(17.10 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Ten je vlastně rozdělen na dvě části. Jednak zvyšuje ve dvou alternativách takzvanou základní výměru důchodu, a to z 9 % na 10 % a v alternativě z 9 % na 9,5 % z průměrné mzdy zaokrouhlené na celé desetikoruny, abych byl přesný. Základní výměra důchodu je totiž taková nepominutelná částka. Koneckonců, a tady si musím vypůjčit i určité stanovisko důchodové komise, kam nechodím, ale čtu si občas závěry, že základní výměra důchodu je velmi nízká a vlastně nebyla procentuálně za celou dobu zvýšena a fakticky tato částka nestačí na obživu ani po započítání minimální částky procentní výměry důchodu. To je přesně napsáno v závěrech oné důchodové komise.
V součtu tvoří celková minimální výše starobního důchodu nižší částku, než je životní minimum jednotlivce. Na to poukázala důchodová komise a já ji uvádím proto, že se v mnoha případech této komise dovolává vládní koalice, především Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ten rozdíl mezi životním minimem jednotlivce a minimální výší starobního důchodu činí asi 240 korun. Proto je namístě minimálně otevřít debatu o výši základní výměry. Samozřejmě, a to já nezastírám, zvýšení základní výměry znamená určitý dopad do státního rozpočtu, to je přirozené, do pomyslného důchodového účtu, byť je to součástí státního rozpočtu. Na druhé straně, kdy se má zvýšit, pokud vůbec uvažujeme o zvýšení základní výměry, než v době, kdy je situace ekonomicky příznivá? Určitě to nebudeme zvyšovat v době ekonomicky nepříznivé.
Zvýšení na 9,5 %, to je alternativa č. 2, by znamenalo jednorázové navýšení zhruba o 3,5 mld. korun s tím, že bychom mohli vyřešit pro důchodce často zmiňovaný dopad nezbytných opatření v době krize a nezbytné konsolidace salda veřejných rozpočtů. Na sociálním výboru, a poznamenal to tady i zástupce zpravodaje, také zaznělo i z úst zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, že navýšení základní sazby znamená zvýšení všech důchodů včetně i takzvaně vyšších důchodů o určitou shodnou částku. To je sice pravda, ale nevidím důvod, proč bychom na částečné zvýšení základní výměry důchodu měli rezignovat. Důvody pro to evidentně existují.
Druhá část návrhu se týká jakéhosi procesního mechanismu valorizace důchodů. Paní ministryně již také v době, kdy prosadila jednorázové navýšení důchodu o 1,8 % v roce minulém, předkládala variantně do vlády mechanismus určitého zaručeného procenta valorizace. Proto navrhujeme, aby se v případě, že částka zvýšení důchodu nebude dosahovat ani 1,2 % podle automatického propočtu, stanovila valorizace ve výši 1,2 % rozhodnutím vlády na základě zákonného ustanovení, protože stejně pokud by došlo k nějakému automatickému propočtu, jako tomu bylo v minulém roce, kdy to vypadalo, že by se důchody zvyšovaly pouze o 40 korun, tak vláda stejně činí maximum pro to, aby přistoupila k nějaké mimořádné valorizaci. Nechť je to tedy v zákoně a stanoví se to na úrovni 1,2 %, což považuji za adekvátní. Ale v pásmu nad 1,2 % a do 1,8 % navrhujeme ještě o jednu desetinu vyšší možnost valorizace a vláda by mohla stanovit toto zvýšení se souhlasem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Samozřejmě že tento instrument vyvolal diskusi na sociálním výboru. Na druhé straně rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny má i podle jiného speciálního zákona pravomoc schvalovat rozpočtová opatření zvyšující schválené ukazatele nad 10 %. Nevidím tedy důvodu, proč by nemohl tento výbor být určitou záklopkou zákonodárného sboru ve zvyšování důchodů, a to ve vztahu k moci výkonné. Na sociálním výboru, myslím, že to otevřel pan Sklenák, byla vedena debata, kdo je odpovědnější, jestli vláda, anebo výbor Poslanecké sněmovny; aby to nevedlo k nějakým kompetenčním sporům. V situaci, kdy složení výboru fakticky odpovídá rozložení mandátů v Poslanecké sněmovně, a tudíž tedy vládní koalice tam má většinu, bych se toho tak neobával. Naopak jsme tady zažili vlády, jejichž složení neodpovídalo volebním výsledkům, a v takovém případě je možná ještě více namístě mít v zákoně takovou pojistku vůči vládě.
Chtěl bych tedy požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů buď ve všech bodech, nebo alespoň částečnou podporu těchto návrhů, jak se to stalo, byť nezískala většinu, i ve výboru sociálním. Myslím, že tyto návrhy jsou určitě vedeny snahou nastavit nějaký mechanismus, který by měl být vstřícný i vůči důchodcům.
Chci na závěr poznamenat, že jsme tento návrh předložili sociálnímu výboru právě proto, aby byla nějaká debata, a z debaty jsme se také legislativně poučili. Takže pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo určité připomínky ve vztahu k přechodným ustanovením, tak přechodná ustanovení i ve spolupráci s parlamentní legislativou a ve spolupráci s legislativou Ministerstva práce a sociálních věcí byla zakomponována a zapracována do pozměňovacího návrhu, takže určitě z legislativního pohledu není důvod je nějakým způsobem napadat.
Takže to je z mé strany všechno. Já věřím, že se samozřejmě vrátíme k debatě, budeme se muset k této debatě vrátit na garančním sociálním výboru, a věřím, že i celá vládní koalice bude tyto návrhy posuzovat zodpovědně a případně je ve třetím čtení podpoří. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní se hlásí pan předseda Sklenák. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem se tentokrát přihlásil již v obecné rozpravě, abych nebyl podroben kritice, že předkládám pozměňovací návrh tehdy, kdy se má, tedy v podrobné, a v podrobné se pouze přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který vám nyní stručně představím.
Tento návrh upravuje limit, který vládní předloha dává vládě ke zvýšení důchodů, a upravuje se tedy z 1,7 % na 2,7 % průměrného důchodu. Tím motivem je situace, kdy jsme v době, kdy se ekonomice daří, kdy se pracujícím zvedají mzdy, ale u valorizace důchodů se nám stále nedaří, byť zdá se z různých veřejných proklamací, že je vůle valorizovat důchody minimálně o 200 korun, spíše se hovoří o 300 korunách v příštím roce, a vládní návrh, jak je předložen, čili s procentem 1,7, by podle ekonomických ukazatelů neumožňoval valorizaci ani o 200 korun. Tedy z tohoto důvodu navrhuji procento 1,7 upravit na 2,7.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. A nyní dál v obecné rozpravě ještě paní poslankyně Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Opět tu máme pozměňovací návrh, kterým se ten původní mění z řady vládní koalice a z řady konkrétně ČSSD. Mě by tedy zajímalo, jak je to s přístupem k důchodové reformě, respektive k důchodům jako takovým, ze strany sociální demokracie. Protože na těch dvou změnách zákonů o důchodovém pojištění se pouze ukazuje právě velmi, řekněme, nesystémový přístup a to, jak tuto problematiku, která je velmi závažná a která je opravdu jedním z největších témat, měla by být, podceňujete. ***