(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A nyní pan poslanec Marek Benda, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře - už poslední. Je vidět, jak to vládu enormně zajímá.
Vážené dámy, vážení pánové, já už jsem minule vystupoval poměrně rozsáhle. Myslím, že jsem tam zůstal omylem přihlášen z minula, ale využiji toho, protože po poslouchání tady těch faktických poznámek jsem si říkal, že přece jenom stojí za to ještě na chvíli vystoupit.
Poznámka první k paní poslankyni Hnykové, ale i k panu ministrovi. Ten návrh zákona se jmenuje vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Obecně návykových látek. Přesto kromě tabáku a alkoholu neřeší vůbec nic. Ostatní návykové látky neřeší. Já jsem tady na to upozorňoval už minule. V té rozpravě byla řada iniciativ ze strany obcí a já to náhodou vím, protože bydlím na Praze 4 a v Nuslích, kde s tím máme veliký problém. Jestli by součástí takového návrhu nemělo být i řešení těch takzvaných šleháren nebo místností, kde je možné podávat substituční léčbu drogově závislým, aby opravdu nebyli přímo před školami, přímo před kostely, přímo v místech, kde se pohybuje velké množství dětí. To je ten problém, že vytlačujeme ty lidi na ulici. Ale to je problém, který přece fakticky směřuje i k tomuto návrhu regulace kouření. A už tady na to poukazovali někteří mí kolegové. Který směřuje k tomu, že místo toho, aby lidé, kteří jsou na kouření závislí, seděli někde v uzavřených prostorech, tak jsou vytlačováni na ulici, kde jednak, jak už někdo říkal, zůstávají ty vajgly, ale dejme tomu, že dobře, tak tam budou restaurace dávat popelníky, i když to zatím nedělají, a restaurace, které znám ve svém okolí a jsou nekuřácké, tak nějak zapomínají dávat ven popelník. Ale kde je ty děti procházející i v poměrně brzkých večerních hodinách domů uvidí mnohem spíš, než když budou sedět v té restauraci, a předpokládám, že pak jejich rodiče je budou brát do nekuřáckých restaurací. Takže pokud chceme, aby ten příklad nebyl viděn na ulici, tak je úplný nesmysl vytlačit kuřáky z restaurací. Protože jediné, co se stane, je, že půjdou na ulici před restauraci a tam na ně naopak děti uvidí. To je poznámka první.
Poznámka druhá. Ta debata tady bohužel běží zoufale mimoběžně. A ukázal nám to teď pan ministr se svými urnami a fotografiemi, ale v podstatě vystoupení drtivé většiny lékařů, kteří vystupují a říkají: kouření je škodlivé. Já jsem sice v roce 1995 rozesílal jako svoji novoroční PF slavný citát Winstona Churchilla, tuším z roku 1953: Četl jsem tolik špatného o kouření, že jsem se rozhodl přestat číst. Ale jsem ochoten přistoupit na to, že máte pravdu v tom, že kouření je škodlivé. Z toho ale neplyne vůbec nic pro tento návrh zákona. Vůbec z toho neplynou žádné závěry pro to, jestli ho máme zakazovat v restauracích, jestli máme zakazovat soukromým provozovatelům, aby si doma dělali... tam je to v podstatě u nich doma, i když je to provozovna, aby si doma dělali, co si dělat chtějí. Buď řekněte, že je to tak škodlivé, že to zakážete celé populaci, že je to takové zlo, že je třeba s tím začít bojovat jako s drogami. Já to pokládám za velmi nerozumný nápad, ale to by bylo jediné logické vyústění toho, s čím tady si stoupáte s urnami a fotkami. Říct je to takové nebezpečí pro zdraví, že se to musí zakázat. Zakázat jako drogy a stíhat každého, kdo by to tady chtěl distribuovat. Dobře víte, že to nikdy neuděláte, protože státní rozpočet ministra financí by v tu chvíli klekl a už by ho nikdy nesestavil. Takže se hraje takový podivný alibismus jako: budeme říkat, že to je smrtelně nebezpečné, smrtelně nebezpečné pro kuřáky a smrtelně nebezpečné i pro každého, kdo se kolem nich jenom mihne, ale současně to nezakážeme. Já si myslím, že buď se má říkat A, nebo B. A budeme jenom soukromým provozovatelům rozkazovat, co oni mají dělat nebo nemají dělat ve svých podnicích. Navíc ještě tedy způsobem, a dostaneme se k tomu - pan ministr už připustil, že vypustí elektronické cigarety, to jsem velmi rád. Doufám, že časem připustí, že povolí v nekuřáckých nebo ve smíšených restauracích kuřácké místnosti, protože ve všech ostatních veřejných prostorech je povoluje. Překvapivě veřejné instituce, letiště, všichni smějí mít kuřácké prostory, jediný, kdo je opravdu nesmí mít, jsou restaurace. To je také pikantérie, které nevím, jestli si je pan ministr vědom, ale připadá mi naprosto nelogická a má být tím, o čem se bude diskutovat mezi prvním a druhým čtením.
Přes víkend mi přišel ještě jeden dopis, který s dovolením aspoň krátce ocituji. Není dlouhý a zaujal mě jenom proto, že ten pán se představuje, je to mailem, takže to nemůžu samozřejmě ověřit, že ten pán se představuje jako volič lidové strany, který nám děkuje za to, že se ho zastáváme a že jeho vlastní strana se ho není schopna zastat. Ale krátce ocituji, v čem je problém. "Vážený pane poslanče. Děkuji vám za dosavadní nesouhlasná stanoviska ve věci plošného zákazu kouření v restauracích. Jste jediná strana, která drží tento jednotný postoj. I já si myslím, že lidé nejsou hlupáci a mohou si vybrat, do které restaurace půjdou či ne. Je to věc osobní svobody. Já sám jsem nekuřák, ale nikomu nechci kouření zakazovat. Každý má dostatek informací, aby se mohl svobodně rozhodnout, zda kouřit či ne, a zároveň přijmout důsledky svého rozhodnutí. Jde jen o to neobtěžovat kouřením nekuřáky. Včera jsem sledoval argumentaci pana poslance Vyzuly, který neustále zdůrazňoval, že nechce zakazovat kouření, pouze chrání nekuřáky před škodlivými dopady kouření. Zajímalo by mě, zda se někdo z těchto ochránců zdraví nekuřáků ve Sněmovně zamyslel, kam půjdou kuřáci kouřit, až jim to v restauraci bude zakázáno. Já sám bydlím v Pardubicích nad jednou takovou restaurací, která má prostor pro tři sta lidí. Pokud projednávaný zákon projde, budou hosté této restaurace kouřit přímo pod našimi okny, a to celodenně, protože provoz je nepřetržitý. Nejedná se jen o tuto restauraci. Takových restaurací, jejichž hosté kuřáci budou vyfukovat dým lidem do oken, je plno. Analyzoval někdo ze zastánců zákazu kouření z řad poslanců stran zastoupených ve Sněmovně tento fakt? Prosím vás, zmiňte tento problém ve Sněmovně při dalším projednávání zákona nebo tím někoho pověřte. Skutečně nechci mít trvale zavřená okna a pořizovat si nucenou ventilaci a filtraci do bytu." To je jenom citace jednoho pána, který na to kouká z problému toho, že on bydlí nad restaurací a bojí se přesně toho, čeho se bojím já taky, že nedává žádný smysl vytlačit kuřáky ven na mráz, aby tam stáli jako příklad dětem a kouřili lidem do oken.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Teď budeme pokračovat, budou dvě faktické poznámky. A ještě přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Šarapatka od 17 hodin do 17.45, pan poslanec Rais se omlouvá nebo omlouval od 15.30 až 16.30 a paní poslankyně Květa Matušovská od 17.30 do konce jednacího dne.
Nyní faktická poznámka pana poslance Roma Kostřici, připraví se pan poslanec Martin Lank a potom budeme pokračovat v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, budu velmi krátký. Mě k tomu vyprovokoval jenom příspěvek pana poslance Bendy. Já se domnívám, že děti někdy vidí kouřící lidi. Mně to připadá jako relativně komické.
A ještě bych chtěl poukázat na jednu věc. Byl jsem před dvěma lety v Tokiu, možná že půjdeme také tím směrem, ale v Tokiu, tam si nezakouříte běžně na ulici. Tam jsou opravdu místa, která jsou vyhrazena pro kuřáky. Jsou nějak označena, já jsem to nepochopil jak, protože jsem to nebyl schopen v těch jejich znacích samozřejmě přečíst, ale tam se všichni ti kuřáci shromažďují a velmi disciplinovaně tam kouří. A v New Yorku třeba, v Central Parku, což je obrovský prostor uprostřed velkého města, tam je také zákaz kouření. Tak jenom takovou krátkou poznámku. Děkuji. ***