(10.50 hodin)
Poslankyně Marie Benešová: Je tomu tak. Nyní bychom měli hlasovat o návrhu zákona jako celku. Stanovisko ústavněprávního výboru je doporučující.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pana ministra? (Doporučující.)
Dříve než budeme hlasovat, přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 503, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a táži se kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 216, do kterého je přihlášeno 173 přítomných, pro 155, proti jeden. Konstatuji, že návrh byl přijat a že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce. Končím třetí čtení tohoto bodu. (V sále je silný ruch.)
Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu a tím je
160.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 611/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a zpravodajka garančního výboru, tím byl výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 611/4, který byl doručen dne 12. února 2016. Usnesení garančního výboru byla doručena jako sněmovní tisky 611/5 a 611/6.
Nyní se táži paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi uvést před třetím čtením vládního návrhu zákona, kterým se mění školský zákon, stručně jeho stávající stav, obsah a pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke klíčovým pozměňovacím návrhům.
Jeden z cílů novely školského zákona je zavedení postupného nároku na předškolní vzdělávání dětí od čtyř, tří let, s tím, že současně zavádíme povinné předškolní vzdělávání.
Jak už jsem se vyjádřila v rámci prvního čtení, toto povinné předškolní vzdělávání je doprovozeno také možností individuálního vzdělávání, to znamená ti z rodičů, kteří si nebudou přát od pěti do šesti let své děti vzdělávat prostřednictvím školských zařízení, mají možnost dítě pouze zapsat a zvolit vzdělávání individuální.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, já se omlouvám. Prosím, abyste přerušila svůj projev, a počkáme, až se sněmovna uklidní, protože hluk je tady opravdu velký.... Prosím, pokračujte.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Co se týká povinného předškolního vzdělávání, je to samozřejmě jedna z možností, kterou můžeme předškolní vzdělávání zajišťovat. Další možností může být detailní úprava postupných nároků dětí na přístup do mateřských škol. Zvolili jsme způsob kombinace povinného předškolního vzdělávání od pěti do šesti let věku a následné přednosti při přístupu do vzdělávání od čtyř, tří let s tím, že to respektovalo legislativní techniku stávajícího školského zákona a je to podle nás i pro jejich adresáty, jak učitele, tak rodiče, srozumitelnější.
Chtěla bych upozornit, co se týká této metody, to znamená jít cestou detailního popisu nároků nebo kombinací povinného předškolního vzdělávání a přednosti přístupu do předškolního vzdělávání, ve státech Evropské unie se objevují oba přístupy. Co se týká účasti předškolních vzdělávání z hlediska povinnosti, chtěla bych říct, že se jedná o Švýcarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko či Řecko. V některých dalších zemích Evropské unie sice nehovoříme o povinnosti předškolního vzdělávání, ale de facto existuje, protože povinná školní docházka zde existuje od čtyř nebo od pěti let - Lucembursko, Nizozemí či Spojené království.
Co se týká jednotné přijímací zkoušky z hlediska středních škol, zavádíme jednotnou přijímací zkoušku v testech z českého jazyka, literatury a matematiky, navazujeme na pilotní ověřování, které ověřilo životaschopnost této jednotné přijímací zkoušky i její přínosnost pro praxi. Drtivá většina škol, která byla do tohoto pilotního ověřování zapojena, osvědčila výhodnost centrálních jednotných přijímacích zkoušek.
Co se týká účelu jednotné zkoušky, jde o to zajistit uchazeči o vybrané obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou předpoklady pro studium, poskytnout ředitelům středních škol objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů, poskytnout ředitelům středních škol srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení a také snížit administrativní náročnost přijímacího řízení.
Chtěla bych jenom říct, že v případě centrální jednotné zkoušky se nešlo cestou, že by se určovala natvrdo hranice, přes kterou, pokud daný uchazeč nebude úspěšný, nebude mít možnost studia na střední škole, a zůstává povinností středních škol a gymnázií uvést anonymně posledního přijatého, včetně toho, jak si v centrální zkoušce vedl, tak aby se zvýšila informovanost rodičů, ale také abychom z těchto údajů mohli vycházet z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci nastavování kvalitnějšího vzdělávání v našich školách do budoucna.
Společná část maturitní zkoušky je dlouho diskutovaná. Zavádíme tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky - český jazyk, literatura, cizí jazyk a matematika, nicméně poprvé od školního roku 2020/2021. Toto bylo posunuto právě v návaznosti na zavádění jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Pokládáme za korektní, že se nespokojujeme pouze se zvýšením dotace matematiky v rámci rámcového vzdělávacího programu, což jsme již učinili, ale zajímá nás také, jaký je obsah vzdělávání matematiky, a přijde nám fér, že matematika bude součástí maturitní zkoušky právě čtyři roky poté, co začnou platit jednotné přijímací zkoušky.
Účinnost změn souvisejících se zavedením povinného posledního roku předškolního vzdělávání je od 1. ledna 2017, včetně přednosti přístupu do předškolního vzdělávání pro děti čtyřleté nárokově a rok později, tedy od roku 2018, pro děti tříleté.
Nová pravidla spočívající v jednotné přijímací zkoušce se poprvé uplatní ve školním roce 2016/2017. Žáci, kteří konali jednotnou přijímací zkoušku, tak nastoupí do školního roku 2017/2018. Tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky včetně matematiky budou poprvé ve školním roce 2020/2021. Sjednocený systém hodnocení písemných prací z českého jazyka se uplatní poprvé od školního roku 2016/2017. Ostatní změny budou účinné od 1. září 2016.
Nyní krátce k jednotlivým pozměňovacím návrhům.
Co se týká pozměňovacího návrhu na podporu předškolního vzdělávání od dvou let od roku 2020, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí.
Co se týká potřebné rozšíření sítě poskytovatelů předškolního vzdělávání o tzv. lesní školky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí. ***