(17.50 hodin)
(pokračuje Klaška)
Mezi hlavními negativními jevy v nebankovním segmentu trhu retailových úvěrů lze přitom jak na základě zpráv sektorových dohledových institucí a finančního arbitra, konzultací se zástupci spotřebitelských sdružení, stížností spotřebitelů adresovaných Ministerstvu financí zařadit zejména: nepřehlednost trhu spotřebitelských úvěrů, velký rozsah šedé zóny poskytovatelů a zprostředkovatelů, nejasná odpovědnost jednotlivých článků v distribuci, a tedy i obtížná vymahatelnost platnou regulací stanovených práv a povinností ze strany dohledových orgánů. Dále zneužívání sociální tísně dlužníků, nekalé, klamavé, agresivní podnikatelské nebo obchodní praktiky při sjednávání úvěrů, zkreslování nákladovosti úvěrových produktů, platby před uzavřením smlouvy apod. Nedodržování, resp. nedůsledné dodržování povinností prověřit úvěruschopnost dlužníka. Slabé regulatorní požadavky na vstup osob do odvětví. Výkon povolovacích a dohledových činností nespecializovanými orgány veřejné moci jako živnostenské úřady, Česká obchodní inspekce atd. a predátorské praktiky spojené s defaultem spotřebitele, tedy využívání zajišťovacích titulů: exekutorské zápisy, dohody o srážkách ze mzdy atd.
Vládní návrh zákona si klade za cíl transponovat příslušné evropské právní předpisy, a posílit tak ochranu spotřebitele v segmentu úvěrů na bydlení, zlepšit kvalitu služeb poskytovaných na retailovém úvěrovém trhu a omezit výskyt nezodpovědného půjčování, sjednotit právní úpravu distribuce úvěrů pro spotřebitele a sblížit ji s principy regulace v ostatních sektorech finančního trhu.
Konkrétní opatření. Povinnost registrace poskytovatelů mimobankovních úvěrů České národní banky. Registrace je podmíněna odbornou způsobilostí, kapitálovou přiměřeností, bezúhonností a důvěryhodností. Způsob ověření a institucionální zajištění ověřování odborné způsobilosti. Způsob uspořádání povolovacích a dohledových činností České národní banky. Způsob sankčního režimu a možnost odejmutí licence za určitých podmínek. Stanovení regulace a vymezení nemovitostí pro jejich financování. Začlenění překlenovacích úvěrů do působnosti zákona. Regulace (nesrozumitelné) bankovních hypoték. Regulace předčasného splácení úvěrů na bydlení a další opatření.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Fiedlera a řádnou přihlášku pana poslance Votavy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jen zareagoval na návrh předkladatele, co tady zaznělo. Návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů. Když jsem se podíval na rozsah této materie, tohoto zákona, který má 480 nebo 490 stran, ten sněmovní tisk, samotný text zákona je 100 stran, tak opravdu zkrácení lhůty u takto složitého zákona, byť už jsme jej tady projednávali při jiných příležitostech, pokládám za nerozumné. Chtěl bych navrhnout a vyzvat poslance, abychom neakceptovali tento návrh na zkrácení lhůty a ponechali takto složité záležitosti, která tíží naši společnost, je to komplikovaná věc, opravdu standardní lhůtu k projednávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Václav Votava.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, trošku jsem na pochybách, zdali začínat svůj proslov. Samozřejmě bych nerad omezoval školský výbor a byl bych nerad, kdybyste mě přerušil někdy v mém projevu, že je 18. hodina. Takže...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Bohužel vás budu muset přerušit, protože v 18 hodin máme pevně zařazený bod.
Poslanec Václav Votava: Tak já se klidně toho teď vzdám, abych měl dostatek času celý svůj komentář k tomu říci souvisle, abych nemusel být přerušován.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanče, věc je poměrně složitá, protože nikdo jiný do rozpravy přihlášen není. V případě, že někdo přihlášen do rozpravy nebude, normálně bude pokračovat projednávání bodu.
Poslanec Václav Votava: Dobře, takže budu povídat. Tak dovolte mi, abych se také vyjádřil k tomuto zákonu o spotřebitelském úvěru.
Chci říci, že nový zákon určitě jde správným směrem, a chtěl bych upozornit i na to, že v podstatě reaguje na usnesení Poslanecké sněmovny z loňského nebo předloňského roku. Sněmovna vyzvala vládu, aby v souvislosti s poškozováním práv spotřebitelů při poskytování spotřebitelských úvěrů a v souvislosti s lichvářskými praktikami některých nebankovních poskytovatelů také přijala tuto materii a postavila se k tomu. Reaguje tedy na tento předkládaný návrh, na především lichvářské praktiky a na konání některých nebankovních subjektů, cílem tedy je i sjednocení úpravy úvěrů pro spotřebitele, úvěrů spotřebitelských, ale i hypotečních, a vymezuje přísnější pravidla pro postup při poskytování úvěrů.
Chtěl bych říci, že problematika poskytování spotřebitelských úvěrů se stala již takovým evergreenem. Sociální demokracie, byť tehdy v opozici, usilovala o to řadou poslaneckých iniciativ, usilovala o posílení právě postavení spotřebitele, o takové vyvážené postavení spotřebitele vůči tomu poskytovateli, což ne vždy tady bylo. Samozřejmě dluhy se platit mají, to v každém případě, to nikdo nezpochybňuje, ale měl by ten vzájemný vztah být co nejvíce narovnán, měl by být vyvážený.
Prosazovali jsme tehdy mimo jiné zmocnění vládě stanovit maximální výši RPSN. Navrhovali jsme omezení pro souhrnnou výši smluvní pokuty pro případ neplnění závazku ze strany dlužníka. Ale navrhovali jsme třeba i omezení pro rozhodování sporu prostřednictvím rozhodčích řízení. To byl i poslanecký návrh sociální demokracie, nebo poslanců za sociální demokracii, v roce 2012, který byl však vrácen Poslaneckou sněmovnou k dopracování. Vzhledem k tomu, že tehdy vlastně došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, tak potom již nebyl znovu do Poslanecké sněmovny předložen.
Chtěl bych říci, že také ve Sněmovně proběhl seminář, který byl velice navštíven. Seminář pod patronací rozpočtového výboru za účasti poslanců, za účasti Ministerstva financí, České národní banky, ale i poskytovatelů úvěrů jak bankovních, tak nebankovních. Byly to i organizace na ochranu spotřebitelů, ale byla tam zastoupena i široká veřejnost. A troufám si říci, že řada připomínek potom byla promítnuta nebo je promítnuta i v tom novém zákonu o úvěru pro spotřebitele, který dnes projednáváme.
Na trhu tohoto segmentu půjček, spotřebitelských úvěrů se dnes pohybuje bezmála 60 tisíc poskytovatelů nebo zprostředkovatelů těchto úvěrů. Jim stačí k provozování této činnosti dnes pouze živnostenský list. Nikdo je nekontroluje. Samozřejmě může je kontrolovat živnostenský úřad nebo Česká obchodní inspekce, ale v podstatě těch poskytovatelů je tolik, že ani na to nejsou možnosti od živnostenských úřadů a od České obchodní inspekce. To, že tam dochází k těm věcem lichvářským, k matení jednotlivých žadatelů o úvěr, že tam dochází k nemorálnímu jednání, nechci říct u všech poskytovatelů, ale u některých určitě, pravdou tedy je. Proto i ten vládní návrh požaduje, aby poskytovatelé do budoucna byli licencováni a byli kontrolováni - kým jiným než Českou národní bankou? Já se domnívám, že Česká národní banka je regulátor, přirozený regulátor, který má zkušenosti s bankovním trhem, a že by to měla být právě Česká národní banka, která bude vystavovat licenci tomu subjektu, který chce poskytovat tyto spotřebitelské úvěry, a samozřejmě jako regulátor bude i vykonávat kontrolu nad těmito subjekty. (Přerušen předsedajícím.)***