(16.00 hodin)
(pokračuje Pilný)
Já chápu, že tam, kde část vlastníků té společnosti nebo všichni tvoří zaměstnanci, že tam je naprosto přirozené, aby rozhodovali o tom, jak ten podnik funguje. Ale v soukromých společnostech, které fungují, jsou pravomoci jasně rozděleny. Já teď nezpochybňuji to, že je jejich právo, možná i zákonné v některých zemích, mít odborovou organizaci. Ale jsou tam vlastníci a akcionáři, kteří rozhodují o tom, jak ta společnost funguje. Pak jsou tam zaměstnanci, a pokud tedy vlastníci a ředitelé společnosti odvádějí dobře práci, tak samozřejmě se mají dobře i zaměstnanci. Obráceně to vůbec nemůže fungovat.
Pokud se týká informovanosti, tak když se podíváte na to, jak fungují společnosti, které opravdu dobře fungují a vytvářejí profit, který se projevuje i v tom, jak jsou placeni jejich zaměstnanci, tak tato informovanost je naprosto samozřejmá. Já jsem pracoval v Microsoftu a vždycky jsme dostávali na veškeré úrovni všechny informace, které jsme potřebovali pro to, abychom mohli zodpovědně provádět svoji práci. Každá rozumná společnost svoje zaměstnance informuje. Na to ale nepotřebuje zastoupení v dozorčí radě. To, co se tady chystáme v tomto okamžiku dopustit, je něco, co opravdu potenciálně chod té společnosti bude paralyzovat. To, že to je ve státních podnicích povinné, je docela hrozné, protože jestli jste si všimli, tak díky služebnímu zákonu začínáme zakládat jeden státní podnik za druhým, něco, co jsem si nepředstavoval, že někdy budu účasten podobného jednání, protože zakládání státních podniků ještě s tímhle opravdu ponese důsledky. Ale to je věc státu. Stát jako hospodář nic moc. Ale soukromé společnosti prostě mají vlastníky a mají akcionáře a tohle bychom nemohli tolerovat.
Když shrnu své vystoupení, tak to, co bych tady chtěl udělat, je podat návrh na zamítnutí zákona už v prvním čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému a já se přihlásím do rozpravy. Požádám o vystřídání.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Pan poslanec Pilný už vystoupil v obecné rozpravě, nyní tedy s přednostním právem pan místopředseda. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní a pánové, já bych prosil všechny své kolegy a kolegyně, abychom zvažovali některé argumenty. Já bych mohl argumentovat o tom, jak se stát chová jako vlastník v určitých podnicích, a chová se tam mnohem lépe než řada soukromých podnikatelů a soukromých vlastníků. Nebudu to dělat, protože respektuji Ústavu České republiky, že všechny vlastnické formy jsou si rovny. A v tomto ohledu i ochrana vlastnického práva státu, kraje, obce, veřejnoprávní korporace, byť by to třeba byl nějaký fond nebo zdravotní pojišťovna, tak má stejnou ochranu. A že někteří manažeři ve státních podnicích jsou mnohem lepší než v soukromých podnicích, na to bych snesl mnoho důkazů.
V tomto ohledu se spíš debata má vést o tom, jestli nám to pomohlo a jestli byla nějaká zásadní vada v tom, když byly ze zákona, z obchodního zákoníku, tedy ze zákona 513/1991 Sb., povinně v dozorčích radách zástupci zaměstnanců, a jestli to nějakým způsobem vadilo v provozu těch podniků. Já si říkám, že ne, protože jsem nic takového nezažil, a to jsem ve své advokátní praxi nejen zakládal akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, ale i jsem byl u jejich vyhlašování konkurzů, a to i tak velkých firem, které tady potom při té podivné privatizaci v 90. letech probíhalo díky tomu, jak se chovali zakladatelé, byť to byla ministerstva.
Takže v tomto ohledu si myslím, že debata se má vést trochu na jiné úrovni. A otázka toho, jakým způsobem budeme, nebo nebudeme o tom rozhodovat, je podle mého soudu v tuto chvíli trochu předčasná, protože není rozhodnuto ani o tom, jestli se tím budeme dále zabývat, nebo jestli to vrátíme předkladatelům k dopracování například pro nápravu chyb, které vytýká vláda, ale to nechám na hlasování Poslanecké sněmovny.
Prosím tedy jenom své kolegy a kolegyně, abychom respektovali Ústavu ČR, protože na tu jsme přísahali jako poslanci této Sněmovny, respektovali to, že každé vlastnictví má právo na stejnou ochranu. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Pilný. Prosím.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem ve svém příspěvku rozhodně nezpochybňoval formy vlastnictví, které jsou chráněny Ústavou. Já jsem jen vyjádřil svůj názor na to, které způsoby vlastnictví preferuji a které jsou pro ČR a pro její občany vhodnější. Nezpochybňoval jsem žádné ústavní právo. A také to, co jsem ale tady říkal, je to, že stejně nepříjemnou roli, a roli, která bude spíš přitěžující, to zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách nehraje jenom v komerční sféře, ale samozřejmě přináší to problém i státním podnikům. Já jsem tady citoval Český Telecom, který v době, kdy já jsem byl předsedou představenstva, byl státem vlastněn jenom zčásti, ale přesto tyhle problémy byly. A opravdu znovu upozorňuji na to, jak ten Telecom fungoval. Já na rozdíl od pana předsedy Filipa jsem nebyl právník a společnosti jsem nezakládal. Já jsem pracoval v jejich orgánech na vysoké úrovni, to znamená, že mám zkušenosti s tím, jak tyhle věci fungují, a znovu si dovolím varovat před jakoukoliv formou rozšiřování účasti zaměstnanců na tom, jak má fungovat jakýkoliv podnik v jakémkoliv vlastnictví - ať státním, nebo soukromém. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane předseda Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Já jen chci avizovat, že před hlasováním, tedy zřejmě po závěrečných slovech, žádám o přestávku na poradu klubu v délce 30 minut.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já se tedy táži, zda někdo další chce ještě vystoupit v obecné rozpravě. Jestli tomu dobře rozumím, pane zpravodaji, po ukončení rozpravy? (Ano.) Dobře. Ještě jednou se tedy táži, kdo se případně hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a nyní je tedy prostor pro závěrečná slova. Pan zpravodaj a potom pan navrhovatel. Prosím.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Já se jenom v krátkosti dotknu některých poznámek, které tady padly a které mě tak trošičku zamrzely, nicméně každý má právo na svůj názor. (V sále je velký hluk.)
Kolega Ivan Pilný. Já bych požádal, Ivane, kdyby ses mně trošičku věnoval, protože to je vůči tobě - jaksi že připravujeme něco hrozného. V tom já nevidím nic hrozného. To tady fungovalo až do roku 2013 a nikde to žádné problémy nedělalo, ale objektivně řečeno možná zrovna tak jako to, co tady řekl předseda Filip, že on jako advokát také neměl žádné problémy s tím, když to jakoby skončilo. Ale jde spíš o jakousi férovost v tom podniku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, kolegyně, kolegové, ale žádám vás o ztišení! Prosím, pokračujte.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Já nechci nikomu brát názor na působení zástupců zaměstnanců v těchto orgánech, ale já jsem přesvědčen a možná, že to vyplývá z toho, co jsem dělal celý život prakticky, nebo od roku 1989, že tam ti lidé prostě patří. Že tam patří z jiných důvodů. To není o těch informacích, to jsme si tady řekli - právo na informace, tečou jinými kanály, dozorčí rada má víceméně jiné pravomoci a nyní, to tady bylo řečeno správně, možná aby oni přenášeli ty informace tam. Ale vkládají možná do toho podniku lidský rozum. A já jsem se s tím mnohokrát setkal. Já jsem měl mnoho jednání v různých i dozorčích radách s různými lidmi ve velkých podnicích, v menších korporacích a nikde jsem se nesešel s tím, že by tihle lidé škodili té firmě. S tím jsem se nikde nesešel. To, že za to jsou finanční prostředky? No jsou. Ivan to tady řekl - 20 tisíc, někde více, možná že 100 tisíc. Já teď nebudu jmenovat ty firmy. Ale o tom to přece není. Kdyby bylo po mém, tak tyhle peníze odboráři budou odkládat někam na fond a z toho bude placeno jejich školení atd. To je můj názor a to je jiná parketa.
Takže já jsem přesvědčen o tom, že jestliže chceme vtáhnout lidi do rozhodovacího procesu, a já jsem byl jeden z prvních, když se v roce 1990, 1991 modifikoval zákoník práce, který říkal, že nechceme rozhodování, spolurozhodování o věcech řízení firmy, protože si myslím, že to odborové organizaci skutečně nepatří. Ale tohle je o něčem jiném. Tohle je o něčem jiném. Tohle je o tom, že do rozhodovacích orgánů této společnosti akciové, ať už o počtu lidí tisíc...
Prosím vás, já se omlouvám, pane předsedající, zasáhněte, nebo já nevím co... (Odmlka pro silný hluk v sále.) ***