(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolil bych si několik poznámek k projednávání tohoto návrhu zákona na zdravotním výboru.
Zdravotní výbor se snažil dívat na tento návrh věcně. Chápeme, že snahou je využít prostředky, které jsou zůstatky - řekněme denní zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, využít je pro přednostní splácení splátek státního dluhu. Ovšem při diskusi převážil názor, že zdravotní pojišťovny hospodaří s prostředky státu v rozsahu zhruba jedné čtvrtiny, a že tedy se nejedná o prostředky státu, ale o veřejné prostředky a že by z různých důvodů zdravotní pojišťovny tomuto režimu zákona neměly být podřízeny.
Výboru pro zdravotnictví bylo doručeno celkem šest pozměňovacích návrhů. Vzhledem k rychlosti projednávání nebylo předem známo stanovisko legislativy o vzájemné nehlasovatelnosti jednotlivých pozměňovacích návrhů, které se zčásti překrývaly. Výbor pro zdravotnictví proto hlasoval o jednotlivých pozměňovacích návrzích číslo 1 až 6 s tím, že nikdo z členů výboru nenamítal nehlasovatelnost jednotlivých pozměňovacích návrhů. Výsledný návrh usnesení obsahuje několik bodů, i když některé jsou nehlasovatelné, pokud budou přijaty jiné.
V zásadě výbor pro zdravotnictví byl veden snahou o vynětí zdravotních pojišťoven z působnosti tohoto zákona o rozpočtových pravidlech z těchto důvodů: Výbor spatřuje velké riziko v možném propadu příjmů zdravotního pojištění a v nepřipravenosti přechodu systému z komerčních bank pod Českou národní banku především z těchto důvodů: Očekává se nedovýběr zdravotního pojištění především u osob samostatně výdělečně činných a individuálních plátců souvisejících s převodem účtu do České národní banky, kdy zcela určitě část plateb bude minimálně dva až tři roky odesílána na původní účty. Stejně tak předepsané úroky a penále, často na základě výměru až na deset let. Ano, je to tak. Někdo splácí i deset let dlužné pojistné a penále.
Možnost ministerstva stanovovat termíny a rozsah režimu realizace plateb poskytovatelům zdravotní péče. Pochybnosti o schopnostech České národní banky vést účty s tolika operacemi a faktická nemožnost platit příkazy v den podání. To bylo konstatováno. Podle náměstka Ministerstva financí bude ale Česká národní banka stejně dělat účetní operace s třetím partnerem, tedy zřejmě s jednou z komerčních bank.
Systém zdravotního pojištění spravuje veřejné peníze. Nejedná se tedy o státní prostředky. O státní se jedná pouze v objemu zhruba jedné čtvrtiny pojistného v případě plateb za státní pojištěnce. S tím převodem účtu jsou spojeny samozřejmě i zbytečné náklady se změnou systému a reklamní kampaně v souvislosti se změnou účtu a současně i ztráta úroků z komerčních bank, které dneska plní fond prevence u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Jak říkal kolega, je to zhruba v rozsahu do sto milionů korun ročně.
Vzhledem k tomu, že se jedná o průtokový systém, nejsou denní zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven tak vysoké, že by efekt pro státní pokladnu mohl vyvážit riziko, že nepřipravená změna rozkolísá funkční systém zdravotního pojištění. Přitom možnost výpomoci systému státní pokladny od zdravotních pojišťoven zůstává zachována i v těch pozměňovacích návrzích.
Jenom pro informaci - vynětí zdravotních pojišťoven z působnosti zákona jsou klíčové body usnesení zdravotního výboru 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 12 a legislativně technické včetně posunu účinnosti zákona. Pokud by snad tato usnesení nebyla přijata, tak se domnívám, že je nutné minimálně posunout dobu účinnosti a přijmout bod 10 - zachování dosavadních účtů minimálně po dobu tří let, a to z důvodu setrvačnosti, protože spousta plátců bude zasílat na původní účty. Bod 1 - to je vynětí zdaňovaných činností zdravotních pojišťoven, a bod 10 - to je vynětí možnosti Ministerstva financí stanovit termíny a rozsah režimu realizace plateb. Současně s tím je podle mne potřeba realizovat pilotní testovací projekt, o kterém se mluví v důvodové zprávě, který měl být testován u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Myslím si, že bez toho testování by spuštění zákona bylo určitým rizikem, jestli ten systém bude fungovat.
Tolik můj komentář k projednávání. Jenom chci říct, že pozměňovací návrhy byly přijaty průřezově většinou kolegů zdravotního výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych k tomu dodal ještě pár slov, která tady zatím nepadla.
Naše Ústava říká, že zdravotní péče je poskytována cestou veřejného zdravotního pojištění, a to zdravotní pojištění doposud mělo oddělené rozpočty od rozpočtu státního, přestože je nutno uznat, že to jsou veřejné rozpočty. Já si myslím, že by bylo docela legitimní v téhle zemi, i když bych toho nebyl příznivcem, ale bylo by zcela určitě legitimní vést debatu o tom, zda chceme náš systém veřejného zdravotního pojištění, který je založený na pluralitě pojišťoven, zda ho chceme transformovat radikálně do systému s jednou zdravotní pojišťovnou, takové návrhy se v minulosti objevovaly, i když v nějaké konkrétní podobě nikdy nebyly předložené, anebo jestli dokonce nechceme ten náš systém převést na systém, který je financovaný z rozpočtu. I to bych pokládal za legitimní. Jsou země, které prostě své zdravotnictví financují rozpočtově ze státního rozpočtu. Financují ho velmi zodpovědně, ty systémy jsou stabilní a fungují, pokud jde o kvalitu zdravotnictví, velmi dobře. Patří sem v Evropě systém ve Velké Británii a patří sem systémy severských zemí, které jsou založeny na státním rozpočtu. Takže nic proti tomu, i když ten náš systém tady funguje téměř 25 let a bohužel není pořádně doladěn. Pak je otázka, jestli není rozumnější ho jednou konečně doladit a ne se vydat cestou nějaké velké transformace, tak jak k tomu došlo v roce 1991.
Krok, který tady navrhuje Ministerstvo financí, nepochybně směřuje k nějaké velmi radikální změně celého toho systému, ale ta změna prostě nebyla při téhle příležitosti diskutována, takže to vnáší obavu, že je to kromě těch rozpočtových otázek Ministerstva financí jakýsi pokus salámovou metodou prostě celý ten systém začít převádět na systém, který bude pod dirigencí státu. Tohle se stalo v jiné formě s důchodovým systémem, který se tím stal z důchodového pojištění záležitostí prakticky rozpočtovou. A lze spekulovat, že toto chystá Ministerstvo financí i s naším systémem všeobecného zdravotního pojištění. ***