(11.40 hodin)
(pokračuje Kučera)
Chtěl bych říci, že v navrhované právní úpravě je jasně vyjádřeno, že zákaz uvedené technologie hydraulického štěpení hornin je vázán na průzkum a dobývání nekonvenčního zemního plynu. Nejde tedy o obecný zákaz této technologie.
Dalším momentem, který bych chtěl zdůraznit, je, že vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala neumožnit průzkum a těžbu břidlicových plynů. Nevidím tedy důvod, proč by tento závazek nemohl být rovněž obsahem zákonné předlohy. Je samozřejmou skutečností, že každý zákon lze novelizovat či jinak změnit, avšak nepochybně má taková úprava větší význam a odráží dlouhodobější hledisko, než je programové prohlášení. Navrhovaná právní úprava plně reflektuje oprávněné a jednomyslně vyjádřené požadavky široké veřejnosti ve všech územích, kde tyto otázky přicházejí do úvahy. Sliby zabezpečení při možnosti průzkumu a těžby byly a jsou obsahem volebních kampaní velké části kandidátů do nejrůznějších politických funkcí bez ohledu na jejich politickou orientaci. Veřejnost však zůstává zneklidněna nedostatkem jasně vyjádřeného a zákonem stvrzeného stanoviska vedení této země.
Chtěl bych ještě podotknout, že velká diskuse běží o termínu břidlicový plyn, respektive o nekonvenční zemní plyn. Chtěl bych říct, že se jedná o poměrně nový, mezinárodně uznávaný termín. Jde o běžně používaný odborný termín. Skutečnost, že jej nezná náš právní řád, je dána tím, že jde o záležitost poměrně novou, dosud českými právními normami nereflektovanou. Vývoj však dále pokračuje.
Já bych tady jenom ve stručnosti zmínil ony pozměňovací návrhy, které jsou opravdu velmi jednoduché. To znamená pozměňovací návrh, který zakazuje průzkum a dobývání nekonvenčního zemního plynu, zní: Při průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu je zakázáno používání technologie podzemního zplyňování uhlí. A druhý zní: Při průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu, například břidlicového plynu, je zakázáno používání technologie hydraulického štěpení hornin.
Tolik ode mě na téma těžby břidlicového plynu a zplyňování uhlí. Jak jsem říkal, tato novela zákona, tento návrh novely tady leží již rok a půl. Nebyl zařazen na jednání Sněmovny, proto jsem využil možnosti, že byl otevřen horní zákon, a tuto novelu ve formě dvou jednoduchých pozměňovacích návrhů jsem do systému vložil. Spíš bych uvítal, kdybychom o ní jednali řádně, to znamená o této novele jako samostatné. Bohužel z rozhodnutí vládní koalice nebylo umožněno tuto novelu řádně projednat na plénu Poslanecké sněmovny, proto to řeším teď formou poslaneckých pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Vozky, ale prosím ho o shovívavost, a všechny ostatní vás prosím o shovívavost. Když jsem vybavoval pana předsedu rozpočtového výboru příslušným usnesením, tak jsem si neuvědomil, že usnesení jsou dvě, a dal jsem mu to první. Takže ho poprosím, aby přečetl teď to správné. A potom bude prostor pro faktickou poznámku.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Také já jsem si neuvědomil, že je zde ještě jedno usnesení. A když už jsem do toho začal takříkajíc česky fušovat, tak bych to napravil a seznámil bych vás opravdu s posledním usnesením rozpočtového výboru, a to z jeho 31. schůze, kde doporučuje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovně, aby tento tisk 500 schválila bez připomínek, ale zároveň doporučuje gesčnímu výboru, hospodářskému výboru, aby se zabýval problémem platnosti a účinnosti zákona. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to je to správné usnesení. A nyní má prostor pan poslanec Vozka pro faktickou poznámku.
Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji, pane předsedo. Vážený člene vlády, vážené kolegyně a kolegové. Pan kolega Kučera nás tady seznámil s důvody předložení svého pozměňovacího návrhu k hornímu zákonu, který je odůvodněn tím, že sněmovní tisk 220, na který se nepřímo odkazuje, nebyl dosud projednán.
Kdo z vás se zabýval touto problematikou, tak si všiml, že k tomuto tisku 220, to znamená k problematice štěpení a k problematice podzemního zplyňování, podrobné stanovisko vydala vláda České republiky, která se touto problematikou podrobně zabývala. Je možné, abychom tady v současné době vedli odbornou polemiku na téma horní zákon a jeho případná dokonalost či nedokonalost, zákon o geologických službách a další věci. V současné době je tato legislativa dostatečně silná na to, aby nepřipustila technologie, které jsou nepříznivé nebo nepřípustné k životnímu prostředí. Jak tedy účastí odborné veřejnosti, to znamená garantů Státní báňské správy, to znamená místně příslušných úřadů, tedy báňských úřadů a Českého báňského úřadu, tak i odborné veřejnosti, tak i záležitostí, které má na starosti Ministerstvo životního prostředí. Ty by nepřipustily v rámci připomínkových jednání jakékoli zásahy do struktury horninového prostředí, které jsou v rozporu s životním prostředím a jeho ochranou. (Upozornění na čas.) Z tohoto důvodu se domnívám, že by měla Sněmovna tyto části zamítnout. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě před vámi, pane kolego, byl přihlášen s faktickou pan poslanec Hájek, a hned pak dostanete slovo.
Poslanec Josef Hájek: Dobré poledne. Kolegyně, kolegové, pane předsedající, pane ministře, já bych velmi krátce zareagoval na vystoupení pana poslance Kučery, který vás seznámil s jeho pozměňovacím návrhem, který by se měl týkat řešení problematiky hydraulického štěpení nebo těžby břidličného plynu a podzemního zplyňování. Já bych v té souvislosti uvedl ten příměr, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Já tady mám před sebou načtený ten pozměňovací návrh kolegy Kučery, který hovoří o tom, že při průzkumu a dobývání nekonvenčního zemního plynu, například břidlicového plynu, je zakázáno používání technologie hydraulického štěpení.
Metoda hydraulického štěpení obecně je vlastně vhánění kapaliny pod velkým tlakem, které rozštěpí tu horninu, a dá se do ní písek, který ty pukliny, které vzniknou tím hydraulickým štěpením, udrží v té otevřené poloze. A samozřejmě někdy - někdy - se do nich může přidat aditivum, změkčovadla, která umožňují snížit viskozitu, jinak řečeno česky tření. A teď je o tom, že v tom návrhu - co to je nekonvenční zemní plyn? Nevíme. Dneska ta technologie se používá při těžbě na jižní Moravě a nelze vyloučit, že do budoucna můžeme tato ložiska dotěžovat a získávat plyn právě použitím pouze vody a písku. Takže my bychom obecným zákazem této metody způsobili to, že bychom nemohli třeba na té jižní Moravě získávat přirozený plyn touto netradiční formou.
Tolik na upozornění. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A nyní má prostor pan poslanec Kučera.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já víceméně krátce zareaguji na slova svého předřečníka pana poslance Vozky - kterého tady nevidím. To je přesně ten důvod - a víceméně trošku i ke kolegovi Hájkovi -, proč tato novela měla být řádně projednána na plénu Poslanecké sněmovny. Ty diskuse, argumenty jsou odborné, já je vnímám, a mohli jsme se o tom pobavit, nakonec to mohlo být zamítnuto, to bych naprosto respektoval. Ale prostě vláda dala negativní stanovisko, což ještě neznamená, že to nemůže být projednáno Poslaneckou sněmovnou. A to je pro pana kolegu Vozku prostřednictvím pana předsedajícího: Řekněme si, jakou roli má vláda a jakou roli má Sněmovna. To, že Sněmovna (vláda) dá k něčemu negativní stanovisko, ještě neznamená, že to Sněmovna nemůže projednat.
Chci tady znovu zdůraznit - a tady se to neustále plete -, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, nikoliv naopak. Nepleťme si prosím roli vlády a Poslanecké sněmovny. To je tady neustále zaměňováno. Mně to někdy připadá, že někteří poslanci, zejména ti, kteří říkají, že nejsou politici, tak si myslí, že Poslanecká sněmovna je tady od toho, aby dělala vládě jakýsi servis. Tak to proboha není! Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Proto Poslanecká sněmovna má právo si projednat jakýkoliv návrh, jakoukoliv novelu, kterou uzná za vhodnou. A vláda jí do toho nemá co mluvit! ***