(15.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další přihlášky s přednostním právem neregistruji, v tom případě přivolám kolegy z předsálí. Ještě přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Černý od 14.30 hod. ze zdravotních důvodů a pan poslanec Vilímec z osobních důvodů od 15.45.
V debatě o pořadu schůze padly dva návrhy - jeden od pana poslance Okamury, druhý od paní poslankyně Černochové, nicméně na oba dva bylo vzneseno veto tří poslaneckých klubů, tudíž o nich hlasovat nemůžeme. Jediné, co nám zbývá k hlasování, je původní návrh, tak jak byl předložen vedením neboli grémiem Poslanecké sněmovny. Je to celkem komplexní návrh. Zeptám se, zda se s ním můžeme vypořádat jedním hlasováním, nebo zda je námitka. Není tomu tak, takže budeme hlasovat jenom jednou o celém tom návrhu, tak jak jsem jej na začátku jednacího dne přednesl. Asi už všichni ti, kteří chtějí hlasovat, dorazili.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem, který byl přednesen z politického grémia, ať stiskne tlačítko a zvedne roku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 155. Je v něm přihlášeno 165, pro 145, proti 3. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme se tedy vypořádali s pořadem schůze. Předám řízení a budeme pokračovat bodem číslo 16.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne. Dámy a pánové, budeme pokračovat, jak již bylo řečeno, bodem
16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 614/ - druhé čtení
Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 26. ledna, kde jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj pro prvé čtení výboru pro zdravotnictví pan poslanec Pavel Antonín.
Táži se pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit v této fázi. Pan zpravodaj? Také ne. Takže nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. O slovo se přihlásila a na řadě je paní poslankyně Marková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych velmi krátce ještě podpořila tento návrh zákona, podpořila zřízení Národního registru zdravotních služeb, kromě jiného i kvůli nutnosti restartovat a kultivovat systém DRG. V této souvislosti je ale třeba mluvit o dvou dimenzích tohoto návrhu zákona, který zákonitě vyvolává určité otázky, na které je nutné znát před závěrečným hlasováním odpovědi. Dimenze jsou za prvé role státu v systému a za druhé shromažďování citlivých údajů.
K první otázce nebo k té první dimenzi. Jestliže si stát klade za cíl kultivovat systém vykazování úhrad a plateb, je třeba se ptát, co to znamená a jestli je na to náš systém připraven. Pokud Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky úspěšně dovrší svůj úkol a povede se mu proniknout do tajů kódování a vykazování výkonů, jaký bude důsledek, jaký dopad budou tyto snahy mít do smluvní volnosti stran, tedy poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven, potažmo do dohodovacích řízení.
K té druhé dimenzi, tedy shromažďování citlivých údajů. Při projednávání této změny nelze pominout ani to, že se předmětem národního registru stane plošný sběr neanonymizovaných dat o všech osobách čerpajících zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a o všech jím poskytnutých hrazených službách včetně jejich četnosti. Navrhovaná novela sice definuje účel, za kterým ke sběru informací dochází, činí tak ale spíše obecným způsobem, který plně dle názoru některých neodpovídá charakteru a množství informací, s nimiž dále registry mají pracovat. V případech, kdy se od navrhované úpravy předpokládá, že obsahem shromažďovaných informací budou mimořádně citlivá data, tedy rodná čísla, demografické údaje, místa trvalého pobytu, zdravotní stav apod., musí být důvodnost takové úpravy a potřeby zpracovávat taková data vždy poměřována testem přiměřenosti vůči zásahu do osobní a osobnostní sféry jedince, která jsou zaručena Ústavou České republiky. Je tedy třeba si klást i otázku, zda je navrhovaná právní úprava nezbytná, důvodná, účelná a obhajitelná ve vztahu ke sledovaným cílům.
Návrh zákona ke stávajícím specifickým registrům, tedy transplantace, onkologická onemocnění apod., které naplňují účel stanovený zákonem a u nichž lze přes určité výhrady akceptovat nezbytnost identifikace subjektu, údajů, v jeho osobním zájmu, přiřazuje další obecný registr veškerých poskytnutých zdravotnických služeb všem občanům, tedy Národní registr hrazených služeb, Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Je ale skutečně nezbytné vést neanonymizovaný například Národní registr reprodukčního zdraví? S ohledem na rozsah těchto registrů je vhodné posoudit cíle jejich zavedení nezbytností sběru a zpracování osobních údajů, pokud by dané cíle bylo možno naplnit i jiným způsobem.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Vyzula. Připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se po vzrušené debatě o bezpečnosti našeho státu zabýval otázkou zdraví v našem státě. Tomu jednoznačně by měla napomoci i novela zákona, kterou tady teď projednáváme, protože pokud my nebudeme zdraví, tak nebudeme jednat ani o bezpečnosti státu a nebudeme jednat ani o jiných otázkách. To zdraví je naprosto zásadní.
Jaké zdravotnictví vlastně chceme? Myslím si, že všichni se shodneme na tom, ať je to pravice, levice, ať je to kdokoliv nahoře, dole, tak se shodneme na tom, že chceme zdravotnictví solidární a chceme zdravotnictví moderní. Takové, aby odpovídalo současným technickým i lidským možnostem, poněvadž my jsme takové zdravotnictví vždycky měli. Ale zdravotnictví nebo péče o zdraví je čím dál tím dražší. To, co stálo dříve - například magnetická rezonance, která stála dříve, řekněme před deseti, patnácti lety, 30 milionů, dnes stojí 50 milionů. Pracuji v onkologii. Před deseti lety lineární urychlovač na ozařování stál 60 milionů, dnes je úplně normální, že stojí 100 milionů. A ty peníze někde musíme vzít, někde je musíme najít.
Asi nikoho ze zdravotníků a myslím, že ani řadu z vás netěší to, že se mluví ve zdravotnictví o korupci, klientelismu, že se mluví o černých dírách. Bohužel ten současný stav tomu ale nahrává, a proto tato novela, která by měla pomoci od těchto nešvarů. Rád bych poukázal na to, co se stane, kdybychom tento zákon nepřijali. Například nevznikne nezávislá kontrola nad veřejnými financemi. To je to, co bychom chtěli, aby nevznikaly příležitosti pro korupce, nevznikaly černé díry. Ono totiž mnohdy se stává, že občané využívají a čerpají péči u různých poskytovatelů. A my v současné době nedokážeme zjistit, zda není tato péče zneužívána.
Za další. Nebude dokončen, tak jak bylo zde řečeno, takový ten restart DRG - Diagnoses Related Groups. To je v podstatě systém na adekvátní úhradu pro každého stejně, pro každého na základě toho, co opravdu udělal, ale tak, aby například operace žlučníku byla ohodnocena finančními prostředky stejně v nemocnici v Karlových Varech nebo ve Fakultní nemocnici v Motole. A bez tohoto, bez informací, které bychom získali, které potřebujeme, to nemůžeme provést. ***