deset procent průměrné mzdy, stejně tak trochu jiný systém možnosti zvyšování důchodů, který by byl částečně garantován ze zákona a zčásti pod kontrolním dohledem Parlamentu. Proto navrhuji i z těchto důvodů, aby původní zařazení těch dvou sněmovních tisků novel zákona o důchodovém pojištění, tedy 167 a 166, to byly ty body, bylo změněno, a navrhuji tedy změnit to pevné zařazení bodu 167 a bodu 166 ze 4. května na pátek 6. května, a to buď jako první dva body, nebo alternativně jako třetí a čtvrtý bod s ohledem na pravděpodobně plánovanou účast guvernéra České národní banky u bodů 221 a 222 týkajících se zpráv spojených s Českou národní bankou ***