(17.50 hodin)
Poslanec Jan Volný: Dobře. Já samozřejmě souhlasím s panem předřečníkem. Teď chci trochu reagovat na paní kolegyni z levého spektra.
Já tomu opravdu nerozumím. Vždyť peníze v té státní pokladně budou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější než na jakékoliv komerční bance a bude to mít naprosto stejný princip průtoku těch prostředků, protože státu natékají přece obrovské prostředky a on je vydává a je to naprosto jednoduchý selský tah a úvaha nehromadit ležící peníze, které nepracují, a zaplatit spíš dluh. Takže já opravdu této diskusi nerozumím.
Děkuji, kolegové.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger. Po něm paní poslankyně Marková s faktickou poznámkou. Po ní pan ministr. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já bych rád řekl prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Volnému i panu ministrovi, že to, co já jsem tady říkal, není žádný ideologický projev, není to ani žádná debata o tom, jestli stát se chová centralisticky a chce jaksi mluvit těm subjektům, daným ze zákona, které jsou dnes prakticky oddělené od státního rozpočtu. A rozumím sice málo makroekonomii, ale rozumím tomu, co je cash pooling, protože jsem seděl v zastupitelstvu města, kde se snažili ekonomové tyto věci optimalizovat. Totéž se dělo v nemocnici, kterou jsem řídil.
Takže pokud je to technikálie, tak jak tvrdíte, tak je to v pořádku. Ale debata na zdravotním výboru nevedla k jasnému vyjádření Ministerstva financí, že na ty peníze nikdy nesáhne v tom směru, že si je ponechá. Pokud to je jako s úložkou v bance, kdy ty peníze budou zase vráceny, a budou vráceny včas, až to ta pojišťovna bude potřebovat, pak je to samozřejmě jenom technická operace jako v každé jiné bance a lze s tím souhlasit. Ale bylo by potřeba, aby to tady zcela jasně zaznělo pro stenografický záznam, až se jednou bude dít něco jiného, což řada lidí ve zdravotním výboru podezírala, abychom se měli na co obrátit a to zdravotnictví trošku obhájit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Marková. Po ní s faktickou poznámkou pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu kolegovi Volnému. Vy skutečně nevíte, o čem to je, protože jinak byste nemohl říkat to, co tady říkáte. Prostě pro oblast zdravotnictví nevíte, o co jde. A to stejné si myslím o panu ministrovi, že neví. Skutečně to bude mít velký dopad na hospodaření zdravotních pojišťoven. To je beze sporu.
Dobře, takže pokud na tohle přistoupíme, tak v tom případě, tak pokud tenhle zákon schválíme, a my to potom můžeme podpořit, pokud mi tady pan ministr slíbí, že následně - protože tohle je první krok k tomu, že můžeme mít v České republice jednu zdravotní pojišťovnu, protože já bych tady za to tady potom veřejně poděkovala, jak jsem to udělala ve výboru pro zdravotnictví. Já děkuji panu ministrovi za tento zákon, protože pokud tohle projde, můžeme tady mít jednu zdravotní pojišťovnu a to má KSČM ve svém programu už od roku 2005. Takže pane ministře, děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou, zatím poslední, pan poslanec Ludvík Hovorka. Potom pan ministr. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom věcně. Na jedné straně je tady profit státu z toho, že denní zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jsou v nějaké výši a umožní splátky státního dluhu a lepší zhodnocení těchto prostředků, než je v současné době pro zdravotní pojišťovny, ale na druhé straně je tady věc, která v tom zákoně asi nejvíc zarazila členy zdravotního výboru, a to je právě možnost stanovit termín a rozsah plateb poskytovatelům zdravotní péče. Protože v tom zákoně je skutečně napsáno, že prostě Ministerstvo financí může říci, kdy se bude platit, a to je podle mě klíčová věc, stejně jako otevřeně zástupce Ministerstva financí řekl, že ten systém České národní banky ve spolupráci s třetím partnerem, to znamená s tou další komerční bankou, prostě nebude možné platit tak jako dnes účty ze dne na den. To znamená, bude tam zpoždění plateb a je tam možnost Ministerstva financí říci, že se nebude platit teď, ale bude se platit později. To tam skutečně z toho zákona je možné vyčíst.
Myslím si, že to byly asi takové největší a nejhlavnější důvody, které vedly k tomu, že většina členů zdravotního výboru se přihlásila k těm návrhům na usnesení, které potom byly přijaty. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já to zkusím ještě jednou pro kolegyni Markovou. Vy jste řekla asi dvanáct vět, ale já jsem vůbec nepochopil, co jste řekla. Ano, bude to mít dramatický dopad. Víte na koho? No na toho finančního ředitele, že nedostane pozvánku na vánoční večírek té komerční banky a nedostane asi tu flašu šampusu na Vánoce, protože my jako státní pokladna neděláme večírky a nepošleme mu tu flašku. Jo, to se tak dělá na Vánoce. Jsou ty večírky, tam se jde. Takže to je jediný rozdíl. To je ten dramatický dopad na české zdravotnictví.
Znovu opakuji - chceme nahradit komerční banky státní bankou. Naší bankou, vždyť my jsme tady pro lidi, ne? My z toho máme všichni profit. A nabízíme výhodu: nebudete platit poplatky, máte u nás sice nula úrok, ale někde už možná bude minus. A jsou to peníze těch pojišťoven! Vždycky budou. Vždycky zůstanou. Takže my jenom říkáme: teď chceme být my ta banka. A nám všem to pomůže pro cash pooling.
Nemá to žádný dopad na zdravotnictví, žádný dopad na počet zdravotních pojišťoven, na žádného pacienta. Takže není to pravda a všechny faktury, jak pojišťovny budou chtít platit, budou zaplaceny včas. Takže je to jenom o penězích, prosím vás, tak soustřeďte se na to, co říkám. Takto to je, prosím vás. Takto to je. V některých státech to je normální už dávno. Takže je to jenom operace, kde nabízíme lepší podmínky pro pojišťovny. A peníze jsou jejich, nikdy si je nepřivlastníme, není k tomu důvod.
Doufám, že už jsem to vysvětlil.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Vážený pane ministře, ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou a demagogie zůstane demagogií.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Volný. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, to byla silná slova. Já možná bych potom někdy chtěl třeba i soukromě toto vysvětlit.
Já chci jenom upozornit - to nejsou přece peníze pojišťovny. Jsou to peníze lidí tohoto státu. A jestli my nabízíme variantu, že s penězi lidí tohoto státu umí stát nakládat tak, aby vydělal půl miliardy a snížil obslužné náklady na státní dluh, tak to přece musíme udělat. A je to půl miliardy znovu pro ty lidi, pro obce, tam, kde je budou potřebovat. Vždyť přece vezměme rozum do hrsti. Jestli paní kolegyně Marková má jediný důvod, proč říkat, že to je lež, a má jedinou pochybnost, že se to dotkne zdravotní péče, ať to tady řekne na rovinu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je tady smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Petr Bendl, po něm paní poslankyně Soňa Marková, následně pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Já budu kratší. Já bych chtěl panu kolegovi Volnému říci, že to není varianta, ale je to povinnost uložená zákonem. To je to, na co jsem se tady ptal, proč to má být povinností. No tak jako proč ne? Tak máme tu nějaký bankovní trh a teď vytváříme alternativní státní. To byla ta moje otázka, proč je to povinné. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Připraví se paní poslankyně Soňa Marková, po ní pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče. ***