(9.30 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Odpověděla jsem proto panu řediteli, že bych si ráda osvěžila paměť, k čemuž mi nejlépe poslouží zápis z tohoto jednání. Zápis z uvedeného jednání ale, světe div se, do dnešního dne nebyl schválen a účastníkům rozeslán. Do závorky budiž vytknuto, že to jsou už tři týdny, takže na Ministerstvu financí se asi tak úplně nemaká, nebo se maká na něčem jiném, možná na odpovědích na mé interpelace, protože pan ministr se ústních interpelací nezúčastňuje. Nevím, možná nám to pan ministr vysvětlí.
Je pravda, že distribuce pokladniček pro potřebné děti se sama neudělá a nikdo pro to nemá lepší kvalifikaci než zaměstnanci Ministerstva financí. Nějaký zápis pro poslance, senátory a představitele Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv klidně počká.
Mimochodem, pan senátor Martínek, který se stal nosičem senátního návrhu, se uvedeného jednání vůbec nezúčastnil.
S tím souvisí ještě jedna věc, na kterou bych ráda upozornila. Je to způsob, jakým vláda v současnosti přistupuje k organizacím typu Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. V tuto chvíli bych v rámci slušnosti chtěla upozornit na skutečnost, že jsem členkou předsednictva Sdružení místních samospráv a se Svazem měst a obcí jsem v řadě věcí spolupracovala. Troufnu si říct, že úspěšně a konstruktivně. Nu a právě k těmto organizacím se vláda v této věci, konkrétně Ministerstvo financí, chová velmi nepěkně. Jejich konzultace jsou jen formální, názory od lidí z praxe jsou zpravidla nevyslyšeny. Jde se na sílu. Když mám hlasy, mám i pravdu. Vládní a ministerští úředníci jako by věděli všechno lépe. Nemyslím si, že je to šťastný přístup, a byla bych ráda, kdyby byl co nejdříve přehodnocen. To jsem zase poněkud odbočila. Omlouvám se.
Ráda bych se prostřednictvím následující otázky vrátila do původních kolejí. Můžete nám, pane ministře, sdělit, které obce budou na této změně bity a o kolik? To je informace, kterou považuji za naprosto nezbytnou. Každý člen Poslanecké sněmovny by ji měl mít k dispozici, aby mohl odpovědně rozhodnout, zda podpořit senátní, nebo sněmovní verzi.
A moje druhá otázka, pane ministře, s tou první úzce souvisí. Zvažujete postiženým obcím tento výpadek nějak kompenzovat?
Děkuji za odpověď - a tentokrát bych prosila v rozpravě. V případě, že dnes nebudete schopen či ochoten tyto údaje prezentovat, navrhuji přerušit projednávání tohoto bodu do příštího úterka. Nic myslím nebrání tomu, abychom v projednávání pokračovali po skončení mimořádné schůze, která se právě na 22. prosince chystá. A těším se na odpovědi pana ministra. Doufám, že to bude v rozpravě, protože jinak ti, kteří jsou v jeho poslední řeči osloveni, nemohou reagovat potom na jeho výhrady či výtky a osočení. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, vznesla jste zde procedurální návrh, který zopakujete podle toho, jestli pan ministr vystoupí? (Nonverbální odpověď.) Ano, výborně. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Gazdíka.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké, dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Máte před sebou návrh, který je poněkud kontroverzní. Zajímalo by mě, podle čeho se budete rozhodovat. Protože ve vztahu k obcím jak senátní, tak sněmovní návrh znamená, jestli obce zastřelíme, nebo oběsíme. Každopádně za tu dobu, co se pohybuji a řeším problematiku rozpočtového určení daní, což už je takřka deset let, tak se ještě nikdy nestalo, že bychom před sebou měli návrh, který není žádným způsobem zanalyzován. Máme před sebou návrh pana senátora Martínka, který, dovoluji si tvrdit, v posledních deseti letech, kam do rozpočtového určení daní stoupl, tam tráva nerostla. On byl jeden z těch, kteří jasně říkali, a můžu to dokázat na jeho citacích z konkrétních publikací a z konkrétních mediálních výstupů, že nemáme nikdy předkládat návrhy, které nejsou dostatečně zanalyzované, u kterých nevíte, jaký dopad na konkrétní obce a města budou mít. Je dobré, když Poslanecká sněmovna mění parametry systému rozpočtového určení daní a přidává obcím. Je špatné, když zasahujeme bez jakékoliv analýzy do systému samotného, aniž bychom věděli, jaký konkrétní dopad to bude mít na konkrétní obce či města. To je postup, který je nevědecký, a dovolím si říci, také hloupý. Přesně před takovým návrhem tady stojíme.
Ano, pan senátor Martínek i pan ministr mají pravdu, že 30procentní složka se překonala. U řady obcí dochází k tomu, že musí tyto příjmy nahrazovat příjmy z jiných daní, aby bylo možné tu motivační složku nějakým způsobem těm, co podávají daňové přiznání, vyplatit. Pojďme vést o tom seriózní debatu, a byla to jedna z věcí, o které jsme s panem ministrem před rokem a půl diskutovali, a i kvůli této věci, a já jsem panu ministrovi za to vděčný, vznikla komise Ministerstva financí, která tyto věci měla analyzovat.
Druhým bodem, který měla analyzovat a který je také důležitou systémovou změnou, která ale měla předchozí analýzu, byl systém zahrnutí počtu žáků ve školách v obcích do rozpočtového určení daní. Ten byl stanoven na 8 % a cílem té komise mělo být, abychom po fungování nového rozpočtového určení daní minimálně po dvou letech zjistili, jestli je nastaven správně. Protože on byl nastaven výpočtem akademicky. Já nevím, jestli to mělo být 7,5, nebo 8,5. A co to udělalo v různých velikostních kategoriích obcí, které mají nebo nemají školy nebo mají více škol. To by měla být ta hlavní systémová změna, o které bychom se měli prvně bavit.
Ta druhá, o které se tady bavíme, a to je ta motivační složka, o té se je určitě také potřeba bavit. Protože je pravda, že je to skutečně nepredikovatelné. Ale ono, upřímně řečeno, nepredikovatelná je i daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty, pokud Ministerstvo financí, jak se to stalo na jaře tohoto roku, zadržuje těm, kteří přiznávají daň z přidané hodnoty, daňovým poplatníkům, DPH, tak se to u obcí výrazně projeví, tak jak se tomu stalo letos. A ti starostové a obecní zastupitelstva stejně nevědí, jestli to přijde, nebo nepřijde. Ještě méně predikovatelnější je daň z nemovitosti. Obce totiž netuší, jak platí daňoví poplatníci daň z nemovitosti, finanční úřad jim nikdy neposkytne údaje o tom, kteří neplatiči a v jakém objemu v obci jsou. Takže ono celkově ten systém, jak je nastaven, zejména v těchto daních, je nepredikovatelný.
My se dostáváme do situace, kdy prostě jednu motivační složku škrtneme bez jakékoliv náhrady. Já se domnívám, že Senát tady skutečně nevyužil své příležitosti být jakousi regionálnější komorou, jejíž přímo volení zástupci vycházejí z regionů, z obcí a měst, tím, že o jeden hlas neprošel návrh na to, aby se rozpočtové určení daní vrátilo tam, kde bylo před zavedením důchodové reformy, aby příjem z DPH byl 23,58.
Pan senátor Martínek už ve své úvodní řeči tady tak trochu lže, protože říkal, že cílem Senátu bylo zvýšit daňové příjmy obcí a měst. V současném návrhu on nemůže, protože neexistuje analýza, predikovat přesně. Říkat taková slova jako zhruba nebo prakticky, on nemůže vědět, co to bude znamenat. Nemůže vědět, co to bude znamenat zvláště v souvislosti se zvýšením odpočitatelných položek na děti. Nemůže vědět, co to bude znamenat, jestli Ministerstvo financí bude, nebo nebude vybírat vyšší daně, jestli se podaří bojovat s daňovými úniky, nebo nepodaří bojovat s daňovými úniky. A to nejlepší, zvýšení, které by bylo, a o tom pan senátor nemluvil, pro které patrně ani nehlasoval, bylo zvýšení na 23,58 - což je přesně ta parametrická změna, která v současné době je potřeba, a o těch dalších, systémových změnách, které v rozpočtovém určení daní jsou potřeba, ale nesmí být bez jakékoliv analýzy, tak jak je tento návrh. ***