(11.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Laudáta. (Není přítomen.) Tak požádám pana předsedu rozpočtového výboru, zda by zastoupil nepřítomného zpravodaje.
Poslanec Václav Votava: Dobré dopoledne, dámy a pánové, pane předsedo. Já bych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 29. schůze ze dne 14. října 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 500, druhé čtení.
Po úvodním slově náměstka ministra průmyslu a obchodu Mořického, zpravodajské zprávě poslance Laudáta a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu přerušuje projednávání tohoto bodu do 11. listopadu 2015 a stanoví lhůtu pro podávání písemných pozměňovacích návrhů do 30. října 2015 do 12 hodin.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji za stanovisko rozpočtového výboru. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím čtyři přihlášky. První je pan poslanec Kučera, po něm se připraví paní poslankyně Havlová.
Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za slovo. Mě skutečně mrzí, že vládu České republiky nezajímá tematika horního zákona, jak vidíte na vládních lavicích za mnou. Přitom to je jeden, řekl bych, z velmi důležitých zákonů.
Dámy a pánové, já jsem k hornímu zákonu podal čtyři pozměňovací návrhy, se kterými bych vás rád seznámil. Jedná se o dva základní okruhy, takže si dovolím vás seznámit s nimi ve dvou částech, aby se navzájem nesměšovaly.
Tím prvním okruhem jsou pozměňovací návrhy, které se týkají zákazu rizikového způsobu těžby, a to břidlicového plynu a podzemního zplyňování uhlí. Já si uvědomuji, že podobné pozměňovací návrhy už vložili i kolegové paralelně, nicméně já jsem po prostudování a po konzultaci s právníky nabyl dojmu, že ty pozměňovací návrhy nejsou úplně kvalitně technicky zpracovány a že by to mohlo být důvodem k tomu, aby nebyly hlasovány, takže jsem vložil onen pozměňovací návrh do systému také. Jedná se víceméně o návrh novely, kterou klub TOP 09 už jednou vložil a chtěl projednat v květnu 2014, to znamená, že tato novela zákona, aniž by byla projednána Poslaneckou sněmovnou, aby vůbec bylo zahájeno první čtení, tak tady leží více než rok a půl, než Sněmovna na vůbec nějakým způsobem reagovala, aby zahájila první čtení. To mi připadá nesprávné. Řešíme věci, které ne vždy jsou podstatné. Myslím si, že zákaz těchto nebezpečných technologií, které ohrožují naše občany, naši spodní vodu, podzemní vodu, si také zaslouží důkladnou diskusi právě v Poslanecké sněmovně.
Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s obsahem těchto pozměňovacích návrhů. Ta novela jasně a velmi jednoduše zakáže technologie, které nebude možné používat při těžbě takzvaného břidlicového plynu - to je jeden pozměňovací návrh. Druhý pozměňovací návrh zakáže technologie, které nebude možné používat při podzemním zplyňování uhlí. Pozměňovací návrhy nechtějí zabránit dalšímu zkoumání geologického podloží. Jejich cílem je vzhledem k hrozícím rizikům dopadů na životní prostředí pouze zakázat technologie, při jejichž použití se nedá jednoznačně vyloučit například a zejména kontaminace podzemních vod.
Chtěl bych říci, že stát v současné době nemá žádný jednoznačný nástroj, jak by tyto technologie mohl z procesu průzkumu nebo těžby vyloučit. Vzhledem k chybám, ke kterým v minulosti docházelo, proto mají lidé z dotčených oblastí oprávněné obavy z možných ekologických škod a havárií. Chtěl bych říci, že těmito novelami klub TOP 09 chce obyvatelům možných průzkumných a těžebních oblastí dát nezpochybnitelnou jistotu, že nebezpečné technologie budou jednoznačně zakázány. Chtěl bych říci, že obavy občanů jsou pochopitelné. Otázku používání rizikových technologií totiž nyní zákon ošetřuje jen zákazem používání takzvaného kyanidového loužení při úpravě vytěžené rudy. TOP 09 chce proto jasné definování a rozšíření seznamu technologií, které pro průzkum a těžbu zásob břidlicového plynu nelze použít.
Jedná se tedy o pozměňovací návrhy, které zakážou těžbu břidlicového plynu pomocí hydraulického frakování, a pozměňovací návrh, který zakáže podzemní zplyňování uhlí. Chtěl bych říci, že bez přijetí těchto pozměňovacích návrhů hrozí reálné riziko případných sporů mezi státem, těžaři, vlastníky pozemků nebo obecními samosprávami. A samozřejmě, což je nejzávažnější, je riziko trvalého a zásadního poškození životního prostředí.
Chtěl bych říci, že v současné době dochází ve světě i u nás k aktivnímu hledání a těžbě takzvaného břidlicového plynu, či hořlavého plynu vznikajícího při podzemním spalování uhlí. Žádosti o průzkum ložisek těchto vyhrazených nerostných surovin, které stát obdržel v předchozích letech, způsobily velkou právní nejistotu občanů, kteří v daném území žijí. Rovněž odhalily nepřipravenost našeho právního řádu na možnosti jednoznačného a striktního rozhodnutí ve smyslu vyloučení těchto v našem geologickém podloží velmi problematických technologií.
Tato novela si neklade za smysl zabránit dalšímu zkoumání geologického podloží, jehož znalost je již dnes na velmi podrobné úrovni, která je ve světě ojedinělá. Cílem je pouze vyloučit použití technologií, které nezaručují jistotu vyloučení kontaminace podzemních vod či neřízené procesy spalování. V současné době nemá státní správa v rukou jednoznačný nástroj pro vyloučení těchto technologií a občané s právem obávají chyb, které již nastaly v souvislosti s rozhodovacím procesem v rámci správních rozhodnutí.
Já bych ještě řekl pár slov k oné technologii frakování, protože samozřejmě dotazy na to se tady množí, nebo ta nejistota tady je. Chtěl bych říci, že se objevují námitky, že ta těžba tady u nás nikdy nebude. Já bych chtěl říci, že skutečnost, že těžba v České republice nemůže být, nebo se nezdá být ekonomicky perspektivní, ještě neznamená, že by nebyl zájem o povolení a případné zahájení průzkumu. Jedná se o surovinu, kde samotné průzkumné práce se příliš neliší od operací těžebních, zejména co do nepříznivého vlivu na krajinu a životní prostředí. Výrazné ohrožení životního prostředí, zejména povrchových a podzemních vod, seismické stability, znečištění ovzduší, ohrožení biodiverzity a zejména porušení krajiny a krajinného rázu může být způsobeno již průzkumnými pracemi spojenými s velmi hlubokými vrty, to je několik kilometrů, spotřebou vody, produkcí odpadu a dopravní zátěží. Uvádí se tady často úspěch produkce břidlicového plynu ve Spojených státech amerických. To se týká krajin minimálně obydlených, zcela nesrovnatelných svým charakterem s hustě zalidněnou Českou republikou. Navíc se teprve v poslední době ukazuje, že rychlý komerční úspěch těžby břidlicového plynu předběhl potřebu environmentální regulace, která teprve v poslední době začíná být dostatečně účinná, přičemž se ukazuje, že v mnoha směrech bude nutno ji zpřísnit, protože negativní důsledky jsou vážnější, než se původně jevilo. ***