(17.40 hodin)
(pokračuje Heger)
Ještě jednu věc bych k tomu rád dodal, to je fakt, že systém veřejného zdravotního pojištění, tak jak je nastaven, se chová velmi chaoticky. Díky tomu, že je zčásti založen na výběru pojistného od pojištěnců, převážně pracujících občanů, a na druhé straně je tam ne nepodstatný příspěvek státu. Diskuse, které se vedly už před delší dobou na zdravotním výboru se zástupci Ministerstva financí, ukázaly, že snahou všech těchto kroků je omezit cykličnost, ke které dochází a které jsme byli svědky v hospodářské krizi od roku 2008 řekněme do roku 2013, kdy státní rozpočet byl oslaben a nebyl schopen vyrovnávat své úkoly ve zdravotním pojištění, kde to lze interpretovat buďto tak, že stát platí i svých 60 % státních pojištěnců, byť je platí velmi podúrovňově, anebo že stát přispívá prostě solidárně do toho systému veřejného zdravotního pojištění. Ale v každém případě tedy, když přispívá, čímž se snadno odůvodní to, proč platí polovinu toho, než je platba od průměrného zaměstnance, tak ten příspěvek je v době, kdy systém nejvíc ten příspěvek potřebuje, v době hospodářské krize - tak stát není schopen prostě zajistit jeho podporu a plynulé chování, plynulé finanční toky, a ten systém začíná jít do propadu. A jestli něco způsobilo, že zdravotnictví přežilo celkem rozumně hospodářskou krizi bez nějakých lidských či pacientských tragédií nebo rozpadu toho systému, tak to bylo způsobeno tím, že byly v pojišťovnách naakumulovány jisté zisky z období let 2005 až 2007, a z těchto peněz na účtech pojišťoven systém byl v podstatě suportován a přežil.
Takže je to složitý systém, který se chová asi trošku jinak, než jak se vyvíjí státní rozpočet. Také díky našemu ústavnímu pořádku a zákonodárství nemáme v systému žádné omezení péče, takže poskytovatelé péče jsou nuceni poskytovat péči v tom objemu a kvalitě, jak je nastavená a jak ji pacienti potřebují, a jakékoli výchylky směrem ke spoření na těchto penězích ze strany poskytovatelů zdravotní péče jsou velmi tvrdě kritizovány a často se dostávají ty případy i k soudu.
Takže všechno toto jsou argumenty, proč se systémem veřejného zdravotního pojištění není radno nějak násilně, improvizovaným způsobem hýbat, anebo přinejmenším s ním hýbat, aniž by tomu předcházela zcela jasná diskuse a jasná představa Ministerstva financí, jak se má ten systém do budoucna chovat a jak se má vyvíjet. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Hegerovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já obdivuji kolegy, jak dlouho dokážou mluvit o takové jednoduché věci, jako že peníze zdravotních pojišťoven, které leží v soukromých komerčních bankách a které dneska, za chvíli, možná budou muset platit negativní úrok, a platí bankovní poplatky, tak jsme si dovolili říct, že by mohly ležet v státní pokladně. V naší státní pokladně. Takže nevím, proč pan kolega Heger mluví o zdravotnictví. Nechci mluvit o zdravotnictví. Nechci mluvit o tom, kolik potřebujeme pojišťoven, možná jednu, nevím. Takže je to jenom o penězích.
A pokud zůstatky na účtech jsou 10 až 15 miliard a je to u soukromých komerčních bank, a my říkáme dejte to teď státní pokladně a my vám odpustíme bankovní poplatky a dáme vám nulu, a vy jste blízko nuly a možná budete mít minus, tak je to triviální. To přece každý pochopí, ne?
A pan kolega Vilímec, ten mě vždycky baví, to je fakt, to je neuvěřitelná debata. Já bych zopakoval jenom fakta, pane kolego. Dne 31. 12. 2013 a 31. 12. 2015, absolutně snížen dluh o 10 miliard. Máte pravdu, kapánek jsme navýšili vůči 2014, ale víte proč? Protože ještě 30. 12. jsme dělali operaci, že jsme si půjčili s negativním úrokem, na kterém jsme vydělali 3,5 milionu. Minulý rok jsme totiž pracovali s těmi penězi a vydělali jsme 540 milionů, roku 2014 - 240 milionů, v roce 2013 to byla jen stovka. Takže my vyděláváme peníze, protože peníze plodí peníze, aspoň kdo to s nimi umí, tak plodí peníze. A absolutně jsme dluh snížili o 4 %. Ze 41,3 na 37,3 %, máme jeden z nejmenších v Evropě a jsme na to pyšní.
Takže teď tohle v některých státech funguje normálně. Je to takzvaný cash pooling. A ty peníze patří zdravotním pojišťovnám, budou patřit, akorát ty zůstatky na účtech bychom chtěli do státní pokladny, do pokladny nás všech. Je tam nula a odpustíme bankovní poplatky. Pro ně je to dobrý obchod. A to je všechno. Pan ministr Němeček o tom dobře ví, my jsme o tom jednali, je to výhodné a nemá to nic společného se zdravotnictvím ani s počtem pojištění ani se zdravotní péčí. Je to čistě pragmatická finanční operace, která nám vylepší, ano, vylepší nám dluh, vylepší nám rating a zase budeme v Evropě kapánek lepší. To je všechno.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte mi malinko drobnou poznámku. Já bohužel nemůžu souhlasit s tím, co tady teď řekl pan ministr právě v té oblasti zdravotnictví tohoto zákona. Zákon si nedovoluji hodnotit. Ale na výboru pro zdravotnictví probíhala velmi seriózní diskuse, kde jsme jasně dávali argumenty proti tomu, co tady pan ministr tak vychvaluje. Skutečně nejsou - jsou k dispozici od zdravotních pojišťoven, nejenom od VZP, ale i od ostatních zdravotních pojišťoven rozbory a data o tom, že toto opatření, které tady pan ministr tak obhajuje, skutečně vážně poškodí všechny zdravotní pojišťovny, všechny zdravotní pojišťovny, a bude to v neprospěch zdravotnictví, nikoli ve prospěch. Jenom upozorňuji na to, asi mu to pan náměstek měl vyřídit, protože pan ministr a všichni ostatní na zdravotním výboru s tímto opatřením zásadně nesouhlasili a neberou ho jako něco, co je ve prospěch českého zdravotnictví. Takže tady si dovoluji nesouhlasit. A bylo by fajn, kdyby si Ministerstvo financí udělalo rozbory, jaký dopad to bude mít na zdravotní pojišťovny, a tedy na systém veřejného zdravotního pojištění, a tedy na zabezpečení potřebné zdravotní péče pro pacienty České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu mluvit stručně. Já jsem pozorně poslouchal pana ministra a musím s ním souhlasit, že komerční banky dneska, když si uložíte peníze, tak to nic moc není. To je jasné, dokonce mám pocit, že Erste, to znamená Česká spořitelna, dokonce už dneska za uložené peníze chce peníze. Není to tak, jak jsme byli po léta zvyklí si uložit peníze do banky, že banka vám za to platí, že je může používat. A to, co tady říkal, že ta pokladna je víceméně výhodná, tak já s tím souhlasím, ale mělo by to pak být na bázi dobrovolnosti, a ne zákonem určeno, že to tam musí dávat. Pak bych tomu rozuměl. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Pardon, pane ministře, s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan poslanec Heger, po něm s přednostním právem pan ministr.***