(Jednání pokračovalo v 18.40 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat po přestávce na poradu klubu ODS, respektive na umožnění členům stálé komise, aby se mohli účastnit hlasování.
Jsme v bodě, kdy jsme vyčerpali přihlášky do rozpravy, a ptám se, než rozpravu uzavřu, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy k navrženému zákonu. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím a jsme před závěrečným slovem. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo, pan zpravodaj také ohlásil, že bude mít závěrečné slovo. Pane ministře, prosím.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, kdybych chtěl být vztahovačný, řekl bych, že to byl tak trochu šumavský masakr motorovou pilou. Ale nejsem a vím, že to bylo velmi korektní, byť některá ta vyjádření - ale ona už byla diskutována a argumentována přede mnou, já bych se k nim vracet nechtěl.
Já bych si dovolil říct jenom několik poznámek v tom závěrečném slově, abych neopakoval argumenty, které už tady zazněly, a pojmu ho trošku netradičně. Doufám, že mám správné veřejné zdroje, ale já jsem dostal takový zvláštní odkaz na rozhovor s panem starostou Schubertem z Modravy z roku 2008, kde on řekl - údajně, nemám důvod o tom pochybovat, údajně to bylo pro nějaký rozhovor do novin: Nejsem pro to, aby vznikl speciální zákon jen pro šumavský park. Když jsou v České republice čtyři parky, měl byl vzniknout jeden zákon pro všechny. Je vidět, že ta dialektika funguje a lze měnit i názor a já to považuji za normální. Ale jenom chci na tom říct, a vy jste už to tady také dokladovali, jak se ta záležitost vyvíjí v souvislosti s tím, jak se mění podmínky na Šumavě.
Další poznámka je směrem k obcím, protože ta Šumava je specifická. Je specifická právě tím, že má obce na svém území, a je specifická ještě také tím, že má některé velmi specifické starosty. Já mám dokonce trochu podezření, že někteří ti starostové se vlastně na ničem dohodnout nechtějí, že oni žijí v určitém přesvědčení, že "dokud jsem ve sporu, dokud jsem v opozici, tak vlastně je to dobře, protože mám vždycky možnost, že se ještě někde můžu ozvat. Kdežto kdybych se dohodl, ta možnost končí." Já si tedy nemyslím, že to je pravda, ale nikomu to nechci brát. Protože vy tu Šumavu znáte. Mnozí Šumaváci, kteří tady dneska promluvili, znáte ji lépe než já. Ale já jsme na té Šumavě velmi často. Trávím tam takřka každý víkend v létě na své oblíbené Horské Kvildě, ale mám tu Šumavu hodně procestovanou. Já musím říct, právě proto, že ji znáte - máte pocit, že se tam žije špatně? Máte pocit, že ty obce nemají možnost rozvoje? Na Borové Ladě? Na Modravě? V dalších obcích? Tam prostě rostou projekty, kde já si myslím, že už to pro řadu lidí není ta Šumava, za kterou třeba by jezdila část lidí. Já si myslím, že Šumava by nemělo být třeba Lipno nad Vltavou, i když také samozřejmě to láká svůj okruh klientů, kteří tam jezdí rádi, kteří chtějí akvapark, kteří chtějí sjezdovky. Ale pak tam také na tu Šumavu jezdí další lidé, a celkem jich tam jede ročně dva miliony, kteří tam jedou třeba právě proto, aby možná za ten den nikoho nepotkali. Protože tak jako my jsme rádi, když se takhle potkáváme v té Sněmovně, tak potom, když máme volno, tak chceme mít klid a už nikoho nepotkat.
Já už jsem opakovaně starostům šumavských obcí říkal - oni mi to nevěří, mě to mrzí, ale když budeme mít možnost, tak to splním, pokud mají šumavští starostové pocit, že se jim v tom parku nelíbí, tak v rámci nové zonace, nového projednávání zonace bude možnost, aby oni se svým zastavěným územím z toho šumavského národních parku odešli. Mně by to připadalo jako škoda, ale určitě není cílem, a já s tím souhlasím, není cílem držet v tom národním parku obce, které tam nechtějí být. My těm obcím nabízíme celou řadu zajímavých dotačních možností. Obce v národních parcích, v CHKO mají možnost čerpat speciální dotační peníze z různých projektů. Musím říct, že třeba Šumava těch projektů využívá minimálně. V ostatních národních parcích skutečně obce nejsou v parku a třeba je to opravdu ten důvod, proč tady neustále ty konflikty vznikají. A já nemám rád konflikty. Nebojím se jich, když jsou nutné, ale myslím, že pokud nutné nejsou, proč je vyhledávat. Takže pokud ta možnost bude, tak já tady znovu deklaruji, určitě v rámci nové zonace bude možnost jednat o tom, který ze starostů bude mít zájem setrvat v šumavském národním parku a využívat dál tu značku - protože já si myslím, že marketingově je to značka výborná, a mě mrzí, že starostové to vidí jednostranně. Když s nimi mluvíme o investičních záměrech - my jsme teď, vlastně na podzim minulého roku, otevírali na Šumavě dvě velká návštěvnická střediska, na jeleny, na vlky. Do těch návštěvnických středisek, především do toho vlčince, přišlo během prvního víkendu po otevření 12 tisíc lidí. Obec z toho samozřejmě profituje, protože tam je možnost ubytování, stravování, atd. To znamená, když s obcemi hovoříme o jejich investičních záměrech, o možnosti, jak je podpořit, tak jsou velmi vstřícné, ale potom, jakmile se to hodí, obrátí a říkají: My s tím šumavských parkem vlastně nechceme mít nic společného.
Národní park Šumava je jedním z největších zaměstnavatelů v okolí a také jedním z největších investorů v okolí, který investuje stovky milionů korun ročně, a je infrastruktura, která slouží právě pro ty dva miliony lidí. A když tam přijedete v létě i v zimě, tak je na té Šumavě narváno. Na cyklostezkách, na turistických stezkách, v hotelech, v restauracích. Já nemám pocit, že by to bylo zpralesněné, zničené území. To si tedy představuji jinak. A vždycky těm kolegům říkám: Jeďte se podívat do Šluknovského výběžku, jeďte se podívat do jiných oblastí. Tam jsou chudé obce. Ale vy nejste chudé obce. A když se jedete podívat do toho Bavorského lesa, který si někteří berou za příklad, tak skoro nepoznáte rozdíl mezi Modravou a bavorskými obcemi, minimálně vzhledem.
A když se bavíme o tom procentu bez zásahu, když se to hodí, vezmeme si ten bavorský národní park za příklad, tak oni opravdu dneska směřují k 75procentní bezzásahovosti. Na Šumavě je dneska 22-23 %. A já jsem opravdu řekl a držím to, protože obce chtěly stabilitu a říkaly: "Von když je tady Brabec, tak říkáte něco, když tady nebude Brabec, tak někdo jiný, nebo jiný ředitel parku, tak si dá opět svoje podmínky." Proto jsme tam dali moratorium 15 let, aby bez ohledu na Brabce nebo jiného ptáka, který bude stát v čele ministerstva, nebo Hubeného nebo Tlustého nebo někoho jiného, kdo bude stát v čele parku, tam prostě bylo moratorium. A my jsme tu přírodu pozorovali a sledovali, co se bude dít. Protože, vážení, a to myslím úplně vážně, a vy jako znalci, odborníci Šumavy, mi to můžete potvrdit, ta Šumava skutečně vysychá. Ale nevysychá kvůli zákonu. A nevysychá ani kvůli Kyrillu. Vysychá prostě proto, že nepadá sníh. Teď, zaplať pánbůh a zaplať příroda, tam ten sníh je, doufejme, že bude dlouho roztávat, bude nám dotovat podzemní prameny, bude nám dotovat slatě. Ale ta Šumava opravdu stejně jako Česká republika vysychá a my budeme čelit situaci, a nejenom na Šumavě, ale v celé České republice, kdy prostě bezprecedentním způsobem se mohou dít věci, kdy nám opravdu mohou schnout tisíce hektarů smrkových monokultur a my budeme mít jenom velmi omezené možnosti s tím něco dělat.***