(19.40 hodin)
(pokračuje Zahradník)
No a konečně jsem se zaměřil na takové ty materiální věci, které obcím příslušejí, pokud se dostanou na seznam potenciálních míst, tedy takzvaných chráněných území, kde by mohlo úložiště vyrůst, nebo spíš než vyrůst být vyhloubeno do země, tak jsem se tady zabýval finančními nároky. Obci, kde je stanoveno to průzkumné území, náleží příspěvek z jaderného účtu. To definuje § 117. Tento příspěvek byl omezen roční částkou nejvýše 4 miliony 500 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že podle mých informací ten proces probíhá tak, že se jednak stanoví určitý paušální podíl toho příspěvku a pak se za každý metr v katastru té obce v průniku s územím pro budoucí úložiště vypočítá podle podílu na jeden metr čtvereční ta druhá část příspěvku, málokdy se stalo, že by ta částka převýšila 5 milionů korun. Pak jsem prostě navrhl, aby ten limit byl ze zákona odstraněn, aby obce dostaly to, co jim skutečně podle té metodiky náleží.
A konečně za poslední. V odstavci 4 § 117 byla původně stanovena částka příslušející obci, na jejímž území již to chráněné území bude přímo stanoveno, určeno, tak by měla dostat jednorázový příspěvek 30 milionů korun podle původního návrhu. Po pravdě jsem nebyl schopen z nikoho získat informaci, jak k této částce 30 milionů korun předkladatel došel. Zdálo se mi, že je to částka, která je stanovena nějakým odhadem, nástřelem, a proto jsem si dovolil oslovit výbor s návrhem, aby tato částka byla stanovena ve výši 50 milionů korun, což výbor schválil, a my se ve třetím čtení budeme projednáním těchto návrhů také zabývat. Což vlastně jsem zároveň nějak myslím také splnil tu povinnost zdůvodnit předložený výborový pozměňovací návrh i zde na plénu ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než dám slovo panu poslanci Klánovi, tak faktická poznámka pana poslance Kučery.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom krátce zareagoval na slova svého předřečníka, pana poslance Zahradníka. A na jeho slova právě o tom - s úmyslem vyjmout onen jaderný odpad. Já si myslím, že to je právě naprosto zásadní věc, která skutečně tomu dává ten rozměr jistoty pro dané obce, zda s tím odpadem bude někdy v budoucnu nějak dále nakládáno, anebo tam bude skutečně trvale uložen. Protože samozřejmě rozumím tomu, rozumím, jaký je poločas rozpadu, o jakých hranicích se tady bavíme, ale samozřejmě to, že někdy v budoucnu, a ta budoucnost skutečně nemusí být v tisíci letech, to můžou být desítky let, že by se zvažovalo ten odpad zase vyjmou a vozit ho někam na přepracování, to úplně změní pohled na to hlubinné úložiště. Myslím si, že by to změnilo i pohled na proces rozhodování, zda to hlubinné úložiště tam zřídit, či ne. Protože představa, že s tím materiálem bude nakládáno dvakrát, to znamená, že nejdřív tam bude navážen, potom tam bude někde uložen a potom zase bude vyjmut a bude zase převážen někam jinam, tak si myslím, že to by ještě zhoršilo tu situaci a ochotu obcí, která už je dnes tak poměrně velmi malá, ochotu obcí, aby takový typ úložiště měly na svém katastru. Takže si myslím to, že varianta, která tam zůstala dnes, a jsem rád, že i kolega Zahradník se k tomu připojil, je varianta správná. Samozřejmě to, co bude za tisíc let, to už myslím nemusíme řešit my ani budoucí sněmovny v tomto století. Takže myslím si, že je správné, že jsme přistoupili k tomu, že jsme zachovali tento pohled, o kterém jsem tady hovořil. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě je faktická poznámka, pan poslanec Zahradník.
Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedo, já také doufám, a pane ministře a pane zpravodaji, já také doufám, že to tak bude, že když tedy opravdu rozhodneme, že to bude nějak definitivní. Bude otázka, zdali ta definitiva zůstane v povědomí generací budoucích. Protože pan kolega Kučera zmínil tisíc let. Za tisíc let si nikdo z nás nedokážeme představit, jaký společenský systém a jaké řízení společnosti tady v našem státě, v Evropě, ve světě bude. Ale ten materiál bude stále živý, ten se bude stále rozkládat, pracovat a bude nějakým způsobem nebezpečný.
Já jenom chci uvést příklad, který jsme tady řešívali před dvěma lety a který dnes je opět mediálně atraktivní a přitahuje zájem, a je to tedy ten sklad munice ve Vrběticích-Vlachovicích. Když se tam zbraně a munice dávaly, tak taky si všichni mysleli, jak to bezvadně ohlídáme, to bude príma, to bude ohrazené plotem, budou tam kamery, budou tam reflektory. Jenomže pak nějaká kamera přestala fungovat, reflektor, někdo udělal díru do plotu, pak to někdo vykradl, pak to tam někdo - nevím, co se s tím stalo. Pravdou je, že to zčásti vylítlo do povětří a způsobilo to velké problémy. A to bylo, já nevím kolik, ani ne deset let, se to neudrželo v takovém povědomí, aby to nezpůsobilo tyto problémy. Tady to povědomí bude muset být v trvání desítek, stovek, tisíce let. Na to také mysleme v nějakém předávání odkazu takto významných věci, aby se náhodou nestalo, že to bude nějaká zapomenutá věc, o které se bude tradovat, že tam něco je, možná za pár desítek, stovek let, ale pak teprve ten, kdo se skutečně dozví a zhodnotí, že to, co tam je, by mohlo být z nějakých námi těžko předvídatelných důvodů pro něj významné, aby to nevyndal, nevytěžil a nějak se zlým úmyslem nepoužil. I na tohle musíme prostě myslet. Já se přimlouvám, abychom (upozornění na čas) v povědomí, ne přímo zákonnou dikcí, ale v povědomí, na to stále mysleli.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Klán.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký večer, vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se určitým způsobem ve stručnosti vyjádřil ke sněmovnímu tisku 560, atomový zákon. Už tady mí předřečníci řešili plno různých problémů, já bych se k tomu také mohl trošku vyjadřovat, ale nebudu to tady zdržovat.
Tak já konkrétně se zaměřím na postavení obcí kolem našich dvou jaderných elektráren, a to Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín. Představím vám tady pozměňovací návrh, který samozřejmě v systému je veden, dal ho tam pan poslanec Zahradníček, ale ten je nepřítomen, tak jsem jím byl požádán, abych vám ho zde trošičku přiblížil. Ten pozměňovací návrh určitým způsobem reflektuje postavení obcí právě kolem těchto dvou jaderných elektráren.
V § 117 by se na konci odstavce 1 tečka nahrazovala čárkou a doplňovalo se písmeno d), které zní: stanovená zóna havarijního plánování jaderného zařízení.
Za druhé, v § 117 by se vkládal nový odstavec 5, který zní: Správa poskytuje příspěvek na rozvoj obcí, na jejichž katastru je stanovena zóna havarijního plánování jaderného zařízení. Tento příspěvek je poskytován ročně ve výši 200 milionů korun na zóny havarijního plánování jaderných zařízení Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín, a to po dobu trvání zóny havarijního plánování jaderného zařízení. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. ***