(18.00 hodin)
(pokračuje Böhnisch)
Nejvíc se tu mluvilo o šumavském národním parku. Mát to svou logiku. Je to opravdu léta předmětem sporů a nejrůznějších zájmů. Nejde o dvě skupiny, jak říkal pan kolega Vácha. Nestavme to tak, že existuje zájem obyvatel Šumavy jako nějaké jednolité entity a zájem nějakých vědců. I na Šumavě je celá řada lidí, kteří souhlasí s filozofií tak, jak je nastavena v novém zákoně. Můžu například mluvit o sdružení Šumava domovem.
Během posledních týdnů mi přišlo asi pět dopisů od odpůrců této novely. Bylo zajímavé podívat se už jenom na adresu odesílatele. V jednom případě tam bylo napsáno Šumava. Odesílatelem je Šumava. Není. Pak tam byl jenom dopis podepsaný několika lidmi, kteří mají tendenci mluvit za jakousi většinu, kterou nejsou schopni definovat. Musím na druhou stranu říct, že z těch pěti dopisů ne všechny představovaly lavinu prázdných frází, byť tam byly i takové. Přišly i velmi racionální návrhy na pozměňovací návrhy, pokud zákon postoupí do druhého čtení. A věřte, že se výbor pro životní prostředí těmito návrhy, které přišly, bude intenzivně zabývat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane kolego, na chvilku přeruším. Požádám sněmovnu o klid. Myslím si, že už můžeme závěr debaty umožnit v důstojném prostředí. Pokud máte jinou diskusi, prosím, v předsálí, a to odleva doprava a odprava doleva. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo, ale já jsem subjektivně spokojen. Já jsem zažil daleko vášnivější debaty v sále.
Zpátky k Šumavě. Já mám to štěstí nebo smůlu, že mohu sledovat tu diskusi velmi dlouho. Na jedné straně zůstávají představitelé některých šumavských obcí, na druhé straně část obyvatel, část vědecké obce, neziskové organizace. Diskuse se velmi zajímavě vyvíjí v závislosti na tom, jak se vyvíjí šumavská příroda. Můžeme se shodnout na tom, že určitě existovala a existuje skupina, která Národní park Šumava nikdy nechtěla. A ti lidé nezmizeli. Ti samozřejmě existují a buďto říkají otevřeně "my Národní park Šumava nechceme", anebo nacházejí celou řadu argumentů a jejich přání zrušit národní park se dá vyčíst pouze mezi řádky.
Na začátku té nejvášnivější debaty o Národním parku Šumava stála hrozba kůrovcovou kalamitou a jejími dopady. Mluvilo se o mrtvé Šumavě, mluvilo se o miliardách za stromy, které trouchniví v porostech ponechaných samovolnému vývoji. Ta cena byla pokaždé jiná. Jednou to byly stovky milionů, jednou to byly miliardy, a přitom ta cena se dá vyčíslit zcela do haléře. Ta cena dřeva je nula, protože to dřevo bylo samozřejmě odepsáno už dávno. Objevily se názory, že někdo chodí po nocích vysazovat malé stromečky na trouchnivějící kmeny a chce tak zmást veřejnost, chce předstírat, že se příroda obnovuje sama a rychle. Dneska už tyhle argumenty nezaznívají, protože se ukazuje, že dílo přírody je neuvěřitelné a obnova Šumavy probíhá daleko rychleji, než kdokoliv předpokládal. Platí o tom přesně poučka lépe jednou vidět než stokrát slyšet. Stačí se tam zajet podívat.
Tak se objevily nové problémy, nové argumenty. Ochrana přírody na Šumavě způsobuje vysychání Šumavy a ztrátu vody. Vloni se ukázalo v materiálech vydávaných PR agenturami, že vyschl pramen Šumavy. Nevyschl, dámy a pánové! Nebudete tomu věřit, nechci vám kazit romantické představy o přírodě, ale řeky nezačínají ve studánkách. Řeky začínají v bažinách, v mokřadech, a pokud chceme turistům ukázat nějaký pramen řeky, tak prostě do studánky tu vodu svedeme rourou. A roury se někde ucpávají. Tak tímhle způsobem vyschla studánka představující pramen Vltavy na Šumavě. Takže ani tenhle argument neobstál.
Další byl, že ochrana přírody na Šumavě připravuje tamní lidi o práci. Nezaměstnanost v šumavských obcích je hluboko pod průměrem České republiky.
Další argument - šumavské obce jsou chudé. Šumavské obce jsou v příjmech na obyvatele dvojnásobně bohatší, než je průměr Jihočeského a Plzeňského kraje.
Tak tu máme nový argument - argument, že sbíráme samosprávám jejich poslední pravomoci. Slyšeli jsme naprosto absurdní filipiku o tom, že národní park vlastně neexistuje. Jeden právní názor, který by už, předpokládám, Legislativní rada vlády i další právníci během řady uplynulých let jednoznačně vyvrátili.
Dámy a pánové, to je prozatím všechno. Já pak ještě jako zpravodaj shrnu po technické stránce obecnou rozpravu. Chtěl bych všem vystupujícím poděkovat. Opravdu většina, byť i negativních názorů, měla velkou hodnotu a bude sloužit jako podklad k dalšímu projednávání ve druhém čtení. Vás všechny bych chtěl požádat, ba přímo poprosit, abyste návrh zákona do druhého čtení propustili a ustanovili výbor pro životní prostředí garančním výborem. Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Böhnischovi. Máme před sebou jednu faktickou poznámku a přihlášku pana předsedy klubu ODS. A ptám se pana ministra, jestli chce až v závěrečném slově, nebo ještě v rozpravě. V závěrečném slově. Ještě předtím, než bude faktická poznámka, budu konstatovat došlé omluvy, a to paní kolegyně Langšádlové od 19 do 21 hodin, pana kolegy Holečka od 18 do 23 hodin do konce a pana poslance Ivana Pilného od 18 hodin z pracovních důvodů do konce jednacího dne. A pan kolega Skalický od 19 do 21 hodin.
Nyní faktická poznámka pana poslance Karla Šidla. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, budu velice stručný. Pozorně jsem poslouchal proběhlou diskusi. Pochopil jsem, že pravděpodobně náš návrh na zamítnutí v prvním čtení neprojde, ale byla vznesena celá řada připomínek a určitě tato novela zákona bude potřebovat větší časový prostor k tomu, aby byla řádně projednána ve výborech, takže bych si dovolil navrhnout, aby doba na projednání ve výborech byla prodloužena o 20 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já bych to nevzdával, snahu o zamítnutí tohoto zákona, ale to hlasování může být těsné.
Bohužel, jak jsem avizoval někdy před několika hodinami, v této chvíli zasedá stálá komise pro kontrolu GIBS a já chci umožnit i našim zástupcům, aby se hlasování o tomto návrhu mohli zúčastnit, takže žádám o přestávku na jednání klubu v délce 30 minut. Doufám, že do té doby komise pro GIBS skončí. Pokud ne, požádám o další přestávku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Já to zaokrouhlím a sejdeme se tedy 18.40 hodin.
(Jednání přerušeno v 18.09 hodin.) ***