(15.50 hodin)
(pokračuje Borka)
Navržené kvantitativní podmínky co do vzniku práva na účast zástupce zaměstnanců v dozorčí radě či správní radě akciové společnosti se jeví jako příliš přísné vztažmo k zahraničním právním úpravám. Ať už tomu je tedy ve světě jakkoli, je nutné dát v tomto směru vládě za pravdu, že takováto právní změna by měla být v každém případě odůvodněna reálnou analýzou faktického stavu. Tím spíš by měla být tato změna součástí až případné ucelené novely zákona o obchodních korporacích, mj. i proto, že v jejím důsledku bude velká část akciových společností opět nucena měnit své zakladatelské dokumenty, což s sebou mj. nese i zvýšené náklady na právní a notářské služby. Z těchto důvodů navrhuji vrátit zákon zpět zpracovatelům. Děkuji
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Borkovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Faltýnek jako předseda klubu hnutí ANO, poté pan poslanec Pilný, pan poslanec Karamazov a z místa se hlásí... Pak faktická poznámka pan kolega Šincl, ale až po panu předsedovi. Dobře. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Abych se přiznal, já jsem pozorně poslouchal jak vystoupení pana předkladatele, nebo zástupce předkladatelů Jardy Zavadila, tak pana zpravodaje. U vystoupení pana předsedy Zavadila jsem to pochopil jasně, ten řekl, že prostě potom, co novela obchodního zákoníku zrušila povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách od 1. ledna 2014, je ambicí tohoto zákona vrátit tu povinnost i pro soukromé společnosti, aby musely mít v dozorčích radách jednu třetinu zaměstnanců, resp. zástupců odborů, buď těch, nebo těch. Tak to jsem pochopil správně.
Ale ze zprávy pana zpravodaje jsem moc nepochopil, co vlastně navrhuje, až na ten závěr, který se mi velmi líbil, tzn. ten přesně vystihl názor našeho klubu - vrátit k dopracování předkladateli tento návrh. Těch důvodů, které tam zazněly, nebylo moc, nicméně já bych řekl ten hlavní, z našeho pohledu principiální.
Je sice pravda, že dneska ve státních firmách je ze zákona zakotvena povinnost, aby jedna třetina v dozorčích radách byla zaměstnanců, ale nám připadá trošku podivné, abychom zákonem nařizovali soukromým společnostem, aby povinně ze zákona obsadily jednu třetinu dozorčí rady zaměstnanci.
Pan zpravodaj tedy citoval ze stanoviska vlády. Je pravda, že vláda zaujala k tomuto návrhu neutrální stanovisko, nicméně já bych tady použil dvě konkrétní citace ze stanoviska vlády. Přečtu:
Za prvé. "Vláda zároveň upozorňuje, že nová právní úprava obsažená v zákoně o obchodních korporacích je účinná teprve po krátkou dobu a případné změně této úpravy by měla předcházet podrobnější analýza, zda a popřípadě jak tato platná úprava, která upustila od povinné účasti zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností, ovlivnila postavení jejich zaměstnanců." V této souvislosti jsem tady zaslechl argumentaci právo zaměstnanců na informace. To je naprosto v pořádku. Já bych dokonce řekl, že v současné době je tady v naší zemi mnoho společností, neumím v tuto chvilku říct procento, ale dá se to určitě zjistit, mnoho soukromých společností, které mají, aniž by měly povinnost ze zákona, zástupce zaměstnanců v dozorčích radách. Čili to je z mého pohledu jeden z dalších argumentů, proč to nenařizovat zákonem. Nicméně právo na informace je trošku jiná kapitola než podíl na řízení společnosti. Když se podíváte na obchodní zákoník, tak ten jasně definuje dozorčí radu.
Já bych opět zacitoval: Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva a na činnost společnosti obecně. Její členové jsou oprávněni nahlížet do veškerých dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, kontrolovat účetnictví a rozvahu. Pokud to vyžadují zájmy společnosti, je dozorčí rada oprávněna svolat valnou hromadu a předkládat jí opatření, která navrhuje. Souhlas dozorčí rady je požadován při nabývání nebo převádění majetku překračujícího jednu třetinu jmění společnosti. Pravomoci dozorčí rady mohou dále rozšiřovat stanovy, např. mohou stanovit, že dozorčí rada volí, odvolává členy představenstva, ale to je otázka filozofie, jestli je ve společnosti uplatněn německý, nebo anglosaský model řízení.
Já bych se s dovolením, kolegové, vrátil ještě ke stanovisku vlády. Vláda dále také upozorňuje na to, že předpokladem pro fungování povinné participace zaměstnanců v podobě, jak je navrhována, je existence minimálně tříčlenných dozorčích rad, a to s počtem dělitelným třemi. Není jisté, zda i společnostem, které využily možnost konstruovat dozorčí radu jako jednočlenný orgán, má být uloženo mít alespoň tříčlennou dozorčí radu. Takovýto požadavek, podotýkám uložený zákonem, by s sebou přinesl nezbytnost konání valných hromad za účelem přijetí změny stanov a volby členů dozorčích, případně správních rad, uložením stanov do sbírky listin, obchodního rejstříku a změnou zápisu do obchodního rejstříku, přičemž vláda upozorňuje, že s těmito změnami by byly spojeny zvýšené náklady pro akciové společnosti.
Takže tolik jenom velmi stručně stanovisko za náš klub. Kolegové mě určitě doplní. Mě zaujal ten návrh, který zazněl na konci od pana zpravodaje, vrátit tento materiál k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Šincl a připraví se řádně přihlášený pan kolega Ivan Pilný.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Já se všem kolegům moc omlouvám, ale jak je tady dobrým zvykem se vracet, to jsme předvedli v předminulém tisku, do jiných tisků, tak jsem byl upozorněn svými kolegy, že mám ve stenozáznamu u hlasování číslo 66, že jsem se zdržel. Nicméně já to považuji za téměř nemožné, protože jsem rukou ukazoval, že jsem pro. Hlasování číslo 66. Nezpochybňuji hlasování, ale jen pro stenozáznam uvádím, že bylo mým záměrem hlasovat "ano". To pro záznam. A toto na hlasování samozřejmě nic nemění, ale je to pro jasnost, pro přesnost, že jsem u hlasování 66 měl v úmyslu hlasovat "ano". Tak prosím úpravu ve stenozáznamu u hlasování. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě pan kolega Pilný. Já předtím ještě přečtu omluvu došlou předsedovi Sněmovny. Do 16 hodin se omlouvá pan kolega Jan Šarapatka.
Nyní v rozpravě pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, už tady dopoledne zaznělo v jiných souvislostech, že možná vyrábíme příliš mnoho zákonů, které zasahují do života občanů a regulují je. Bylo to sice v souvislosti s potenciální regulací nebo úpravou internetu, kde jsem s tím nesouhlasil, ale tady se dopouštíme, nebo potenciálně se máme dopustit ještě něčeho daleko horšího. My totiž zasahujeme do života a provozování soukromých společností.
Česká ekonomika funguje, roste, možná téměř nejvíc v Evropě, a zřejmě přišel čas do toho hodit vidle. Nebudu teď uvádět ty všechny legislativní překážky, které tady citoval pan zpravodaj, a také se nebudu zabývat tím, jak se číslo jedna dá dělit třemi, jak uvádějí předkladatelé, ale uvedu své vlastní zkušenosti s tím, jak to funguje.
Začnu Českým Telecomem. V Českém Telecomu v dozorčí radě byla povinně třetina zaměstnanců. O to se ucházela řada zaměstnanců, protože za to bylo v té době 30 tisíc měsíčně, za to, že si šli jednou za dva měsíce sednout na dozorčí radu. Vzpomínáte si na to, jak fungoval Český Telecom, zejména ti, kteří čekali na telefonní linku pět let? Já jsem byl tehdy předsedou představenstva Českého Telecomu a upozorňuji vás, že tedy to byli opravdu, jak říkají Angličané, pain in the ass, ti odboráři, kteří prostě sledovali své zájmy a chtěli být znovu zvoleni, protože se měli velmi dobře. Pak jsem také pracoval pro společnosti Microsoft. Někdy začátkem 90. let bylo v Německu povinně zavedeno, že každá společnost, která má více jak 25 členů, musí mít povinně odbory. No to bylo krásné! My jako čeští zaměstnanci, když jsme chtěli pracovat v sobotu nebo v neděli na rozpočtu, když jsme tam byli pozváni, tak jsme museli žádat německé odbory o to, abychom mohli vstoupit do budovy, abychom mohli pracovat. To jsou důsledky, které tohleto přináší. ***