(19.50 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro takto navržený návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 62, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 142, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Nikoho nevidím. Návrh na zkrácení či prodloužení lhůty nepadl, v tom případě končím projednávání tohoto bodu.
Vracím se k projednávání bodu
47.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě
právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
(zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
/sněmovní tisk 647/ - prvé čtení
I u něj se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím.
V tom případně zahajuji hlasování. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 63. Přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 138, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Nikoho nevidím. Nikdo se nehlásí. Návrh na zkrácení nebo prodloužení lhůty nepadl, v tom případě končím projednávání i tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Přistoupíme k dalšímu bodu dnešního jednacího dne a tím je
56.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 654/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tento návrh se týká jen jedné problematiky, a to odchodů do důchodu u hlubinných horníků, včetně horníků uranových. Jedná se také o horníky, kteří mají pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, kteří odpracovali určitý stanovený počet směn v hornickém povolání. Tady je potřeba zdůraznit, že zvýhodnění této skupiny pojištěnců v evropských zemích, kde ještě hornictví nějakým způsobem funguje nebo je třeba v útlumu, ale horníci tam ještě jsou, tak všude jsou tito lidé nějakým způsobem zohledněni v tom, aby mohli do důchodu dříve, protože povolání pod zemí je opravdu bráno i na mezinárodní úrovni jako povolání, které je nesmírně těžké, zatěžující a nesrovnatelné s jinými druhy povolání. Je velmi rizikové, zdraví ohrožující. Máme studie, které dokládají zvýšenou úrazovost, vyšší počet nemocí z povolání a také navrch velice úzkou profesní zaměřenost. To znamená, že když jsou tito lidé z dolu propuštěni a jsou starší, tak jsou velice ohroženi na trhu práce a je velice těžké je umístit. Navíc se jedná o relativně malou skupinku lidí, to znamená, že to, že jim umožníme odejít do důchodu o pět let dříve, nijak nerozkolísá náš důchodový systém.
Kromě změn v zákoně o důchodovém pojištění je zde navrhována i novela zákona o organizaci a provádění sociálního pojištění, v němž se doplňují potřebné evidenční povinnosti hornických zaměstnavatelů, které se budou týkat splnění podmínek pro snížení důchodového věku o pět let. To znamená, že my zavazujeme zaměstnavatele, aby evidovali odpracované směny, nicméně ani zde se nejedná o nic nového. Jenom se to vlastně upravuje, protože pro určitou skupinu horníků toto funguje.
Obzvlášť dnes v situaci, v jaké se nachází OKD v Moravskoslezském kraji, mi dovolte vás požádat o příznivé posouzení těchto předložených návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký podvečer, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dovolte mi, abych začal větou, že zkušenost je nepřenosná. Proč touhle větou tento materiál, svoji zprávu uvádím? (V sále je velký hluk.) Je nás tady asi dost málo, kteří měli možnost se podívat, sfárat do metalurgických provozů, do jiných provozů, protože se v kuloárech hovoří o tom, že by bylo dobře, kdybychom se na tento problém dívali jaksi z komplexního pohledu.
Chci předeslat, že nikde v Evropě, a to podtrhuji a mám to dokázané a bylo to tady naznačeno, ve státech, kde se ještě hornictví uchovalo, se na tento problém nedalo dívat komplexně, protože hornictví je tak specifické, že si to vyžadovalo samostatných úprav. Existuje 13 států, které mají upravené odchody do důchodu specificky podle místních podmínek a samozřejmě s předčasným odchodem: Slovensko, Řecko, Francie, Bulhaři, Rumuni, Maďaři, Rakušané, Španělé, Belgičané, Italové, Velká Británie, Němci a Poláci. V materiálech, které jsem získal, ať už z hlediska Evropské komise, nebo i z jiných materiálů, je dobře popsáno, jaké odchody do důchodu v těchto zemích jsou. Jasně to dokazuje, že to není možné řešit komplexně, jak bych si třeba i já přál, jak se o tom hovoří v kuloárech, jak už jsem předeslal.
Jak tenhle problém vůbec vznikl? Teď se nebudu bavit o útlumu hornictví, ale když si vzpomenu na rok 1992, kdy byly zrušeny důchodové kategorie tehdejším federálním ministrem práce Millerem a horníkům bylo přislíbeno, že se tyto věci zobrazí v důchodových systémech, tak se tehdy uklidnila situace v hornictví jako takovém, a to tam bylo zaměstnáno kolem 100 tisíc lidí. Sliby byly chyby. Nic se nestalo. V roce 1994, a já jsem u tohoto jednání byl, se dohodlo na tehdejší tripartitě s ministrem Kočárníkem, že se spustí takzvané důchodové připojištění zaměstnavatelsko-zaměstnanecké, bylo všechno dohodnuto, přišel pan premiér Klaus a všechno bylo jinak. Takže se podruhé stalo, že se s horníky vydupalo. Uběhlo pár let a jsme v situaci, ve které jsme. Situace je napjatá, to tady bylo řečeno. (Nesouhlas zprava.) Omlouvám se, moje výrazy jsou někdy expresivní.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám vás, poslanci, abyste po sobě nepokřikovali, a vás, pane zpravodaji, požádám o korektnější vyjadřování. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Ale vydupalo není nic špatného, pokud se to netýká horníků.
Takže jsme v situaci, kdy se předkládá tento návrh, a můžeme se o něm dohadovat, jak chceme, ale skutečností je, že v hornickém oboru je dneska situace taková, jak tady byla částečně popsaná paní ministryní. Ale řeknu některá čísla, která tady jsou a jsou varující. Byly dvě studie, které byly provedeny, v roce 1990 a v roce 1995. Jednu z nich provedla Thomayerova nemocnice na 124 hornících a druhá z nich byla provedena krajskou hygienickou službou. Z obou dvou studií vyplývají poměrně dost varující čísla. Největší varující číslo je, že průměrná délka života horníka je o 5,8 roku méně, než je průměrná délka života normálního pracujícího. Kolik je tam různých chorob, nechci to tady rozebírat, ale pravda je, že je tam vysoký počet nemocí z povolání, že prach, který tam působí, je takový, že způsobuje skutečně nemoci, které jsou tady vyjmenovány a kterými vás nechci zatěžovat, ať už to je onemocnění plic, vazů, nervů a pohybového aparátu, sluchu atd. ***