Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

160.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 611/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a zpravodajka garančního výboru, tím byl výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 611/4, který byl doručen dne 12. února 2016. Usnesení garančního výboru byla doručena jako sněmovní tisky 611/5 a 611/6.

Nyní se táži paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi uvést před třetím čtením vládního návrhu zákona, kterým se mění školský zákon, stručně jeho stávající stav, obsah a pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke klíčovým pozměňovacím návrhům.

Jeden z cílů novely školského zákona je zavedení postupného nároku na předškolní vzdělávání dětí od čtyř, tří let, s tím, že současně zavádíme povinné předškolní vzdělávání.

Jak už jsem se vyjádřila v rámci prvního čtení, toto povinné předškolní vzdělávání je doprovozeno také možností individuálního vzdělávání, to znamená ti z rodičů, kteří si nebudou přát od pěti do šesti let své děti vzdělávat prostřednictvím školských zařízení, mají možnost dítě pouze zapsat a zvolit vzdělávání individuální.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, já se omlouvám. Prosím, abyste přerušila svůj projev, a počkáme, až se sněmovna uklidní, protože hluk je tady opravdu velký.... Prosím, pokračujte.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Co se týká povinného předškolního vzdělávání, je to samozřejmě jedna z možností, kterou můžeme předškolní vzdělávání zajišťovat. Další možností může být detailní úprava postupných nároků dětí na přístup do mateřských škol. Zvolili jsme způsob kombinace povinného předškolního vzdělávání od pěti do šesti let věku a následné přednosti při přístupu do vzdělávání od čtyř, tří let s tím, že to respektovalo legislativní techniku stávajícího školského zákona a je to podle nás i pro jejich adresáty, jak učitele, tak rodiče, srozumitelnější.

Chtěla bych upozornit, co se týká této metody, to znamená jít cestou detailního popisu nároků nebo kombinací povinného předškolního vzdělávání a přednosti přístupu do předškolního vzdělávání, ve státech Evropské unie se objevují oba přístupy. Co se týká účasti předškolních vzdělávání z hlediska povinnosti, chtěla bych říct, že se jedná o Švýcarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko či Řecko. V některých dalších zemích Evropské unie sice nehovoříme o povinnosti předškolního vzdělávání, ale de facto existuje, protože povinná školní docházka zde existuje od čtyř nebo od pěti let - Lucembursko, Nizozemí či Spojené království.

Co se týká jednotné přijímací zkoušky z hlediska středních škol, zavádíme jednotnou přijímací zkoušku v testech z českého jazyka, literatury a matematiky, navazujeme na pilotní ověřování, které ověřilo životaschopnost této jednotné přijímací zkoušky i její přínosnost pro praxi. Drtivá většina škol, která byla do tohoto pilotního ověřování zapojena, osvědčila výhodnost centrálních jednotných přijímacích zkoušek.

Co se týká účelu jednotné zkoušky, jde o to zajistit uchazeči o vybrané obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou předpoklady pro studium, poskytnout ředitelům středních škol objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů, poskytnout ředitelům středních škol srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení a také snížit administrativní náročnost přijímacího řízení.

Chtěla bych jenom říct, že v případě centrální jednotné zkoušky se nešlo cestou, že by se určovala natvrdo hranice, přes kterou, pokud daný uchazeč nebude úspěšný, nebude mít možnost studia na střední škole, a zůstává povinností středních škol a gymnázií uvést anonymně posledního přijatého, včetně toho, jak si v centrální zkoušce vedl, tak aby se zvýšila informovanost rodičů, ale také abychom z těchto údajů mohli vycházet z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci nastavování kvalitnějšího vzdělávání v našich školách do budoucna.

Společná část maturitní zkoušky je dlouho diskutovaná. Zavádíme tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky - český jazyk, literatura, cizí jazyk a matematika, nicméně poprvé od školního roku 2020/2021. Toto bylo posunuto právě v návaznosti na zavádění jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Pokládáme za korektní, že se nespokojujeme pouze se zvýšením dotace matematiky v rámci rámcového vzdělávacího programu, což jsme již učinili, ale zajímá nás také, jaký je obsah vzdělávání matematiky, a přijde nám fér, že matematika bude součástí maturitní zkoušky právě čtyři roky poté, co začnou platit jednotné přijímací zkoušky.

Účinnost změn souvisejících se zavedením povinného posledního roku předškolního vzdělávání je od 1. ledna 2017, včetně přednosti přístupu do předškolního vzdělávání pro děti čtyřleté nárokově a rok později, tedy od roku 2018, pro děti tříleté.

Nová pravidla spočívající v jednotné přijímací zkoušce se poprvé uplatní ve školním roce 2016/2017. Žáci, kteří konali jednotnou přijímací zkoušku, tak nastoupí do školního roku 2017/2018. Tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky včetně matematiky budou poprvé ve školním roce 2020/2021. Sjednocený systém hodnocení písemných prací z českého jazyka se uplatní poprvé od školního roku 2016/2017. Ostatní změny budou účinné od 1. září 2016.

Nyní krátce k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Co se týká pozměňovacího návrhu na podporu předškolního vzdělávání od dvou let od roku 2020, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí.

Co se týká potřebné rozšíření sítě poskytovatelů předškolního vzdělávání o tzv. lesní školky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí.

Nepodpoříme naopak návrh, podle kterého by bylo možno ředitele školy odvolat i bez udání důvodu. Považuji tento návrh za nebezpečný. Rozhodně by nevedl ke zvýšení kvality řízení škol a vzdělávacího procesu, naopak by mohl vést k destabilizaci.

Poslední věc, ke které se vyjádřím, je návrh na odložení účinnosti novely školského zákona, takzvaného § 16, nebo chcete-li společného vzdělávání. Také tento návrh doprovodím negativním stanoviskem, a to z toho důvodu, že novela vytváří podmínky pro vzdělávání některých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách, ale současně i nadále umožňuje existenci důležitého článku vzdělávacího systému, a to speciálního školství. Systém speciálních škol se nijak nemění a speciální školy se neruší. Beze změny budou vzdělávány děti se středním, těžkým a těžkým mentálním postižením. U dětí s lehkým mentálním postižením dochází k jediné změně - rozšiřují se možnosti jejich vzdělávání. Děti na druhém stupni vzdělávané podle přílohy pro lehké mentální postižení své vzdělávání dokončí podle této přílohy. Bude pro ně tedy platit až do roku 2020/2021. Hlavní slovo má stále rodič. Ani na tomto se nic nemění. Společné vzdělávání proto není novinkou, která by začínala 1. září 2016.

Základní principy inkluzivního vzdělávání obsahují jak dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy, tak strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Z hlediska práva se jedná o rovný přístup ke vzdělání dětí a to samozřejmě není pro nás jako Českou republiku novinka. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami dnes tvoří necelých 11 % ze všech žáků na základních školách, kterých je asi 880 tisíc. Většina těchto dětí je již dnes vzdělávána v běžných třídách běžných základních škol. U žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním je to 97 %, u žáků se zrakovým postižením 73 %, se sluchovým postižením 56 %, s vývojovými poruchami učení 92 % vzdělávaných v běžných školách. Více než 25 % dětí s lehkým mentálním postižením se již dnes vzdělává buď v běžných, nebo ve speciálních třídách na běžných základních školách.

Není také pravda, že systém není připraven nebo že není dostatek finančních prostředků. V letošním roce je rozpočet připraven. V příštím roce bude zcela přirozeně jako u ostatních věcí, které jsou nárokové, vyjednáván.

Odložení účinnosti novely tak nemohu podpořit, protože se nejedná tady o žádný nucený proces ani revoluci, a naopak se jedná o to, že reagujeme na systém, který dnes je založený velmi na pokrytectví, systém, který je nedostatečně financovaný a který školám neumožňuje realizovat vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v dostatečné kvalitě. Podpůrná opatření jsou nyní nedostatečná, často je školy dofinancovávají z platů pedagogů nebo se na jejich financování podílejí sami rodiče. Věřím, že uznáte, že taková situace je nadále nepřijatelná. Zajištění podpůrných opatření a stabilizace speciálních i běžných škol je hlavním cílem novely zákona schválené v únoru 2015, a proto věřím, že se nakonec v rámci rozpravy se mnou ztotožníte, že odklad této části původní novely školského zákona schválené parlamentem v minulém roce by nám nepomohl, naopak by ten stav, který oprávněně učitelé kritizují, zakonzervoval.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní ministryni. Otevírám rozpravu, do které mám zatím sedm přihlášených. První v pořadí je paní poslankyně Nováková, připraví se paní poslankyně Semelová.

Omlouvám se, dámy, s přednostním právem pan poslanec Fiala.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom krátce reagovat na vystoupení paní ministryně a říct svoje stanovisko k této novele školského zákona. Mimo jiné i proto, že se v poslední době tak trochu rozmohl ze strany Ministerstva školství - vy jste to, paní ministryně, neudělala, ale od některých jejích spolupracovníků takový zvyk, že cokoliv se předkládá, tak za to v nějaké formě mohu já, ať už to je, nebo nakonec není schváleno.

Tak tady bych chtěl jasně říct, že tato změna školského zákona nemá moji podporu. Věci, jako je povinná školka, povinné předškolní vzdělávání i v té podobě, ve které to tady teď paní ministryně představila, nebo sjednocené přijímačky na střední školy, to jsou všechno věci, které považuji za chybné. Opakovaně jsem se k tomu vyjadřoval a myslím, že to naší vzdělávací soustavě v žádném případě nepomůže.

Pokud jde o maturitu z matematiky, povinnou, to je podle mne věc naprosto legitimní a je možné se tímto způsobem rozhodnout. Termín, který v tomto případě ministerstvo stanovilo, je, pokud všechno půjde dobře, tak bych řekl krajní, protože je to první okamžik, ve kterém by to vůbec mohlo začít fungovat. Doufám, že rámcové vzdělávací programy jsou upraveny tak, aby skutečně nejenom dostatečná dotace, ale i odpovídající výuka matematiky byla taková, aby to žáci mohli zvládnout, abychom neprohlubovali frustraci žáků, rodičů, učitelů a společnosti z toho, že už v této chvíli tu nepovinnou maturitu z matematiky nezvládá obrovské množství žáků. Je to ambiciózní plán, stihnout to čtyři roky poté, co vstoupí v platnost nebo co se začnou realizovat jednotné přijímačky. Byl bych pro konzervativnější nebo opatrnější postup. Ale když tuto ambici Ministerstvo školství má, tak věřím, že udělá všechno pro to, abychom tady nedošli k další kritické situaci.

Za naprosto špatné ale naopak pokládám jiné rozhodnutí týkající se maturity a to je centrální opravování češtiny, slohových prací. Já jsem to zrušil, když jsem byl ministrem školství, na základě zkušeností, na základě reakcí odborné veřejnosti, prostě proto, že to nefungovalo, bylo to špatné a vystavovalo to žáky situaci, na kterou nemohli být připraveni. Nic z toho z hlediska kvality nepřineslo. A to říkám jako člověk, který je kvalifikován jako učitel češtiny. Prostě tento typ výstupu nemá být hodnocen centrálně, má být hodnocen tím učitelem v rámci jedné školy, který žáky v oblasti slohu po dobu jejich studia vzdělával. Myslím si, že tady důvod pro centrální kontrolu není. Je to tlak některých lidí zevnitř ministerstva nebo z organizací kolem ministerstva, kteří si myslí, že čím víc věcí budou mít pod kontrolou, tím to bude lepší. Není to lepší a z hlediska kvality vzdělávacího systému je to naopak horší.

Nechci mluvit příliš o inkluzi - moje poslední poznámka. Tady vedeme jakousi veřejnou debatu a povedeme ji i nadále. Jsem přesvědčen o tom, že jsme v oblasti integrace žáků s různým typem postižení v České republice udělali hodně, že jsme nemuseli přikročit k dalším krokům. Že ta debata je trochu zmatená, protože sice se nezasahuje do oblasti speciálních škol, a tady má paní ministryně samozřejmě pravdu, ale už tady nezaznívá dostatečně jasně, že se zasahuje do oblasti výuky nebo vzdělávání, které dnes poskytují základní školy praktické. A že tak jak je to teď nastaveno, i ty kroky, které dělá Ministerstvo školství, i když teď říká že ne, nezvratně povedou k tomu, že základní školy praktické dříve či později z našeho vzdělávacího systému zmizí.

Nechci teď vést s paní ministryní právní debatu, že vlastně žádné základní školy praktické neexistují, protože samozřejmě existují v praxi, fungují dobře a řada lidí, která se tím zabývá, speciálních pedagogů, vám řekne, že to je dobrá cesta. Myslím si, že myšlenka, že je do budoucna zrušíme - já znovu říkám a garantuji vám to a vzpomenete si na moje slova, i když vám teď někdo z ministerstva říkat, že se to nestane, tak všechny kroky, které dělá ministerstvo, vedou k tomu, že se to stane. A stane se to do několika let, že tento typ vzdělávacího zařízení v České republice nebudeme mít. To si myslím, že není dobré. A není to dobré především pro ty děti.

A vůbec není pravda, že ti, kteří jsou pro inkluzi v té podobě, ve které ji prezentuje Ministerstvo školství, myslí na postižené děti, a ti, kteří jsou proti této formě inkluze, nemyslí na postižené děti. To je naprosto falešný argument. Moje argumentace proti této formě inkluze je vedena právě snahou vytvořit co nejlepší podmínky pro integraci, integraci dětí, které mají ať už tělesné, nebo duševní postižení, nebo mentální postižení. A integrace - a to je důležité - neznamená, že ty děti se za každou cenu integrují ve škole, ale integrace znamená, že jsou schopny potom mít co nejkvalitnější život. K tomu je musí i prostřednictvím vzdělání bohatá společnost, jako je naše, skutečně připravit.

Ty cesty ale mohou být různé. I u dětí s lehčím mentálním postižením, a poslechněme si názory odborníků, může být v některých případech lepší cesta základní škola praktická v kolektivu podobně postižených dětí. Pro některé děti s lehkým mentálním postižením může být naopak lepší cesta v rámci té integrace. Ale zkušenosti, dlouhodobé zkušenosti úspěšných českých speciálních pedagogů, a my můžeme být hrdi na to, jakou tu máme kvalitu speciální pedagogiky a jakých dosahujeme výsledků, vám řeknou, že jsou dvě skupiny dětí, které se nejhůře integrují v rámci běžných tříd, a to jsou lidé, kteří mají sluchové postižení, a to jsou děti, které mají mentální postižení, právě proto, že v obou těch případech je ztížena komunikace. Ten, kdo má sluchové postižení, neslyší ty svoje kamarády a další, které slyšet má, a ten, který má mentální postižení, jim často nerozumí. Z tohoto důvodu tento typ - nebo u těchto postižení je integrace nejtěžší.

Když říkám, že základní školy praktické zaniknou, tak to říkám proto, že pokud jsme se rozhodli zrušit přílohu a pracujeme jenom na základě výjimek nebo speciálních ustanovení v rámcovém vzdělávacím programu, tak to k tomuto výsledku dříve či později dojde. Nakonec v původních vyjádřeních paní ministryně ministerstva tento cíl byl deklarován, teď je trochu oslaben, což mě těší, a doufám, že to oslabení bude trvalé. Nicméně předvídám na základě všeho, co o tom vím, že to k omezení a posléze zrušení základních škol praktických povede.

Proto vážně zvažuji i to, že bychom podpořili myšlenku, aby se inkluze odložila, aby se - ne inkluze, to prosím vás v žádném případě, inkluze běží, probíhá, bude probíhat a je to dobře. Ale aby se odložily některé důsledky, které vyplývají ze změny § 16. Přispělo by to mnohem více k tomu, aby školy měly čas se na ty změny připravit. Ale hlavně aby Ministerstvo školství mohlo udělat to, co tady deklarovala paní ministryně, a to je vytvořit podmínky, finanční podmínky pro to, aby inkluze skutečně mohla úspěšně probíhat. Ty finanční podmínky zatím vytvořeny nejsou. A finanční podmínky, si myslím, že ani nemohou být vytvořeny do září a nemohou být vytvořeny v krátkém čase. Kdyby na to byl delší čas, tak by se skutečně finanční podmínky daly dobře nachystat. Kdybych si vzpomněl na tu dobu, kdy jsem působil ve funkci ministra školství, tak náš úmysl tehdy byl nejprve provést reformu financování regionálního školství, nutnou reformu financování regionálního školství, která by obsahovala i pravidla pro financování žáků s nějakou formou hendikepu, a pak teprve případně přistupovat k úpravě toho systému. Udělat to opačně je z mnoha důvodů velmi riskantní. Takže z tohoto hlediska - nebo i z tohoto hlediska si myslím, že odklad nebo posunutí účinnosti § 16, tak jak byl Poslaneckou sněmovnou přijat, by bylo rozumné opatření v zájmu dětí.

Takže já bych to shrnul. Změny, které obsahuje tento návrh na úpravu školského zákona, jsou změny, které nemají podporu Občanské demokratické strany částečně z těch důvodů, že jsou to změny podle nás ideové, které jdou špatným směrem, částečně proto, že jsou to změny, které vracejí stav, který tu třeba v jedné chvíli byl a ukázal se jako naprosto špatný. A také z toho důvodu, že řada těch věcí není podle nás dobře připravena, aby mohla v daném termínu opravdu fungovat tak, aby zlepšila kvalitu naší vzdělávací soustavy. Já vás, dámy a pánové, všechny žádám, prosím, abyste tyto moje argumenty zvažovali, když budete hlasovat o návrhu Ministerstva školství, když budete hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Protože ve školství není nic horšího, než když se dělají překotné změny. Když se dělají změny, které jsou vedeny dobrými úmysly, ale bez znalosti konkrétní situace, bez znalosti toho, co to s těmi školami, dětmi, rodiči, učiteli udělá. Změny, které nakonec té vzdělávací soustavě vůbec nepomohou. Já jsem přesvědčen, že naprostá většina změn, které obsahuje tato novela školského zákona, jsou změny právě tohoto typu. Změny, které našemu vzdělávacímu systému nepomohou, a změny, které nezlepší kvalitu školské soustavy, a změny, které neřeší žádný z podstatných problémů, které naše školství má. A že jich má hodně, tomu opravdu věřte.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou. Připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem se nepřihlásila do debaty proto, že bych chtěla známkovat novelu školského zákona, a nechci ani známkovat jednotlivé pozměňovací návrhy. Prostě proto, že právě na těch pozměňovacích návrzích se projevují postoje, které logicky jednotlivé politické subjekty mají. Takže někteří chtějí dávat větší právo rodičům, někteří chtějí více centralizovat to, že my jsme proti povinnému předškolnímu vzdělávání. Je logické, že jiné politické strany jsou pro.

Já bych si teď dovolila jen poprosit vás, abyste znovu zvážili možnost podpořit pozměňovací návrh, který jsem sice zformulovala já, je tam ovšem pod jménem pana poslance Laudáta. A já bych si dokonce troufala říct, že to není můj pozměňovací návrh, je to návrh mnoha z nás ze Sněmovny, kteří bereme velmi vážně historické výzvy, které v současné době jsou.

Asi málokdo z vás pochybuje, že teď prožíváme určité klíčové okamžiky pro naši zemi a většinou se soustředíme na to, abychom zabezpečili - soustředíme se na naši bezpečnost, víme, že musíme uchovat zdraví a náš systém zdravotnictví. Ale dámy a pánové, z dlouhodobého hlediska je stejně tak a možná prioritou, je stejně tak - možná je to i priorita. Stejně tak je důležité určitým způsobem ochránit a správně identifikovat celý vzdělávací systém. Proto jsem si dovolila sáhnout do obecných vzdělávacích cílů, kde my teď, dámy a pánové, máme, že naše školy informují o různých světových kulturách. To je cíl. Já se domnívám, že informovat o různých světových kulturách máme. Ale že máme mít jeden hodnotový systém a to je systém evropské kultury, který budeme předávat dalším generacím. Věřím, že to je neútočný způsob, jak ochránit náš vzdělávací systém před multikulturalismem, který přinesl určitou ztrátu kulturní identity Evropě. To my prostě - my to můžeme udělat lépe. My víme, že multikulturalismus jako krásná idea se nepodařil, že se vlastně stalo to, že dnes Evropa žádnou tvář, žádnou identifikovatelnou kulturu nemá. Ale my víme, jaké jsou kořeny té evropské kultury, a to bez ohledu na to, jestli jsme nějak nábožensky zaměřeni, jak jsme filozoficky - a tak dále. My víme, že základem je humanismus. A humanismus zkrátka stojí na nějakých historických kořenech a to je antika a křesťanství. Ale podstatné je, dámy a pánové, že to je nějaká kulturní identita. Výchova a vzdělávání ve škole prostě nejde dělat tak, že je hodnotově neutrální: Vyber si. A my si teď ale vybíráme.

My si teď vybíráme, jestli pro budoucnost náš vzdělávací systém určitým způsobem ochráníme před bezbřehým multikulturalismem a řekneme: na našich školách se předávají hodnoty a tradice evropské kultury, která má prastaré kořeny.

Pokud byste schválili, podpořili tenhle pozměňovací návrh I20, tak by na našem území mohly do budoucna působit pouze takové školy, které se svým školním vzdělávacím programem přihlásí k tomu, že povedou žáky k tomu, že jejich kulturní identita je evropská.

Dámy a pánové, my žijeme sice v tzv. postkomunistické zemi, ale my jsme tím zpožděním získali některé vlastně výhody. A já věřím, že jestli se postavíme dobře k těm historickým výzvám, které teď jsou, tak můžeme být jednou dokonce příkladem i pro ostatní Evropu. Ostatní Evropa se prostě bojí tohleto říct, na jakých kořenech její kultura stojí. A vím to z řady mezinárodních konferencí, na kterých jsem mluvila, a tam mi říkali: no my bychom si to nemohli dovolit říct. Já si to tedy dovoluji říct. Prožíváme klíčové okamžiky. Musíme zajistit bezpečnost, musíme zajistit zdraví a do budoucna musíme zajistit náš vzdělávací systém. Proto vás velmi prosím, abyste podpořili víceméně kolektivní pozměňovací návrh, který je tam pod písmenem I číslo 20. O ostatním si rozhodujte samozřejmě, tam říkám, to jsou rozdílné politické názory. V tomto pozměňovacím návrhu pod písmenem I číslo 20 je také ještě, že naše školy mají vést žáky, aby plnili své občanské povinnosti, to je další zdánlivě drobná změna.

Moc děkuji, že to zvážíte, a prosím vás, abychom - to není tak, že podpoříte mě. Prosím, podpoříte to, že náš vzdělávací systém se bude k něčemu konkrétnímu do budoucna hlásit. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou, připraví se pan poslanec Karamazov. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme ve třetím čtení, už toho bylo hodně řečeno kolem školského zákona. Nakonec ten bývá vždy hojně diskutován. My za klub KSČM se samotným zákonem problém nemáme, i když považujeme některé ty změny, které jdou správným směrem, ale za nedotažené, že zůstávají na poloviční cestě. Pochopitelně konečné hlasování našeho klubu bude záviset i na některých pozměňovacích návrzích, které směřují buď přímo k novelizovaným paragrafům, či k zákonu školskému jako takovému. Dovolte tedy pár slov k některým těmto návrhům.

Pokud jde o individuální vzdělávání, tak jsou tady dva návrhy. Je tady návrh na rozšíření na druhý stupeň, já jsem podala pozměňovací návrh, aby bylo zrušeno individuální vzdělávání na prvním stupni i v tom posledním ročníku předškolního vzdělávání. A proč jsem dala tento návrh, to už jsem vysvětlovala, takže jenom stručně. Podle mě pochopitelně nejdůležitější funkcí, kterou škola má, je funkce vzdělávací, ale také výchovná, sociální. A právě ta sociální gramotnost je velice důležitá. My zde neustále hovoříme nebo slyšíme o společném vzdělávání a já si myslím, že v tomto případě právě by to společné vzdělávání mělo fungovat, to znamená ne aby se děti vzdělávaly doma, ale aby se spolu učily žít, spolu učily diskutovat, aby se naučily prohrávat, slyšet jiné názory a aby nebyly ani ochuzeny o společné zážitky třeba ze školy v přírodě atd. Myslím si, že vnímat člověka i se všemi odlišnostmi, to patří prostě k životu.

Pokud jde o další důvod, proč navrhuji zrušení individuálního vzdělávání, tak je to prestiž učitelů, odbornost a kvalita vzdělávání. My jsme přijímali zákon o pedagogických pracovnících, kde jsme žádali, aby měli pedagogové prvního a druhého stupně co nejvyšší kvalifikaci, odbornost, aby byli dobře připraveni, a to po všech stránkách. To znamená i po stránce metodické, psychologické, didaktické atd. Zároveň často mluvíme o prestiži učitelů. A ono to souvisí i s tím, o čem já tady teď hovořím, to znamená pokud budeme dávat veřejnosti najevo, že učit může vlastně každý, to znamená na prvním stupni kdokoli, kdo má střední vzdělání s maturitou, na druhém stupni další, tak to si myslím, že určitě ke zvýšení prestiže učitelů nepovede a že bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jak učitelům pomoci včetně spolupráce s médii, ale také např. - a to je velice důležité - zvýšením platů. Zamyslet bychom se také měli nad tím v té souvislosti, proč řada učitelů nebo absolventů pedagogických fakult do škol nenastupuje, proč někteří, nebo značná část mladých učitelů ze škol odchází. I to si myslím, že souvisí s těmi otázkami, o kterých jsem tady mluvila, to znamená s prestiží, platem učitelů, ale také tím, jak je srážíme, i tím, že jak už jsem říkala, učit může každý doma.

Pokud jde o druhou oblast, ke které bych se chtěla vyjádřit, tak to je předškolní vzdělávání. My ten směr, to znamená povinné vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy před vstupem na základní školu, podporujeme. Myslíme si, že tady nedochází k ohrožování práv rodičů. Tady jsou stanoveny čtyři hodiny denně, což si myslím, že neohrozí to, že by se rodiče nemohli dítěti věnovat včetně jeho různých zájmových činností, ale považujeme ten krok právě i vzhledem k tomu individuálnímu vzdělávání za polovičatý. Protože co se vlastně změní? Změní se to, že přijde rodič s dítětem k zápisu, to ano, ale stačí, když jenom oznámí u zápisu, že dítě bude vzděláváno doma, a tím to končí. Pak přijde k ověřování znalostí, a když se zjistí, že dítě nesplňuje to, co by splňovat mělo, úroveň, na jaké by mělo být, tak se opět nic nestane, jenom se doporučí rodiči, ať s dítětem víc pracuje. Takže tady si myslíme, že jde o formalismus a ne skutečné povinné vzdělávání, o které by nám mělo jít. A beru to i vzhledem právě k těm skupinám, o které si myslím, že by mělo jít, ze sociálně vyloučených lokalit, skupiny dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, kde se jim nevěnuje taková péče a kde právě velké procento těchto dětí mateřskou škol u nenavštěvuje a je vlastně už od počátku svého potom povinného vzdělání do určité míry diskriminováno, nemá prostě stejnou startovací čáru v té další dráze svého vzdělávání.

O tom, jak to vypadá v Evropě, paní ministryně mluvila, to nebudu opakovat, ale chci zmínit ještě jednu věc. Je předložen pozměňovací návrh, aby do mateřské školy byly přijímány děti dvouleté. Ono je to do určité míry umožněno už teď, ale tímto pozměňovacím návrhem, který tady je předložen, se to vlastně umožňuje ještě víc. Podle mého názoru dvouleté děti potřebují úplně jinou péči, než je vzdělávání v mateřské škole. Potřebují péči, kterou zajišťují ještě na některých místech jeselská zařízení. Pokud jsou v mateřské škole dvouleté děti a jsou ještě ve smíšených třídách, to znamená i s předškoláky šestiletými, někdy sedmiletými, tak kvalita výchovně vzdělávacího procesu při předškolním vzdělávání určitě nebude taková, jaká by měla být a jaká by měla být příprava na školu. Zároveň to pochopitelně silně zatěžuje učitelky mateřských škol, když tam mají dvouleté prcky a sedmileté děti, které patří už do základní školy.

Poslední poznámka. U předškolního vzdělávání, jak už jsem říkala, my podporujeme jinak to předškolní vzdělávání jako povinné v posledním ročníku. Myslím si, že by bylo potřeba právě u těch skupin, o kterých jsem mluvila, už mnohem dříve, to znamená od těch tří let. Mateřská škola plní funkci vzdělávací, výchovnou i sociální a stále častěji supluje rodinu, nebo některé rodiny, pokud jde o vytváření základních návyků, rozvoj komunikativní, řečové schopnosti, jazykové schopnosti atd.

K jednotným přijímacím zkouškám na střední školu. My souhlasíme s tím, aby byly jednotné přijímací zkoušky, centrálně zadávané. Považuji ovšem za chybu to, že ministerstvo školství nepřistoupilo k tomu, aby byla centrálně stanovena hranice úspěšnosti při přijímání. To znamená, ta nepodkročitelná hranice, kdo může, kdo už nemůže být přijat. Já jsem proto dala ten svůj pozměňovací návrh, aby tato hranice centrálně stanovena byla, protože si myslím, že i v souvislosti s tím, jakým způsobem jsou financovány střední školy, to znamená na žáka, tak pochopitelně když si tuto hranici stanoví každý ředitel střední školy sám, bude mít zájem o to, aby jeho škola byla co nejvíc naplněná, aby měl pro tu školu co nejvíc peněz.

Jsem ráda, že v tuto chvíli se diskutuje o novém způsobu financování regionálního školství, a věřím tomu, že právě ty změny, které se tam připravují, by měly vést k úpravě a ke zlepšení. Protože to pochopitelně souvisí i s kvalitou vzdělávání. Pokud jsou na některé střední školy na maturitní obory přijímáni žáci, kteří mají trojky, čtyřky na vysvědčení z devítky, tak určitě to té kvalitě neprospěje. Musíme uvědomit, že ne každé dítě, ne každý student, ne každý člověk může mít maturitu. Někteří jsou šikovní na různé manuální obory, na učňovské obory. A tady bych velice, velice apelovala na to, aby Ministerstvo školství pomohlo při vytváření už těch základních návyků nebo takových přístupů k manuální práci, co se týká už základních škol, kde by mělo ministerstvo pomoci při obnovování školních dílen, při tom, aby byli připraveni i učitelé těchto oborů na pedagogických fakultách a aby to bylo zafinancováno. Protože tady se vytváří vztah k učňovským oborům, tady se vytváří vztah k technickým oborům na středních školách.

Další, k čemu bych se chtěla vyjádřit, jsou návrhy, které jsme nepodávali my, ale týkají se funkce ředitele škol. Mám na mysli dva návrhy. Jeden se týká šestiletého funkčního období, které by bylo přerušeno na dobu vykonávání veřejné funkce. Já mám s tímto návrhem problém, protože si myslím, že v momentě, kdy ředitel školy je zvolen buď jako uvolněný zastupitel, radní nebo poslanec, senátor a je tady třeba dvě tři volební období, tak si vezměte, kolik je to let, a ta škola už je úplně někde jinde. Ta škola má určitý směr, pedagogové jsou za tu dobu vzděláváni, proškolováni atd., atd. a ředitel, který by se měl vrátit na toto místo třeba po dvanácti nebo šestnácti letech, tak to si nedovedu dost dobře představit. Navíc je to zabetonovaná funkce, kdy v současné době po šesti letech jsou konkurzy a tady po celou tu dobu by konkurzy vůbec nemohly být.

Druhý pozměňovací návrh, s kterým nesouhlasíme zásadně, je odvolání ředitele bez udání důvodu. Tady už o tom bylo řečeno v úvodním slově paní ministryně. Já si myslím, že tady je vysoká možnost, vysoká pravděpodobnost zneužití takového postoje, takového postupu, a to v žádném případě nepodpoříme.

Poslední, k čemu bych chtěla hovořit, je otázka tzv. společného vzdělávání nebo inkluze. Já bych tady chtěla požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který odkládá účinnost § 16 o dva roky, to znamená, že by nevstoupil v platnost 1. září 2016, ale až 1. září 2018. Chtěla bych říci, že v zásadě souhlasím s tím, co tady řekl pan poslanec Fiala, který vyargumentoval myslím velice logicky, proč je důležité, aby se účinnost odložila. Vnímám protesty krajů - Zlínského, Jihočeského, Ústeckého a dalších, nechci je všechny jmenovat. Protesty učitelů běžných škol i škol speciálních, resp. základních škol tzv. praktických, ale také poradenských zařízení. Jsou tady obavy nejen z finančního zajištění, ale z toho, že poklesne kvalita vzdělávání, z toho, že skutečně dojde k rušení základních škol praktických. I když neustále slyšíme, že k tomu nedojde, nebudou rušeny. Ale ony se zruší víceméně samy. Protože ta poradenská zařízení už v tuto dobu podstupují takový nátlak, aby nezařazovala děti do speciálních škol, že pochopitelně tato místa ubývají.

Druhá věc je, co se týká kvality vzdělávání, co se týká pomoci prostřednictvím asistenta pedagoga. Asistent pedagoga nemá odpovídající vzdělání, které potřebuje pro odbornou pomoc pro tyto děti, nemůže nahradit učitele, natož speciálního pedagoga, nemá ani odpovídající plat. A navíc v mnoha krajích ti asistenti nejsou. Nejsou. Školy žádají opakovaně a nemají šanci získat asistenty.

Inkluze vyžaduje opravdu připravené učitele. Učitelé základních škol běžného typu jsou velice kvalitní, ale jsou prostě připraveni na něco jiného. Žádný kurz, krátkodobý kurz, žádné školení nemůže nahradit pětileté studium na vysoké škole pedagogické, které absolvuje speciální pedagog, který se seznamuje se všemi možnými druhy postižení, se stupni postižení, s kombinovanými vadami, s tím, jak má působit, jaké metody, jaké formy práce má uplatňovat.

Pokud jde o speciální školy, tak zde jsou i zvlášť vybavené prostory, zvlášť vybavené třídy. Jsou zde speciální pomůcky. Jsou zde zavedeny školní dílny a různé pracovny pro praktické činnosti, protože právě u dětí s lehkým mentálním postižením je důležité, aby byla posílena, a také je posílena, praktická činnost na úkor té teoretické, což jim pomáhá, a mnohdy díky speciálnímu školství se dostávají tyto děti - nejen že projdou všemi ročníky základní školy, ale dostávají se i na učňovské obory a procházejí jimi a mají lepší uplatnění.

Zároveň si myslím, že inkluze za každou cenu poškodí děti v tom, a už to tady bylo také řečeno, že nezažijí pocit úspěchu. Ony - i kdyby se přetrhly samy děti, kdyby se přetrhli sami ti učitelé, tak prostě na to nemají, tak to nedokážou a postupně se budou stávat outsidery, kteří nemají žádný pocit úspěchu, kteří jsou na okraji té třídy, namísto toho, aby ve speciální třídě se dostaly třeba na první, druhé místo, nebo průměru, to je jedno, ale určitý úspěch tam zažívaly. Takže ve skutečnosti tyto inkludované děti by byly vlastně v té běžné třídě základní školy diskriminovány.

Další věc. Pochopitelně to bude mít velký dopad na učitele. Učitelé základních škol už teď mají spoustu administrativy. Tato administrativa se jim velice navýší a zkomplikuje práci. Velice se navýší práce i poradenským zařízením. Už dnes jsou poradenská zařízení, pracují prostě nadoraz. A další a další zatížení hrozí, že tady bude kolaps poradenství, nestíhání zákonných termínů, formalismus při vyšetření dětí a tak dále a tak dále.

Myslím si, že je chyba zrušení přílohy LMP pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Jenom připomínám, že při schvalování novely, když se o tom hovořilo, tak bylo přislíbeno, že nedojde ke zrušení novely (přílohy). Bohužel opak je pravdou.

Pokud jde o to odložení o dva roky, myslím si, že lze využít ty dva roky k ověřování na několika školách, jaké to bude mít vůbec výsledky, jestli to bude k dobrému, nebo špatnému, a to jak u žáků běžných, tak u žáků s lehkým mentálním postižením, ale tak také pro učitele a pro poradenská pracoviště. Takže za toto ověřování bych se moc přimlouvala. Ono se totiž také může po těch dvou letech ukázat, že to takto možné vůbec není, že není možné přistupovat takto k inkluzi, že se to bude muset přehodnotit. Myslím si, že je škoda, že skutečně mnohdy podléháme různým neziskovým organizacím, které mají jiné zájmy, Bruselu a těmto požadavkům. Myslím si, že speciální školství tady má nezastupitelnou úlohu včetně základních škol takzvaně praktických, že ve vzdělávacím systému mají své místo, odvádějí vysoce profesionální práci a že by byla chyba, kdybychom tento systém zatracovali.

Na závěr bych vás, dámy a pánové, chtěla ještě jednou požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu, který se týká odložení § 16, tedy inkluze, zjednodušeně řečeno, o dva roky. Tento pozměňovací návrh je pod označením C10. Zároveň si nejsem jistá, jak je procedura, ale zároveň bych chtěla, aby tento pozměňovací návrh byl hlasován zvlášť.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova. Připraví se paní poslankyně Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme rozhodovat o novele, která má ambici výrazně ovlivnit podobu českého školství na desítky let. Ze zkušenosti totiž víme, že jakmile se nějaká povinnost zavede, tak přetrvá. A tato novela školského zákona přináší rovnou tři zásadní povinnosti: povinné předškolní vzdělávání, povinnou část přijímacích zkoušek na střední školy a povinnou maturitní zkoušku ze tří předmětů. Tyto části včetně podaných pozměňovacích návrhů musíme posuzovat věcně a samostatně. Jen tak můžeme získat místo nesourodé exhibice nových povinností smysluplnou reformu pro naše školství.

Začnu u povinného roku předškolního vzdělávání, který fakticky rozšiřuje povinnou školní docházku na deset let. Výsledkem prodloužení školní docházky bude jedno velké, výrazné a nezpochybnitelné nic. Osnovy se nerozšíří, děti se navíc nic nenaučí a rozhodně nebudou opouštět školní lavice najednou připravené soupeřit s dětmi z Finska nebo z Jižní Korey. Oceňuji Ministerstvo školství, že se nám alespoň nesnaží tvrdit opak.

Cílem povinného vzdělávání je mít 100 % pětiletých dětí ve školkách. Dosavadních více než 90 % je zřejmě málo a stále hrozí, že se některým dětem dostane plnohodnotného domácího vzdělávání bez všudypřítomného státního dohledu. Pro socialisty je to jistě hrozná představa. Ano, návrh míří na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, ale zoufale je míjí. Pokud rodiny k řádnému vzdělávání těchto dětí nedokážou přimět orgány k tomu speciálně určené a vybavené příslušnými pravomocemi, tak pochybuji, že ředitelé školek svedou více.

Co však návrh skutečně přinese, jsou nesmyslné povinnosti pro ty zodpovědné rodiče, kteří z různých důvodů vychovávají nebo chtějí vychovávat své předškoláky doma. I když přehlédneme zvláštní povinnosti typu tři měsíce dopředu nahlásit domácí výchovu nebo přezkoušení dítěte školkou, tak státu není absolutně nic do toho, proč rodiče své děti vychovávají doma. Přesto novela obsahuje i povinnost zdůvodňovat domácí výchovu předškoláka. Pro rodiče i ředitele školek jde o další a další administrativu, která nepřinese nic kromě toho, že stát bude nepřijatelně strkat nos do výchovy ve spořádaných rodinách.

V pozměňovacím návrhu proto navrhuji vypuštění povinného roku předškolního roku bez náhrady, protože jednoduše taková povinnost není třeba.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, druhou navrženou povinností jsou jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Uvítal bych, abychom měli jasné srovnání, co skutečně umějí čeští žáci po absolvování povinné školní docházky, a takové srovnání by jistě mohlo mít formu přijímacích zkoušek na střední školy. Pokud však nemáme zůstat pouze u statistiky, musí mít takové srovnání skutečně závaznou podobu se stanovenou spodní hranicí potřebnou pro úspěšné přijetí na střední školu. To novela nepřináší. České střední školství se bohužel potýká se značnou nivelizací, která se následně přelévá na vysoké školy. Pokud mají mít maturitní vysvědčení a vysokoškolské tituly opravdu odpovídající hodnotu, tak nějaký standard potřebujeme. Jsem si samozřejmě vědom závažných konsekvencí takového nastavení. V případě jednotných přijímacích zkoušek na střední školy jde o promarněnou příležitost právě takové minimum nastavit. Pro střední školy, které se potýkají s nedostatkem žáků, se nic nezmění. Pouze upraví školní část přijímacích zkoušek tak, aby žáky získaly. Úspěšné střední školy, které naopak mají přebytek přihlášených, si již dnes umějí vybrat své žáky, a proto jednotné přijímací zkoušky nepotřebují.

Jakkoliv si nemyslím, že by jednotné přijímací zkoušky nějak ublížily našemu českému školství, tak zároveň nevidím jakýkoliv přínos vyjma další administrativní zátěže. A věřte mi, že zrovna tu naše střední školy opravdu nepotřebují.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, třetí navrhovanou změnou je povinná maturitní zkouška z matematiky. Na rozdíl od ostatních nově zaváděných povinností se zde jedná o potřebnou nápravu současného stavu, protože neexistuje jediný opravdu rozumný důvod, proč nebyla povinná maturita z matematiky zavedena společně již se státními maturitami, pokud tedy jako důvod nepočítáme nedostatek politické odvahy přijmout nepopulární, ale nepochybně nutné opatření.

Povinná maturita z matematiky je něčím, co v českém školství velmi chybí. Nemyslím si, že současný trend, kdy je moderní a atraktivní studovat humanitní obory, je dlouhodobě udržitelný. Stalo se dokonce módním ukazovat svoji neschopnost v matematice na odiv. Není bohužel žádnou výjimkou, že kdejaká známá osobnost či přihlouplá mediální hvězdička národu z obrazovky sděluje, jak propadala z matematiky a jak to bylo vlastně dobře. Takové jednání by snad mělo být trestné.

Situace na trhu práce mi dává za pravdu. Zatímco studenti technických oborů nemají problém najít zaměstnání, o humanitně vzdělaných studentech toto zdaleka neplatí. Přitom je to právě matematika, díky které můžeme vnímat okolí, technicky nesmírně vyspělý svět. Je to právě matematika, při níž se žáci učí logicky myslet, uvažovat a řešit problémy. A zdaleka nejde jen o techniku. Matematika zasahuje do všech oblastí našeho života, i když si to ani mnohdy neuvědomujeme. Jako taková má proto naprosto nezastupitelné místo ve vzdělání jedince i v celé společnosti. Koneckonců stejně jako český jazyk nebo cizí jazyk, které již maturitními předměty jsou, je matematika také jazyk, mnohem obecnější a navíc jediný, kterým se můžeme domluvit s okolním světem. V současné době stojí žáci maturitních oborů před absurdní volbou mezi cizím jazykem a matematikou. Říkáme jim: vyberte si, na co se zaměříte - i když dobře víme, že budou potřebovat obojí. Zvládnutí matematiky, českého a cizího jazyka vytvoří potřebný základ pro uplatnění jak v pracovním životě, tak při dalším studiu.

Bez výhrad, a dokonce s nadšením bych podpořil tuto část novely, kdyby opravdu přinesla to, co veřejně slibuje. Místo zavedení potřebné povinné maturity z matematiky však novela pouze říká, že teprve nařízení vlády stanoví obory, pro které bude matematika povinná až od školního roku 2020-21.

Můžeme tedy věřit, nebo také nemusíme, že vláda opravdu zavede povinnost pro všechny obory, tak jak byly navrženy. Příští vláda se tím však nemusí cítit nijak zavázána a může určit třeba jen jediný obor, nebo dokonce žádný. Pro druhou vlnu oborů není zákonem stanoven žádný termín a bude již na uvážení vlády, kdy a zda vůbec rozšíří tuto povinnost i pro ně. Vládní formulaci v důvodové zprávě hovořící o školním roce 2023-2024 rozhodně nelze brát za dostačující v takto zásadní otázce. Ministerstvo navíc počítá s trvalou výjimkou pro některé obory. Bohužel si uvažované obory nechává pro sebe a nám musí stačit, že tam mj. mají být obory vzdělání skupiny umění a užité umění. Znovu opakuji, naprosto nedostatečné, polovičaté řešení.

Vážené kolegyně a kolegové, ve svém pozměňovacím návrhu vycházím ze stanovení jasného pravidla: Matematika je povinným maturitním předmětem. Jak dokládá samotná důvodová zpráva, většina žáků maturitních oborů je již dnes dostatečně připravována, aby mohli úspěšně maturovat z matematiky. Přesto by zavedení nové podoby maturitní zkoušky již od příštího roku bylo příliš přísné. Proto navrhuji jarní zkouškové období 2018, které poskytuje dva celé školní roky na přípravu. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč by gymnazisté a studenti dalších tradičních maturitních oborů neměli zvládnout zkoušku ze tří předmětů, na které jsou již dnes plnohodnotně připravováni. Žákům oborů, které ještě potřebují upravit rámcové vzdělávací programy a školní osnovy, by vláda svým nařízením poskytla čas do jarního zkouškového období 2021. Na rozdíl od vládního návrhu tak bude stanoven konkrétní časový plán, který účelně skloubí rychlé zavedení povinné maturity z matematiky s poskytnutím dostatečného času školám a samotným žákům na přípravu.

Velmi jsem přitom zvažoval možnost trvalé výjimky pro určité obory. Důvodová zpráva uvádí jako příklad skupinu oborů umění a užité umění kvůli jejich specifičnosti. Jakkoli s jejich odlišností mohu souhlasit, tak nejde přehlížet, že stejnou výjimku by mohl z obdobných důvodů své jedinečnosti požadovat v podstatě každý další netechnický obor. Nebo myslíte, že argumenty např. pro zdravotní sestřičky na sociální služby budou méně platné? V sázce je příliš mnoho, hrozí lavina výjimek, která může systém tří maturitních předmětů zničit.

Dámy a pánové, žádám vás proto o podporu svého pozměňovacího návrhu, který jasně stanoví maturitu ze tří předmětů - českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Je to minimální základ, který české školství tolik potřebuje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Chalupa. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jenom v návaznosti na to, že se tady hovoří v diskusi o rámcových vzdělávacích programech, tak vám chci avizovat, aby to nebylo jenom z médií, že skutečně budu mít ambici, aby se do škol zavedla příprava obyvatel na krizové situace, dříve se to jmenovalo branná příprava, a rozhodně se budeme zabývat i věcmi, jako je rozšíření počtu hodin na školách, protože při porovnání se světem máme téměř nejnižší počet výukových hodin. Tyto výuky by se daly zařadit na odpoledne v době nepovinných předmětů, takže ta diskuse ještě bude. Rozhodně tedy v této chvíli nepředkládám pozměňovací návrh, nicméně vám říkám, že tuto ambici mám, a budu rád, když se někteří z vás, kteří o tu problematiku mají zájem, připojí a prostě budeme pracovat na této věci, která si myslím, že je velmi důležitá zvláště s ohledem na bezpečnostní situaci, které jsme vystaveni v podstatě dnes a budeme jí vystaveni i v budoucnu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Maxovou, připraví se paní poslankyně Hubáčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla hovořit ne ke všem pozměňovacím návrhům, ale především ke svému pozměňovacímu návrhu, který se týká spádových oblastí pro mateřské školy, které jsou v podstatě teď nově zaváděny v této novele.

Musím tedy říct, že moje původní myšlenka byla, že bych rozšířila tyto spádové oblasti i o místo zaměstnání rodičů, nicméně po rozhovorech s odborníky a starosty obcí a měst jsme usoudili, že by to bylo hrozně administrativně náročné, skoro nerealizovatelné, a proto jsem od toho ustoupila a naopak jsem zpracovala pozměňovací návrh, který spádové oblasti vlastně v této novele zákona ruší.

Co mě k tomu vedlo. Samozřejmě mě k tomu vedla především snaha neomezovat a zachovat úplnou svobodu volby rodičů při výběru mateřské školy pro svoje děti, protože já osobně sama mám zkušenosti s tímto. Já jsem nedávala své dítě do místa trvalého bydliště, umístila jsem si ho do mateřské školy blízko svého zaměstnání, samozřejmě z časových důvodů a s ohledem na kvalitu té mateřské školky. A je pravda, že musíme říci, že spádové obvody pro mateřské školky a základní školy není to samé, i když to ministerstvo samozřejmě nerado slyší. Rodiče předškoláků totiž volí mateřskou školu na základě zcela úplně jiných kritérií, než která zohledňují při výběru základní školy. Při výběru základní školy zohledňují zejména polohu školy, a to proto, aby se vlastně děti ve vyšších ročnících nebo i třeba ve druhé třídě mohly dopravovat do školy i ze školy samostatně. Naopak hlavní úlohu při volbě mateřské školy hraje u mnoho rodičů místo jejich zaměstnání, místo bydliště jejich prarodičů, neboť je to často důvod praktičtější, umístit dítě v mateřské škole, která se nachází v místě jejich pracoviště či prarodičů. Pro nemalou část rodičů je dále rozhodná např. velikost mateřské školy, otevírací doba, profesionalita personálu, doprovodné programy či celkové zaměření mateřské školy společně s jejím, samozřejmě, vzdělávacím programem, který nepochybně výrazně ovlivňuje rozvoj osobnosti dítěte.

Musím říci, že dnes ráno jsem slyšela, že v podstatě jakoby beru přednostní právo rodičům na jejich mateřskou školu, a musím říci, že můj pozměňovací návrh samozřejmě ponechává ustanovení o přednostním přijímání čtyřletých, resp. tříletých dětí do mateřských škol, pouze z nich vypouští opravdu ty spádové oblasti pro mateřské školy.

Tato předložená novela školského zákona nebere ohled na specifika sítí mateřských škol. Můj pozměňovací návrh si klade za cíl, aby byly i po zavedení povinného předškolního roku k předškolnímu vzdělávání v jakékoli mateřské škole přednostně přijímány děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtyř, resp. tří let věku, s účinností od 1. 9. 2018, a tedy nikoli aby tyto děti přednostně přijímala pouze jediná mateřská škola podle místa trvalého bydliště.

Na nedokonalost úpravy zavedení školských obvodů a spádových mateřských škol lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu, a to ze strany zákonných zástupců, především rodičů, kteří mateřskou školu pro své děti vybírají, a dále z pohledu obcí, jejichž úkolem má být zabezpečení vzniku školských obvodů, a tedy i spádových oblastí škol. V neposlední řadě bych nerada opominula i administrativní zátěž pro obce, která samozřejmě jim tímto dává mnoho dalších nových povinností s tím, že budou muset zřizovat další školské obvody. Včera jsme právě zrovna hovořili se zástupkyní Svazu měst a obcí, která se školství věnuje, a není to jen tak ledajaká paní, co se týká vlivu na Svaz měst a obcí, a ta nám v podstatě vysvětlila, že spádové oblasti a nárokovost je úplně špatně. Implementace ustanovení novely školského zákona o školských oborech a spádových mateřských školách může být v některých obcích dosti komplikovaná a nebude ji možno realizovat bez významnějších zásahů do struktury a organizace mateřských škol. Mateřské školy totiž nejsou na rozdíl od škol základních na zřízení spádových obvodů uzpůsobeny ani svou velikostí a ani polohou.

Já bych jen chtěla, abychom si uvědomili, jestli chceme, aby města vytvářela fiktivně pouze jednu spádovou oblast, což samozřejmě jsou signály z těch větších měst, chceme, aby rodiče měnili trvalé bydliště svých dětí jen proto, že díky spádovosti budou mít nárok na místo právě pouze v místě trvalého bydliště, i když nechtějí dát dítě práv do té mateřské školy, kde oni mají trvalé bydliště, a proto nahlásí své dítě do jiného trvalého bydliště. Já si myslím, že nechceme.

Už i praxe z ostatních měst, jako jsou Budějovice, Pardubice a tak dále ukazují, že spádové oblasti pro základní školy neplní svou funkci. Rodiče opravdu fiktivně přehlašují své děti do jiného obvodu jenom proto, aby měli nárok na školu, kterou si vybrali. A někteří zastupitelé na ně samozřejmě podávají trestní oznámení, což jsem ale ráda, že paní ministryně s touto praktikou samozřejmě nesouhlasí, a za to jí děkuji.

Nicméně musím říci, že je zde i nemalý vliv patnácti statutárních měst, která se připojila k výzvě, aby spádovost pro mateřské školy nebyla v této novele zakotvena. Myslím si, že jejich argumenty vyplývají z čistě praktického hlediska a neměly by být opomíjeny. Můžu tady reagovat na některá tvrzení ministerstva, že Ministerstvo školství tvrdí, že zavedení spádových obvodů do mateřské školy je jen analogií spádů v základních školách, které systémově fungují, a nikdo je nerozporuje, a že spády zajistí přijetí dítěte do MŠ poblíž bydliště. To už jsem vysvětlila, že to není analogie, že kritéria pro spádovost mateřské a základní školy a pro výběr mateřské a základní školy jsou často rozdílná.

MŠMT tvrdí, že reálný výkon povinného předškolního vzdělávání umožní právě jen spádové oblasti nebo obvody. A já se ptám, když paní ministryně na úvod svého slova řekla, že zavádíme sice předškolní vzdělávání povinné v posledním roku mateřské školy, ale vlastně je to na volbě rodičů, jestli budou chtít, nebo nebudou chtít. A když nebudu chtít, tak stejně mám individuální vzdělání. Tak se ptám, proč tedy zavádíme spádové oblasti a zavádíme ten předškolní rok, protože v podstatě jenom ty spádové oblasti nám umožní reálně děti v předškolním roce vzdělávat. To si nemyslím. A je taky potřeba říct, že pokud obec nebude mít dostatečnou kapacitu míst ve svých mateřských školkách, tak v podstatě obec nic nepřiměje k tomu, aby navýšila systém spádových obvodů.

MŠMT tvrdí, že rodič není spádovostí svázán a může zvolit MŠ dle své úvahy. Já si myslím, že tomu tak není. Svoboda volby mateřské školy a povinnost vymezovat spádové oblasti pro obce jsou vzájemně neslučitelné. Každé dítě právě bude fixováno pouze jen ve spádové školce a možnost jeho umístění do školy nespádové se vlastně limitně blíží nule, anebo přehlásím-li dítě někam jinam do trvalého bydliště, kde bude vymezena spádová oblast. A v neposlední řadě tady máme spádovou turistiku, o které jsem se zmínila již před chvilkou, to znamená, že zřejmě všichni víme, že někteří rodiče, a já se jim nedivím, neváhají přepsat své děti na fiktivní adresy, jen aby dosáhli jejich přijetí právě v základní škole, pro kterou jsou vymezeny spádové oblasti, jenom proto, že nechtějí navštěvovat základní školu v místě trvalého bydliště. Bohužel jde v této situaci o podvod. Troufám si říct, že jde i o pošlapání práva těch dětí, které ve spádovém obvodu přirozeně žijí a mohou reálně čelit faktu, že se do školy, na niž vidí z okna svého domu či bytu, nedostanou. Je to také jeden z hlavních negativních důsledků desetileté praxe spádových obvodů základních škol, jež ani obce ani školy nedokážou účinně řešit, a Ministerstvo školství to zatím odmítá řešit. Pokud novelou přikážeme vymezovat spádové obvody i pro mateřské školy, myslím si, že přeneseme spádovou turistiku i do mateřských škol a nejenom do základních škol.

Dámy a pánové, ráda bych vás poprosila o podporu pozměňovacího návrhu, který ruší spádové oblasti, ale samozřejmě zdůrazňuji, že neomezuje ustanovení o přednostním přijímání čtyřletých, respektive tříletých dětí, tak jak je psáno samozřejmě v novele zákona.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Dámy a pánové, to byla paní poslankyně Radka Maxová. Než budeme pokračovat dál podle přihlášek, s přednostním právem se hlásí ministr obrany Martin Stropnický. Paní kolegyně Hubáčková ještě chvíli počká. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem jenom chtěl pár slov nebo nejvýš vět k tomu, co tady řekl pan kolega Chalupa. Nechci lacině poukazovat na něco, co by třeba z mého pohledu v zákoně být mělo, protože jsme o tom částečně mluvili i s paní kolegyní a vím, že na to má pohled relativně docela podobný. A teď samozřejmě mluvím o té branné výchově, přípravě, jakkoliv to nazveme. Je to škoda. Musíme se na to ale určitě v dohledné době soustředit a orientovat nejenom proto, že to je užitečné a potřebné, že to po nás vyžaduje právem veřejnost, ale že k tomu také bohužel vede celková bezpečnostní situace, která nás obklopuje. Skutečně si myslím, že v nejbližší možné době by bylo potřeba se na to znovu podívat, vrátit se k tomu a řešit to třeba aspoň podobou volitelného odpoledního předmětu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru obrany Martinu Stropnickému. Budeme pokračovat podle přihlášek. Ještě konstatuji, že paní místopředsedkyně Jermanová ruší svou omluvu a bude dál ve schůzi. Nyní má slovo paní poslankyně Gabriela Hubáčková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Hubáčková: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, paní ministryně, kolegyně, kolegové, protože zde zaznělo mnohé a jsme ve třetím čtení, nebudu vás obtěžovat fakty, pozměňovacími návrhy.

Od kolegyně tady zaznělo, jak se k tomu náš klub postaví, jak bude hlasovat. Já bych si jenom s dovolením dovolila připomenout takovou malou vsuvkou dohledatelná vyjádření paní ministryně, která zazněla a byla uvedena v tisku k tomuto zákonu.

Září 2015: "Nechystá se žádné masové rušení zvláštních škol jednak proto, že neexistují. Pojem praktická škola je pracovní a nemá v zákoně ustanovení."

Únor 2016: "Rozšiřují se možnosti vzdělávání pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a mohou být dále vzděláváni ve školách určených ze školského zákona, což jsou dnešní praktické školy."

Mladá fronta DNES, listopad 2015: "Děti se budou vzdělávat podle plánu běžných základních škol, ale s menšími nároky na dosažené znalosti. Když budou společně vzdělávány, mohou se zlepšovat a dosáhnout výš, než kdyby zůstaly v praktické škole."

Aktuálně leden 2016: "Zrušení programu, podle kterého se dosud vzdělávaly, se rozhodně nerovná zrušení praktických škol."

Jihlavský deník: "Trvám na tom, že je správné, aby děti směřovaly do hlavního vzdělávacího proudu."

Novinky: "Netrvám na tom a ne všechny děti s lehkým mentálním postižením se budou vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu."

Mladá fronta DNES listopad 2015: "Rodiče zůstávají velmi silným aktérem ve společném vzdělávání. Bude na nich, jak zareagují na změny. Budou se muset rozhodnout, zda zanechají dítě na škole praktické, nebo si vyberou základní školu v místě, kde bydlí."

Leden 2016: "Rodiče dětí, které se vzdělávají ve speciálních třídách s vyšší mírou podpory, budou muset dát výslovný souhlas, pokud je tam budou chtít nechat."

Další zpráva: "Kontrolu nad správným zájmem dítěte svěří novému úřadu. Výstupy školských poradenských zařízení budou podléhat revizi. Revizní instancí bude právnická osoba zřízená ministerstvem a může být součástí podle potřeby nová diagnostika speciálních vzdělávacích potřeba žáka."

Já doufám, a paní ministryni a celému ministerstvu to moc přeji, aby budoucnost námi přijímaného zákona měla lepší výstupy a delší trvání, než jsou tyto zprávy s půlročním předstihem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S přednostním právem se hlásí ministryně školství Kateřina Valachová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se přiznám, že se velmi snažím být maximálně otevřená všem námětům, připomínkám, otázkám. Snažím se, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo jinak, než tomu bylo zvykem mnoho, mnoho, mnoho let a dekády možná přede mnou, to znamená abychom skutečně reálně diskutovali s učiteli, speciálními pedagogy, rodiči, poslanci, poslankyněmi, senátorkami, senátory a konkrétně reagovali na jejich otázky.

Za dobu půlročního působení na Ministerstvu školství rozhodně nikdo nemůže říct, že by Ministerstvo školství nekomunikovalo, že by ministryně nejezdila do krajů, že by vedení ministerstva nekomunikovalo se všemi aktéry, tak jak jsem popsala. Bohužel smutným důsledkem toho, že máme elektronickou dotazovnu na implementaci společného vzdělávání, na změny financování regionálního školství, na kariérní řád, že máme telefonní linku s proškolenými pracovníky, aby všichni dostávali stejné odpovědi, že jezdíme do regionů, kde se nebojíme tři čtyři hodiny komunikovat se stovkami učitelů v sále, nebojíme se toho se konfrontovat s tím, že je nikdo deset let neposlouchal, a odpovídat na otázky, které nijak nesouvisí s novelou školského zákona, ale souvisí s tím, jak vypadá naše školství, tak výsledkem je to, co nyní diskutovala v rámci pléna Sněmovny paní poslankyně Hubáčková.

Já si myslím, že mě všichni znáte dlouhou dobu, takže asi mě nepodezříváte vy konkrétně v tomto sále, že bych byla bláznivá čarodějnice nebo nekompetentní osoba. Na druhou stranu jsme svědky toho, že v rámci mediálního prostoru se vede absolutně lživá kampaň. Já kdybych byla takzvaně politik, což mně je tedy vyčítáno, že nějak nejsem, tak bych dávno řekla: fajn, odložíme novelu školského zákona. Všichni mě budou milovat. 2100 - to je ten den, kdy začne školství fungovat. Proč jsem řekla, že to nikdy neudělám? Ne že bych nenaslouchala tomu, co musíme vyřešit ve školství, ale proto, že novela školského zákona, kterou jste vy tady schválili minulý rok, je splacením dluhu. Deset let nefunguje systém tak, jak má. Řada z nás u toho nebyla. Novela školského zákona, kterou jste schválili, narovnává to, na co mají děti nárok. Nejsme banánová republika. Také nám nepotřebuje radit Brusel. To jsem také slyšela. Ne, Brusel nám neradí.

My chceme kvalitní vzdělávání, a teď pozor - jsem nerada, že tady není paní poslankyně Maxová - na každé škole. Na každé škole! Na každé veřejné a soukromé škole chceme kvalitní vzdělávání jako rodiče. Možná potom se nebude dít to, že budou slídit po školách rodiče, kde je vzdělání kvalitní, a přehlašovat účelově své děti. Kde je problém? V tom, že každá škola není kvalitní, anebo v tom, že rodiče účelově přehlašují děti? Nebo v těch statutárních městech, která tak zmiňovala paní poslankyně Maxová, která iniciovala protest proti spádům. Ale jsou to ta stejná města, která chtějí rodiče pokutovat, vyšetřovat, trestně stíhat!

A ještě něco. My máme centralizovaný systém Ministerstva školství? Ministryně školství může rušit školy? No to snad ne! Ministryně školství, upřímně, a vy to moc dobře víte, nemá příliš možností, jak skutečně školství řídit. Jsou tady zřizovatelé - obce, kraje, je tady normativní a zcela přežitý systém financování.

A teď tedy k otázkám, co zmínila paní poslankyně Hubáčková. Co se týká základních škol praktických a jak to je. Co se týká toho, že jsem reagovala na to, že zvláštní školy nerušíme, protože byly zrušeny. Ano, v roce 2005 se tak stalo. Také všichni víme, a ti, co jsou odborně vzděláni, tak vědí, jaký byl osud následně tzv. základních škol praktických. To, že nemají základ v tuto chvíli v platném stavu, základní školy praktické, ve školském zákoně, to je pravda. Proto také je taková nálada v tzv. základních školách praktických, protože ony nevědí deset let, kde jsou. A vy jste schválili, že § 16 odst. 9 je konečně umožňuje do systému začlenit. Takže to odložme, ať dál nevědí, jak to je!

Základní školy praktické na rozdíl od běžných škol, protože učí podle přílohy pro lehké mentální postižení a je to šedá zóna z hlediska speciálního školství, stejně jako ostatní speciální školy, které mají zakotvení v novele školského zákona i nyní, využívají zvýšené normativní financování. To také víte, že není zrušeno do roku 2019. Nic se neděje! Naopak jejich podmínky zůstávají! Ale které podmínky zlepšujeme? Budete se divit, je ještě mnohem víc dětí v základních školách než těch, co jsou lehce mentálně postižené. Je to dalších nepatrných 850 tisíc dětí, které mají také speciální potřeby. Jsou nadané, mimořádně nadané, čím dál tím víc mají problémy s logopedickými vadami, s dyslexií, s dysgrafií. Těm všem přinášíme podporu a finance. Podporu učitelům, podporu dětem. Ale ne, my se budeme bavit o základních školách praktických, které mají zvýšené normativní financování, v tuto chvíli jsou financovány nejlépe, od 1. září budou dál financovány nejlépe, ale budeme, jak je to tady v Česku zvykem, ať tomu sousedovi chcípne také koza, závidět učitelům, kterým konečně budeme dávat podporu, že oni ji mají také! A kde je ta hranice? To jsou ty výroky odlišné - lehké mentální postižení. Kde je ta hranice? Vy jste si ji sami odhlasovali a projednali! Lehké mentální postižení s kombinacemi poruch chování, poruch učení, s poruchami autistického spektra, speciální školství. Všechno ostatní - běžné školy. A kdo to bude určovat? No já ne, vážené dámy a vážení pánové! Školská poradenská zařízení. A kdo tam je? Tam jsou ti odborníci, ti speciální pedagogové, které tady zvoláváte! Je to otázka odborná, ne politická! To, že si z toho někdo dělá politikum a hraje si se vzděláváním a kvalitním vzděláváním každého dítěte, prosím. Já populista nebudu! (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vystoupení paní ministryně školství vyvolalo faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Marta Semelová, poté paní poslankyně Gabriela Hubáčková s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Mě trošku mrzí tón, který tady teď zaznívá. Myslím si, že řada věcí, které tady paní ministryně teď zmínila, jsou trošku jinak. Zmíněna tady byla kvalita. Já mám obavy, že právě ta kvalita půjde dolů a že se posílí soukromé školství, posílí se víceletá gymnázia, kam budou tyto děti odcházet v momentě, kdy vstoupí od 1. 9. paragraf 16 v platnost. To je jedna poznámka.

Druhá věc. Ano, poradenská zařízení budou rozhodovat. Ale já už jsem tady říkala, jaký je stav poradenských zařízení. Že jsou tam lidé, že tam dělají opravdu nadoraz, a že jestli se jim přidá tato práce, tak tam hrozí kolaps. A druhá věc je, v základních školách běžného proudu tito speciální pedagogové chybí. Na druhém stupni úplně, protože ti dnes nezískávají v průběhu vzdělávání na pedagogických fakultách vůbec speciální pedagogiku nebo poznatky o tom, a na prvním stupni učitelé v naprosto minimální míře. To jsou základy. Tady je potřeba opravdu speciální pedagog. Takže to je další poznámka.

Jinak za třetí, já si myslím, že všichni, co jsme tady diskutovali, nezpochybňujeme integraci dětí tam, kde to školy umožňují, tam, kde to umožňují schopnosti jednotlivých dětí. Ale ne za každou cenu, protože potom opravdu uškodíme těm dětem, které jsou integrované, i těm dětem, které jsou běžní žáci, i učitelům. A skutečně se to všechno odrazí na kvalitě vzdělávání. Kvalita vzdělání půjde dolů. A pokud tedy se teď tady zabýváme v souvislosti s otevřením zákona... (Mpř. Filip: Paní poslankyně...) Dejme ty dva roky čas, aby se to skutečně ověřilo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, děkuji. Upozorňuji tedy na čas na dvě minuty k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Gabriely Hubáčkové, potom faktická poznámka pana poslance Ivana Gabala. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Hubáčková: Děkuji. Já ještě upřesňuji. Nenapadám ani zákon, nekritizuji ani zákon. Paní ministryně si je vědoma toho, že jsme spoustu věcí podpořili, ke spoustě věcí jsme diskutovali. Pouze jsem upozornila na interpretaci některých bodů, respektive vyjádření, ke kterým potom docházelo. Proto dochází k takovým diskusím. Možná by to bylo jednodušší, kdyby některé interpretace vycházely lépe. Nevím, kde je chyba. V tuto chvíli se neodvážím. Také jsem na závěr zhodnotila, že přeji ministerstvu i nám všem, aby ten zákon úspěšně byl přijat a měl dlouhého trvání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní k faktické poznámce pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedající, dámy, paní ministryně, slíbil jsem sice paní ministryni, že se ovládnu a nebudu mluvit, ale teď bych ji přece jen trošku doplnil a podpořil, protože pár věcí ještě neřekla.

Za prvé neřekla, že z hlediska srovnávacích studií OECD máme školský systém s největší sociální segregační silou. To znamená shromažďující děti s chudým původem v jedněch školách a děti s bohatým původem v druhých školách.

Za druhé, že to má strašně silný regionální efekt. Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj jsou regiony, kde se nejvíc kumulují děti se špatným sociálním původem.

Za třetí - celý systém speciálního školství je velkoprodukce nezaměstnaných.

A poslední - ona tady není paní zpravodajka. Jenom si vzpomenu, jak školský výbor zamítl můj návrh, abychom pravidelně monitorovali sociální a územní nerovnosti v jejich efektu na vzdělanostní dráhy dětí. Kdybychom to dělali už od loňského roku, tak paní ministryně tady pro nás bude mít daleko větší počet faktických důkazů sociálních drah.

A poslední. Základní statistické studie a analýzy speciálního školství ukazují, že počet dětí s lehkým mentálním postižením je nejvíce definovaný tím, jakou mají v jejich regionu kapacitu školy s příslušnou výukou pro lehké mentální postižení. Protože školy pro lehké mentální postižení si vytvářejí poptávku po lehkém mentálním postižení. A pomáhají v tom právě poradny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Gabalovi za dodržení času k faktické poznámce. Pokračujeme dále v diskusi panem poslancem Zdeňkem Soukupem, který je řádně přihlášen. Připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mé řádné vystoupení bude, řekl bych, co do délky totožné s faktickou poznámkou.

Patřím k těm poslancům, kteří nejsou pedagogové, na něž se obrací ovšem odborná veřejnost v regionu s několika otázkami. Potřebuji si vyjasnit, než budu hlasovat, a chci hlasovat zodpovědně, pár otázek, co se týče možného odsunutí účinnosti § 16.

Co vyžaduje v podstatě to, čemu se říká inkluze nebo integrace? Nazval bych to spíše integrací. Dlouhodobou přípravu v několika základních směrech. Za prvé organizaci výuky. Zavádění nových modelů výuky. Paní ministryně, dokážete na to zareagovat?

Dále je to financování. Tady jsem přesvědčený o tom, že není třeba odpovědi, protože paní ministryně několikrát zdůraznila, že v podstatě finančně to pokryto je.

Dále úpravu prostorového vybavení škol. Bezbariérovost. Dále se k tomu dostanu.

Odbornou přípravu učitelů. Změny by měly nastat už na pedagogických fakultách. Máme dostatečný tým poradců, učitelů, kteří v podstatě budou tento rozsáhlý projekt realizovat?

V neposlední řadě také změnu modelu spolupráce mezi pečující rodinou a školou. V rámci integrace vedoucí k inkluzi je nutné zvládnout koexistenci několika základních cílových skupin, kterých se tyto procesy týkají. Za prvé jsou to osoby s tělesným postižením. Dále jsou to osoby se smyslovým postižením, jako je hluchota, slepota nebo hluchoslepota. Osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Tady má zákon na mysli patrně lehké mentální postižení, jak jsme o tom několikrát mluvili. A osoby se sníženou sociální adaptabilitou, nebo bych to nazval také nízkou úrovní sociální inteligence.

V rámci integrace jsou nejméně problematičtí žáci s tělesným postižením, kteří potřebují především fyzickou pomoc, asistenci a ono vhodné bezbariérové prostředí. Žáci se smyslovým postižením vyžadují určitý specifický nácvik některých dovedností, které jsou dány typem postižení. Tzn. slepecké písmo, znaková řeč apod. Škola bude muset zvládat tento proces vlastními učiteli. To je otázka.

Žáci s mentálním postižením nejsou převážně schopni zvládat předměty vyžadující logické a abstraktní myšlení. To je poznatek, který jsem si nevymyslel já, ale který mám v podstatě od odborníků ze svého regionu. Nejsou schopni se učit tzv. analyticko-syntetickou metodou a potřebují jiné, vhodnější výuky nebo způsoby výuky. Organizace výuky musí tuto skutečnost respektovat. Jsme na to připraveni? V některých předmětech, např. v počtech, čtení, psaní, by se třída musela dělit. V jiných předmětech by musela výuka probíhat dohromady. Jako je kreslení, hudební výchova, pracovní výchova apod.

Jsou tady ale i další, řekl bych, vztahové problémy. Například odborníci tvrdí, že žáci se sníženou sociální adaptabilitou nemohou být pohromadě se žáky s mentálním postižením apod. Takových vztahů ve skupinách bude mnohem více.

Inkluze podle mého přesvědčení nesmí nikoho poškozovat. Vzdělávání musí probíhat ve prospěch všech zúčastněných žáků. Inkluze - to si myslím opravdu - je správná cesta a každá civilizovaná společnost by se po ní měla vydat. Vyvážit všechny individuální požadavky žáků a nastavit vhodný model jejich podpory je velmi nesnadný úkol, na který opět podle praktiků není naše školství připraveno.

Paní ministryně, dokážete tyto otázky vyvrátit a vysvětlit?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové já mám velkou prosbu na vás všechny. Je jistě legitimní pokládat tady otázky, ptát se paní ministryně, sdělovat, cokoliv uznáte za vhodné. Jsem demokrat a nikoho nechci omezovat. Ale skutečně kdysi třetí čtení probíhala jinak. Ve třetích čtení jsme se tady shromáždili, abychom hlasovali. Ano, stalo se tady zvykem, že se vede rozprava, dlouhá, několikahodinová i ve třetím čtení. Ale já mám velký apel, prosím, když se dívám na tabuli. Čtyři přihlášení, z toho dokonce tři koaliční poslanci. Není jenom třetí čtení a jenom tento sál. Existují také výbory, kuloáry. A mám skutečně prosbu, jestli vás něco zajímá, co není potřeba řešit tady z tohoto místa, zkuste to přenést. Byl bych velmi rád, kdybychom se dostali k hlasování. Samozřejmě dělejte, jak myslíte. Ale prosím, zkuste se nad tím zamyslet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu sociální demokracie. Nyní budeme pokračovat po této trefné poznámce vystoupením paní kolegyně Golasowské. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo a přeji všem krásné odpoledne. Budu určitě stručná, i když tady mám také otázku, nebo spíš to, co mi vrtá hlavou v souvislosti u zavedení povinné předškolní docházky.

Vím, že novela zákona cílí na rodiny v obtížných sociálních situacích, a protože jsem v rodinách pracovala, jsem člověk z praxe, tak vím, jak je těžké v rodinách dodržovat nějaké povinnosti. Navíc když tam není určený systém sankcí. Mě by velmi zajímalo, když já jako rodič nebudu posílat dítě do předškolního zařízení od pěti let, jaké tam budou sankce. Zda sankce může být až taková, že se budou odebírat děti do ústavní výchovy. Nebo jim sáhneme na finance, což už by byl problém, protože to jsou rodiny chudé a upadly by do ještě větší chudoby. Zajímalo by mě, jak to budou řešit ve školce, protože je to opravdu věc z praxe. To znamená, jestli ředitel, učitel bude nějak rodinu kontaktovat. Po kolika hodinách nebo zameškaných dnech?

Zároveň bych se také přimlouvala v této souvislosti, protože si myslím, že práce s předškolními dětmi se týká konkrétně práce s rodinou, velmi se přimlouvám za posílení terénní preventivní práce v rodinách s dětmi, protože škola není záležitostí jenom dítěte, ale samozřejmě záležitostí rodičů. A pokud dítě nemá zázemí v rodině, tak je to opravdu obtížné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Golasowské. Nyní pan poslanec Karel Fiedler. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo pane předsedající. Navázal bych jenom na to, co tu zaznělo před chvilkou od pana předsedy poslaneckého klubu Sklenáka, že tady vystupuje příliš mnoho vládních poslanců. Nebyli to tři ze čtyř, já jsem zaregistroval čtyři z posledních pěti. A kde se to bere. Tak možná ten, pokud to tak nazveme, nešvar nebo impuls já vidím třeba v interpelacích. Já jsem si jednou udělal statistiku interpelací na premiéra a tam jsem si spočítal, že přes 87 % interpelací bylo na premiéra z řad vládní koalice a 70 % z řad členů jeho vlastní strany. Tady možná hledejme trošku nešvar, který tady je.

Ale teď pojďme k projednávání zákona. Budu se snažit být velmi stručný. Chtěl bych požádat kolegy a předsedy klubů, aby zvážili, jak naloží s hlasováním o pozměňovacích návrzích L1 a L3. Vím, že jsou různá stanoviska. Já jsem se tímto pozměňovacím snažil řešit to, čím se už zabývám nějakou dobu, aby nám ze škol nevycházelo tolik studentů, o které není na trhu práce zájem, a naopak technické obory, firmy, které se zabývají průmyslovou a strojírenskou výrobou, mají permanentně problém sehnat kvalifikovanou sílu.

Přečtu jen kousek zdůvodnění. Je to jeden odstaveček, takže opravdu nechci moc zdržovat. Krajům se nově dává kompetence řídit strukturu oborů odborného vzdělávání ve své působnosti. Některé kraje již takto postupují, pouze není tato činnost formalizována. Krajský úřad má za povinnost seznam předem projednat se zástupci relevantních zaměstnavatelů, odborů a krajskou pobočkou Úřadu práce, přičemž z nich kraj může zřídit - může zřídit - stálý poradní orgán. Řízení oborové struktury je nezbytné pro účinnou optimalizaci středních škol zřizovaných krajem. Netýká se to gymnázií.

Kolegyně a kolegové, jestli jste poslouchali, není to nic, co by se snažilo převrátit svět a převrátit systém školství. Je to pouze něco, co se snaží účinně napomoci tomu, aby došlo ke zlepšení situace v tom, že máme příliš mnoho studentů na oborech, které nevyžadují zaměstnavatelé, což je podle mě to nejpodstatnější, ne jestli to jsou obory populárních, a příliš málo studentů nebo učňů v oborech, které zaměstnavatelé vyžadují.

Toto je věc, jestli jste poslouchali citaci zdůvodnění, která není striktní a závazná, ale vychází pouze ze zkušeností, které vím, že jsou na Slovensku, tam je to trochu jinak, tohle mě k tomu inspirovalo. A myslím si, že tento pozměňovací návrh, týká se to bodů L1 a L3, může pouze napomoci stávající situaci. Chtěl bych vás proto poprosit o podporu těchto návrhů, abyste případně ještě zvážili svoje stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Josef Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vnímám, že je velká snaha začlenit děti, které jsou postižené, do běžné výuky. Myslím si, že to je možné v případě tělesných postižení, ale vnímám jako velký problém pro školy, zejména pro malé školy, začleňování mentálně postižených dětí. Myslím si, že pokud se toto bude důsledně uplatňovat, povede minimálně k vytvoření dvourychlostního školství, to znamená velké školy ve městech se s tím možná nějakým způsobem vyrovnají, ale menší školy na vesnicích a malých městech se s tím nevyrovnají podle mě nikdy. A bude to velký problém pro obce a města a samozřejmě i pro rodiče dětí, kteří budou velmi zvažovat, jestli své děti dají do takových škol na vesnicích, anebo pak do velkých měst.

Proto doporučuji vaší pozornosti pozměňovací návrhy jednak na odložení inkluze o dva roky a jednak můj pozměňovací návrh pod písmenem K, který říká, že příslušné body § 16 o inkluzi se budou řešit s přihlédnutím k možnostem školy. To považuji za důležité a je velký tlak ze strany starostů obcí a měst, abychom dobře zvažovali důsledky, které v případě, že ponecháme zákon tak, jak je, které mohou nastat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Požádám ještě kolegu Josefa Novotného o malé strpení, protože se přihlásila paní poslankyně Adamová s faktickou poznámkou, poté tedy pan poslanec Josef Novotný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Nebudu vůbec mluvit o tomto tématu. Potřebovala bych jen oznámit, že u hlasování číslo 198 jsem hlasovala proti, ale na sjetině je pro. Nechci zpochybnit hlasování, tedy jenom pro záznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Josef Novotný, připraví se pan poslanec Martin Lank.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, za prvé chci svého kolegu předsedu poslaneckého klubu pana poslance Sklenáka ujistit, že jsem využil možností a jednal jsem ve školském výboru o svých pozměňovacích návrzích. Ale přesto mi dovolte, abych tady zdůraznil některé věci. Budu velmi stručný.

První můj dotaz zní, zda si opravdu myslíte, že je potřeba podpořit humanitní maturitní obory a že máme dostatek oborů, nebo žáků v oborech technických. Já si myslím pravý opak. Myslí si to samozřejmě i spousta podnikatelů, myslí si to spousta hejtmanů, myslí si to spousta starostů. Už jenom tím, že dávají různá stipendia, podporují obory tak, aby do oborů technických šli opravdu žáci v podstatně větším počtu, než je tomu v současné době.

Proč o tom mluvím? Mluvím o tom kvůli tomu, že jsem ve svém pozměňovacím návrhu navrhl, aby povinnou závěrečnou maturitní zkoušku z matematiky konali všichni žáci mimo oborů uvedených v § 62 a 85. Proč? Jestliže uděláme to, že zhruba z několika stovek oborů, které jsou dneska zapsány na Ministerstvu školství, vybereme zhruba 60 nebo 80 oborů, u kterých řekneme, že se tam má maturovat z matematiky, povede to samozřejmě k tomu, že o tyto obory, místo aby byl větší zájem, bude zájem menší. Proto si myslím, že pokud chceme podpořit technické vzdělávání, měla by být maturita z matematiky povinná u všech oborů mimo těch, které jsem uvedl.

V této části bych vás požádal o podporu mého pozměňovacího návrhu pod písm. H16 až H18.

Druhá část mého pozměňovacího návrhu se týká přijímacích zkoušek. Mluvíme tady o administrativě, že je na školách velká, apod. Já navrhuji, aby jediným kritériem, jediným kritériem při přijímání na střední školy u maturitních oborů byly jednotné centrálně zadávací přijímací zkoušky na střední školy, to znamená, aby tam nebyla další kritéria, jako například hodnocení různých olympiád nebo výsledky ze základní školy apod., protože pak už ty výsledky lze samozřejmě různě upravovat, manipulovat apod.

Tato část je v mém pozměňovacím návrhu pod čísly H1 až H15.

Jinak bych chtěl poděkovat paní ministryni, že našla odvahu a přišla s novelou školského zákona, protože to musí být opravdu věc, která odvahu potřebuje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému. Nyní pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, slibuji, že se pokusím být maximálně stručný, protože i v mém zájmu a v zájmu nás všech je, abychom to stihli odhlasovat co nejdříve. Nicméně ještě než se dostaneme k závěrečnému hlasování, dovolte mi, abych za poslanecký klub Úsvitu vyjádřil určitou obavu z dopadu nepromyšlené inkluze. Ona je velice zajímavá otázka, kde je vlastně původ inkluze ve školství.

Česko před více než osmi lety prohrálo před Evropským soudem pro lidská práva spor s rodiči proti zařazení osmnácti romských dětí z Ostravy do zvláštní školy. Stát se tehdy u Evropského soudu zavázal řešit problém dětí s diagnózou lehké mozkové dysfunkce. A dnešní rušení praktických škol je výsledkem právě tohoto rozsudku. Pravdivost této informace na konci února letošního roku veřejně potvrdil náměstek z Ministerstva školství Stanislav Štech. Ten také potvrdil, že inkluze řeší především problematiku dětí s tímto postižením, ale nebere téměř žádný zřetel na potřeby dětí s jinými hendikepy.

Ony se v českém školství dějí věci, které by do něj rozhodně patřit neměly. Některé školy se rozhodly zakázat vstup rodičům do školy, protože se množí případy napadení učitele právě rodiči. Nedávno celou Českou republiku šokovala sebevražda pedagoga vyvolaná útoky žáků. V roce 2014 se dostal do vážných problémů pastor a učitel David Kavka, když nechal na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem propadnout muslimskou studentku. Její otec vyhrožoval intervencí ombudsmanky, medializací a argumentoval tím, že pedagog je zaujatý proti islámu, a dokonce i tím, že je rasista.

Na řadě škol jsou v současné době třídy zaplněné na maximum. Například můj syn v tomto školním roce nastoupil do první třídy v Jihlavě a všechny třídy prvních ročníků mají okolo třiceti dětí. Nároky na učitelku si dovedete představit a její možnosti věnovat se individuálně jednotlivým dětem, které by to potřebovaly, jsou naprosto logicky velmi omezené.

Když to shrnu, zvládat ve třídě stále sebevědomější dětí a fyzické, ale i právní útoky rodičů, to vše činí z povolání učitele už dnes rizikovou profesi a ze školy skoro válečnou zónu. Toto bychom měli řešit, a ne situaci ještě zhoršovat. Už jedno v uvozovkách pouze hyperaktivní dítě plynulost výuky dokáže narušit poměrně výrazně, a než začleníme další, třeba i se zásadnějším hendikepem, tak musíme mít jistotu, že školy a učitelé k tomu budou mít vytvořeny takové podmínky, aby vše zvládli bez dopadu na kvalitu výuky všech dětí ve třídě. Je více než zřejmé, že nepromyšlená inkluze ve škole mnoho problémů ještě prohloubí. Podle našeho názoru je potřeba postupovat v tomto ohledu maximálně opatrně, protože následky by mohly být fatální. My proto podpoříme pozměňovací návrhy, které tento princip, princip inkluze zmírňují a odkládají. A vás bych rád poprosil o totéž.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Nyní se hlásí pan poslanec Zbyněk Stanjura a poté pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych zareagovat na vystoupení paní ministryně. Když nám tak emotivně říkala "vy jste to schválili", tak já a mí kolegové ne. Neříkejte "vy jste to schválili", to jste mluvila ke svým kolegům. Vaši kolegové to schválili. My ne. To za prvé.

A za druhé. Vůbec to není odborná otázka. Je to čisté politikum. Nebezpečný nápad levice. Tak to prostě je. Nemaskujte to za odborná stanoviska, to není pravda. Prosazujete to hlava nehlava. Když se vám nějaký odborný názor nelíbí, tak ho označíte za chybný nebo zpochybníte toho, kdo to říká. Takže je to jenom politické rozhodnutí. A my o tom budeme rozhodovat, ne odborníci.

Byli jsme minule proti a dneska budeme znovu proti. A to jeden váš nápad za druhým, paní ministryně. Taky povinný poslední ročník mateřské školy. Zavádíte to z jiných důvodů, než oficiálně říkáte. Nemáte ani odvahu na mikrofon říct, proč to vlastně děláte. K cíli to nepovede, jenom budeme zbytečně otravovat slušné rodiče, kteří si chtějí zvolit případně jinou alternativu. Je jich výrazná menšina, tak jim dejte pokoj! Nestarejte se o ně!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě pan poslanec Petr Fiala s faktickou poznámkou před řádnou přihláškou pana poslance Jiřího Miholy. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Jenom krátké vysvětlení nebo upřesnění k tomu, čím zde argumentoval pan poslanec Lank, a to se týká nutnosti řešit důsledky rozsudku D. H. proti České republice i tou formou posilování inkluze, která se odehrává teď.

Chci jasně říci, že důsledky rozsudku D. H. proti České republice bylo nutné řešit i proto, že to bylo permanentní téma Rady Evropy, protože to bylo téma, se kterým vystupovala řada velvyslanců nám spřátelených zemí. Nicméně k tomu řešení došlo a to řešení je obsaženo v akčním plánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který byl přijat v roce 2013 a který provedl konkrétní kroky, abychom se vyrovnali s tou situací, kterou nám některé evropské orgány vytýkaly. Tím podstatným opatřením byla zlepšená diagnostika, která měla bránit tomu, aby se do základních škol prakticky nemohly dostávat děti, které by tam nešly z důvodu postižení, ale byly tam zařazovány proto, že měly nevýhodné sociální nebo kulturní podmínky. Tato opatření, která jsme udělali v praxi, fungovala a není důvod pro to, abychom jako opatření na základě rozsudku D. H. pokračovali někam dál.

A mimochodem, a to je potřeba také říct, Česká republika se nikdy nezavázala při projednávání této otázky na žádném mezinárodním fóru, že by rušila základní školy praktické. Zavázali jsme se k lepší diagnostice. Zavázali jsme se k tomu, že situaci budeme řešit, že zabráníme tomu, aby děti ze sociálních a kulturních důvodů byly zařazovány do zvláštních, tedy základních škol praktických, ale k ničemu dalšímu se Česká republika nezavázala. Není proto možné argumentovat tím, že další kroky v inkluzní integraci jsou v důsledku rozsudku D. H.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, byl jste přihlášen k faktické poznámce. Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Mihola, v tuto chvíli poslední přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, se zájmem jsem si vyslechl celou tu diskusi a jen pár závěrečných slov mi dovolte za klub KDU-ČSL, abych se vyjádřil tady k této novele a pozměňovacím návrhům. Budu podle toho, jak žádal pan kolega Sklenák, co nejvíce stručný. Doufám, že se pak osvědčí to známé úsloví - řekni jim to kratší, budou tě mít radši.

KDU-ČSL je připravena podpořit školský zákon jako celek. Jsme připraveni podpořit také některé pozměňující návrhy. Věnovali jsme se tomu velmi obšírně jak na poslaneckém klubu, na výborech, na naší školské odborné komisi apod. Chtěl bych ale zdůraznit zde především podporu jednoho pozměňujícího návrhu, který najdete pod písmenem I16 až 19. Týká se individuálního čili domácího vzdělávání na druhém stupni základní školy. My jsme tu podporu tomuto pozměňujícímu návrhu přislíbili před rokem a nyní také před pár týdny na tiskové konferenci společně se zástupci dalších čtyř politických klubů, konkrétně hnutí ANO, ODS, TOP 09 a Úsvitu, takže věřím, že tento návrh projde.

Vnímám, že emoce vzbuzuje především zavedení povinného předškolního roku v mateřských školách. Možná zbytečně, protože přes 90 % dětí tam stejně chodí. Už jsem vícekrát asi zdůraznil fakt, že jsou země v Evropě jako Německo, kde se bez toho povinného ročníku obejdou a dobře fungují. Jsou země, jak již tady bylo zmíněno, kde dokonce mají od čtyř let povinnou školní docházku, jako je Lucembursko, také fungují, také to nepovažují za nějaké jho nebo odtrhávání dětí od rodiny apod. A v celé řadě zemí je také právě od pěti let.

Je zajímavé, že vcelku bez problému, nebo s malými problémy, jak jsem tak vnímal, rozhodujeme na zavedení povinných přijímacích zkoušek. A také jsme nezaznamenal nějaké zvláštní emoce u maturity z matematiky. Možná jen proto, že je dostatečně daleko ta doba, kdy začne povinná maturita z matematiky fungovat.

K inkluzi už tady mluvila řada předřečníků. Chtěl bych zdůraznit, že ani já ani poslanecký klub nejsme proti inkluzi neboli společnému vzdělávání. V mém případě by to bylo obzvlášť absurdní, to z toho důvodu, že jsme učitelem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a tam se řada lidí této problematice odborně věnuje, věnovala dříve a věnovat bude i dál.

Co se týká paní ministryně, vítám její ujištění ohledně finančních záležitostí především ve věci podpory asistentů pedagoga a dalších souvisejících záležitostí. Ale chtěl bych tady možná alespoň drobnou poznámku nebo ujištění ještě k jedné věci. Jedna věc je, že deklarujeme, že nerušíme žádné speciální a praktické školy. Ale když jim budou ubývat žáci, tak jim nastanou ekonomické problémy, to je zřejmé. Tady by bylo dobré slyšet, kdo převezme tu odpovědnost, když ty finance prostě těmto školám budou chybět. Aby prostě nemusely skončit pouhým úbytkem financí. Takže tohle bych rád, ještě tento argument, slyšel.

A na závěr, také už tady bylo to vyjádření k pozměňovacímu návrhu kolegy Fichtnera, odvolávání ředitelů škol bez udání důvodu. To my odmítáme. Myslím si, že při vši úctě je to takový typický příklad přelétávání ode zdi ke zdi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Miholovi za jeho vystoupení. A protože nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Paní ministryně? Ano. Se závěrečným slovem ministryně školství Kateřina Valachová.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, protože jsem byla vyzvána v rámci rozpravy, tak samozřejmě cítím povinnost kolegům a kolegyním odpovědět. Děkuji za proběhlou rozpravu.

Co se týká předškolního vzdělávání a spádových obvodů, možná se se všemi z vás neshodnu, ale jenom chci ubezpečit poslance a poslankyně, že spádové obvody v rámci předškolního vzdělávání mají zajistit jenom praktickou proveditelnost toho, že pokud říkáme, že děti budou mít postupně od čtyř, od tří a následně případně od dvou let nárok na přístup do předškolního vzdělávání, tak musíme říci kde. Pokud říkáme v rámci místa trvalého pobytu, respektujeme tím způsob financování mateřských škol. Víte, že v rámci rozpočtového určení daní je tam právě vazba na trvalé bydliště.

Co se týká svobody volby rodičů, tak ta souvisí s kapacitami. Já vás můžu ubezpečit, že tato vláda dělá maximum pro to, aby kapacity byly dostatečné, tak aby skutečně rodiče mohli volit. Velký úkol nás čeká ne v mateřských školách, ale spíše ve školách základních, kam se nyní přesouvá demografická vlna. V letošním roce se bude jednat o jednu miliardu korun národních prostředků pro zvýšení kapacit, v příštím roce taktéž a v případě IROPu se jedná o 10 miliard na zvyšování kapacit. Jistě víte, že to je zdaleka nejvíc za posledních deset, možná i patnáct let.

Co se týká možnosti odkladu takzvaného § 16, nebo společného vzdělávání, dovolte mi říci, že odklad sám o sobě nic nevyřeší. Jediné, co můžeme vyřešit, je skutečně velmi pečlivě připravovat změny a udělat maximální přechodné období. Toto jsme již učinili. V rámci dvouletého přechodného období mají školská poradenská zařízení prostor na to, aby provedla rediagnostiku všech dětí a spojila je s novými podpůrnými potřebami, a stejně tak po tuto dobu dvou let platí, že podpůrná opatření stávající platí vedle těch nových. To znamená, ten náběh je postupný. Od 1. září 2016 se skutečně nestane nic převratného, a to proto, že nyní školská poradenská zařízení vydávají doporučení ještě podle stávajících předpisů, nikoli podle těch nových. To znamená, ten následující školní rok nebude rokem převratných změn. (V sále je silně rušno.)

Co se týká takzvaných základních škol praktických, a prosím vás, neříkám takzvané, abych kohokoli, kdo se podílí na vzdělávání v těchto školách, urážela, ale jenom se vyjadřuji k tomu právnímu základu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přerušuji a požádám sněmovnu o klid.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Ty také nerušíme. Ty také nerušíme a na tom trvám. Co se týká jejich budoucnosti, drtivá většina z nich budou školami podle § 16 odst. 9, to znamená školami speciálními. Nicméně ty z nich, u nichž to právě organizačně bude možné, budou mít také možnost si samy zvolit, samozřejmě se zřizovatelem, se začlenit do běžných škol a využít právě těch nových podpůrných opatření.

Co se týká ekonomické udržitelnosti, je pravdou to, co říká kolega Mihola, že takzvané základní školy praktické si roky, minimálně šest sedm let zpátky, stěžují právě na to, že se snižuje počet dětí v jejich školách, což vede k možným obavám o ekonomickou udržitelnost. Chci vám připomenout, že novela školského zákona z minulého roku zajišťuje těmto školám zvýšené normativní financování až do roku 2019. Vy víte, že jsem předložila změny financování regionálního školství, kde je ambice, aby byl rozpočtován podle těchto nových změn rozpočet 2018. To znamená, zbývá nám rok 2017 a tam bude tedy podpora v případě běžných škol speciálním rozvojovým dotačním programem a v případě základních škol praktických samozřejmě udržíme to zvýšené normativní financování. A existuje expertní tým MŠMT krajů, svazů měst a sdružení místních samospráv, kde se zabýváme těmito otázkami, a příští týden budeme informovat právě konkrétně, aby základní školy praktické neměly jakékoli obavy, jak se dále budou vyvíjet.

Co se týká financování, tak jak už jsem řekla, financování je zajištěno. Od roku 2018 by mělo být systémové, tak jak říkal pan profesor Fiala, to znamená, že speciální vzdělávací potřeby dětí by měly být svázány s normativním financováním a v podstatě by měly být už centrálně zasílány ze strany MŠMT.

Co se týká otázek z hlediska vybavení škol, tady se naráží velmi často na bezbariérovost škol. Tak tady bych jenom chtěla říct, že bezbariérovost škol, zase si trošku lžeme do kapsy, by správně měla být podle stavebních předpisů naplňována od roku 2001. Národní rada pro zdravotně postižené neustále kritizuje, že toto není naplňováno. A co se týká debaty o bezbariérovosti, vzpomínám si, že právě minulý rok byla projednávána a bylo Poslaneckou sněmovnou odmítnuto jakékoli změkčení z hlediska bezbariérovosti.

Co se týká financí, tak ty máme. Máme je v rámci IROPu na bezbariérovost škol z hlediska postupné přípravy škol nebo zlepšování bezbariérovosti škol, ale je samozřejmě potřeba říct, že v případě, kdy dítě, které má například tělesné postižení a mělo by směřovat na běžnou školu, tak samozřejmě toto bude zvažováno a školské poradenské zařízení nedoporučí na té škole, kde ta bezbariérovost není, právě tu přístupnost. Takže jde o to, že si nesmíme představovat, že z hlediska speciálních potřeb je to tak, že si někdo řekne "tyhle" chci a školské poradenské zařízení je poskytne. Vždycky to je otázka konkrétního doporučení a konkrétních podmínek na konkrétní škole.

Co se týká počtu speciálních pedagogů, tak jenom tady chci říct, že máme speciálních pedagogů, učitelů 7 167, speciálních pedagogů ve školách máme 656, speciálních pedagogů v pedagogicko-psychologických poradnách 390 a speciálních pedagogů v SPC 453. Asistentů pedagoga máme 10 382, na přepočtené úvazky 6 709, z toho pro sociálně znevýhodněné 850 a v domovech mládeže 254. Tento počet je pro nadcházející dva roky přechodného období dostačující.

Co se týká kritiky, že nepotřebujeme revizi vzdělávání ve speciální pedagogice, to je pravda, je to hloubková věc v rámci pedagogických fakult. Práce na změně oborů byly již zahájeny.

Co se týká podpory komunikace s rodinou, tam počítáme v tomto případě s využitím evropských peněz prostřednictvím takzvaných školních asistentů, kteří budou snižovat administrativní zátěž v rámci škol v tom, že oni budou určeni ke komunikaci s různými aktéry mimo školy, to znamená s OSPOD, s úřady práce, se sociálními službami, s rodinou, a budou zajišťovat vyšší míru komfortu tak, aby na to učitelé nebyli sami. Tato výzva prostřednictvím šablon bude vyhlášena v dubnu 2016.

Co se týká organizace výuky, tak jenom bych chtěla připomenout, protože otázka směřovala na lehké mentální postižení dětí, že přílohu pro lehké mentální postižení jsme nezrušili bez náhrady, ale je upravený rámcový vzdělávací program pro speciální vzdělávací potřeby, tedy i pro lehké mentální postižení, a je to výsledek pětileté pracovní skupiny, to znamená za účasti všech asociací včetně Asociace speciálních pedagogů. To, že s každou čárkou není stoprocentní shoda, to už je zkrátka věc odborná. Nikdy to tak nebude. A chci jenom uzavřít, že co se týká diagnostiky, tak platí, že ji provádějí školská poradenská zařízení.

Věřím, že jsem odpověděla na všechny otázky, ke kterým jste mě vyzvali. Děkuji vám.

Ano, ještě se omlouvám. Z hlediska předškolního vzdělávání, jak to bude z hlediska povinnosti nebo sankcí vůči rodičům, pokud to nebudou plnit. Tak jenom chci upozornit, že povinné předškolní vzdělávání je konstruováno na čtyři hodiny denně z hlediska prováděcího předpisu. Omluvenky budou fungovat úplně stejně, jak fungují nyní, už jsem to říkala v rámci prvního čtení.

Sankce v případě excesu, že by někdo neposílal děti do školky v tom ohledu, že by to mohlo mít dopad právě na jejich přípravu na povinnou školní docházku, jsou úplně stejné jako nyní, to znamená je to ten krajní případ kontaktování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, žádným způsobem právní úpravu neměníme.

Dámy a pánové, budu vám samozřejmě k dispozici z hlediska těch témat, která vás zajímají ve školství, i v rámci kuloárů či seminářů, konferencí v rámci nadcházejících měsíců. Děkuji vám za projednání školského zákona ve výborech i na plénu i za věcnou debatu napříč politickým spektrem. Děkuji vám a prosím vás o podporu vládního návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní se ptám paní zpravodajky, jestli chce mít závěrečné slovo. Není tomu tak, v tom případě ji vyzvu, aby nás jako zpravodajka garančního výboru seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila, sdělila tedy stanovisko garančního výboru. O totéž požádám vždycky paní ministryni. Paní zpravodajko, prosím, váš návrh. (V sále je silný hluk.)

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, stojím tady dneska opravdu v nelehké roli, protože projednáváme školský zákon. K základnímu materiálu přišlo mnoho pozměňovacích návrhů. Složité bylo to, že mnohé cílily do jádra stejného problému, a proto bylo velmi složité, ne pro mě, ale hlavně pro legislativu zpracovat ty pozměňovací návrhy tak, aby pokud je přijmeme, či nepřijmeme, zákon zůstal dobrý a kvalitní. Proto se vám dopředu, kolegové, omlouvám za to, že budu pomalu a podrobně celou proceduru načítat. Pokud ji schválíte a budeme podle ní hlasovat, budu se snažit vysvětlovat ještě jednotlivé body.

Takže jestli dovolíte, pokusila bych se načíst a seznámit vás s procedurou tohoto zákona. Opravdu není jednoduchá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní zpravodajko, já tedy znovu požádám sněmovnu o klid, protože ten hluk je přílišný a procedura opravdu není jednoduchá. A prosím i vaše stranické kolegy, aby se konečně ztišili. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Takže přistoupím k seznámení vás s procedurou vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, sněmovní tisk č. 611.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, procedura k tomuto tisku. Ve druhém čtení návrhu zákona nebyl podán návrh na zamítnutí. Můžeme tedy hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích, které vzešly z jednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a z druhého čtení tohoto návrhu zákona, tak jak jsou všechny uvedeny ve sněmovním tisku č. 611/4. O těchto návrzích jednal a hlasoval výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garanční výbor na své 24. schůzi 2. března t.r. a přijal usnesení, které je obsaženo ve sněmovním tisku 611/6. Nejprve si vás dovolím seznámit s celou procedurou hlasování, na které se usnesl výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu usnesením č. 155, kterou bychom následně schválili, a potom bych si dovolila vás provést celým hlasováním.

1. Takže za prvé. Jako první by bylo hlasováno o legislativně technických úpravách uvedených v tisku 611/6 pod číslicí 1. V dosavadním bodu 9 vládního návrhu zákona se za slova "v § (?)" vkládají slova "odstavec 3". V dosavadním bodu B2 se za slova "v § 44" vkládají slova "odstavec 3". V bodě A29 se za slova "na jejím území" vkládají slova "a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově".

2. Druhé hlasování by bylo společné hlasování o návrzích I16, I17, I18 a I19. Jsou to pozměňovací návrhy kolegy Laudáta, jedná se o individuální vzdělávání na druhém stupni. Tyto pozměňovací návrhy jsou totožné s návrhy A7, A26, A27 a A28, proto o těchto již nelze více hlasovat.

3. Další by bylo hlasování o A1, A2, A3, A8, A17, A18, A19, A22, A23, A24, A25, A29 a A31. Jedná se o pozměňovací návrhy z usnesení školského výboru.

4. Dále bychom hlasovali o návrzích G9, G10, G11, G12, G13, G14, G15 a G16, to jsou pozměňovací návrhy kolegyně Maxové, která navrhuje zrušení spádových obvodů u mateřských škol. Návrhy G11 až G16 jsou totožné s návrhy G3 až G8. Proto o G3 až G8 nemůžeme již více hlasovat.

4.1. Dále bychom hlasovali o G1 a G2, je to opět návrh poslankyně Maxové, upravuje přednostní přijímání dětí od čtyř let věku do mateřských škol, ale pouze nebudou-li schváleny návrhy G9 a G10. Tyto věcně souvisí s G3 až G8, které se staly již nehlasovatelnými.

4.2. Hlasování o A30 včetně A4, A20 a A21, to jsou pozměňovací návrhy školského výboru. Upravují lesní mateřské školky, spádovou mateřskou školkou nemůže být lesní mateřská školka, definice lesní mateřská školka. Ale pouze nebude-li schválen G15.

4.2.1. Naopak bude-li schválen pozměňovací návrh G15 a A30 se tímto stane nehlasovatelným, musíme samostatně hlasovat o A4, A20 a A21, pouze bude-li schváleno G15.

5. Jako další hlasování bychom hlasovali o návrzích H1 až H15, to jsou pozměňovací návrhy kolegy Novotného, který navrhuje zavést povinné jednotné přijímací zkoušky pro všechny střední školy.

5.1. Hlasování o A10 včetně A9, A12, A13, A14 a A15 pouze nebude-li schválen H10. Jedná se o usnesení výboru pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu, upravuje jednotné přijímací řízení na sportovní gymnázia.

5.1.1. Naopak nebude-li schválen H10 a A10 bude nehlasovatelný, musíme samostatně hlasovat o A9, A12, A13, A14, A15. Pouze bude-li schváleno H10 a A10, bude nehlasovatelný.

5.2. Další by bylo hlasování o návrhu A11, pouze nebude-li schválen návrh H10. Usnesení výboru pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu, zvýšení váhy jednotné přijímací zkoušky z jedné poloviny na 60 %.

5.3. Dále bychom hlasovali o C7, pouze nebude-li schválen H10. Jde o pozměňovací návrh kolegyně Semelové, stanovení hranice úspěšnosti u jednotlivých přijímacích zkoušek zvláštním nařízením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

6. Další by bylo hlasování o A16, je to usnesení výboru pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu, upravující problematiku tzv. mladých techniků.

6.1. Hlasování o návrhu L4, pozměňovací návrh kolegy Fiedlera, který také navrhuje úpravu této problematiky, pouze nebude-li schváleno A16.

7. Dále bychom hlasovali B1, B2 a B3, to jsou pozměňovací návrhy poslankyně Bohdalové, a to je mateřská škola od dvou let od roku 2020.

8. Dále bychom hlasovali B4, což je zase můj pozměňovací návrh, prodloužení šestiletého funkčního období ředitele školy v případě pro uvolnění pro výkon veřejné funkce.

9. Další hlasování by bylo hlasování o I1 až I15, to jsou pozměňovací návrhy kolegy Laudáta, upravují tzv. české školy bez hranic.

10. Dále bychom hlasovali I20, opět pozměňující návrh kolegy Laudáta, to jsou obecné cíle.

11. Potom bychom hlasovali o I26, což je pozměňovací návrh kolegy Laudáta o zapojení školských rad.

12. Potom budeme hlasovat o návrzích I21, I22, I23, I24 a I25. Zde kolega Laudát navrhuje zrušení povinného předškolního vzdělávání. Pozměňující návrh I21 a I22 jsou totožné s návrhem D5, proto již o D5 nemůžeme hlasovat. Bude-li schválen návrh I22, nelze hlasovat o A5, A6, C1, C2, C3, C4, J1, J2 a E1. Bude-li hlasován I24, nelze hlasovat D6. Bude-li hlasován I25, nelze hlasovat D7.

12.1. Hlasování o návrzích A5 a A6 pouze nebude-li schválen návrh I22. Jde o usnesení výboru pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu, navrhuje zrušení obsolentního ustanovení.

12.2. Hlasování o C1, pouze nebude-li schválen návrh A5 a A6. Je to návrh kolegyně Semelové, která navrhuje zrušit individuální vzdělávání v mateřských školách.

12.3. Hlasování o D8 a D9. Pozměňovací návrh kolegy Karamazova. Jde o úpravu přechodných ustanovení a účinnosti, která věcně souvisí s návrhy D5 až D7.

12.4. Hlasování o C2, C3 a C4, pouze nebude-li schválen I22. Je to poslankyně Semelová o zrušení individuálního vzdělávání v mateřských školách.

12. 5. Hlasování o E1, pouze nebude-li schválen C4. Je to pozměňovací návrh kolegyně Nohavové, možnost zrušení individuálního vzdělávání v případě, že u jeho ověření neprokáže požadovanou úroveň vzdělávání.

12. 6. Hlasování o J1 a J2, pouze nebude-li schválen E1. Jde o pozměňovací návrh, který předkládá kolega Kudela. Navrhuje změnu termínu ohlášení individuálního vzdělávání plus možnost zrušení individuálního vzdělávání v případě, že u ověření neprokáže požadovanou úroveň vzdělání.

13. Hlasování o C5 a C6. Je to pozměňující návrh kolegyně Semelové - zrušení individuálního vzdělávání na prvním stupni základní školy.

14. Hlasování o C8 a C9. Opět pozměňující návrh paní kolegyně Semelové - bezúplatné vzdělávání a pobyt v družinách.

15. Hlasování o C10. To je další pozměňující návrh paní kolegyně Semelové - u odložení účinnosti společného vzdělávání.

16. Hlasování o D1, D2, D3, D4. Je to pozměňující návrh kolegy Karamazova - navrhuje zavedení obecně povinné maturity z matematiky - odstupňovaná v letech pro konkrétní obory. Pozměňovací návrh D1 je totožný s návrhem H16, proto o H16 již nemůžeme více hlasovat. (Hluk v sále, paní poslankyně vyčkává.)

16.1. Hlasování o F1 a F2, pouze nebude-li schválen D1, D2 a D3. Je to pozměňující návrh kolegyně Dobešové a znamená omezení oborů, ve kterých se bude maturovat z matematiky plus stanovení těchto oborů v příloze zákona.

16.2. Hlasování o H17 a H18, pouze nebude-li schválen D1 nebo F1 a F2. Jde o pozměňující návrh kolegy Novotného - povinná matematika úplně všude. Tyto dva pozměňovací návrhy věcně souvisejí s H16 - rovná se D1, to znamená, měl by být přijat stejný výsledek hlasování jako u D1. Je to zase ta matematika povinná všude.

17. Potom bychom hlasovali o návrhu K1, to je pozměňující návrh kolegy Hovorky, který ve druhém čtení načetl úpravu § 16, doplňuje se v něm nový odstavec 12.

18. Další by bylo hlasování o L1 a L3. Je to pozměňující návrh kolegy Fiedlera, který navrhuje, aby obory odborného vzdělávání zpracovával kraj.

19. Hlasování o L2. Opět pozměňující návrh kolegy Fiedlera, který navrhuje zrušení Národní rady pro vzdělávání, ale pouze jako součásti zákona.

20. Další by bylo hlasování o M1 - pozměňovací návrh kolegy Fichtnera, který navrhuje možnost odvolání ředitele bez udání důvodu.

A posledním hlasováním by bylo hlasování o zákonu jako celku.

Pane místopředsedo, dovolila jsem si navrhnout proceduru a teď už si s tím udělejme, co chceme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To tak nepůjde, paní kolegyně, protože jako zpravodajka budete muset se mnou spolupracovat na tom průběhu.

 

Má někdo výhradu k navržené proceduře, tak jak ji schválil výbor? Vidím, že ne, můžeme tedy o tomto návrhu hlasovat, a to v hlasování pořadové číslo 217, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro navrženou proceduru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 217, z přítomných 177 pro 173, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy podle té procedury postupovat. Prosím tedy návrh na první hlasování a stanoviska paní zpravodajky a paní ministryně.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dámy a pánové, ještě jednou prosím o shovívavost, kdybych se třeba zamotala a musela se domluvit s legislativou, není to fakt jednoduché.

Za prvé hlasujeme o legislativně technických úpravách, jak jsou uvedeny v tisku 611/6. Stanovisko garančního výboru je kladné. Doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 218 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 218, z přítomných 178 pro 168, proti 1. Můžeme pokračovat, návrh byl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Hlasování druhé, je to společné hlasování o návrzích I16, I17, I18 a I19, to je pozměňující návrh kolegy Laudáta, který navrhuje zrušit - ne - umožnit individuální vzdělávání na druhém stupni. Tyto pozměňující návrhy jsou totožné s A7, A26, A27, A28, proto se A7, A26, A27 a A28 stávají nehlasovatelnými. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 219. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 219, z přítomných 178 pro 84, proti 76. Návrh nebyl přijat.

Pan navrhovatel jde kontrolovat zápis o výsledku hlasování. (Velký neklid v sále. Žádost o odhlášení.)

Prosím o klid sněmovnu. Já vás samozřejmě všechny odhlásím mezitím, požádám vás o to, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Paní poslankyně Fischerová se hlásí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Zpochybňuji toto hlasování, a sice z důvodu, že jsem hlasovala pro, ale prosím na sjetině mi bylo řečeno, že tomu tak nebylo. Takže to zpochybňuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zápis o výsledku hlasování není v souladu s vaší vůlí vyjádřenou hlasováním. Rozhodneme o přijetí námitky v hlasování číslo 220, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přijetí námitky. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 220, z přítomných 167 pro 158, proti 2. Námitka byla přijata. Budeme tedy opakovat hlasování.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Mám to znova přečíst?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, není potřeba. Myslím, že víme, o čem budeme hlasovat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Jestliže víme, o čem hlasujeme, je to o zavedení individuálního vzdělávání na druhém stupni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Stanoviska byla negativní.

Hlasujeme v hlasování 221, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 221, z přítomných 170 pro 86, proti 78. Návrh byl přijat. (Jásot a potlesk v pravé části sálu.)

 

Pokud není zájem o kontrolu výsledků hlasování, tak pokračujeme. (Neklid v sále.)

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Jestli mohu, další hlasování. (Zpravodajka vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další hlasování, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Čekám, až se uklidní. Za třetí budeme hlasovat o návrzích A1, A2, A3, A8, A17, A18, A19, A22, A23, A24, A25, A29 a A31. Jedná se o pozměňovací návrhy z usnesení školského výboru. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 222 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 222, z přítomných 172 pro 168, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další hlasování. Budeme hlasovat o návrzích G9, G10, G11, G12, G13, G14, G15 a G16. Je to pozměňovací návrh kolegyně Maxové, která navrhuje zrušení spádových obvodů u mateřských škol. Návrhy G11 až G16 jsou totožné s G3 až G8, proto se G3 až G8 stávají nehlasovatelné. Stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu - garanční výbor nezaujal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 223 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 223, z přítomných 173 pro 59, proti 88. Návrh nebyl přijat. Budeme pokračovat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Jestliže návrh nebyl přijat, budeme nyní hlasovat o návrh 4.1., to je opět návrh paní kolegyně Maxové, upravuje přednostní přijímání dětí od čtyř let věku do mateřské školy, ale pouze nebudou-li schváleny G9 a G10, oba pozměňovací návrhy věcně souvisí s G3 až G8, které se staly již nehlasovatelnými. (K řečnickému pultu přišla paní z legislativy s upozorněním.) Zapomněla jsem říct, že hlasujeme o návrzích G1 a G2 na začátku. A k tomuto návrhu výbor nezaujal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 224 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 224, z přítomných 174 pro 55, proti 88. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dalším návrhem 4.2. hlasování o A30 včetně A4, A20 a A21. Je to pozměňovací návrh školského výboru, který upravuje lesní mateřské školky. Spádovou mateřskou školkou nemůže být lesní mateřská školka. Definice lesní mateřské školky. Ale pouze nebude-li schválen návrh G15. Garanční výbor tento návrh doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 225 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 225, z přítomných 174 pro 172, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní budeme hlasovat okruhy z návrhů, které se týkají přijímacího řízení na střední školy. K tomu byla předložena také spousta pozměňovacích návrhů a my se s nimi nyní vypořádáme.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu H1 až H15, to je pozměňovací návrh kolegy Novotného. Navrhuje zavést povinné jednotné přijímací zkoušky pro všechny střední školy. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 226 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 226, z přítomných 174 poslanců pro 27, proti 97. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní budeme hlasovat o návrhu 5.1. Je to hlasování o A10, A9, A12, A13, A14, A15; pouze nebude-li schválen H10. Jsou to pozměňovací návrhy přijaté školským výborem, upravují jednotné přijímací řízení na sportovní gymnázia. Tento návrh garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 227 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 227, z přítomných 174 pro 158, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní budeme hlasovat o návrhu 5.2. Protože v rámci minulého hlasování jsme neschválili pozměňovací návrh H10, musíme nyní hlasovat o návrhu A11. Pouze nebude-li schválen H10, jde opět o pozměňovací návrh školského výboru, navrhuje se v něm zvýšení váhy jednotné přijímací zkoušky z jedné poloviny na 60 %. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 228 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 228, z přítomných 174 pro 151, proti 161. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Poslední z této skupiny hlasování je hlasování o návrhu C7. Zase hlasujeme, protože nebyl schválen H10. Jde o pozměňovací návrh kolegyně Semelové, která navrhuje stanovení hranice úspěšnosti ředitelem školy u jednotlivých přijímacích zkoušek zvláštním nařízením Ministerstva školství. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 229 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 229, z přítomných 175 pro 35, proti 130. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dalšími hlasováními se vypořádáme s problematikou mladých chemiků, které v usnesení školského výboru je v bodu A16. Ke stejné problematice byl předložen i pozměňovací návrh kolegy Fiedlera pod L4. Nejprve budeme hlasovat o návrhu A16, usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, které upravuje tzv. problematiku mladých chemiků, tj. umožnění laboratorních prací na školách. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 230, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 230, z přítomných 175 poslanců pro 174, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Teď jsem jen koukla na legislativu, teď už nebudeme hlasovat 6.1., protože jsme odhlasovali A16, takže sedmé hlasování. V dalším hlasování se vypořádáme s mými pozměňovacími návrhy. Jde o pozměňovací návrhy B1, B2 a B3. Týkají se předškolního vzdělávání a navrhuji, aby mateřské školy mohly přijímat děti od dvou let od roku 2020. Vycházíme tím vstříc ředitelkám mateřských škol, které už mnohdy tyto děti přijímají. Čili stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 231, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 231, z přítomných 175 pro 87, proti 59. Návrh nebyl přijat.

 

Kolega Sklenák se hlásí. Paní zpravodajko, prosím, umožněte panu předsedovi klubu... Prosím, pan kolega Sklenák. Klid prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem hlasoval pro tento návrh, když jsem zvedal ruku, bylo to viditelné, na výstupu z hlasování mám křížek, tímto zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ano, jde o nesoulad mezi hlasováním a elektronickým zápisem. Rozhodneme o přijetí námitky v hlasování číslo 232, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přijetí námitky. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 232, z přítomných 175 pro 164, proti 1. Námitka byla přijata.

 

Budeme tedy opakovat hlasování B1, B2, B3. Odhlásím vás všechny, přihlaste se prosím svými identifikačními kartami. Po přijetí námitky znovu rozhodneme o tomto návrhu.

Hlasování číslo 233, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 233, z přítomných 172 pro 88, proti 66. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Takže další hlasování. Dále budeme hlasovat ještě o jednom mém pozměňovacím návrhu B4. Jedná se o prodloužení šestiletého funkčního období ředitele školy v případě uvolnění pro výkon veřejné funkce. Je to o tom, že když ředitel nastoupí po dvou letech do veřejné funkce, jako by se mu to šestileté období přerušilo, až se vrátí, tak se mu budou počítat ty další roky. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 234, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 234, z přítomných 175 pro 89, proti 58. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní bychom pokračovali v hlasování o pozměňovacích návrzích, které upravují tzv. české školy bez hranic. Jsou to pozměňovací návrhy I1 až I15, které jsou od kolegy Laudáta. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 235 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 235, z přítomných 175 pro 51, proti 105. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další hlasování je o pozměňovacím návrhu I20, to je opět kolega Laudát. Navrhuje nové znění § 2 odst. 2 školského zákona. Nová definice obecných cílů vzdělávání. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 236 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 236, z přítomných 175 pro 54, proti 103. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další hlasování je opět o pozměňovacím návrhu kolegy Laudáta. Je to I26. Je to pozměňovací návrh, který nově upravuje v § 21 odst. 1 písm. d). Týká se většího zapojení školských rad. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 237 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 237, z přítomných 176 pro 135, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní máme další okruh pozměňujících návrhů, o nichž budeme hlasovat, a týká se zrušení povinného předškolního vzdělávání, individuálního vzdělávání v mateřské škole. Nejprve bychom hlasovali o I21, I22, I23, I24 a I25, tj. kolega Laudát navrhuje zrušení povinného předškolního vzdělávání. Musím upozornit, že I21 a I22 jsou totožné s návrhy D1, proto o D5 již nemůžeme hlasovat. Také bude-li schválen I22, nelze hlasovat o A5, A6, C1, C2, C3, C4, J1, J2 a E1. Bude-li hlasován I24, nelze hlasovat D6. Bude-li hlasován I25, nelze hlasovat D7. Stanovisko garančního výboru je nesouhlasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 238 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 238 z přítomných 178, pro 46, proti 110. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní budeme hlasovat návrh, protože jsme neschválili I22, musíme nyní hlasováním o A5 a A6, pouze nebude-li schválen I22. Jedná se o usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Navrhuje zrušení obsolentního ustanovení. Stanovisko garančního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 239. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 239 z přítomných 178, pro 135, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další návrh 12.3., kde budeme hlasovat o D8 a D9. Toto jsou pozměňující návrhy kolegy Karamazova. Navrhuje úpravu přechodných ustanovení a účinnosti. Věcně souvisí s D5 a D7. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 240. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 240, z přítomných 177, pro 35, proti 130. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní hlasujeme o návrzích C2, C3, C4. Pouze nebude-li schválen I22. Jde o pozměňující návrh kolegyně Semelové. Navrhuje zrušení individuálního vzdělání v mateřských školách. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 241. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 241, z přítomných 178, pro 32, proti 139. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další návrh, protože jsme neschválili v předchozím hlasování C4, musíme nyní hlasovat o E1. Jde o pozměňující návrh kolegyně Nohavové, která navrhuje možnost zrušení individuálního vzdělávání v případě, že u jeho ověření neprokáže požadovanou úroveň vzdělání. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 242. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 242, z přítomných 178, pro 37, proti 126. Návrh nebyl přijat. Další.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Protože jsme neschválili E1, musíme hlasovat o J1 a J2. Tento pozměňující návrh předkládá kolega Kudela. Navrhuje změnu termínu ohlášení individuálního vzdělávání plus možnost zrušení individuálního vzdělávání v případě, že u ověření neprokáže požadovanou úroveň vzdělání. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 243. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 243, z přítomných 179, pro 35, proti 121. Ani tento návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Teď jsme se vypořádali s okruhem pozměňujících návrhů k předškolnímu vzdělávání. Za další budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu kolegyně Semelové. Návrhy C5 a C6, která navrhuje zrušit individuální vzdělávání na prvním stupni základní školy. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 244. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 244, z přítomných 178, pro 33, proti 136. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: V dalším hlasování budeme hlasovat o návrhu paní kolegyně Semelové na úpravu § 123 odst. 2 o bezúplatném vzdělávání, které jsou pod písm. C8 a C9. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 245. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 245, z přítomných 179, pro 33, proti 134. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další návrh. Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu paní kolegyně Semelové, v němž navrhuje novelu zákona č. 82/215 Sb., kterým se mění školský zákon, a navrhuje odložení jeho účinnosti, potažmo tedy odložení účinnosti společného vzdělávání. Budeme tedy navrhovat hlasování o C10. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 246 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 246, z přítomných 174, pro 72, proti 65. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další návrhy, pozměňující návrhy, to je skupina pozměňujících návrhů, která se týká maturity z matematiky. Nejprve budeme hlasovat o návrzích D1, D2, D3 a D4, což jsou pozměňující návrhy kolegy Karamazova. Navrhuje zavedení obecně povinné maturity z matematiky odstupňované v letech pro konkrétní obory.

Pozměňovací návrh D1 je totožný s H16, proto o H16 již nemůžeme hlasovat. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 247 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 247, z přítomných 179, pro 41, proti 87. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vzhledem k tomu, že jsme neschválili pozměňující návrh kolegy Karamazova D1 až D4, budeme nyní hlasovat o F1 a F2, což jsou pozměňující návrhy kolegyně Dobešové. Navrhuje omezení oborů, ve kterých se bude maturovat z matematiky, plus stanovení těchto oborů v příloze zákona.

Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 248 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 248 z přítomných 179 pro 29, proti 115. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vzhledem k tomu, že nebyly schváleny pozměňovací návrhy D1 ani F1 a F2, musíme hlasovat o H17 a H18, což jsou pozměňující návrhy kolegy Novotného. Je to zase povinná maturita z matematiky úplně pro všechny.

Chtěla bych upozornit, že tyto pozměňující návrhy H17 a H18 věcně souvisejí s D1, který je totožný s H16. To znamená, že by mělo být přijato Sněmovnou stejné rozhodnutí jako u D1. Znamená to, že tady znovu rozhodujeme o plošné povinné maturitě z matematiky.

Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 249 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 249 z přítomných 180 pro 40, proti 101. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Nyní budeme hlasovat o návrhu K1 kolegy Hovorky. Jde o užití podpůrných opatření, která jsou definována v odstavcích 6 až 8, a nově doplněný odstavec 12 by měl brát ohled na možnost naplňování na konkrétní škole. Garanční výboru nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 250 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 250 z přítomných 180 pro 90, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Další hlasování je hlasování o návrhu kolegy Fiedlera L1 a L3. Jedná se o to, že budou obory pro odborné školy vypracovávat kraje. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 251 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 251 z přítomných 180 pro 75, proti 89. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu L2 kolegy Fiedlera, který navrhuje zrušit Národní radu pro vzdělávání, vypustit ji ze zákona, ale Národní rada bude stejně ustanovena. Stanovisko našeho výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 252 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 252 z přítomných 180 pro 140, proti 31. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dále budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu kolegy Fichtnera M1, který navrhuje možnost odvolat ředitele školy bez udání důvodu. Stanovisko výboru nedoporučující. (Ministryně nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 253 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 253 z přítomných 180 pro 2, proti 172. Návrh nebyl přijat.

 

Teď se ptám, jestli jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Podle navržené procedury a tak jak jsem si to odškrtávala a kontrolovala s legislativou, odhlasovali jsme všechny pozměňovací návrhy a nezbývá nám nic jiného než hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Všichni, kteří podávali pozměňovací návrhy, souhlasí s konstatováním paní zpravodajky? (Souhlas.) Je tomu tak. O všech návrzích tedy bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Ještě předtím vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 611, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 254 a ptám se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 254 z přítomných 176 pro 96, proti 68. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod 160.

Vzhledem k času mi nezbývá než vyhlásit polední přestávku, s tím, že budeme začínat v 15.30 hodin a ve 14.03 hodin začneme jednání organizačního výboru.

A ještě předtím, než přerušíme jednání, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan kolega Schwarzenberg se omlouvá od 11.30 do 19 hodin, pan poslanec Plzák od 15.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Vácha od 9. března do 11. března 2016 z důvodu nemoci a od 13 do 14 hodin paní poslankyně Kristýna Zelienková.

Děkuji a přerušují jednání na polední přestávku a na jednání organizačního výboru.

 

(Jednání přerušeno v 13.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji hezké odpoledne.

Než budeme pokračovat v projednávání dalších pevně zařazených bodů, přečtu nejprve omluvy, které ke mně dorazily. Dnes se od 15.30 do 19 hodin z důvodu nemoci omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová, dále se dnes z dnešního jednání do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Strnadlová. Dnes od 16 hodin se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Nina Nováková. Od 9. 3. 15.30 hodin do 11. 3. do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Zuzana Šánová. A dále ve středu 9. 3. se od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Běhounek.

 

Prvním pevně zařazením bodem je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.