(18.30 hodin)
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Každá máma, každý táta má přeci možnost a právo, své rodičovské právo, využít těch dnů před nástupem do povinné školní docházky, tedy do první třídy základní školy, a může být a má právo být se svým dítětem a to dítě vychovávat. Tímto návrhem zákona se toto rodičovské právo rodičům odebírá a toto právo si na sebe bere stát. Nevidím jediný důvod a nezazněl tady jediný pádný argument, proč bychom to měli podporovat jako Občanská demokratická strana.
Řeknu vám další příklad, který tady zazníval a který je naprosto irelevantní. Údajně tato záležitost, tak jak je navržena, vyřeší problém v tzv. sociálně vyloučených lokalitách. To není žádná pravda. Jak chcete donutit ty rodiče, aby ty děti do školky přivedli? Co se stane v praxi? V praxi se stane to, že papírově - papírově - ty děti budete mít v mateřinkách zapsané, ale fyzicky vám je tam nikdo nedovede. Takže naopak to odnesou rodiče, kteří budou chtít své dítě do mateřské školy přihlásit, tak pro ty tam nebude místo, protože naše mateřské školky budou plné dětí, papírových dětí, které bohužel díky nezodpovědnosti se rodiče rozhodnou do školek nevodit.
Probíhala tady diskuse o tom, zdali by bylo možné toto téma, téma předškolní výchovy, povinné předškolní výchovy provázat nějakým způsobem se sociálními dávkami, aby tedy ti rodiče, kteří nechtějí, nebo nemohou, nebo si hledají důvody, proč to své dítě do školky neodvedou, tak aby stát měl nějakou exekutivní moc vymáhat tuto povinnost. Tím, že je to ustanovení, které zasahuje do osobnostních práv, je to ustanovení, které se dotýká Ústavy České republiky, tak není možné sociální dávky provázat s touto povinností. A vy to moc dobře víte. Takže v praxi to skutečně nic nepřinese. Nepomůže to vůbec nikomu. Naopak tím zkomplikujete život rodičům, kteří své dítě do školky dávat chtějí, protože tam pro ně nebude místo.
Od čeho máme samosprávy? Myslím si, že každý starosta a místostarosta, který se věnuje oblasti školství tak jako já na Praze 2, má přehled o potřebách svých obyvatel a je schopen, pokud je schopen, nebo schopna, je schopna saturovat potřeby těchto občanů. Taky jsem si já pravicová politička nikdy nemyslela, že na Praze 2 budeme držet takhle dlouho jesle. Teď nenarážím na slova našeho bývalého předsedy Václava Klause, že to je levicový výdobytek. Já si prostě myslím, že žijeme ve 21. století a že je tady spousta žen, které do pracovního procesu, ale i mužů, nejenom žen, abych nediskriminovala, je tady spousta rodičů, kteří do toho procesu chtějí jít dřív, nutí je k tomu samozřejmě ekonomické důvody, ale i jiné důvody. Žena má zaběhnutý podnik, rozhodne se vrátit, nebo nemůže si dovolit, aby v tom podniku byl po delší dobu někdo jiný. Takže my jsme ta servisní organizace jako samospráva pro ty rodiče. Ale nenuťte nás k tomu zákonem.
Každý z nás, kdo na té radnici sedí nějakou dobu, tak přeci chodí mezi lidi, žije ve své obci, žije ve své městské části a ví, že pokud by nekonal v těchto věcech to, jaké jsou potřeby lidí, tak v příštích volbách nebude zvolený. Ano, i na Praze 2 jsme optimalizovali v minulosti, když byl skutečně ten demografický vývoj nízko. Odpovídá to, a můžu potvrdit slova paní zpravodajky Bohdalové, že skutečně demografický vývoj v těch letech byl hodně nízko, nešli jsme cestou rušení, my jsme šli cestou slučování základních škol s tím, že budovy zůstaly zachovány. A dnes jsme dokonce jednu tu budovu nově použili pro školu. Takže takové ty fámy, jak vždycky pak někdo z opozice říká: Oni to prodají. Oni z toho udělají hotel. Oni prostě nevím co. Tak nic takového není pravda. Vždycky ve školství tyto změny vyvolávají obrovské emoce v občanech, v rodičích, jde jim o to nejcennější, co doma mají, o jejich děti.
A skutečně moc prosím, aby ti rozumní z vás, zkuste si, nerada dávám někomu domácí úkoly, ale jestli můžu poprosit, před třetím čtením, kolegové a kolegyně, každý jste ve svém regionu, máte tam svou poslaneckou kancelář, máte tam své dny. (Pobavení především v levé části sálu.) Využijte ten poslanecký týden, nebo alespoň to poslanecké pondělí a zajděte se podívat do nějaké mateřské školy, promluvte si s příslušnou paní ředitelkou nebo ředitelem a zeptejte se jich na názor. Zeptejte se jich na to, co si oni o tomto návrhu zákona myslí. Já skutečně neznám ve svém okolí nikoho z vedení našich předškolních zařízení, který by tento návrh podporoval. Jsou to lidé, kteří mají dvaceti-, třicetiletou zkušenost z našeho školství. Jsou to i ženy, které třeba vystudovaly speciální pedagogiku a které vědí, že argumentace toho, že dítě se učí jíst příborem a možná je v kolektivu, je naprosto lichá. Tyhlety věci, tyhlety dovednosti se musí dítě naučit mnohem dřív než v těch pěti letech. To si myslím, že v tomhletom nikdo z vás tohle nemůže rozporovat. Jsou na to studie, které jsou veřejně dostupné.
Prosím vás tedy před třetím čtením, zajděte do mateřských škol ve vašich obvodech, promluvte si s vedením a podpořte návrh, který předkládám nejenom já, ale předkládají ho i kolegyně a kolegové z TOP 09. Budete si moct vybrat z různých variant. Myslím si, že to není nic složitého.
Kolegyně Nina Nováková tady zmiňovala inkluzi. Ano, inkluze je obrovský problém v našem vzdělávání. Když už tady mluvím o Praze 2, chtěla bych zmínit i to, že paní ministryně navštívila školy, kde již léta letoucí inkluzivní programy probíhají. Myslím si, že i to, co říkaly paní ředitelky, tak si z toho paní ministryně vzala nějaké ponaučení. Praha 2 nikdy neodmítala děti k inkluzi ani s žádným zdravotním hendikepem. Tam, kde můžeme, stavíme bezbariérové výtahy. Na druhou stranu jsme pražskou památkovou rezervací na polovině území. Na druhé polovině území jsme památkovou zónou. Takže inkriminovaný paragraf a odstavec toho paragrafu, který bude nařizovat zřizovatelům, aby vždy zajistili to, co si rodič bude představovat, to znamená, když do některé školy, kde já nemohu vybudovat bezbariérový výtah, protože mi to prostě památkáři nedovolí, a rodič si vybere pro své dítě tuto školu a to dítě bude v nějakém inkluzivním programu, tak se obávám, že tady budou ředitelé i my jako zřizovatelé čelit řadě žalob, protože nebudeme moci tomu rodiči vyhovět. A to, že se Praha 2 snaží opravdu vyhovovat rodičům, jak může, to mi snad paní ministryně potvrdí. Ale ne všude to jde.
A prosím, nedělejme z těch ředitelů ovce. Jsou to manažeři. Jsou to lidé, kteří mají odpovídající vzdělání, kteří mají zkušenosti, kteří skutečně vykonávají povolání, kterého já si velice vážím. A tito lidé se dostávají úplně na vedlejší kolej. Není možné v našem školství připustit to, že zřizovatelé a učitelé se budou muset přizpůsobovat úplně všemu. Snažíme se vyjít vstříc. Děláme pro to všechno. Ale přizpůsobovat se a plnit nesmyslná rozhodnutí prostě není v našich silách. (V sále je silný hluk.)
Žádný z mých předřečníků tady zatím ještě nezmínil finanční dopady. Myslím si, že skutečně těch finančních dopadů, ať už právě v rámci inkluzivního vzdělávání, anebo i v rámci toho povinného roku vzdělávání, posledního roku v mateřské školce - tak jaké budou? Může mi paní ministryně nebo paní zpravodajka odpovědět, jaké budou finanční nároky, kdo to těm obcím, zřizovatelům těchto zařízení, kdo to zaplatí?
Víte, ono je hrozně moderní, a neříkám, že jsme to -***