Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

56.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 654/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tento návrh se týká jen jedné problematiky, a to odchodů do důchodu u hlubinných horníků, včetně horníků uranových. Jedná se také o horníky, kteří mají pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, kteří odpracovali určitý stanovený počet směn v hornickém povolání. Tady je potřeba zdůraznit, že zvýhodnění této skupiny pojištěnců v evropských zemích, kde ještě hornictví nějakým způsobem funguje nebo je třeba v útlumu, ale horníci tam ještě jsou, tak všude jsou tito lidé nějakým způsobem zohledněni v tom, aby mohli do důchodu dříve, protože povolání pod zemí je opravdu bráno i na mezinárodní úrovni jako povolání, které je nesmírně těžké, zatěžující a nesrovnatelné s jinými druhy povolání. Je velmi rizikové, zdraví ohrožující. Máme studie, které dokládají zvýšenou úrazovost, vyšší počet nemocí z povolání a také navrch velice úzkou profesní zaměřenost. To znamená, že když jsou tito lidé z dolu propuštěni a jsou starší, tak jsou velice ohroženi na trhu práce a je velice těžké je umístit. Navíc se jedná o relativně malou skupinku lidí, to znamená, že to, že jim umožníme odejít do důchodu o pět let dříve, nijak nerozkolísá náš důchodový systém.

Kromě změn v zákoně o důchodovém pojištění je zde navrhována i novela zákona o organizaci a provádění sociálního pojištění, v němž se doplňují potřebné evidenční povinnosti hornických zaměstnavatelů, které se budou týkat splnění podmínek pro snížení důchodového věku o pět let. To znamená, že my zavazujeme zaměstnavatele, aby evidovali odpracované směny, nicméně ani zde se nejedná o nic nového. Jenom se to vlastně upravuje, protože pro určitou skupinu horníků toto funguje.

Obzvlášť dnes v situaci, v jaké se nachází OKD v Moravskoslezském kraji, mi dovolte vás požádat o příznivé posouzení těchto předložených návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký podvečer, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dovolte mi, abych začal větou, že zkušenost je nepřenosná. Proč touhle větou tento materiál, svoji zprávu uvádím? (V sále je velký hluk.) Je nás tady asi dost málo, kteří měli možnost se podívat, sfárat do metalurgických provozů, do jiných provozů, protože se v kuloárech hovoří o tom, že by bylo dobře, kdybychom se na tento problém dívali jaksi z komplexního pohledu.

Chci předeslat, že nikde v Evropě, a to podtrhuji a mám to dokázané a bylo to tady naznačeno, ve státech, kde se ještě hornictví uchovalo, se na tento problém nedalo dívat komplexně, protože hornictví je tak specifické, že si to vyžadovalo samostatných úprav. Existuje 13 států, které mají upravené odchody do důchodu specificky podle místních podmínek a samozřejmě s předčasným odchodem: Slovensko, Řecko, Francie, Bulhaři, Rumuni, Maďaři, Rakušané, Španělé, Belgičané, Italové, Velká Británie, Němci a Poláci. V materiálech, které jsem získal, ať už z hlediska Evropské komise, nebo i z jiných materiálů, je dobře popsáno, jaké odchody do důchodu v těchto zemích jsou. Jasně to dokazuje, že to není možné řešit komplexně, jak bych si třeba i já přál, jak se o tom hovoří v kuloárech, jak už jsem předeslal.

Jak tenhle problém vůbec vznikl? Teď se nebudu bavit o útlumu hornictví, ale když si vzpomenu na rok 1992, kdy byly zrušeny důchodové kategorie tehdejším federálním ministrem práce Millerem a horníkům bylo přislíbeno, že se tyto věci zobrazí v důchodových systémech, tak se tehdy uklidnila situace v hornictví jako takovém, a to tam bylo zaměstnáno kolem 100 tisíc lidí. Sliby byly chyby. Nic se nestalo. V roce 1994, a já jsem u tohoto jednání byl, se dohodlo na tehdejší tripartitě s ministrem Kočárníkem, že se spustí takzvané důchodové připojištění zaměstnavatelsko-zaměstnanecké, bylo všechno dohodnuto, přišel pan premiér Klaus a všechno bylo jinak. Takže se podruhé stalo, že se s horníky vydupalo. Uběhlo pár let a jsme v situaci, ve které jsme. Situace je napjatá, to tady bylo řečeno. (Nesouhlas zprava.) Omlouvám se, moje výrazy jsou někdy expresivní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám vás, poslanci, abyste po sobě nepokřikovali, a vás, pane zpravodaji, požádám o korektnější vyjadřování. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Ale vydupalo není nic špatného, pokud se to netýká horníků.

Takže jsme v situaci, kdy se předkládá tento návrh, a můžeme se o něm dohadovat, jak chceme, ale skutečností je, že v hornickém oboru je dneska situace taková, jak tady byla částečně popsaná paní ministryní. Ale řeknu některá čísla, která tady jsou a jsou varující. Byly dvě studie, které byly provedeny, v roce 1990 a v roce 1995. Jednu z nich provedla Thomayerova nemocnice na 124 hornících a druhá z nich byla provedena krajskou hygienickou službou. Z obou dvou studií vyplývají poměrně dost varující čísla. Největší varující číslo je, že průměrná délka života horníka je o 5,8 roku méně, než je průměrná délka života normálního pracujícího. Kolik je tam různých chorob, nechci to tady rozebírat, ale pravda je, že je tam vysoký počet nemocí z povolání, že prach, který tam působí, je takový, že způsobuje skutečně nemoci, které jsou tady vyjmenovány a kterými vás nechci zatěžovat, ať už to je onemocnění plic, vazů, nervů a pohybového aparátu, sluchu atd.

Možnost rekvalifikace nebo uplatnění horníků je opravdu složitá záležitost a to dokladují i úřady práce, které říkají, že prakticky se tito lidé velmi obtížně zaměstnávají, velmi obtížně i rekvalifikují. A proto, i z těchto důvodů je tento návrh tak, aby bylo možné, aby tito lidé mohli odcházet do předčasného důchodu podstatně dřív, než mají běžní zaměstnanci.

Takže se domnívám, že v tom úvodu jsem označil všechny ty důležité jevy, které doprovázejí tuto normu. A nejenom tuto normu, ale budeme se snažit asi řešit situaci, která na Ostravsku je. To neznamená, že kdyby se toto schválilo, že se situace vyřeší, prosím vás. To skutečně neznamená, protože situace je tam velmi vážná, a pokud by mělo dojít ke kolapsu OKD, tak podle odhadu kolegů, kteří jsou tamhle nahoře (na galerii), se to může týkat v doprovodných provozech asi 30 000 lidí, což už je velmi vážné číslo. Takže nechci tady nikoho strašit, ale to jsou skutečná fakta, která existují a která můžou tomu regionu velmi ublížit. Proto si myslím, že alespoň tímto krokem, to znamená, že tito lidé budou moci odejít do důchodu dříve, že jim můžeme alespoň trochu pomoct.

Takže vás žádám, abyste podpořili tento materiál, aby se propustil do druhého čtení a abychom potom i ve výborech o těchto věcech debatovali a dali jasné svoje stanovisko při druhém a třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Přečtu omluvenku. Z dnešního jednání po 20. hodině z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Lukáš Pleticha.

Táži se, pane předsedo Stanjuro, jestli mohu otevřít rozpravu nebo... Dobře, otevírám tedy obecnou rozpravu, do které eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Fiedler. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já mám dvě poznámky. Za prvé k panu zpravodaji. Pane předsedající, já mám pocit, že chvílemi tam byla tendence zneužívat, resp. porušovat statut zpravodaje. Tak jste ho měl vést ke kázni a ať se přihlásí do normální diskuse a tam ať potom říká svoje politické filipiky.

Ale primárně se chci zeptat paní předkladatelky, jestli by mohla nadefinovat, protože jsem v tomto laik, co je hlubinný horník. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budeme pokračovat v rozpravě. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem původně neměl zájem vystupovat, ale zaujal mě závěr vystoupení paní ministryně, kdy uváděla tento zákon. Tam v závěru z jejích úst zaznělo, že bychom ho měli posunout dále, obzvláště vzhledem k situaci v OKD. A to jsem tedy vytřeštil oči. Já doufám, že tento zákon tady řešíme kvůli horníkům, kvůli jejich narušenému zdraví, kvůli tomu, v jakých pracovních podmínkách dlouhodobě pracovali, a ne abychom tady řešili ekonomické průšvihy OKD. Tato firma je, tady se to asi hodí, vytěžená, řekl bych z více významů tohoto slova. A já opravdu doufám, že tento zákon řešíme kvůli horníkům a ne kvůli OKD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je poměrně obtížné v tak pokročilé době seriózně debatovat tento těžký problém. Za prvé chci říct, že existují i jiné profese specifické, které by si zasloužily speciální přístup. Myslím si, že se na tom shodujeme i s paní ministryní a s panem zpravodajem, že to není nic proti tomu, co máme před sebou.

Nejdřív dobrá zpráva pro pana zpravodaje. Já myslím, že ten zákon hladce projde v prvním čtení do výboru. Pak už méně dobrá zpráva. Pan zpravodaj mi avizoval, že chce zkrátit lhůtu na projednání ve výborech na 30 dnů. Já jsem proti. A položím otázku paní ministryni. Jak dlouho jste tento návrh zákona projednávali v rámci koalice na koaličních radách? Kolikrát jste ten zákon přerušili ve vládě a vraceli? A nám chcete dát pouhých 30 dnů!

Když to dneska schválíme, příští týden je sněmovní, pak je výborový, pak je variabilní, že bude znova sněmovna. Všichni s tím počítáme. Nebudeme mít na to vůbec čas. Možná se vám to tak líbí, mně se to skutečně nelíbí. Protože jestli máme o tom vážném problému seriózně debatovat, tak k tomu potřebujeme taky čas. A vy nám ten čas evidentně nechcete dát. To za prvé.

Za druhé se chci zeptat, a to mi v tom návrhu zákona úplně chybí, kde je role zaměstnavatelů. Žádná role zaměstnavatelů tam není. A nesměšujme dvě věci. Jestli chceme řešit aktuální situaci v některé firmě a případné sociální dopady, tak to neřešme tím, že narychlo schválíme novelu. Tento návrh zákona by měl být systémový a měl by myslet dlouho dopředu. Ne, že bude řešit problém pouze v roce 2016, případně v roce 2017. A to mi zatím v té debatě chybí. Protože v této chvíli se tváříme, že je to dohodnuto, ale vy sami jste s tím měli velké problémy v rámci koalice. Ale já se nedivím. Já to nekritizuji. Opravdu to není jednoduché. Ale v případě tak, jak je to... no já říkám, že (nesrozumitelné) je to těžké udržet koncentraci a i ticho v sále. (Obrací se na levou stranu sálu.)

V okamžiku, kdy nezapojíme zaměstnavatele, říkáme, že chceme pomoci, každý rok máme deficit poměrně výrazný na důchodovém účtu, a to přesto například, že v roce 2015 byl výrazný ekonomický růst. Ta situace se zlepšila, ale pokud si dobře pamatuji čísla, když se zveřejnily na začátku ledna výsledky hospodaření státního rozpočtu, bylo nějakých 22 mld. minus. Říkám, že pokud to bude bez příspěvku zaměstnavatelů, tak je to na úkor všech ostatních penzistů. A je to třeba takhle říkat. Třeba se jiné řešení nenajde. Třeba je to řešení, ke kterému se přikloní většina z nás. Nechci v této chvíli ani dělat dělicí čáru mezi opozicí a koalicí. Ale tak to prostě je. A já bych chtěl, ať máme čas ve výborech přemýšlet o tom, zda umožníme zaměstnavatelům nějaké speciální pojištění, nebo zda jim uložíme buď možnost, nebo povinnost vytvářet nějaké fondy, ze kterých by se financovaly předčasné důchody. Zda to bude částečně daňově uznatelné, nebo nebude. A pak se bavme o horizontu, protože jsme v bodě nula. To znamená, to samozřejmě nemůže fungovat letos, příští rok, za dva roky, protože ty fondy tam neexistují a nejsou. Ale měli bychom se o tom vážně bavit.

Takže bych poprosil, abyste nezkracovali lhůtu na projednání ve výborech, nechali minimálně tu standardní 60 dnů. A bavme se o nástrojích a možnostech, jak do systémů vyplácení důchodů ve specifických profesích zapojit zaměstnavatele. To si myslím, že je správná debata, a na to my jsme jako náš klub připraveni a k té debatě jsme připraveni přispět svým pohledem a svými postřehy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já patřím k těm, kteří v podzemí byli, protože jsem se jako starosta Kladna věnoval situaci důlního průmyslu v době, kdy na Kladensku došlo k objevení plynu v dolech a musely být poměrně rychle uzavřeny. Tak vím, že ta situace je vážná, že se jí zabývat máme. Že to není něco, co bychom mohli šmahem odmítnout, a musíme brát vážně situaci horníků poté, co dlouhou dobu pracují v podzemí. V tomhle se určitě shodneme. Ale já tady musím jenom říct jednu technickou připomínku - že je to pár hodin, co Poslanecká sněmovna ne tedy mým hlasem nebo ne hlasem opozice odsouhlasila, že vezme zaměstnavatelům finanční prostředky, neboť jste zvýšili poplatky za vydobyté nerosty. Nebo chcete je zvýšit. O minimálně dvojnásobek. To jsou peníze, které mohly zůstat zaměstnavatelům a mohly být směřovány právě na sociální zabezpečení a budoucnost horníků. A je to škoda, že jste tak udělali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, Petr Bendl se mýlí, protože to, co se stalo v rámci novely hornického zákona - tedy horního, zvýšení toho poplatku se netýká hlubinných dolů, čili netýká se tím pádem ani tohoto zákona. To je fakt, takže tohle dohromady neplatí, co jste řekl, pane poslanče.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Šincl, připraví se paní poslankyně paní Adamová.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se stručně připojil k paní ministryni a ke zpravodaji a požádal vás o podporu tohoto návrhu, o který bojují horníci již dlouhou dobu. Vlastně už od doby zrušení důchodových kategorií, tedy od roku 1993. Kdo poznal těžkou práci horníků, musí vědět, že je správné, aby se aktivním horníkům dostalo sociální podpory, důstojné pro jejich statut i práci, kterou dělají.

Důvodů, proč je navržen dřívější odchod horníků do důchodu, je v předloženém materiálu uvedeno mnoho. Dovolte mi jen uvést ten nejdůležitější. Tím jsou zdravotní důvody. Kdo osobně poznal práci v dolech, ví, že tuto práci rozhodně nelze srovnávat s pracovním procesem jinde. Jejich zdraví je prokazatelně horší než u jiných sociálních skupin obyvatelstva. Proti stejné skupině zaměstnanců z jiných odvětví v tomto regionu je fyzická zdatnost horníků na úrovni 55 až 60 %. Zhoršení je z důvodu dlouhodobé expozice prachu, opotřebení pohybového aparátu, poškození nervů, vazů a další vlivy. Dovolte mi uvést, že například v období 2010 až 2014 ztratilo zdravotní způsobilost k výkonu práce téměř 800 zaměstnanců, z nichž naprostá většina to byla z důvodu obecného onemocnění souvisejícího s výkonem práce. Ti museli ukončit pracovní poměr bez kompenzace životních nákladů a se zdravotním posudkem, který je téměř vyloučil z možnosti se uplatnit na pracovním trhu.

Nižší věková hranice, která je navržena v předloženém zákoně, má své opodstatnění i v tom, jak již zde bylo řečeno, že věk dožití se u hornické populace ukázal při provádění vědeckých studií cca o 5 let nižší než u populace obecné, takže se touto formou srovnává průměrná doba pobírání starobního důchodu. Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v devadesátých letech 20. století. Toto bylo potvrzeno i analýzou Ministerstva zdravotnictví provedenou v současné době.

Důležité je také říct, že možnosti rekvalifikace či uplatnění horníků této věkové skupiny na pracovním trhu jsou dnes dle vyjádření úřadů práce opravdu nulové. Tito lidé si dle mého názoru zaslouží výhody i v rámci důchodového systému.

Dovolte mi ještě zmínit, že mě opravdu mrzí, že tento návrh přes opakované sliby pana ministra Andreje Babiše horníkům, bylo to celkem třikrát, při projednávání opakovaně narážel především na nesouhlas Ministerstva financí. Důkazem mého tvrzení je dopis náměstka Jana Gregora z 23. ledna 2015, kterým sdělil hornickým odborům za pana ministra, že s návrhem nesouhlasí. Věřím, že si to pan ministr ještě jednou promyslí a probere to se svými kolegy v klubu, například s panem Hájkem, který hornictví podle mého názoru rozumí a těžké práci v dole rozumí, a v závěru projednávání v Poslanecké sněmovně splní, co několikrát těmto pracujícím horníkům slíbil. Věřím, že stejně jako mnoho jiných zde přítomných pochopí, že 45 let života, aktivního života prostě v dole nikdo fárat nemůže a že hledat po aktivní službě v dole další práci s podlomeným zdravím je téměř nemožné.

Jelikož nesouhlasím s kolegou Stanjurou, proto navrhuji zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám další řádně přihlášenou, to je paní poslankyně Adamová. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, hezký večer. Vládní návrh zákona, který se týká těchto penzí horníků, se právě týká pouze horníků. A já zde rozhodně nezpochybňuji, že jejich povolání je velmi náročné a nelze jej vykonávat právě do toho věku odchodu do důchodu, nicméně takových profesí je celá řada a my bychom se tedy měli zabývat tím, proč pouze horníci mají mít své vlastní ustanovení v rámci zákona o důchodovém pojištění. Je to velmi nespravedlivé vůči ostatním fyzicky či psychicky mimořádně náročným profesím. Navíc je velmi nespravedlivé vůči ostatním důchodcům, kteří vlastně předčasné důchody horníků mají zaplatit. Proto se domnívám, že by Ministerstvo práce a sociálních věci mělo připravit mnohem propracovanější systém, který by počítal s účastí zaměstnavatelů, kteří se mohou podílet například na takzvaném předdůchodu.

Možná by tedy stálo za připomenutí, co je to vlastně předdůchod, protože není úplně asi všem tato sociální problematika tolik známa. Předdůchod není státní důchod. Předdůchod můžete pobírat jen tehdy, máte-li na svém doplňkovém penzijním spoření, což bylo dříve penzijní připojištění, naspořeno dost peněz a máte pár let před důchodem. Do předdůchodu můžete odejít o 2 až 5 let předtím, než dosáhnete důchodového věku muže. Muž tedy může odejít až o 5 let dříve, než má nárok na důchod, žena třeba jen o 3 roky, podle toho, jak se její důchodový věk liší od důchodového věku stejně starého muže. Výhodou je především to, že stejně jako v předčasném důchodu stát za vás platí zdravotní pojištění. Navíc se vám doba pobírání předdůchodu, kdy nemáte žádný výdělek, nebude počítat při výpočtu státního důchodu, takže krácení řádného důchodu nebude tak velké, jako kdybyste odešli do předčasného důchodu.

Tolik k tomuto nástroji, který je vhodné pro tyto profese využít. Nicméně o tom není v návrhu zákona ani slovo. Návrh zákona by měl obsahovat právě zapojení zaměstnavatelů horníků a případně i dalších profesí, které budou vyhodnoceny jako podobně rizikové či náročné. Zaměstnavatel by tím vlastně platil za rizikovost profesí osob, které zaměstnává.

Myslím tedy, že stojí za to propustit zákon do dalšího čtení a na výborech důkladně diskutovat i jiné možnosti řešení, než které jsou nám předloženy, protože se jistě shodneme, že problematiku je nutné řešit, ale TOP 09 má jinou představu o tom jak. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adámek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegové a kolegyně, mě nijak nepřekvapilo vystoupení kolegyně Adamové, prostřednictvím pana místopředsedy, nicméně měl bych jeden dotaz. Nerozumím jedné té formulaci. Byla by tak hodná, mohla by mě osobně, možná i několika dalším z vás, říct celou řadu těch dalších profesí, které se potýkají s těmito problémy? Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Hájek s řádnou přihláškou, potom s faktickou poznámkou paní poslankyně Adamová. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové, pane předsedající. Čím bych začal? Začnu tím, že pozdravím tady zástupce našich odborů, vidím tam Jaromíra Pytlíka, předsedu Sdružení hornických odborů z Ostravy, znám ho osobně, je 25 let tvrdý vyjednávač a myslím si, že svoji práci dělá dobře. To je za prvé.

Za druhé. Možná ty výroky, které tady říkal Jarda, že to podmiňoval nějakým způsobem s OKD, nebyly šťastné. Já si myslím, že problematika odchodů horníků do důchodu se řeší řadu let a tady nezaznělo to, že již dneska mají určité skupiny horníků nárok na předčasný odchod. V roce 2009 bylo vládou, tenkrát to byla Fischerova vláda, schváleno vládní nařízení 363/2009, které umožnilo horníkům se stálým pracovištěm pod zemí, těm, kteří nastoupili před 31. prosincem 1992, odejít do starobního důchodu v případě, že splnili tu podmínku, že měli 15 let odpracovaných - nebo takhle to řeknu, měli 3 300 směn strávených se stálým pracovištěm v podzemí. Ten limit tam byl do roku 2008.

Následně v loňském roce vláda dalším nařízením číslo 69/2015 rozšířila tu platnost, to znamená, že ten člověk, horník, si mohl šichty dofárat i v tom roce 2008. To znamená, v této chvíli máme již platná nařízení vlády, která umožňují řadě horníků odejít do starobního důchodu. Tento návrh je systémový. Je systémový, protože může využívat celý důchodový zákon ve všech variantách. To znamená, že dneska to vládní nařízení hovoří o tom, že musí mít 3 300 směn. Může nastat situace, že člověk odfárá 3 290 směn a je vyřazen na chorobu z povolání, dostane cukrovku. Tomu člověku chybí deset směn a nemůže využít důchodového zákona, který má možnost požádat ministra o změkčení dopadu. To je za prvé.

Za druhé je tam institut důchodového zákona - institut svědka. To znamená, že v případě, že se někde ztratí doklady - dneska je to tak, že pokud nedonese papír s razítkem, že má 3 300 směn, tak nemá šanci to doložit jinak než tím papírem. Důchodový zákon umožňuje institut svědka, tzn. může přivést kolegu, který s ním pracoval a dosvědčí, že ten člověk s ním v roce, řeknu, 1981 až 1985 pracoval. To je druhý argument.

Třetí argument, který mě k tomu vede - měl jsem možnost být pracovně ve společnosti RAG, která zůstala státní. Je to stejná firma velikostně jako OKD. Tato firma zaměstnávala asi 15 tisíc nebo 18 tisíc horníků a v roce 2008 řekli, že utlumí hornictví v horizontu deseti let. Tato státní firma RAG vytvořila komplexní sociální program s horizontem deseti let včetně předčasných důchodů. Tam ti horníci chodí v 50 letech. Když tam měl člověk odpracovaných pět let, deset let, tak pro něho hledali místo - skutečně systémové. My jsme naše hornictví zprivatizovali a tady máme dneska nějakým způsobem důsledky, které tady dneska řešíme.

Ještě co se týče, proč chceme, aby to bylo rozšířeno na určitou skupinu, uvedu na jednom příkladu. Máme dva horníky. Horník Kalousek nastoupil na šachtu 31. prosince roku 1992. Horník Laudát nastoupil 1. ledna 1993. Oba dva k dnešnímu dni mají odfáráno 23 let, Kalousek a 20 dní, horník Laudát 19 dní. A ten horník Kalousek podle vládního nařízení číslo 363 jde ve věku - ročník 60 je, jestli se nemýlím, 64 let a dva měsíce, takže může jít do důchodu v 59 letech a dvou měsících. Určitě by nám horník Kalousek udělal radost, kdyby do toho důchodu šel. Ale to byl jenom příklad. Horník Laudát musí jít v 64 letech a dvou měsících. Je to správné, že oba dva tito horníci, Kalousek a Laudát, které dělí jeden den, jdou do důchodu o pět let rozdílně? Mně to tak nepřipadá.

Proto já skutečně budu podporovat novelu tohoto zákona. A dneska také promlouvám k poslancům ANO, kteří jsou bráni, že jsou negátoři nebo jsou a priori proti tady této novele. Není to pravda. Mám podporu řady kolegů a doufám, že další diskusí s našimi poslanci klubu ANO systémově vysvětlím, že skutečně se jedná o správný krok, který postihuje dneska bohužel už relativně malou skupinu - v té důvodové zprávě se hovoří, že se to týká asi tří a půl tisíce zaměstnanců jak v OKD, tak samozřejmě i uranových dolů, bude se to týkat i posledního hlubinného dolu Centrum, který dobývá hnědé uhlí. Takže nespojujte to prosím vás jenom s OKD, je to pro zbývající hrstku horníků, která tady zůstala, což mě tedy osobně mrzí, protože České království bylo vždycky historicky hornickou zemí. Máme dlouholeté tradice, bohužel ty tradice už doznívají.

Takže já každopádně budu podporovat schválení nebo podporuji tuto novelu. A také budu podporovat zkrácení na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní eviduji tři faktické poznámky. První má paní poslankyně Adamová, připraví se paní poslankyně Maxová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji. Směrem k panu kolegovi Adamcovi, vaším prostřednictvím. Tak například jsou to profese, které jsou ve stavebnictví, protože takoví stavební dělníci, kteří by pracovali přes 60 let nebo ve věku 60 let, také si dovedu představit, že nebudou moci být kopáči. Co se týče třeba takových psychicky náročných, tak řízení letového provozu také asi nemůžete dělat celý život. Ale věřím zase, že mi namítnete, že tady je jednodušší rekvalifikace atd. Nicméně jsou tady i jiné pomáhající profese, které by se mohly jmenovat, tak proč si vyjímat jenom jednu skupinu zaměstnanců, která je bohužel tedy v tomto případě postižena zdravotně velmi těžce, ale myslím si, že by to bylo nespravedlivé vůči těm ostatním.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Maxová se svou faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych ještě vzkázat kolegovi Adámkovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, že mezi ty další profese patří i zdravotní sestry na LDN, v sociálních službách, které samozřejmě manipulují s těžkými těly ve svých 60 letech. Patří tam skláři. Patří tam pracovníci na rentgenových pracovištích a mohli bychom jmenovat dále. Mně tady na té předloze vadí to, a samozřejmě to hodně diskutuji s kolegou Hájkem, že to není rovný přístup ke všem těmto zátěžovým povoláním. To si myslím, že je chyba, že Ministerstvo práce a sociálních věcí s tímto návrhem nepřišlo. Jsem členkou důchodové komise a myslím si, že místo vymýšlení nesmyslné diferenciace odvodu pojistného na základě počtu dětí mělo být zadání, i když to nebylo možné prosadit na vládě jednoznačným souhlasem všech koaličních stran, dát důchodové komisi v čele s panem Potůčkem zadání, že by měl vymyslet systémové řešení pro tyto zátěžové pozice. Teď to tam je sice na pořadu, ale myslím si, že jak se rok mluvilo o tomto, tak se mělo řešit tohle. To si myslím, že je první selhání.

Druhá věc je, že trh práce, který teď řešíme díky OKD, který bychom neměli řešit, protože je to soukromá firma, se nemá řešit důchodovou reformou. Má se řešit formou předdůchodu a mělo se začít tlačit na OKD, aby začalo přispívat do systému důchodového pojištění. Zapojme zaměstnavatele, zapojme zaměstnance. Zatím tento systém není využíván.

A co se týká zdravotního stavu, je třeba si říci, proč je ten věk o tolik kratší, o 5,8, jak říkal pan zpravodaj. Ono největší množství, které má vliv na délku dožití horníků, jsou úrazy mladších horníků. Takže je třeba opravdu číst zprávy hygienické stanice z roku 1990 a můžeme se dohadovat, jestli je to aktuální, jestli je to relevantní vůbec používat v důvodové zprávě (upozornění na čas) k takto závažné novele.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vás požádám o strpení. Eviduji několik faktických poznámek. První pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Adámek, poté pan poslanec Urban a další. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Původně jsem chtěl něco říct o horníkovi Hájkovi a o trapnosti, ale potom jsem mluvil s kolegou Laudátem a ten mi říkal, že je poctěn, že je řazen mezi horníky, protože když je horník Laudát, tak je horník, kdo je víc.

Ale chtěl jsem vystoupit z úplně jiného důvodu. Chtěl jsem skutečně vyzvat k tomu, abychom k tomuto problému přistupovali citlivě, i když je pravda, že vystoupení kolegy Hájka mě trochu odradilo od toho, abych se přiklonil na stranu prosazení důchodů pro horníky. Pocházím z hornické rodiny. Můj děda celý život fáral na dole Jan Šverma a zemřel na silikózu. Vím, v jakém stavu a jak kvalitně prožíval svůj život a samozřejmě i všichni lidé okolo mě, protože samozřejmě nebyl jediný, kdo na té šachtě strávil celý život. Tady ten problém je totiž, a už to tady zmiňovali mí kolegové, taky o něčem jiném. Ten problém je o tom, že tady dožívá jedna těžařská firma, která není schopná založit fondy pro to, aby se podílela na vyplácení oněch důchodů pro horníky, své zaměstnance, kteří musí předčasně odejít do důchodu. My tady teď víceméně máme suplovat problém jednoho zaměstnavatele, který se macešsky zachoval ke svým zaměstnancům. To rozhodování skutečně není lehké, protože je mi jasné, že horník, který má odfárané nějaké roky, tak skutečně je poté na trhu práce velice obtížně zařaditelný. On může pracovat jen ve velice málo profesích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Adámek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Urban a připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já samozřejmě nechci rozvíjet polemiku na téma, které lidské zaměstnání je složitější. Já jsem, jenom pro objasnění, celý život nedělal jenom poslance. Dělal jsem i stavebního dělníka, prostřednictvím pana místopředsedy paní kolegyni Adamové, prošel jsem více profesí v životě, dělal jsem i kopáče, házel jsem lopatou. Moje první manželka byla zdravotní sestra, vím, o čem mluví paní Maxová, a zrovna dělala na neurologii, kde je ta práce velmi složitá. A pokud to tam tak je, tak je to zase náš problém, že není dost peněz ve zdravotnictví a ty lidi musejí tahat.

Takže já nechci zpochybňovat, ale mám pocit, že někteří z vás jeli kolem dolu v rychlíku a byla tma. Já bych rád využil toho, jak zde říkal kolega Hájek, jsou zde představitelé odborů. Já myslím, že pro mnohé by bylo dobré, kdyby si udělali krátkou exkurzi a jeli se podívat, o čem vlastně mluví. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Urban a připraví se paní poslankyně Semelová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Velmi krátce a rychle, protože bych byl rád, abychom dnes posunuli ten zákon do dalšího čtení. Já nevím, jak mám chápat vystoupení paní poslankyně Maxové či Adamové, jestli ho mám chápat tak, že ty profese, které tady jmenovaly, navrhnou také v této novele, pravděpodobně ano, anebo jestli to říkaly, protože tu novelu nechtějí podpořit. To bych prosil, abyste laskavě vysvětlily. A tím končím, protože bavit se tady velmi akademicky je obtížné. Platí, co říkal tady kolega Hájek nebo Adámek. Nejlepší bude, když tam dojedete, sfáráte, a pak tady můžeme v té diskusi pokračovat. Fakt to není lehká práce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Semelová. Připraví se paní poslankyně Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem také chtěla jenom reagovat na to, co tady zaznělo od paní poslankyně Maxové a především paní poslankyně Adamové. Velice mě udivilo, že najednou TOP 09 prozřela a začíná se tak starat o důchodce. Najednou si TOP 09 uvědomuje, že je tady řada a řada oborů, kdy lidé v určitém věku nemohou pracovat donekonečna, jak to TOP 09 prosazovala, tak jak prosazovala to, že tady nebude žádná hranice pro odchod do důchodu a že důchodce akorát obrala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat ve faktických poznámkách, ale předtím přečtu ještě jednu omluvenku, která dorazila. Dnes od 20.20 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Fiedler.

Eviduji další čtyři faktické poznámky. První bude mít paní poslankyně Adamová, pak pan poslanec Kučera, paní poslankyně Maxová a další. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Jakkoliv nechci tuto debatu extendovat, tak chci tady panu Urbanovi odpovědět, protože to je slušné, a ještě se chci omluvit panu kolegovi Adámkovi, že jsem mu předtím zkomolila jméno, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Nicméně pokud byste poslouchal, pane kolego, můj příspěvek, tak byste slyšel, že opravdu nechci zpochybňovat to, že horníci mají velmi náročné povolání, které se podepisuje na jejich zdraví, a že si myslíme, že je tu problematiku třeba řešit, ale že náš postoj k tomu řešení je jiný. To je celé. Pojďme o tom diskutovat ve výborech a propusťme to do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám další omluvenku, a to dnes od 20.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Okamura.

Nyní tedy požádám s faktickou poznámkou pana poslance Kučeru. Připraví se paní poslankyně Maxová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: K paní poslankyni za KSČM Semelové asi nemá smysl se vyjadřovat. Myslím si, že to byl jeden z jejích slabších výroků, na které už jsme zvyklí.

Ale já bych chtěl říci jenom pár slov k svému předřečníkovi panu poslanci Urbanovi prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych tady skutečně chtěl odmítnout to, co tady v poslední době zaznívá, že se k danému tématu může vyjadřovat pouze ten, který má nějakou pracovní či životní zkušenost s tím či jiným tématem. To znamená, aby k hornímu zákonu se mohl vyjadřovat pouze ten, kdo má odfáráno 25 let, aby se k zákonu o zdravotnictví mohl vyjadřovat pouze promovaný chirurg atd. Prosím pěkně, my jsme poslanci Parlamentu České republiky a samozřejmě nikdo z nás nemůže být odborníkem na každé téma. Ale prosím pěkně, upusťme od této diskuse a od tohoto volání, aby k danému tématu mohli hovořit jenom odborníci z dané tematiky. Potom bychom mohli upravit už volební zákon, aby tady skutečně byl reprezentativně zastoupený vzorek z celého průmyslu, zemědělství, školství, zdravotnictví a z každého oboru jeden člověk, který by mohl na dané téma teprve hovořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Maxová, připraví se paní poslankyně Chalánková. Ještě než promluvíte, požádám vás, kolegové a kolegyně, o ztišení, aby bylo dobře rozumět. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Urbanovi odpovím. Já samozřejmě nebudu vkládat další profese, protože si myslím, že na to, abychom vložili další profese, je potřeba důkladné analýzy, které profese, finanční dopad. A to si myslím, že je povinnost MPSV jednoznačně, takže to je jedna odpověď.

Druhá odpověď. Já jsem neřekla, že ten zákon chci zamítnout. Já jsem řekla, že chci systémové řešení, chci o tom diskutovat ve výborech. Rozhodně nechci zkrátit lhůtu na 30 dnů, protože si myslím, že je to tak závažné téma, že čím delší doba na projednávání ve výborech - a neočekávám úplně lehkou diskusi, a budeme navrhovat více výborů než jenom sociální, aby se to prodiskutovalo, tak naopak já budu navrhovat prodloužení o 20 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já si znamenám váš návrh. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková se svou faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla jenom zareagovat na poznámku, že TOP 09 přinesla představu o prodlužování věku odchodu do důchodu. Ono to nebylo nějaké přání TOP 09, ale byla to součást takzvané malé důchodové reformy, která řešila několik věcí. Jednak náhradový poměr u výše odvádějících zaměstnanců v době, kdy neměli stanovené stropy na výši odvodů, takže tam Ústavní soud přinutil vládu, aby na to reagovala. Součástí tohoto byla tabulka, která matematicky - je to čistá a holá matematika - matematicky vypočítávala posunování odchodu do důchodu vzhledem k demografické situaci a vlastně se stavem důchodového účtu.

Zde máme matematicky jednoduchou možnost. Buďto tento odchod do důchodu nebudeme prodlužovat - kdo by si to přál, prodlužovat jen tak -, ale musíme potom snižovat úroveň důchodů. Anebo, jak je tady další návrh, stanovit pevně stanovený strop odchodu do důchodu, proč ne, jednou za pět let přepočítáme stav důchodového účtu a vždycky přijdeme na to, že důchodový účet nám nevychází, že tam máme deficit. A co budeme dělat? Důchodový účet se sanuje už dnes. Sanuje se z jiných zdrojů než z odvodů na sociální a důchodové pojištění, sanuje se ze státního rozpočtu, a pokud příjmy ve státním rozpočtu nebudou natolik dostačující, a to může být pouze v případě, že hospodářství bude založeno na vysoké přidané hodnotě, nebude z čeho tento důchodový účet sanovat.

Není to samoúčelné přání nějaké politické strany, nýbrž holá jednoduchá matematika.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy přistoupíme k řádným přihláškám. Mám zde dva přihlášené. První je pan poslanec Luzar, po něm pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, velice děkuji za slovo. Dámy a pánové, pokusím se reagovat na předřečníky, abych nevyvolal další vlnu faktických poznámek. Zkrátím své vystoupení co nejvíce.

V prvé řadě chci prohlásit, že jsem bohužel nikdy nefáral, a proto nevím z vlastní zkušenosti, jak vypadá těžká práce hlubinných horníků. Úmyslně říkám hlubinných horníků, protože tato novela se týká hlubinných horníků.

Tady již zaznělo od předřečníků, že to není žádný nový zákon, upozorňuji. To je pouze napravení určité historické chyby. Nebudu říkat, kdy vznikla, jak vznikla, proč vznikla. Je to prostě napravení určité chyby a my jako poslanci bychom k tomu měli takto přistoupit, abychom totiž nedělili horníky do dvou kategorií, do jedné, která tu výhodu má, a druhé, která tu výhodu nemá, i když splnili veškeré podmínky té kategorie první, té, která tu výhodu má.

Já bych chtěl pouze říci jednu věc. Když si přečtete dnešní titulky novin, tak mnohé hovoří o tom, že chceme horníkům jako že něco dát navíc, jako bychom si je my vybrali jako určitou skupinu, která má mít nějaké výhody. Já jsem to považoval za určitý novinářský bonmot nebo nadnesení, ale po vyslechnutí dnešní diskuse si už myslím, že opravdu v této Sněmovně není úplná vůle napravovat chyby, které se historicky staly. Nebudu to dále rozebírat, byť jsem to měl připravené.

Co mi ale vadí, jsou snahy po nějakém systémovém přístupu. Slyším-li systémový přístup, vnímám to, že to je přístup pro celou republiku, který se dotýká většiny občanů této země a měl by řešit problémy většiny občanů této země. Toto je konkrétní problém úzké, velice úzké skupiny občanů, hlubinných horníků, a je proto na řešení speciálním zákonem. Neznám jiný obor lidské činnosti a práce, který by splňoval stejná kritéria, stejné podmínky jako hlubinní horníci. Proto si vyžaduje speciální přístup a to mi nikdo nevyvrátí, protože ostatní obory, vím, jsou těžké, ale toto je specifický případ konkrétní lidské činnosti. A nedokážu si představit systémový přístup, když nějaký budoucí zákon přijde, který by měl být v uvozovkách systémový. Stejně to bude vyčleněno hlubinní horníci a ti ostatní. Čili vyžaduje tento přístup.

A na závěr mi dovolte říct jednu věc. Nelíbí se mi činnost pana Bakaly, nelíbí se mi činnost managementu OKD, nelíbí se mi přístup těchto pseudopodnikatelů, kteří vydělávají na těžké lidské práci a nyní se po odvedených dividendách nehlásí k zodpovědnosti, kterou měli. Ale prosím vás, neberme si za rukojmí ty horníky, abychom si vyřizovali účty s velkokapitálem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji jednu faktickou poznámku paní poslankyně Černochové a po ní pan poslanec Opálka, řádně přihlášený. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Když už se tady všichni chlubí nebo na sebe prozrazují, že sfárali či nesfárali, já jsem sfárala do dolu Paskov, což je 1100 metrů v podzemí, takže si myslím, že k tomu můžu promluvit. Mě mrzí na té celé záležitosti to, že bohužel se tímto načasováním i zkrácenou lhůtou z toho stává předvolební téma v krajských volbách. A to mně přijde, že si, vážené kolegyně a vážení kolegové, horníci opravdu nezaslouží.

K těm diskusím, které tady probíhaly ohledně nějakého zhodnocení a výhod, které by měli mít díky té těžké, skutečně těžké fyzické práci, tak já se tomu nebráním, protože ta spravedlnost, pokud bychom ji hodnotili měrou toho, jakým způsobem odměňujeme výsluhami příslušníky ozbrojených sborů, bezpečnostních sborů, tak už vlastně něco takového tady existuje.

Takže já chci všechny vás moc poprosit - nezkracujme tu lhůtu, nedělejme z toho předvolební téma do krajských voleb. Dejme to do co největšího množství výborů, ať můžeme tu záležitost opravdu se všemi aspekty prodiskutovat a zvážit další úpravu. ODS nebude v žádném případě v tuto chvíli tento zákon blokovat, chceme se o něm bavit, ale nedělejte z toho předvolební téma do krajských voleb, protože i na vaší koalici je vidět, že nejste jednotní a že někteří kolegové z ANO pochopili, že si ČSSD z toho dělá předvolební téma.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní... (Řečník je rušen jiným poslancem.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, pane poslanče, o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, předně bych se chtěl ohradit proti poznámce, kterou učinil pan kolega Kučera, neboť si myslím, že není naším posláním, abychom hodnotili své kolegy, ale abychom na faktech vyvraceli případné jiné názory. Nebylo to zrovna nejlepší, rytířské ani myslím kolegiální.

Víte, já si myslím, že ne krajské volby, ale situace, která je v OKD, je možná hnacím motorem, aby se to, co stát už několikrát řešil, řešilo urychleně. Dovolte mi proto malou reminiscenci do minulosti, ale tu reminiscenci bych začal tím, že už ve středověku nějaký Georgius Agricola, který má svůj pavilon a muzeum v Jáchymově a nakonec i v Ostrově, řešil ne privilegované, ale zvláštní postavení pro horníky. Od té doby se řešilo zdravotnictví pro horníky i sociální zabezpečení, od té doby se tradují pro horníky trošičku jiné podmínky. Proto zrušení důchodových kategorií v roce 1993 bylo podle mě velkým nesmyslem, ale politickým bojem, a aby to zrušení nebylo s tak velkým odporem přijímáno, tak bylo vlastně slíbeno horníkům prostřednictvím zákona, že do roku 2016 budou některá privilegia, když použiji toto slovo, zachována. Ale život šel dál a v roce 1997 byl přijat zákon 289, který prodloužil některé nároky do roku 2018. Pak v roce 2001 byl přijat zákon 188, který zpřísnil kritéria pro způsob stanovení výše starobních důchodů horníků, což vyvolalo celou řadu žádostí o zmírnění tvrdosti zákona. V roce 2006 byl přijat zákon 264, který rozšířil okruh horníků, na něž se tyto přístupy vztahují, a v souladu se zákonem č. 108/2009 vláda nařízením č. 363/2009 stanovila pro vybranou skupinu horníků důchodový věk zpravidla o pět let, což dále upravovalo nařízení 69/2015. Chci tím jenom dokumentovat, že nejde o nějaké náhlé vzplanutí, ale že jde o postupný proces, který se takovouto salámovou metodou tady neúplně řešil, až ke konečnému řešení, které bych nazval určitým návratem k důchodové kategorii, a to je předložený návrh zákona.

Víte, zaznělo tu ledacos. Já bych chtěl samozřejmě říci, že můžeme diskutovat nad dožitím věku a nad tím, co se v roce 1983 a 1988 z těch celkem asi 3 500 pitevních protokolů dalo zjistit. Myslím si, že by bylo nejjednodušší, kdyby Česká správa vzala rodná čísla horníků podle invalidních důchodů, podle toho, jak jim jsou propláceny různé příplatky, a zjistila jejich dožitelnost. To by bylo nezpochybnitelné, ale takový podklad dneska nemáme. Čili můžeme říci, že to zdravotnictví samozřejmě má v této oblasti daleko více práce než u jiných profesí, ale na druhé straně ten věk dožití snižují především smrtelné úrazy a to je solidní taky sdělit.

Padla tady otázka, myslím od pana kolegy předsedy Stanjury, jak se na tom podílejí nebo budou podílet zaměstnavatelé. No to je pozdní lítost, vážení. Aby se na tom mohli podílet, tak by tam už muselo být něco naspořeno a to je vina minulých vlád, že nedonutily zaměstnavatele, aby vytvořili fondy na toto řešení. Naposled to bylo při schválení tzv. předdůchodů, ale zákon, který by uložil zaměstnavatelům u horníků, ale třeba i u jiných rizikových kategorií a těžkých profesí ze zákona vkládat do třetího pilíře na předdůchod peníze, přijat nebyl. Takže zavinil to stát, ne ti horníci. Možná si to prolobbovali ti zaměstnavatelé, to nebudu posuzovat, ale jestliže stát něco zavinil, tak je na státu, aby to taky napravil.

Přál bych si, aby i v dalších odvětvích se ta situace řešila, ale řeknu to stručně: Vážení zaměstnanci, je třeba, abyste se odborově organizovali, měli silné odbory, které také za vás ty věci budou řešit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám s faktickou poznámkou pana poslance Kučeru. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. V dnešní diskusi zaznívá taková červená niť, diskuse o zapojení zaměstnavatele do firmy OKD, protože o jinou firmu se tady víceméně nejedná, možná zčásti o důl Centrum a dneska Czech Coalu, ale o zapojení zaměstnavatele do toho procesu vyplácení důchodů, resp. zapojení do nějakých fondů. To, že ta těžba víceméně v ostravsko-karvinském revíru je téměř - nechci říci u konce, ale je samozřejmě velmi neperspektivní, tak to zapojení je velmi nepravděpodobné, nebo je v tuto chvíli nepříliš jasné, minimálně. Já bych velice rád, kdybychom měli možnost právě na toto téma pohovořit i ve výborech, a myslím, že dobrý výbor na to by byl hospodářský výbor, kde by skutečně přišli zástupci zaměstnavatele, zástupci těch, kteří by se měli podílet na těch důchodech, a řekli nám tam své názory.

To znamená, já si dovoluji navrhnout, abychom tuto novelu zákona o důchodovém pojištění přikázali hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Kudela.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý večer, abychom to stihli ještě dneska projednat. Řešíme mimořádnou situaci, mimořádný problém, který si asi vyžaduje mimořádné řešení. Lidová strana podporuje tento návrh zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tento moment nikoho nevidím přihlášeného do rozpravy. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce vzít paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, kdy organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat i jinému výboru jako garančnímu výboru? Nevidím žádný takový návrh, takže přistoupíme k hlasování.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 64. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale z rozpravy jsem zaznamenal návrh pana poslance Kučery na přikázání hospodářskému výboru. Táži se tedy, zda někdo další má návrh na přikázání do výboru. Vidím vaše přihlášky. Přivolám kolegy z předsálí ohledně hlasování. Vezmu to tak, jak jsem viděl přihlášky, nejprve tady pan poslanec Laudát. Před hlasováním vás odhlásím, ale nejprve nechám načíst návrhy dalším výborům. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já navrhuji ze zcela pragmatických důvodů rozpočtový výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Rozpočtový výbor. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já navrhuji zdravotní výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda někdo další ještě máte návrh na přikázání výborům. Není tomu tak, v tom případě budeme postupovat tak, jak byly návrhy načteny. Eviduji vaši žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Nejprve tedy je návrh na přikázání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 65, přihlášeno je 133 poslankyň a poslanců, pro návrh 61, proti 42. Tento návrh byl zamítnut.

 

Další návrh na přikázání je rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 55, proti 58, i tento návrh byl zamítnut.

 

Jako třetí návrh, který padl, padl na přikázání zdravotnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání zdravotnímu výboru k projednání, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 67, přihlášeno 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 52, proti 61. Konstatuji, že ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas a nepřikázali jsme k projednání žádnému z dalších výborů tento tisk.

 

V rozpravě zazněly dva návrhy, jeden na zkrácení na 30 dnů od pana poslance Šincla a dále o prodloužení o 20 dnů o paní poslankyně Maxové. Začneme nejprve hlasováním o prodloužení tohoto tisku. Tak jak přicházely návrhy odzadu se hlasuje o protinávrzích.

 

Takže nejprve budeme hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby bylo projednání prodlouženo o 20 dnů.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 68, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 39, proti 65. Návrh o prodloužení lhůty na projednávání byl zamítnut.

 

Nyní tedy budeme hlasovat další návrh a to je návrh o zkrácení projednávání o 30 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 36. S návrhem byl vysloven souhlas. (Poznámky v sále.) Ne, byl zamítnut. Omlouvám se, výsledek byl zamítnut.

 

Takže pro pořádek se chci zeptat, zda někdo chcete zpochybnit hlasování, než uzavřu tento bod. Nestalo se tak, tzn. lhůta na zkrácení projednání na 30 dnů nebyla přijata. Myslím, že jsme se vypořádali se všemi návrhy, pro pořádek se ještě ptám, jestli tomu tak je. Je tomu tak. V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Vzhledem k tomu, že za minutu bude 21. hodina, tak další bod již neotevřu a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejšího rána 9 hodin. Přeji vám pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo ve 20.59 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.