Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

201.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Dnešní jednání zahájíme bodem 201, to jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

Na pořad jednání 39. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 11 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: "Není-li interpelovaný poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci postupu Ministerstva financí České republiky při objasňování případu manipulace při odprodeji státních pohledávek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 605. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno a já otevírám rozpravu. Do ní se hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Členové vlády, paní a pánové, v polovině loňského roku jsem interpeloval místopředsedu vlády, ministra financí ve věci nakládání s pohledávkami státu, a to pohledávkami, které vznikly v minulosti, tak jako jsem tady měl interpelaci ve věci Mototechny v Českých Budějovicích. Upozornil jsem na další případy, jako byl Ostroj Opava. Ti, kteří tady jsou více volebních období, vědí, že jsem se tím případem zabýval už v minulosti. Můj dotaz směřoval k tomu, jakým způsobem pan ministr financí postupoval po nástupu do své funkce v oblasti revize a prošetření případů podezřelých, mnohdy medializovaných kauz týkajících se Ministerstva financí při správě svěřeného majetku.

Jde o to, že po zániku Konsolidační banky nebo převodu Konsolidační banky na konsolidační agenturu a zániku konsolidační agentury přešla tato práva a závazky na Ministerstvo financí a Ministerstvo financí je spravuje přímo nebo prostřednictvím Úřadu pro zastupování majetkových práv státu. Tam je několik záležitostí. Oceňuji, že pan ministr financí mi poskytl odpověď i na jinou interpelaci, která se týkala Ostroje Opavy, ale mně nešlo o jeden konkrétní případ. Šlo mi o to a ta první otázka směřovala právě k tomu, jaká opatření přijal ministr financí v oblasti revize a prošetření podezřelých a mnohdy i velmi problematických kauz, které má v kompetenci. Čili nešlo o jeden nebo dva případy, ale šlo o majetkové podstaty, které jsou dnes ve správě Ministerstva financí, a zda je spravuje přímo, nebo prostřednictvím Úřadu pro zastupování majetkových práv státu. Ta nejpodstatnější kauza nebyla předmětem interpelace v té době, protože se vyvíjela od července loňského roku, například pohledávka za zásobami ropy ve Spolkové republice Německo, které jsou v majetkové podstatě Správy hmotných rezerv. Ale to nebyl předmět té interpelace.

Mně šlo o ty minulé kauzy, to znamená, jakým způsobem se dostaly ty prostředky, jak jsou evidovány, jestli se s nimi nakládá, nebo platí to, co tady řekl ministr spravedlnosti, že už se s tím nedá dělat nic. S tím já se smířit nechci a nehodlám.

Druhý dotaz směřoval k tomu, jestli je připraven případnou takovou zprávu předložit Poslanecké sněmovně, anebo jestli si ji máme vyžádat.

Třetí otázka směřovala k tomu, jaká chystá opatření, aby zajistil majetková práva státu ve věci, aby se nepromlčela jednotlivá práva, protože v průběhu privatizace v 90. letech samozřejmě, i když v trestním zákoníku v minulosti i do současného trestního zákona přešel paragraf, který říká, že ty věci, které se týkaly privatizace, se nepromlčují 20 let, tak teď se nám promlčely věci, které se rozhodovaly v roce 1995, a v letošním roce se budou postupně promlčovat rozhodnutí vlády z privatizace za rok 1996. A nemyslím si, že by Poslanecká sněmovna se s tím měla smířit. To byl předmět mé interpelace.

Odmítnutí té odpovědi se týkalo toho, že pan ministr se soustředil v podstatě jenom na ty případy, které jsem přímo uvedl ve výčtu příkladů, a nikoliv na podstatu otázky, kterou jsem dvakrát opakoval, která se týkala toho množství majetkových podstat. Proto jsem očekával, že v následující odpovědi, nebo než dojde k projednání, pan ministr rozšíří odpověď o to, že například bude při státním závěrečném účtu České republiky informovat, jaké jsou pohledávky a jak se postupně promlčují. To je podstata mého odmítnutí. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan ministr bude reagovat.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem rád, že pan Filip mluví o této problematice. Když jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem se seznámil s tím, jak to bylo na počátku, kolik jsme měli pohledávek a co se s nimi stalo. Výsledek je skutečně žalostný. Měli jsme pohledávky proti Libyi místo toho, abychom získali nějaké ropné vrty, nebo i proti dalším krajinám, a ono se to víceméně většinou skutečně zašantročilo nebo prodalo firmám, které to potom nevymohly, atd.

Já určitě nemám problém to předložit transparentně. Já jsem odpovídal na tu interpelaci 20. srpna, informoval jsem pana předsedu Filipa, že jsem nařídil audit, že ten proběhl od 1. října 2014 do 24. listopadu 2014. My se tomu věnujeme, ale to dědictví už je předmětem většího počtu soudních sporů a trestních řízení a strašně dlouho to trvá. Je to samozřejmě problém. Já nemám problém, když mi někdo určí termín, předložit podrobný stav naší práce se státními pohledávkami.

Státní závazky - nevím úplně, jak to bylo myšleno.

Určitě, jak mi pan předseda tady klade otázku, jestli chci vést své úředníky k obstrukcím jako moji předchůdci, tak určitě nechci. Naši úředníci jsou tam proto, aby zastupovali zájmy státu, a to dělají. Já určitě nemám problém to transparentně předkládat, ale je tam plno věcí, kde jsme v roli čekatele na soudní rozhodnutí nebo vyšetřování policie.

Ohledně Viktoriagruppe - to je případ, který je v kompetenci státních hmotných rezerv. Je to také jeden z velkých tunelů, neuvěřitelná kauza od roku 2004, trestní oznámení 2011, výsledek žádný. Je absurdní, že někdo rozhodl, že budeme skladovat státní hmotné rezervy v zahraničí. Tam Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dělá jenom právní back office, takže ta kompetence je vlastně v rukou předsedy státní... (Nedořekl předsedy čeho.)

K těm pohledávkám - určitě, nevím, kdo mi dá termín, ale nemám problém všechno předložit, i pravidelně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Děkuji panu ministrovi financí. Věřím, že při jeho činnosti jistě nevede úřad k obstrukcím, ale já jsem v situaci, kdy nemohu navrhnout termín, protože máme bod, který se jmenuje odpovědi na písemné interpelace.

Já jsem předpokládal, že pan ministr financí využije této interpelace k tomu, aby informoval vládu České republiky, jak je to s těmi pohledávkami z dob toho tunelu velké privatizace, který stál tento stát i podle těch menších odhadů - dovolím si říci číslo, které řekl bývalý prezident Václav Havel, že se v té divoké privatizaci ztratilo 430 miliard korun. To znamená, že někde těch pohledávek - já si myslím, že to bylo trochu víc, ale nemám na to jiné číslo, které by bylo někde zveřejněno a nehodlám na parlamentní půdě mluvit o spekulacích.

Jde mi tedy o to, pokud nebude znám termín, kdy by vláda předložila Poslanecké sněmovně, jaké jsou pohledávky, tak si dovedu představit, že to bude v souvislosti s předložením například státního závěrečného účtu, to znamená někdy v dubnu letošního roku, protože to by souviselo také s tím, jaká jsou z těch pohledávek vykazována aktiva a jaký bude osud těch aktiv. To znamená, že ta aktiva budeme muset odepsat, protože už nikdo (chybí sloveso) ty zločince, kteří zneužili privatizace k vlastnímu sebeobohacení a při tom zlikvidovali majetkovou podstatu těch podniků, ať už jsou výrobního, nebo jiného charakteru.

V tomto ohledu mi nezbývá než navrhnout, aby Poslanecká sněmovna odpověď odmítla nikoliv kvůli tomu, že bych byl nespokojen s tím, jak pan ministr tady odpověděl, ale proto, že mi jednací řád nic jiného neumožňuje. To znamená, já osobně, když pan ministr řekne, že v době, kdy bude předkládán státní závěrečný účet, bude schopno Ministerstvo financí předložit i soupis těch pohledávek, tak budu v situaci, kdy mě ta jeho odpověď uspokojí. Pokud ne, tak budu muset navrhnout odmítnutí té odpovědi a v podstatě požádat například na příští schůzi Poslanecké sněmovny, aby byl zařazen takový bod, kde bychom mohli příslušné usnesení přednést. Jednací řád mě omezuje v tom, že mohu jenom odmítnout nebo přijmout tu odpověď. Bez toho, aniž bych věděl nějaký termín, ji přijmout nemůžu, že je Ministerstvo financí schopno předložit takový soupis těch majetkových podstat, které jsou pohledávkami státu za těmi podivnými privatizátory.

Takže to je asi reakce na vystoupení pana ministra. Já to opravdu stanovit nemůžu, já nevím, jaký je stav toho soupisu na Ministerstvu financí. Moje představa je taková, že by to mohlo být součástí právě projednávání státního závěrečného účtu za rok 2015, protože tam musí být někde uvedeno, jaký je stav pohledávek státu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Vidím, že pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Ano, já s tím nemám problém. Já tedy předložím podrobnou informaci vládě České republiky do konce března a v rámci předložení státního závěrečného účtu za rok 2015 předložím tuto informaci podle toho, jak to pan předseda navrhl. Takže s tím souhlasím a udělám to.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Beru pana ministra za slovo a nežádám odmítnutí nebo další projednávání této interpelace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže souhlasné stanovisko. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Budeme hlasovat o souhlasném stanovisku. Nechcete? Takže pan interpelující nechce hlasovat o žádném usnesení, takže končím i tuto interpelaci. Děkuji.

Nyní přistoupíme k další interpelaci. Je to interpelace na předsedu vlády Bohuslava Sobotku, který odpověděl na interpelaci poslance Karla Fiedlera ve věci zasedání Bezpečnostní rady státu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 623. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno a já otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové a členové vlády. Chtěl bych zareagovat na písemnou odpověď pana ministra, když jsem ho interpeloval ve věci závažnosti důvodů svolání Bezpečnostní rady státu k tématu situace v České poště, kdy víme, že k této záležitosti, myslím si, že si pamatuji správně, že koaliční klub hnutí ANO svolal nebo vyvolal mimořádnou schůzi, která byla přerušena a zatím nepokračuje.

Konkrétní odpovědi pana premiéra Sobotky o závažnosti důvodů svolání Bezpečnostní rady státu jsem se nedočetl. Nevím, zda tedy jsou takové povahy, že je není možno sdělit, nebo tam žádné takové důvody nebyly, to bych se rád dověděl. A i v mé původní otázce byl dotaz, jestli povaha těch důvodů byla zásadnější než svolání Bezpečnostní rady státu k situaci s rostoucí migrační vlnou, která v té době, v okamžiku svolání Bezpečnostní rady k situaci k poště, nebyla, ona byla následně, jsem si toho vědom, ale v tom okamžiku nebyla. Tak jestli ty důvody, které vedly ke svolání Bezpečnostní rady státu k situaci v poště byly opravdu tak závažné a jaké, protože já jsem se z písemné odpovědi pana premiéra odpovědi na mé otázky nedověděl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych zde dnes vystoupil poprvé v rámci všech bodů, které jsou dnes naplánovány. Během dnešního jednání Poslanecké sněmovny budeme mít čest se zde ještě vidět v tomto sále několikrát.

Nicméně nejprve tedy k této písemné interpelaci, která zde byla poskytnuta, respektive pokud jde o nesouhlas pana poslance s tím, co jsem uvedl na jeho písemnou interpelaci. Na úvod chci uvést, že předseda vlády má ve své kompetenci svolávání Bezpečnostní rady státu a také předsednictva Bezpečnostní rady státu. Já jsem se již před dvěma lety rozhodl, že tuto kompetenci budu aktivně využívat právě v souvislosti s tím, že naše vláda klade mnohem větší důraz na otázky bezpečnosti, než tomu bylo v předcházejících letech. A proto, když se podíváte na ty uplynulé dva roky, zjistíte, že se několikrát sešlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu a opakovaně se schází také Bezpečnostní rada státu.

Pokud jde o otázku tohoto konkrétního zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu, chtěl bych uvést následující fakta. 20. srpna roku 2015 se uskutečnilo jednání předsednictva Bezpečností rady státu, a to ke dvěma otázkám. Uskutečnilo se k otázce unesených občanů České republiky v Libanonu a Libyi a uskutečnilo se k aktuálnímu vývoji ve státním podniku Česká pošta. Předsednictvo Bezpečnostní rady státu jsem svolal z důvodu potřeby vyhodnotit informace kompetentních orgánů České republiky k situaci unesených českých občanů a také informace ministra vnitra Chovance a také informace, které vláda obdržela z tajných služeb, které se týkají hospodaření státního podniku Česká pošta.

Česká pošta je státní podnik, který hospodaří s majetkem státu, a je proto legitimní zájem vlády na jeho řádném hospodaření. Jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu se zúčastnili zástupci dalších věcně příslušných orgánů disponujících informacemi ke kauze České pošty, aby na tomto jednání mohly být prezentovány objektivní informace s cílem nepřipustit ohrožení řádného chodu tohoto významného státního podniku. Výsledek tohoto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu byl prezentován i na následné tiskové konferenci.

Jak už jsem také uvedl na této tiskové konferenci, snaha o transparentnější a hospodárnější fungování České pošty naráží na celou řadu soukromých zájmů a jsou tady i soukromé firmy, které vytvářejí tlak na to, aby vedení České pošty a také Ministerstvo vnitra nepostupovala směrem k transparentnosti a nepostupovala směrem k hospodárnosti. Při tom jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu jsem kladl důraz na nezávislé a důsledné vyšetření všech kauz, které se tehdy aktuálně České pošty týkaly. Na tiskové konferenci, na které jsem vystoupil po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu, jsem také řekl, že ministr vnitra Milan Chovanec má mou plnou podporu, pokud jde o otázku prosazování větší hospodárnosti a transparentnosti v České poště.

Tolik tedy k této otázce, která se týkala tohoto jednání. A mohu vás, pane poslanče, ujistit o tom, vážené poslankyně, vážení poslanci, vás rovněž, že jedním z podnětů, na základě kterého se toto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu uskutečnilo, byl i podnět v podobě informace od jedné z bezpečnostních služeb České republiky.

Pokud jde o další naznačené dotazy, které jsem obdržel v interpelaci pana poslance. Musím říci, že Bezpečnostní rada státu i předsednictvo Bezpečnostní rady státu se opakovaně zabývaly a zabývají otázkami migrační krize. K otázce migrace se uskutečnilo jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu 10. září roku 2015. Stejně tak se otázkou migrace zabývala Bezpečnostní rada státu, když se sešla 6. října loňského roku, a stejně tak se otázkou migrace zabývala Bezpečnostní rada státu, která se naposledy sešla tento týden. Chci ujistit Poslaneckou sněmovnu o tom, že na všech jednáních Bezpečnostní rady státu se z hlediska některého z aspektů migrační krize probírá a stejně tak se na jednáních Bezpečnostní rady státu projednávají návrhy vlády na to, jak zlepšit bezpečnostní situaci České republiky.

Chtěl bych připomenout, že na jednání Bezpečnostní rady státu, které se uskutečnilo tento týden, jsme se zabývali celou sadou návrhů Ministerstva vnitra na lepší schopnost státu čelit hrozbám teroristického útoku. Ten soubor materiálů je znám jako protiteroristický balíček. Bezpečnostní rada státu tento návrh schválila a uložila ministrovi vnitra, aby tyto věci a tato opatření byla rozpracována. Stejně tak se Bezpečnostní rada státu zabývala zadáním pro provedení auditu národní bezpečnosti, stejně tak se Bezpečnostní rada státu zabývala tento týden úkolem pro Ministerstvo vnitra, aby Ministerstvo vnitra zmapovalo infrastrukturu v okolí hraničních přechodů a na státní hranici České republiky tak, abychom do budoucna byli schopni přijímat opatření k posílení ochrany hranice České republiky se znalostí situace přímo na místě poté, kdy velká část hraničních přechodů byla převedena na jiné státní složky nebo některé majetky v této oblasti byly také zprivatizovány.

Tolik jenom na ukázku některá z témat, která jsme probírali tento týden na jednání Bezpečnostní rady státu. V každém případě téma migrace a téma boje proti terorismu, téma posílení bezpečnosti tvoří hlavní část agendy Bezpečnostní rady státu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane premiére. Pan poslanec Fiedler se hlásí dále do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za odpověď, pane premiére. Já musím říct, že byla z mého pohledu nadprůměrně konkrétní a na takové konkrétní odpovědi od vás nejsem zvyklý. Ale ještě jednu doplňující otázku bych měl. Vy jste hovořil o tom, že na té - říkám, budu hovořit pouze k poště. Týká se to toho, že vy jste uvedl, že tam byly prezentovány skutečnosti, které vedly ke svolání této schůze Bezpečnostní rady státu, a já chápu, že asi ne vše můžete úplně konkrétně uvést. Nicméně dotaz mám té povahy, jestli ty důvody, které tenkrát byly, doposud trvají, byly doposud vyřešeny nebo jsou v řešení. Protože pořád máme otevřenou tu mimořádnou schůzi, jestli povaha těch důvodů, které tenkrát vedly k tomu svolání, ještě přetrvává, nebo se věci posunuly nějakým způsobem dál. Prosím o krátkou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o konkrétní situaci v České poště, tak tady by tím adresátem dotazu měl být spíše ministr vnitra nebo ředitel České pošty. Nicméně chci uvést, že jako předseda vlády jsem ze zákona na základě příslušných ustanovení příjemcem zpráv ze strany tajných služeb České republiky, to znamená, toto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu jsem svolal i na základě informací, které jsem získal z těchto zpráv. Čili to byl jeden z těch zdrojů, jeden z těch důvodů, proč jsem souhlasil s tím, aby na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu bylo téma České pošty zařazeno. Tyto informace obdržel také ministr vnitra a předpokládám, že s těmito informacemi naložil tak, aby vedly ke zlepšení hospodaření státního podniku Česká pošta a k posílení transparentnosti fungování této důležité státní organizace.

Stejně tak pokládám za důležité konstatovat, že pokud tajné služby směřují své informace směrem k ústavním činitelům, tak je důležité, aby ústavní činitelé s těmito informacemi aktivně nakládali, to znamená, aby nepodceňovali informace, které získají, a eventuálně poskytovali podněty ať už z hlediska fungování jednotlivých státních úřadů, nebo z hlediska orgánů činných v trestním řízení. Jsem stoupencem toho, aby tyto zprávy nezůstávaly pouze v šuplíku, nezůstávaly pouze v tajných archivech na úřadech, ale aby byly vyhodnoceny, eventuálně na základě jejich obsahu byly podány konkrétní podněty z hlediska fungování dalších státních institucí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím a táži se pana poslance Fiedlera, zda navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Nenavrhuje, takže můžeme považovat tuto interpelaci za uzavřenou. Děkuji.

Nyní přistoupíme k další interpelaci. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Karla Fiedlera ve věci stanoviska ČSÚ k ocenění restituovaného církevního majetku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 624. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno. Já otevírám rozpravu a pan poslanec Fiedler se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych ještě k této záležitosti, protože pan premiér jistě ví, že jsem se touto problematikou zabýval a že ji pořád sleduji, ještě mám zprávy z Českého statistického úřadu, že tento navrhoval spolupráci Ministerstvu kultury při oceňování majetku, který byl předmětem zákona 428, a ani opakovaná nabídka Českého statistického úřadu na setkání expertů z obou institucí nebyla akceptována. To cituji z dopisu z odpovědi, který mám z ČSÚ.

Já se táži, a to jsem se nedočetl v odpovědi, proč nebyla vzata v potaz nabídka Českého statistického úřadu, instituce, která jaksi je institucí státní, a nebylo toto využito, když Český statistický úřad - a já bych ho pokládal asi za nejkompetentnější a nejvěrohodnější instituci v této záležitosti - proč tato jeho nabídka nebyla využita. Dneska ráno jsem se - doplním svůj dotaz - díval na stránky Úřadu vlády, kde jsou prezentovány činnosti jednotlivých orgánů Úřadu vlády, a to je i komise nebo výbor k řešení dopadů zákona 428. Tam jsem viděl, že poslední zasedání proběhlo 18. června 2015. Pokud si dobře pamatuji, tak tento výbor by měl zasedat jednou čtvrtletně, takže tam nějak postrádám pokračování jeho činnosti, protože předpokládám, že veškeré záležitosti z tohoto zákona ještě nebyly vypořádány, a tím pádem ani není ještě - logicky, není tam uzávěrka za rok 2015, kterou Ministerstvo kultury má povinnost zveřejnit do února 2016, čili to je v pořádku, to není žádné pochybení. Ale to, že tento výbor nezasedal, aspoň tedy podle toho, co jsem se před chvílí dověděl na stránkách Úřadu vlády, přes půl roku, je poněkud překvapující.

A ještě třetí dotaz. Vypořádání těchto nároků podle zákona 428 mělo proběhnout do června roku 2014, ano, ten čas velmi letí, do června roku 2014 a v odůvodněných případech to mohlo být protaženo déle až do prosince 2014. Vzhledem k tomu, že my jsme v lednu roku 2016 a pořád nemáme informaci o tom, že by vše bylo vypořádáno, a je tím tedy porušováno ustanovení zákona číslo 428 a vláda v této věci nekoná, nic se neděje, tak bych chtěl vyjádření i k této věci. Protože tady máme zákon, který přijala Poslanecká sněmovna v minulém období za poměrně komplikované situace, kdy obzvláště strana pana premiéra proti tomu aktivně vystupovala, což jsem kvitoval s povděkem tehdy, a dnes, přestože to není naplněno, ten zákon je porušován, tak se nic neděje. Tak jestli můj dotaz, konkrétní dotaz, jestli tady ustanovení zákona jsou proto, aby se překračovala, nebo aby se dodržovala, obzvláště když tady ve Sněmovně leží návrh, který se snažil to řešit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na ty konkrétní dotazy pana poslance Fiedlera, který nebyl spokojen s mou písemnou odpovědí na jeho interpelaci.

Za prvé musím říci, že jsem do té písemné odpovědi dal všechny informace, které máme k dispozici jako vláda, pokud jde o za prvé tedy zveřejněné stanovisko Českého statistického úřadu k ocenění restituovaného církevního majetku. Chci poznamenat, že Český statistický úřad v návaznosti na metodiku Eurostatu v oblasti národních účtů provedl ocenění majetku, který byl vydán církvím a náboženským společnostem v roce 2013 a v roce 2014. Toto ocenění a informace o tom ocenění byla publikována 14. května roku 2015. Přirozeně ten proces restitucí nadále probíhal i během roku 2015 a chci vás informovat o tom, že přirozeně bude probíhat i v roce 2016 s tím, že z velké části by tyto restituce během roku 2016 na základě zákona již měly být vypořádány.

Myslím si, že není možné kritizovat vládu ze dvojího úhlu, za prvé říkat, že vláda nevěnuje dostatečnou pozornost otázce restitucí, a současně kritizovat fakt, že všechny restituce nebyly zrealizovány v té velmi krátké lhůtě, kterou předpokládal původní zákon. Pokud by došlo k takto rychlému vydávání majetku, tak jak to předpokládal původní zákon, domnívám se, že by se tím výrazně zvýšilo riziko chyb a výrazně by se tím zvýšilo riziko toho, že nároky církví, tak jak byly uplatněny, nebyly řádným způsobem přezkoumány. Já skutečně nepokládám za závažný problém, pokud stát využil ten čas a potřeboval více času pro to, aby řádně všechny žádosti o vydání majetku, které byly předloženy na základě toho příslušného zákona, smlouvy mezi státem a církvemi, tak aby ty žádosti byly řádně posouzeny. Čili jako předseda vlády ve své komunikaci, kterou mám prostřednictvím tedy výboru, který se schází a který projednává otázku církevních restitucí, tak apeluji zejména na odpovědnost a kvalitu práce jednotlivých státních institucí, ať už je to Státní pozemkový úřad, ať už je to ÚZSVM, ať už jsou to kterékoliv jiné povinné státní instituce, například Lesy České republiky, které se vydáváním majetku zabývají.

Lhůta, která byla stanovena v tom původním zákoně, byla nepřiměřeně krátká, nebyla podle mého názoru stanovena seriózně vzhledem k objemu vydávaného majetku, a já nemám signály ze strany církví, že by to, že ta lhůta byla překročena, bylo nějakým zásadním způsobem ze strany církví problematizováno. Myslím si, že obě strany, jak stát, tak církve, mají zájem na tom, aby ten proces proběhl řádně a nemohl být nějakým způsobem zpochybňován. Čili je potřeba všechny žádosti prověřit, bylo potřeba shromáždit podklady, vyhledat je v archívech a posoudit, zdali ty žádosti nepřekračují limity, které zákon o církevních restitucích definoval.

Pokud jde o poslaneckou novelu, která zde byla předložena v Poslanecké sněmovně, ta doposud projednána nebyla a podle mého názoru už ta novela z časového hlediska zastarala. Ona kdyby byla řekněme projednána a schválena na počátku tohoto volebního období, tak by pravděpodobně sehrála určitou pozitivní roli z hlediska moderace toho času, který byl ze zákona určen pro vydávání církevního majetku, ale vzhledem k tomu, že projednána a schválena nebyla, tak v tuto chvíli postupujeme způsobem, který nám umožňuje stávající zákon.

Pokud jde ještě o otázku církevních restitucí, i vzhledem k tomu, jakým způsobem celá věc byla legislativně provedena, tak bez dohody, bez změny dohody mezi státem a církvemi ani vládní koalice, ani vláda, ani jakákoliv většina v této Poslanecké sněmovně nemůže tu dohodu změnit, protože byla zvolena speciální konstrukce, to znamená, že není tady jenom zákon o církevních restitucích, ale ten zákon je doprovázen i dohodou, která tehdy byla velmi rychle uzavřena po přijetí zákona mezi vládou a církvemi o tom, že tento majetek bude na základě zákona vydán. V případě, že by došlo k jednostranné změně toho zákona, která by nebyla v souladu s touto dohodou, pak na základě analýz, které jsme měli k dispozici, by hrozilo riziko, že toto neobstojí před Ústavním soudem, a tato legislativní změna by mohla být na základě té existující dohody mezi státem a církvemi zrušena. V tom je celý problém neměnnosti pravidel, tak jak byla v minulosti nastavena. Byť podle mého názoru nebyla nastavena nejlepším možným způsobem a nebyla nastavena dobrým způsobem, tak ta právní konstrukce, která byla zvolena, neumožňuje jednostranný zásah parlamentní většiny do toho zákona bez toho, aniž by současně církve na restituce změnily své stanovisko.

A pouze chci připomenout, že vzápětí po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 jsem opakovaně jednal se zástupci církví, opakovaně jsem se je snažil přimět ke změně stanoviska, k tomu, aby přistoupili na změny nebo korekce v té smlouvě mezi státem a církvemi. Ale církve všechny tyto návrhy buď na snížení náhrad, nebo na snížení objemu vydaného majetku odmítly. Čili bez této dohody není možné, aby parlamentní většina tento zákon změnila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A do rozpravy se hlásí pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Opět mi nezbývá než poděkovat panu premiérovi za odpověď, vůči které asi nemám žádné zásadnější výhrady, a nezbývá mi než s obsahem toho, co pan premiér řekl, souhlasit, protože i já se domnívám, že objem toho vydávaného majetku do termínu 30. června 2014 byl tak obrovský, že to v tom termínu nešlo zvládnout. S tímto názorem se naprosto ztotožňuji. Ztotožňuji se i s tím, že poslanecká novela, je to pro poslance, kteří to nemají v patrnosti, což je logické, je to sněmovní tisk 144, již také není časově aktuální, protože vůbec nás nenapadlo, že by ta záležitost mohla pokračovat tak dlouho.

Jen tady, a to je věc, kdy s vámi, pane premiére, asi nebudu souhlasit v té vaší odpovědi, zařazení tohoto bodu na pořad schůze bylo učiněno asi třikrát, ten pokus, aby se to projednalo, a bylo to vždycky zamítnuto i hlasy vašeho poslaneckého klubu. Takže tady trošku nechápu, proč... Dneska správně říkáte, že ty termíny jsou neaktuální, ale bylo možno to udělat tak, že to aktuální bylo, protože tam nebyly žádné další zásadní věci v tom návrhu novely, a dnes tedy opravdu jsme pořád v rozporu se zněním zákona 428.

Vy jste tady řekl, že ze strany církevních institucí nehrozí, nebo neprezentují, že by se chtěly domáhat nějakých dalších nároků nebo že by s tím byl problém, že není plněn tento termín. Já se ptám - zaregistroval jsem, že ne vždycky - vycházím z informací z médií, z novin -, že ne vždycky tomu tak může být, že se může ukázat, že toto problém bude, že tento termín splněn nebude. Jak bude v tomto případě postupováno, pokud - otázka první - pokud nastane, že některá z těchto institucí učiní nějaké nároky z prodlení a nedodržení termínu? A druhý dotaz, zda tedy absolutně vylučujete, že tohle může nastat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A do rozpravy se hlásí pan poslanec Koníček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl pana premiéra zeptat na jinou věc. On říkal, že jednal s církvemi, že s těmi smlouvami nic dělat nejde, ale zároveň v těch zprávách výboru se objevuje jedna věc, a to je, že majetek, za který církve dostaly finanční náhradu, je prostě žalován u soudu, tedy majetek ve vlastnictví krajů a obcí, za který podle toho zákona dostaly církve finanční náhradu, jsou podávány žaloby o určení vlastnictví. A ptám se pana premiéra, jestli tedy pokud bude vydán tento majetek, církve za něj dostaly finanční náhradu, jestli bude vést s církvemi jednání o snížení toho finančního příspěvku, protože potom by církve dostaly jak zaplaceno, tak fyzicky ten majetek. Prosím o odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pane premiére, prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podle toho zákona o narovnání s církvemi, podle kterého se vrací část bývalého církevního majetku a současně se vyplácí náhrady a současně se řeší financování církví v České republice v příštích letech, protože to je jeden z těch aspektů celého toho návrhu, tak tam se počítá s tím, že obce ani kraje nejsou povinnými osobami pro navracení církevního majetku, to znamená, že tyto žaloby by na obce a kraje měly být podávány pouze v případě, že po roce 1989 na základě jiných předpisů, které se týkaly restitucí, došlo k nějakému pohybu majetku, který může být nějakým odůvodněným způsobem problematizován. V jiných případech podle mého názoru není důvod, aby církve uplatňovaly vydávání majetku obcí nebo krajů. V těch složitějších, komplikovanějších situacích bude muset rozhodnout soud o tom, jestli ty nároky jsou oprávněné, nebo ne. I soud je při svém rozhodování vázán zákonem, to znamená, i soud by měl být vázán zákonem o narovnání s církvemi, který byl v parlamentu schválen a který jasně říká, že obce ani kraje nejsou povinnými osobami pro vydávání církevního majetku. To je řekněme jedna rovina, která se týká rozhodování soudů, které nastane v těch případech, kde byly podány příslušné žaloby.

Za druhé. Já myslím, že v okamžiku, kdy bude dokončeno vydávání majetku a kdy bude zřejmé, jakým způsobem proběhly tyto soudní spory, s jakým výsledkem, tak by bylo dobře, aby byl kvantifikován rozsah majetku, který takovýmto způsobem bude ještě na straně církví získán, a podle mého názoru by to mělo být předmětem jednání mezi státem a církvemi.

Nicméně ten zákon, tak jak byl konstruován - a znovu zdůrazňuji, že jsem hlasoval tehdy proti přijetí tohoto zákona -, žádný takovýto mechanismus korekce nebo narovnání neobsahuje. To je ten problém. Ten zákon nemá dopředu definovaná pravidla, jak v takovýchto situacích postupovat. Nicméně jsem rozhodně pro to, aby vláda zmapovala výsledky všech soudních sporů, a jsem rozhodně pro to, aby následně proběhlo jednání s církvemi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane premiére. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž rozpravu končím. Táži se nyní pana poslance Karla Fiedlera, zda chce navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jen se vyjádřím k vašemu podnětu, zda chci, nebo nechci navrhnout nějaké usnesení. Z povahy problematiky tohoto bodu, kdy jsem říkal, že je také nutno vyčkat na zprávu Ministerstva kultury za rok 2015, která má být zveřejněna až do února tohoto roku, a z toho, co říkal pan premiér, že ty věci běží, tak v tuto chvíli nebudu navrhovat žádné usnesení, protože je nutno vyčkat, jak ty věci doběhnou, a potom se k této otázce třeba vrátím písemnou interpelací nebo jinou formou. V tuto chvíli nemá asi smysl navrhovat usnesení. To jenom odůvodnění, proč tak nekonám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a tudíž tuto interpelaci končím.

Přistoupíme k další interpelaci. Ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci výběrového řízení na obsazení pozice ředitele závodu Frýdek-Místek státního podniku Povodí Odry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 671. Otevírám rozpravu a do ní se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem se rozhodl, že dnes promluvím poměrně smířlivě, protože je to potřetí, co o tom problému jednáme. Máme všichni k dispozici tři odpovědi ministra zemědělství a pro mě osobně je to smutné čtení a asi nemá cenu vést nějakou vášnivou politickou debatu o tom, co považuji za smutné čtení. Tak já to jenom shrnu.

Pan ministr odvolal ředitele státního podniku Povodí Odry. Opakovaně jsem říkal, že na to má plné právo a v tom žádný problém není. Kdyby to takhle jednoduše řekl v odpovědi na moji první interpelaci, tak už bych neměl druhou a myslím, že ani Poslanecká sněmovna by nevyslovila nesouhlas s jeho odpovědí. K té první interpelaci uvedl zhruba čtyři důvody, které ho vedly k odvolání. Přitom mohl skutečně říct "zákon mi umožňuje bez udání důvodu" a měl by naprostou pravdu.

První a ten největší důvod, který uváděl, byl, že bývalý generální ředitel odmítl vypsat výběrové řízení na ředitele závodu Frýdek-Místek s tím, že chtěl tuto funkci svěřit někomu zevnitř podniku a chtěl vypsat interní výběrové řízení. To pan ministr označil jako poslední kapku toho, že neposlechl pokyn prvního náměstka ministra zemědělství. Nový generální ředitel tuto pozici obsadil v interním výběrovém řízení. To já nekritizuji, myslím, že je to správné. Důvody, které měl bývalý i současný generální ředitel, jsou v zásadě totožné. Je dobré, aby na takovou exponovanou funkci nastoupil někdo, kdo zná prostředí, který v tom podniku pracuje. Takže ukázalo se, že tento důvod není pravdivý. A je to i v odpovědi na první interpelaci, kterou Sněmovna odmítla, kdy pan ministr říká: generální ředitel mě přesvědčil, že je vhodné použít interní výběrové řízení.

Jako druhý důvod uvedl špatnou komunikaci se samosprávou a po dotazu, se kterou samosprávou, jmenoval pan ministr obec Nové Heřminovy. Moravskoslezský kraj, mnohé obce v našem kraji, podporují výstavbu přehrady v Nových Heřminovech. Jednou z těch obcí je mé město Opava, které bylo krutě postiženo povodněmi v roce 1997, a proto podporujeme napříč politickým spektrem v Opavě vybudování této přehrady. Ta příprava pokračuje. Ne sice tak, jak bych si představoval, ale pokračuje. Já myslím, že je to dobře. Je naprosto logické, že občané Nových Heřminov zásadně nesouhlasí, protože dojde k zatopení části vesnice. V každých komunálních volbách, pokud bych mohl použít komentář někoho, kdo žije poměrně blízko, zvítězí starosta, který je ještě radikálnější ve svém odporu než předchozí starosta. Stalo se tak i v roce 2014, pokud máte dobré informace. A nic se nezmění na komunikaci kteréhokoli ředitele Povodí Odry se starostou Nové Heřminovy, protože ta obec to prostě nechce a starosta stávající to odmítá ještě vehementněji než starosta minulý. To znamená, ani tento důvod není pravdivý.

Pak pan ministr v odpovědi na první interpelaci a současně v debatě, kterou jsme k tomu vedli, myslím, že tehdy dvakrát, použil to, co mě osobně, můžu říct, urazilo nejvíce. Použil takovou tu oblíbenou větu, když chcete někoho pošpinit - mám informace, že se tam dějí nějaké nekalosti v oblasti veřejných zakázek. A protože bývalého generálního ředitele osobně znám, já se tím netajím, je to můj přítel, tím se taky netajím, tak jsem to považoval za urážlivé tvrzení. Čas mi dal za pravdu, nic se nenašlo, žádný problém tam není. Takže ani tento důvod není pravdivý.

A pak obecný důvod - špatná komunikace. Ale to můžete uvést vždy. Vždycky komunikace může být lepší. Uznejte, že je to taková dobrá věta, když se odvolává nějaký podřízený, že problém byl v komunikaci. To nechci žádným způsobem rozporovat. Jenom říkám, že je to obecná floskule, která se používá mnohdy, mnohými a velmi často.

O tomhle jsme debatovali minule. Nakonec Poslanecká sněmovna odmítla odpověď. Pan ministr mi poslal novou a v zásadě, když to přečtu, tak říká: Zřejmě je problém v tom, že se s generálním ředitelem nepřijel nikdo z ministerstva oficiálně rozloučit. Ale je to taky tím, že bývalý generální ředitel odešel sám, nepočkal na výsledek výběrového řízení, tak si za to může sám...

Pane ministře, v tom není problém. Opravdu není problém v tom, že nepřijel někdo s bonboniérou z Prahy, nevyfotil generálního ředitele před rozvinutou bojovou zástavou či případně nezapsal pochvalný zápis do kroniky státního podniku. Stačilo, abyste normálně lidsky slušně řekl: Generální ředitel vedl podnik dobře, nebyly žádné problémy, měl dobré ekonomické výsledky. Nicméně nastoupila nová vláda, nový ministr zemědělství. Já jsem se rozhodl, že provedu změnu... Neřekl bych vůbec nic. Vy toho evidentně nejste schopen.

Já už nebudu navrhovat Poslanecké sněmovně nic. Přečtěte si ty vyhýbavé odpovědi. To hledání problému v tom, že někdo nepřijel z Prahy se rozloučit, v tom fakt problém není. Možná podle sebe soudím tebe. Možná až jednou budete odcházet z ministerstva, budete očekávat, že se s vámi přijde někdo rozloučit, vyfotí vás před bojovou zástavou nebo zapíše něco do kroniky. Možná ano, možná ne. O tom to není. Přece i vy sám budete očekávat slova vašeho nástupce a určitě budete rád, když řekne například: Vyhráli jsme volby, stal jsem se ministrem zemědělství, nicméně chtěl bych ocenit práci bývalého ministra, myslím, že pro Českou republiku toho odvedl dost. Je to mnohem lepší, než když přijde nový ministr a řekne: První, co udělám, prověřím celé období, kdy tady fungoval bývalý ministr, zaměřím se na audity, protože jsem slyšel, že byla nějaká podezření v tom resortu, že byly nějaké nepravosti v oblasti veřejných zakázek. Současně jsem slyšel, že bývalý ministr měl problémy v komunikaci, komunikace by mohla být lepší a já slibuji, že bude lepší komunikace, transparentnější prostředí atd. - Já bych preferoval, ať přijde kdokoli a kdokoli bude nový ministr, aby řekl to první. Poděkoval předcházejícímu ministrovi za to, co odvedl pro Českou republiku, popřál mu úspěch v další profesní či politické práci a nehledal výmluvy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče Stanjuro prostřednictvím paní předsedající, já musím říct, že oceňuji přístup, jaký jste dnes tady prezentoval v této věci. Musím říct, že každý se učí. I pro mne je tato záležitost velkým poučením. Na druhou stranu shrnu jenom pár věcí, poměrně stručně.

Nastoupil jsem jako ministr této nové vlády, ale například jenom na tom (nesrozumitelné) příkladu pěti ředitelů podniku Povodí jsem vyměnil jednoho jediného a nedělal jsem žádný průvan v tom slova smyslu - teď přišla nová vláda, teď to tady budeme okamžitě řešit a odvolávat a jmenovat nové.

Nesu plnou zodpovědnost za to, jak podniky Povodí fungují. Na základě aspektu, teď nechci znovu říkat, které z těch důvodů, které jsem uvedl, měly pro mě větší váhu, ale minimálně i já osobně jsem zažil tu záležitost, kdy jsem s panem ředitelem dvakrát hovořil, a také musím říct, že komunikačně jsme si asi úplně nesedli, byť možná už situace byla v tu dobu vyhrocená po jejich komunikaci s panem prvním náměstkem. To asi uznávám. Dneska po zkušenostech, dvou letech bych se choval jinak, to také poctivě přiznávám.

Takže se vracím k tomu, co jste říkal na začátku. Je to moje zodpovědnost. Je to moje kompetence. Byť uznávám, že jsem udělal v této věci určité chyby a dneska bych postupoval jinak. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jestli tomu mám dobře rozumět od pana ministra, že v tom je jistý náznak omluvy, tak to tedy klobouk dolů, že přizná, že by se choval jinak. A děkuju za to. Je jediný z vlády, kdo se za něco omluvil. Nebo aspoň já to tedy tak chápu. A myslím, že byste se měl zamyslet, zda existuje nějaká cesta, byť vím, že zpátky do téže řeky nemůžete vstoupit, jak aspoň následek svého bývalého rozhodnutí, kterého možná dneska litujete, napravit, nebo aspoň kompenzovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A teď se již nikdo nehlásí do rozpravy, tudíž rozpravu končím. Jen se chci utvrdit, pane poslanče (k poslanci Stanjurovi) - nebudete navrhovat žádné usnesení? Výborně. Takže tímto uzavíráme tuto interpelaci.

Nyní přikročíme k další interpelaci. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci studie BDO k tisku 513. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 672. Otevírám rozpravu a do ní se hlásí pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když se podíváte na datum té interpelace, tak zjistíte, že je už opravdu staršího data. Tou interpelací jsem chtěl získat příslušnou studii. Bohužel musím konstatovat, že pan ministr mi ji odmítl poskytnout, což byl důvod, proč jsem vyjádřil nesouhlas s touto odpovědí. Takže když chcete studii, nedostanete ji, jak můžete souhlasit s odpovědí?

Musím říct, že mezitím jsem ji dostal a vůbec jsem nepochopil, proč mi ji pan ministr odmítl dát, když současně ten samý materiál obdržel kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Takže díky spolupráci s kontrolním výborem a s konkrétními poslanci - děkuji - jsem tu studii dostal, mohl jsem se s ní seznámit. Včera nebo předevčírem jsem se dozvěděl v médiích, že Ministerstvo financí ji uvolnilo a zveřejnilo i pro širokou veřejnost, takže nemám žádný důvod, abych dneska navrhoval nesouhlas s odpovědí.

Nicméně jsem o tom mluvil s panem předsedou Poslanecké sněmovny a poprosím i pana premiéra, aby dohlédli na to, aby se taková situace neopakovala. Myslím si, že v případě, že kterýkoliv poslanec požádá o nějaký materiál, který evidentně objednalo kterékoliv ministerstvo, má právo, aby ho obdržel, aby se s ním seznámil a případně s ním mohl pracovat.

Myslím, že každý pátek debatujeme o tom, čeho se týká studie BDO. Nebudu brát i čtvrtek, abych debatoval o EET. Možná jenom s úsměvem, když se podíváte, když jsem se ptal, jakým způsobem byl vybrán tento materiál, tak jsem samozřejmě věděl, co je zakázka malého rozsahu a jaké se mohou podle zákona zvolit metody. To je naprosto jasné. Školení jsem nepotřeboval. Nicméně jsem se dozvěděl, že podle interních pravidel Ministerstva financí - a nijak je nekritizuji, myslím si, že jsou rozumně nastavená - služba nebo zboží v hodnotě do 200 tisíc bez daně se dá objednat velmi jednoduše. Podívejme se, jaká byla cena objednané studie: 199 900 Kč bez DPH. A jsem si skoro jist, že kdyby v interní studii Ministerstva financí nebyla hranice 200 ale třeba 250 tisíc, což zase není nic, co bychom měli právo kritizovat, bylo by to v souladu s zákonem v pořádku, tak jsem si skoro jist, že ta jediná nabídka, nebo toho, koho oslovili, by byla 249 900 Kč bez DPH.

Úplně nerozumím tomu, že se nejdřív vypsalo výběrové řízení, když nemuselo, to uznávám, byla snaha oslovit více firem, kdy předpokládaná hodnota zakázky byla 500 tisíc. Pak to bylo zrušeno. Já to jenom konstatuji. To všechno je v rámci zákona. Není tady nic, co bychom mohli kritizovat z nějakých důvodů, že se děje něco podivného. Jenom je to zvláštní. Vypíšu na 500, neuzavřu, zruším. Podle pravidel řeknu, tak to dám rovnou někomu do 200, a on tedy čirou náhodou navrhne 199 900 Kč bez DPH. Ale říkám, k tomu, co v té studii je, jakou hodnotu to má, co se z toho využívá či využije v projektu EET, se teprve uvidí. A o tom budeme debatovat bezesporu zítra.

Normálně bych poděkoval panu ministrovi, že mi odpověděl, kdybych tu studii dostal. Tak mu nepoděkuji, protože mi ji neposlal. Ale děkuju kolegům z kontrolního výboru, kteří mi ji dali.

Nenavrhuji žádné usnesení k této interpelaci. Respektive nenavrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas, protože ta studie už je veřejně dostupná. Není k tomu žádný důvod. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Jsem strašně rád, že o tom pan Stanjura mluví, protože toto je skutečně příklad, jak absurdně náš stát funguje. To je úplně neuvěřitelné, jak fungují úředníci, jak to mají zakódované, jak fungují naše zákony. Já za rok a půl - teď oslavím dva, nevím, jestli mám oslavovat -- jsem nebyl schopen nakoupit ani mobilního operátora, což v privátě nakoupíte za týden za dva. První soutěž jsem musel zrušit, protože byl ještě starý zákon, byla jedna nabídka, tak to zrušili. Druhou soutěž - stížnost na ÚOHS, jenom to zrušil. A tady o té studii se bavíme o příjmu státu 18 miliard ročně v čase. A ta studie stála 190 tisíc.

Máte pravdu, pane Stanjuro. Máte pravdu. Nejdřív to měl... Finanční správa se rozhodla udělat soutěž. Potom z nějakých důvodů se rozhodli, že ji zrušili. Já jsem se ptal paní náměstkyně Hornochové, protože ten projekt EET, ten, o tom mi řekl poprvé majitel Vítkovice Tours pan Honek roku 2012. A když jsem nastoupil na ministerstvu, tak jsem řekl, že to chci, že úřady běží na nějakou životní rychlost. A stát funguje nějakým způsobem. Sněmovna funguje nějakým způsobem. A potom se zjistilo, že vlastně ministerstvo řeklo ano, my potřebujeme tu studii. A ta studie stála 190 tisíc. Já jsem myslel, že jsem vám ji dal. Tak se omlouvám. Ale dal jsem ji rozhodně vašemu koaličnímu partnerovi Kalouskovi tady veřejně.

V mezičase úřad si vyžádal někdo tu studii. Tak usilovný úředník už začernil - to taky velká aféra. A když jsem to zjistil, tak jsem se ptal, proč jste to začernili. No protože jsme řešili zase podle zákona, že tam bylo nějaké obchodní tajemství. Nakonec jsme to vyřešili. Tak konečně jsme to odčernili.

A pozornost, která se tomu věnuje, to absurdum, že tady poprvé předkládáme něco proti šedé ekonomice a je to studie za drobné, protože to jsou drobné, 190 tisíc, tak tomu věnujeme takovou pozornost. A div se světe, někdo ještě podá trestní oznámení. Anonymní, samozřejmě. Vrtěti psem. Anonymní. Třeba přebít zase něco. Vyšetřuje to policie. Že jsme utratili peníze. Na projekt, který vynese 18 mld. ročně, který snižuje DPH z 21 na 15 % atd. Takže absurdní debata! Absurdní debata a já doufám, že už se k té studii nebudeme vracet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Koníček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, ono je to trošku ještě složitější. Kontrolnímu výboru jste opravdu poskytl specifikaci projektu elektronická evidence tržeb od firmy BDO verze 1.22 z února 2015, která měla 186 stran. Tento týden se na webu Ministerstva financí objevila studie se stejnou verzí, stejně nazvaná, ale ta má jenom 185 stran. Neporovnával jsem těch 185 stran, abych hledal rozdíl, to se budete muset zeptat u vás na Ministerstvu, jak vy říkáte, že ti úředníci vám to dělají za zády, tak určitě je to zas jenom naschvál úředníků Ministerstva financí, že kontrolnímu výboru dají studii ve verzi 1.22, která má 186 stran, a na web ministerstva vyvěsí tu samou studii té samé verze, ale má jenom 185 stran. (Smích některých poslanců ANO.)

V té studii se dovíte, že například aplikace elektronická evidence tržeb, tzn. ten software, měla stát 27 mil. podle té studie. Ale Generální finanční ředitelství v dubnu minulého roku uzavřelo smlouvu se Státní pokladnou Centrem sdílených služeb na 41 mil. korun bez daně.

Pane ministře, jestli potom i ostatní údaje uvedené v té studii budou navyšovány ve stejném poměru, tak potom důvodová zpráva k tomu zákonu, kterou jste nám předložil, a nějaké vyčíslení nákladů prostě budou jenom hausnumera. Říkám, ve studii je napsané, že to bude stát 27 mil., ten software, aplikace EET, Generální finanční ředitelství uzavřelo smlouvu na 41 mil. bez daně. A pozor! V té studii je napsané, že to bude vybrané veřejnou soutěží, ne jednací řízení bez uveřejnění.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kučera, poté pan ministr financí.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes máme takový smířlivý průběh jednání. Já taky velice smířlivě jenom dva dotazy a jednu krátkou reakci na svého předřečníka. Já jsem se teď díval do studie, kterou mám já, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, tak já mám tu necenzurovanou verzi, tu delší, nevím, která je ten původ. Nicméně bych se chtěl zeptat pana ministra Babiše víceméně na dvě věci. To, že tam je rozpor té studie a důvodové zprávy k sněmovnímu tisku nebo k novele nebo k zákonu o elektronické evidenci tržeb, tak to je zcela jasné. Já si myslím, že o tom ještě budeme hovořit právě v diskusi během zítřka. Ty rozpory jsou jasné, upozorňoval na ně už dnes pan poslanec Koníček. Chtěl bych říct, že důvodová zpráva - samozřejmě, ty informace se mohou v čase měnit. Chápu, jaké informace jsme měli před rokem a jiné informace máme dnes. To bych nějak nerozporoval. Nicméně důvodová zpráva je poměrně ve stejném časovém úseku jako studie BDO. Tak to znamená, že někde je chyba. Buď v té studii, anebo v důvodové zprávě. To je první dotaz.

Druhý dotaz: Je pravdou, že společnost BDO je jedním z hlavních auditorů Agrofertu?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr financí. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pan Kučera nezklamal. Myslím, že soutěží s panem Laudátem pod vedením pana Kalouska. Včera jsem tady nebyl a ráno jsem cvičil, tak jsem se díval na vaše vystoupení, tak jste jmenoval moje jméno asi čtyřikrát. A zítra bude zase třetí čtení, to už trvá 1800 minut. V Německu trvá třetí čtení 90 minut. Takže zase budeme číst dokola.

Není žádná necenzurovaná studie. Kdybyste trošku chápal podnikání a rozuměl tomu, tak studie jsou studie. To je něco, nějaký odhad, nějaký předpoklad. A žádné smlouvy nejsou uzavřeny. Protože zákon nebyl schválen. Takže jsou to jenom - a BDO, kdybyste četl noviny, tak já jsem se to taky dozvěděl z novin, tak teď Agrofert měnil auditora a myslím, že to je Ernst & Young. Takže Agrofert je stále populární.

Možná bych zopakoval, jak tady stále dokola omíláte Agrofert, tak Agrofert za posledních devět let odvedl do veřejných rozpočtu 19,6 mld. korun. A dostal 1,9. To je desetina. Zkuste si to zapsat, abyste permanentně tady nelhali. Já chápu velký zájem o Babiše, protože je to takový cizorodý prvek tady.

Pan Koníček taky je asi málo vytížený, tak trávil čas a vyměnili jsme si několik dopisů o mých příjmech z minulého roku. Kolik jsem měl příjem, zda to byla mzda, bonus, jak to všechno bylo. Tak jsem strašně rád, že pan Koníček taky projevuje takový zájem o moji osobu, že to je skvělá spolupráce.

Takže já jen konstatuji, že my vám dáme všechno. Přijďte se podívat. Žádné smlouvy uzavřeny nejsou, definitivně. Někomu záleží, aby ti, kteří podvádějí na daních, aby to nefungovalo. Aby to nedopadlo. Proto děláte i obstrukce. Takže já budu strašně rád, nevím, co vám chybí, panu Koníčkovi, všechno dodáme. Zítra máme zase čtení, zase tady strávíme celý den o ničem, zase budeme dokola opakovat ty lži, ty demagogie, jak je to tady zvykem. Takže pokud vám ještě stále něco chybí, tak já to rád dodám, uděláme vám prezentace, všechno vám ukážeme. Znovu opakuji: studie 190 tis. a 18 mld. ročně. A snižujeme daně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom technicky. Požádal nebo poprosil bych pana ministra financí, aby věcně odpovídal a nechal si ty svoje politické agitky pro svoje noviny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím k mikrofonu pana poslance Koníčka, taktéž s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že mám problém s porozuměním proslovům pana ministra Babiše. Všichni jsme tady slyšeli, teď dvakrát to opakoval: Žádná smlouva uzavřena není.

Pane ministře, já mám smlouvu o dodávce a implementaci aplikace elektronická evidence tržeb uzavřenou mezi Českou republikou, Generálním finančním ředitelstvím a Státní pokladnou Centrem sdílených služeb. Uzavřenou 17. dubna 2015 za těch 41 mil. korun. A vy tady na mikrofon v Poslanecké sněmovně řeknete, že žádná smlouva uzavřená není! Je to normální od ministra financí, že tady takto lže Poslanecké sněmovně? (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr se hlásí do rozpravy.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Je to pravda, asi jsem se špatně vyjádřil. Žádná externí smlouva není uzavřena. (Smích v sále.) Toto je interní smlouva mezi institucí, která je pod Ministerstvem financí, a Finanční správou. Takže žádná smlouva externí podle toho, jak jste tady argumentoval, není uzavřena.

Ještě jsem zapomněl na tu jednu stranu. Pokud vás trápí ta jedna strana, že vy máte 186 a na webu je 185, tak mi tu jednu stranu dohledáme.

Pokud vy říkáte, že jsou to interpelace, tak já říkám, že je to buzerace, ne interpelace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím. Pan poslanec Stanjura nenavrhl žádné usnesení, tudíž tuto interpelaci končím.

Nyní přistoupíme k další interpelaci. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Fischerové ve věci, jakým způsobem vykonává Ministerstvo spravedlnosti dohled nad způsobem, jakým se na soudech rozhoduje o přidělování kauz jednotlivým soudcům. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 673. Já otevírám rozpravu a do ní se hlásí paní poslankyně Fischerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, já vám děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, částečná vládo, já se tedy vyjádřím nyní k písemné odpovědi pana ministra spravedlnosti, pana doktora Pelikána.

Dotazovala jsem se dne 12. listopadu 2015, jak bylo řečeno, ve věci, kterou už paní předsedající sdělila, konkrétně bych to ještě upřesnila. Týká se to zejména vyřizování věcí u Krajského soudu v Ostravě. Pro plénum Poslanecké sněmovny jen shrnu částečně, na co jsem se dotazovala.

Vzniklo to víceméně na základě usnesení vlády ze září minulého roku, bylo to usnesení číslo 765, kdy se vláda vyjadřuje k návrhu Krajského soudu v Ostravě podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon ze dne 23. září 2015, který byl podán k Ústavnímu soudu.

Já mám sama osobní vztah k Ostravě, a proto jsem byla i požádána, abych se této věci trochu věnovala. Vláda ve svém vyjádření mj. konstatuje: Navrhovatel ve svém textu na několika místech upozorňuje, že na Krajském soudu v Ostravě dochází k rozdělování incidenčních sporů bez jasných pravidel. Dále také uvádí, že dochází de facto k zavedení dvou kategorií soudců, tedy soudních oddělení, kdy jedni vedou samotné insolvenční řízení a jiní jsou povoláni jen k řešení incidenčních sporů, a to často po poměrně dlouhé době od jejich nápadu na soud. Z popsaného stavu také vyvozuje obavu, že může docházet k tomu, že insolvenční soudci nechávají záměrně některé incidenční spory stranou svého zájmu, aby následně mohla být aplikována hypotéza § 160 odst. 2 insolvenčního zákona ohledně obav před zbytečnými průtahy, a tím byly kauzy přiděleny do oddělení, která se zabývají pouze spory incidenčními.

Tady prohlašuji, že tento popsaný stav je jistě možné označit za vadný a porušující zásadně základní ústavněprávní premisy, a proto jsem se pana ministra zeptala ve své písemné interpelaci na několik věcí, jaký je jeho pohled právě v této věci na řešení těchto hlavně insolvenčních kauz. On mi rozsáhle odpověděl, ještě více, než já jsem zaujala prostoru písemné interpelace. Akorát mě, pane ministře, mrzí, jak zde říkal pan ministr financí, že ne vždy všichni úředníci jsou na jeho ministerstvu v pořádku, všichni dobře pracují, tak chci říct panu ministru Pelikánovi, že na první stránce vaší odpovědi jsou, bohužel, i hrubky, které mě tedy dost znepokojily, protože když jsem já byla starostka a psala jsem někomu, tak jsem musela být jasně srozuměna s tím, kdo mi připraví odpověď, že to musí sedět. Já vám pak ukážu přímo, kde to bylo.

Ale k té odpovědi. Řeknu dvě věci, které jste konstatoval ve své odpovědi. S nimi souhlasím, jsou to zejména věci, že pan ministr má omezenou pravomoc nad rozvrhy práce jednotlivých soudů, nicméně má povinnost kontrolovat, zda ti, kteří jsou zodpovědní za sestavování rozvrhu práce, vše připravují v souladu s právním řádem, což je zákonem o soudech a soudcích, Listinou základních práv a svobod, Ústavou České republiky. Pak s vámi také, pane ministře, souhlasím, že je v kompetenci předsedů soudů nebo předsedkyň soudů po projednání s příslušnou soudcovskou radou sestavení rozvrhu práce.

Mě zajímalo, jak vypadá sestavení rozvrhu práce na rok 2016, a mám tedy následující dotazy. Jestli jste se opravdu zajímal o stanovisko soudcovské rady právě v Ostravě k dané problematice. A musím říct, když jsem si to sama zjišťovala, tak na rok 2016 rozvrh práce nedoznal vůbec změn oproti roku 2015. Stále přetrvává problém s nápadem incidenčních sporů, kde není některým soudcům zajištěn prvotní nápad, jak na to bylo již soudcovskou radou poukázáno. Situace je podle názoru soudcovské rady řešitelná zvýšením počtu insolvenčních soudců nebo senátu při zachování počtu administrativy o soudce, kterým jsou přerozdělovány incidenční spory, a tak zvýšením počtu incidenčních sporů, které by měli vyřizovat současní insolvenční soudci. Dále soudcovská rada konstatuje, že z důvodu dlouhodobě neřešené situace je v současné době bez úkonu v incidenčních sporech 995 věcí za rok 2015 a celkem je vykazováno 1 508 neskončených věcí, což znamená, že lze předpokládat značné časové prodlevy při vyřizování těchto spisů. Myslím si, že to je tedy opravdu věc k velkému zamyšlení.

Dále. Pane ministře, to, co mě ještě ve vaší písemné odpovědi neuspokojilo, vaše vyjádření, tak chci říci, že vláda totiž konstatuje, že nelze připustit argumentaci v té rovině, že pokud § 160 odst. 2 může založit praxi, která vede k protiústavnosti v konkrétních případech a že je i samo ustanovení zákona protiústavní. Sama vláda připouští, že praxe na Krajském soudě Ostrava je protiústavní, nikoliv samotné ustanovení zákona. Pane ministře, vy sice tvrdíte, že jsou primárně do oddělení 1 Cm, 4 Cm, tedy civilní záležitosti, přidělovány nové věci. Toto není pravda, o čemž svědčí rovněž zápis soudcovské rady Krajského soudu v Ostravě. Soudci nemají žádný prvotní nápad do svých soudních oddělení. Do těchto oddělení nejsou podle rozvrhu práce přidělovány žádné spisy k vyřízení. Jednoduše řečeno, na obchodním úseku například působí 20 soudců, každý soudce má své oddělení, které se právě liší tím číslem 1 Cm, 4 Cm atd. Podle rozvrhu práce jsou věci rotační metodou přidělovány jenom deseti soudcům. Vy píšete dvanácti, já mám tedy ověřeno deseti soudcům. Téměř po roce předseda soudu vezme a přikáže bez jakýchkoli předem daných pravidel tyto věci k vyřízení zbývajícím soudcům, kterým celý rok nenapadne podle rozvrhu práce žádný spis. Takže nejsou přidělovány nové věci, nýbrž se přerozdělují staré věci, které ostatní soudci nevyřizují. To vše s vědomím soudního funkcionáře, předsedy, místopředsedy soudu. Tím vzniká situace, že jeden soudce může průběžně vyřizovat věci, jelikož má prvotní nápad, což nečiní, a druhý soudce nemá prvotní nápad, takže nemůže průběžně vyřizovat věci, ale jednou ročně mu předseda, místopředseda soudu vybere a přerozdělí s odkazem na ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona spisy k vyřízení, které již v té době jsou téměř rok staré.

Ustanovení § 160 odst. 2 bylo přijato jako výjimka pro případy velkých konkurzů a s tím velkého množství incidenčních sporů, nikoliv jako pravidlo pro přidělování věcí k vyřízení namísto rozvrhu práce.

Pan ministr tvrdí, že nedochází ke zcela nahodilému přerozdělování spisů, ale podle stáří nevyřízených incidenčních sporů, ale moje otázka zní: Zajímalo by mě, pane ministře, jak to tedy funguje, když jeden soudce dostane k vyřízení věci staršího jednoho roku, druhý půl roku, druhý dostane věci starší tří měsíců. Je to zcela na libovůli předsedy soudu, který si vybere, kdo a které věci bude rozhodovat? Nejsou žádná pravidla pro následné přerozdělování spisů? Je to jenom na libovůli předsedy soudu, který - a kolik spisů a komu přikáže k vyřízení podle ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona?

Já říkám, že takováto praxe je velmi nebezpečná a v právním státě nemá místo. K tomu tady použiji citace, které se bojím, ale já ji tady řeknu: V totalitním režimu není třeba zkorumpovat všechny soudce. Postačí, když si režim pohlídá, že určité kauzy budou rozhodovány určitými v uvozovkách spolehlivými soudci, aby bylo dosaženo žádoucích verdiktů ve věcech, na nichž má politický režim eminentní zájem. Tolik Tomáš Langášek - Právo na zákonného soudce v justici v ohrožení? To bylo jenom pro dokreslení, aby to v naší justici také tak nedopadlo.

A teď ještě k tomu, jak jsem nebyla spokojena s vaší písemnou odpovědí, pane ministře, ještě dodám. Rozvrh práce je jednak nástrojem na ochranu nezávislé soudní moci a jednak garantuje právo na zákonného soudce. A ústavní princip zákonného soudce nelze obcházet, byť by k tomu byly důvody jakékoliv.

Takže já chci, paní předsedající, jenom vyjádřit, že... Aha, pane předsedající, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: My jsme se vyměnili v řízení schůze, paní kolegyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: To jsem nestačila postřehnout, ale teď už to vím. Takže pane předsedající, já nejsem spokojena s písemnou odpovědí pana ministra a jsem zvědava, co mi ještě teď odpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Dámy a pánové, přeji pěkné dopoledne a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená částečná sněmovno. Ta interpelace nebo ústní přednes byl bohužel tak dlouhý, že nevím, jestli jsem si všechno dobře zapamatoval. Snad ano. Pokud ne, předem se za to omlouvám.

Když začnu tou věcí technickou, skutečně jednotliví soudci píšeme s měkkým i, o čemž příslušného pracovníka poučím a moc se omlouvám za to, že jsem to ve snaze vám co nejrychleji odpovědět přehlédl při kontrole toho dokumentu.

Jinak pokud jde o celou situaci, já myslím, že je tam třeba asi říci nebo zdůraznit několik věcí. První z nich je, abych upokojil pravděpodobně znepokojené kolegyně a kolegy poslance, jde tu, myslím si, spíše o problém z pohledu soudců a rozdělení práce mezi ně, a tedy pracovní podmínky soudců než o problém z hlediska nějaké manipulace a ovlivňování spravedlivosti a nezávislosti rozhodování jednotlivých věcí. Tak to na mě alespoň působí. Tím ten problém nechci bagatelizovat, ale na druhou stranu rozdíl významnosti problému to je.

Jinak je pravda, že Ostrava, pokud jde o přidělování insolvenčních věcí a tzv. incidenčních věcí, což pro představu jsou tedy případy, kdy někdo popírá zejména pravost pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, popírá, že ta pohledávka existuje, takže je potřeba se o ní soudit, zda existuje, tak v Ostravě skutečně fungují dosti originálním způsobem. To nepopírám a nezastírám, což je způsobeno zejména osobou místopředsedy a také předsedkyně toho soudu. Pan místopředseda je v tomto ohledu dosti kreativní a paní předsedkyně to nejen toleruje, ale myslím i podporuje.

Já se zároveň přiznám, že s tou metodou mám problém, tak jak jste jej tady naznačila. Já s tím mohu, resp. spíše musím souhlasit. Celkově se domnívám a jsem přesvědčen, že soudu nesvědčí prostor pro libovůli a jakákoliv netransparentnost. To je také hlavní tenor nyní postupně představované a s justicí diskutované tzv. Bílé knihy, tedy návrhu reformy justice, a již nyní se střetávám s námitkou, a je to skutečně věc koncepční, že právě transparentnost, pevná pravidla, to není to správné, že to není to důležité, že máme věci nechat na předsedech soudů, že oni nejlépe vědí, jak to udělat, a potřebují tu pružnost. A já na to říkám: soud není firma, soud musí mít pevná pravidla. (Nesroz. poznámka z pléna, smích. Mpř. Bartošek: Prosím, pokračujte, pane ministře.) Ještě si budeme muset provést interní debatu.

Takže já souhlasím s tím, co říkáte, a jenom k tomu musím říci, že bohužel moje pravomoci v oblasti rozvrhu práce jsou naprosto minimální, resp. nejsou žádné. Sice je mi zasílán rozvrh práce, ale je mi zasílán na vědomí. Takže jediné, co mám k dispozici za nástroj kromě nějakých nástrojů neformálních, tak je případná kárná žaloba. A já zatím jsem tam nenalezl takovou jasnost té věci, abych se odvážil podat kárnou žalobu, protože asi víte, že judikatura kárného senátu je dosti konzervativní a ten případ musí být opravdu hodně jasný, aby kárná žaloba měla naději na úspěch. Pochopitelně také čekám na výsledek té ústavní stížnosti. Zatím v tomto směru nemám žádnou dodatečnou zprávu, protože tvrdím nadále, že samotné ustanovení, pokud bude aplikováno střídmě, tj. skutečně v těch spíše výjimečných případech náhlého náporu nebo něco takového, tak není protiústavní.

Ale mám pochybnost zde opakovaně vyjádřenou o ústavnosti takového postupu, kde se toto ustanovení aplikuje systematicky, dokonce v té míře, že některé senáty, řada senátů nemá vůbec žádný vlastní nápad a vlastně slouží jenom k řešení těchto případů. Takže uvidíme, jak Ústavní soud rozhodne. Uvidíme, jak případně bude přizpůsoben rozvrh práce takovému rozhodnutí, a podle toho se potom zachovám. To už tu možnost případně budu mít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Ještě paní poslankyně Fischerová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Děkuji za vyjádření pana ministra, protože jsem vlastně vyjmenovala věci, o kterých vím, že se na Krajském soudu v Ostravě odehrávají, že mi vlastně dal za pravdu. Také mě potěšilo, že řekl - říkám v uvozovkách - že soud není firma. To je také konstatování a věřím, že až bude vyjádření Ústavního soudu, že ještě o tom budeme dále komunikovat, protože jistě budu chtít tuto věc sledovat.

Kdybych chtěla říct, že nesouhlasím s odpovědí, tak vidím, že stejně není dostatečné množství lidí v sále, ale věřím, že toto nezůstane zapomenuto a že pan ministr Pelikán bude tomu, co je v jeho kompetencích, že se bude této záležitosti v rámci své působnosti věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat - navrhujete tedy nějaké usnesení, o kterém dáme hlasovat?

 

Poslankyně Jana Fischerová: Podle přítomnosti v sále, kdybych navrhla, že nesouhlasím, tak vím, že nemám šanci o hlasování. Takže tímto - ale víte co? pane předsedající. Navrhuji, že nesouhlasím úplně zcela s tím, protože mě zajímá, jak tato věc bude dořešena.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V rámci jednacího řádu je možné hlasovat pouze o souhlasném nebo nesouhlasném stanovisku, ne částečně nesouhlasném.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Ano, chtěla jsem říct, že tedy nesouhlasím ještě. Nesouhlasím s vyjádřením.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Přivolám kolegy z předsálí a o vašem návrhu dám hlasovat. Paní poslankyně Fischerová navrhuje v rámci své interpelace hlasování o nesouhlasném stanovisku s odpovědí pana ministra. Ještě požádám o chvilku strpení, než přijdou kolegové z předsálí, než zahájím hlasování. Eviduji žádost o odhlášení, tzn. já vás odhlásím.

 

Pro nově příchozí zopakuji, o čem budeme hlasovat. V rámci interpelace paní poslankyně Fischerová na pana ministra Pelikána navrhuje, abychom hlasovali o nesouhlasu s odpovědí pana ministra.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 70. Přihlášeno je 95 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 46. Tento návrh byl zamítnut. Děkuji vám a končím tuto interpelaci.

 

Přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 10 do 11 hodin a od 15 hodin do konce jednacího dne se omlouvá z důvodu naléhavých pracovních povinností pan ministr Milan Chovanec. Dále dnes od 10 do 12 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Plzák. Dnešní den celý den se omlouvá z důvodu nemoci pan poslanec Radim Fiala. Dále dnes i zítra ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Novotný. Mám tady upřesnění jedné omluvy a to je, že paní poslankyně Markéta Wernerová se omlouvá až od 10.30, nikoliv od 9 hodin. A stejně tak pan ministr Marian Jurečka se omlouvá dnes od začátku jednání do 9.40 z pracovních důvodů.

Dále je zde interpelace na ministra životního prostředí Richarda Brabce, který odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Fischerové ve věci mimosoudního řešení sporu s odvolanými a vyhozenými zaměstnanci České inspekce životního prostředí a ve věci průtahů ve výběrovém řízení na ředitele inspekce. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 674. Otvírám rozpravu a do ní se hlásí paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, opět vám děkuji za slovo. Pro nepřítomnost pana ministra Brabce si přeji přerušit tuto interpelaci, protože mám zájem ho interpelovat, až bude přítomný v sále, čili na dalším jednání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Takže navrhujete přerušit do dalšího jednání, dalších interpelací, do přítomnosti pana ministra. Je to návrh o kterém budu muset dál hlasovat. Opět přivolám kolegy z předsálí.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto bodu, tak jak bylo předneseno, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 71. Přihlášeno je 100 poslankyň a poslanců, pro 84, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tato interpelace byla přerušena.

 

Budeme pokračovat dál, je to interpelace na předsedu vlády. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Michala Kučery ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 684. Otvírám rozpravu a dávám slovo panu poslanci Kučerovi. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, 1. listopadu roku 2015 jsem vás interpeloval ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Za odpovědi vám děkuji, přesto je nemohu přijmout, a to zejména ve dvou bodech. Totiž opomíjejí jádro problematiky, na kterou jsem se vás ptal.

Za prvé. Tvrdíte, že nedostupnost infrastruktury pro vysokorychlostní internet omezuje možnosti státu poskytovat digitální služby veřejnosti. V tomto si s vámi dovolím nesouhlasit. Jsem totiž přesvědčen, že veřejnost by ocenila, kdyby mezi tyto digitální služby poskytované státem patřila konečně třeba možnost zažádat si elektronicky o občanský průkaz, přihlásit si z domova auto nebo vyměnit řidičák. To jsou zcela jednoduché úkony, kvůli kterým si teď člověk musí pomalu vzít dovolenou, aby mohl čekat ve frontě na úřadě. Jedná se o úkony, na které by stačil elektronický formulář, a na vyplnění takového interaktivního formuláře nemusíte mít vysokorychlostní přípojku. Stačil by mu možná i dýchavičný modem pro telefonní linku, kdyby však daná služba existovala.

Neexistuje žádná stávající nebo připravovaná aplikace eGovernmentu, která by vyžadovala rychlosti nad 30 Mbps, tedy NGA přípojku. Jinými slovy jde o dva nesouvisející problémy. Rozvoj sítí NGA souvisí pouze s plněním cílů digitální agendy, které jsou zaměřeny na domácnosti a na jejich zlepšení pokrytí vysokorychlostním internetem, ale nijak nesouvisí s eGovernmentem. Pokud jsme na tom špatně s používáním eGovernmentu, vysokorychlostní internet to nezmění. Vlastně ani nevím, zda tušíte, že v minulém roce, tedy během vaší vlády, pozbyla část občanů možnost podávat plně digitální daňová přiznání.

Chtěl bych se vás proto, pane premiére, zeptat, jaké služby a kdy konkrétně nasadíte a kolik lidí je využije.

Druhá otázka se týká přidělování dotací. Ve vaší předešlé odpovědi jsem totiž nenašel ujištění, že dotace neskončí jen u velkých poskytovatelů. Informace, které o národním plánu dosud máme, budí velké obavy, že výzvy mohou být vypisovány na příliš velká území, tedy že se o dotace bude ucházet pouze ten, kdo bude moci pokrytí na takto velkém území zajistit, kdo ze soutěže vyřadí polovinu současných poskytovatelů a upřednostní pouze jednu firmu, která by v současnosti mohla takovou podmínku splnit.

Je žádoucí, aby výzvy respektovaly tato specifika českého trhu, na kterém je jeden velký poskytovatel ovládající třetinu trhu a pak stovky malých lokálních a regionálních, které mají dohromady kolem 50 %.

Moje druhá otázka, pane premiére, proto zní, jaké kontrolní mechanismy plánujete nastavit pro to, aby se k prostředkům dostali i menší poskytovatelé a peníze neskončily jen u oné jedné firmy. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu, ve které vystoupí pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já vzhledem k tomu, že už za deset minut bych tady měl vystupovat k migraci, nebudu opakovat celou tu argumentaci, kterou jsem uvedl v rámci odpovědi na písemnou interpelaci pana poslance Kučery, a soustředil bych se spíše na odpovědi, které se týkají jeho otázek.

Za prvé jsem přesvědčený o tom, že Česká republika v uplynulých letech nabrala velké zpoždění z pohledu digitalizace státní správy. Myslím si, že byla chyba, když bylo zrušeno Ministerstvo pro informatiku a bylo včleněno pod Ministerstvo vnitra, protože v okamžiku, kdy k tomu došlo, tak ten systém eGovernmentu nabral a začal nabírat výrazné zpoždění. Došlo také k tomu, že se nedařilo koordinovat aktivity v oblasti informačních technologií na jednotlivých ministerstvech. Pokud porovnáme dnes rozsah elektronických služeb a elektronické státní správy, tak jak je realizována v České republice, s ostatními zeměmi v Evropské unii, tak bohužel Česká republika se řadí na jedno z posledních míst, pokud jde o elektronizaci státní správy.

To, že se to nepovedlo, k tomu napomohly i některé projekty typu IZIP ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, kde sice byla snaha elektronizovat fungování systému zdravotního pojištění, elektronizovat recepty a podobně, ale současně to bylo spojeno s úsilím přesně definované politické skupiny podnikatelů získat jednoduchým způsobem bez soutěže zakázku u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Celá ta kauza IZIP nadlouho zdiskreditovala vůbec elektronizaci českého zdravotnictví a teprve v posledním období se daří Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby tuto smutnou kapitolu ve své historii postupně ukončovala.

Já si myslím, že se ale těmi špatnými zkušenostmi z předcházejících let nesmíme nechat odradit. Jsem rád, že naše vláda přijala koncepční dokumenty, které počítají s tím, že se zrychlí práce, pokud jde o elektronizaci státní správy. Já si myslím, že to, co potřebujeme, je, aby tady existoval jednoduchý doklad, který umožní všem občanům České republiky být v kontaktu se státní správou elektronickou formou, čili jde o to, abychom zpřístupnili takovou podobu občanského průkazu, která takovýto kontakt bez problému a jednoduše umožní. Cílem vlády je, aby od roku 2017 byly v zásadě vydávány za stejných podmínek občanské průkazy, které umožní takovouto komunikaci, elektronickou komunikaci, s úřady.

Pokud jde o dotaz, který se týkal dotací na výstavbu sítí nové generace, na otázku, zda dotace neskončí jen u velkých poskytovatelů, tak bych chtěl odpovědět následujícím způsobem. Možnost finanční podpory výstavby sítí nové generace a modernizace stávajících sítí je otevřená pro všechny. Při hodnocení došlých žádostí o podporu se bude vybírat příjemce podpory podle předem připravených a s podnikatelským sektorem odkonzultovaných hodnoticích kritérií. V těchto kritériích by neměla hrát roli velikost nebo investiční síla žadatele. Rovněž jednotlivé projekty pro oblasti bílých míst v určených lokalitách, především to vypadá, že se to bude týkat zejména Karlovarského, Ústeckého, Moravskoslezského kraje, se hodnotí zvlášť a případné vítězství jednoho žadatele v jedné oblasti nemá vliv na výsledek výběrového řízení v oblasti druhé. Jednotlivá hodnoticí kritéria vycházejí z podmínek dotačního programu, operační program PIK, a mají jednoznačná pravidla. Vítězí ten, kdo získá v hodnocení nejvíce bodů, aby se omezila jakákoli případná subjektivní podpora jednoho z hodnotitelů žádosti. Hodnotitelů je vždycky více.

Menší subjekty typu lokálních operátorů, které by se necítily z hlediska organizačních schopností schopny zajistit celý projekt, mohou vytvořit obchodní konsorcium a jít do soutěže o dotační podporu jménem tohoto sdružení. Ministerstvo průmyslu a obchodu se tak snaží vytvořit takové podmínky, aby výběr byl zcela nediskriminační, aby ten výběr byl maximálně transparentní, aby byl otevřený pro každého, kdo splní jeho podmínky.

Tolik tedy odpověď na tu druhou otázku, která zazněla v interpelaci pana poslance.

Dovolte mi ještě na závěr mého vystoupení, abych vás informoval o tom, že přirozeně jako předseda vlády mám velký zájem na tom, aby se zrychlily práce na Národním plánu rozvoje sítí nové generace. Národní plán rozvoje sítí nové generace zatím prošel meziresortním připomínkovým řízením. Materiál zatím nebyl předložen na vládu v takové podobě, aby ho vláda mohla definitivně schválit, protože to, co chybí, jsou aktuální data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem, která se týkají pokrytí internetem. Dopracování národního plánu předpokládá existenci dat, která budou získána z významné části geografickým sběrem dat právě v gesci Českého telekomunikačního úřadu. Sběr dat by měl být ukončen v červnu roku 2016. Tato data budou použita pro dopracování národního plánu a předpokládám, že v polovině letošního roku by se definitivním schválením dopracovaného národního plánu měla zabývat vláda České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, já bych se ještě chtěl vrátit k té druhé části odpovědi, která pro mě byla tou podstatnější.

My jako Česká republika máme zcela výjimečnou příležitost získat 14 mld. korun podpory na to, aby se po České republice rozšířil vysokorychlostní internet, tak aby Česká republika mohla ve všech svých regionech být napojena na nově vznikající ekonomiku, aby v těchto regionech docházelo k podpoře růstu, aby z těchto regionů neodcházeli občané. A co já mám informace, tak je to v této fázi tak, že ta možnost je tady už takřka rok, ale rok možného růstu, rok možného rozvoje, rok možné podpory regionů byl ztracen tím, že se dva resorty vaší vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, dohadují, kdo tyto obrovské miliardy bude spravovat, rozdělovat a investovat.

Já bych byl moc rád, kdybych tady od vás slyšel ujištění, že tato částka nepropadne, že skutečně Česká republika využije této unikátní možnosti od Evropské unie a těch 14 miliard plus národní spoluúčast že bude investovat do rozvoje vysokorychlostního internetu v České republice. A chtěl bych také slyšet ten horizont, ve kterém se to podaří, protože je to podstatné pro to, aby regiony byly konkurenceschopné, aby mladí lidé neodcházeli z těchto regionů, což je důležité pro kvalitní přežití těchto regionů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se pana premiéra, zda chce reagovat. (Již nelze.) V tento moment je 11 hodin, takže, ano přesně tak, ale musel jsem dodržet čas. To znamená, jedenáctá hodina, musím přerušit tuto interpelaci z důvodu času, protože interpelace jsou do jedenácti hodin. Děkuji a konstatuji, že pro dnešní den jsme ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců.

Než zahájím jednání, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 10.30 do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Faltýnek, od 16 hodin do konce jednacího dne z důvodu přijetí zahraniční návštěvy se omlouvá paní poslankyně Ivana Dobešová a dnes od 9 do 11.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bychom měli pokračovat pevně zařazeným bodem 203 Informace vlády České republiky o migrační krizi a poté bychom se měli věnovat bodům z bloku smlouvy druhého a prvního čtení. Dále případně bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Odpoledne projednáme bod 202, což jsou Ústní interpelace.

S přednostním právem se hlásí pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Dovoluji si přijít ještě s návrhem na změnu programu schůze. Včera jsem nestihli projednat poslední pevně zařazený bod, bod 57, což je návrh zákona o sociálních službách, tisk 689. To je návrh, kterým se zvyšuje příspěvek na péči, a myslím si, že tento návrh má velkou podporu napříč Sněmovnou a dovoluji si navrhnout jeho pevné zařazení na příští úterý jako první bod.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a táži se, zda má někdo další ještě návrh k úpravě programu schůze. Nikoho nevidím. Eviduji žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím. Přivolám kolegy z předsálí a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Ještě jednou zopakuji návrh, který zde byl přednesen, to znamená zařadit bod číslo 57, zákon o sociálních službách, kterým se zvyšuje příspěvek na péči, na příští úterý jako první bod pevně zařazený.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 72. Přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro návrh 116, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Vzhledem k tomu, že nevidím žádné další návrhy, v tom případě přistoupíme k bodu, který je pevně zařazen, a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.