(15.40 hodin)
(pokračuje Krákora)
Za třetí. V oblasti mezinárodní zákon spěje k plnění závazků Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku z 30. 8. 2012 a v neposlední řadě návrh nového zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy z roku 2014/40/EU o sbližování právních a správních předpisů členských států Evropské unie týkajících se výroby, obchodu, prodeje tabákových a souvisejících výrobků, např. přeshraničního prodeje tabáku, tabákových výrobků, elektronických cigaret na dálku apod.
Takže já si myslím, že pro ten úvod by to stačilo. Chtěl jsem říci, že samozřejmě normální je nekouřit. Alkohol podle pana profesora Šamánka ve zvýšeném množství vytváří závislost. Víte, že se říká, že ženy, když vypijí dvě deci vína denně, že to je dávka u zdravého organismu, která může být, muži tři až čtyři deci, také může být, ale za předpokladu, že je ten organismus zdravý. No a drogy, samozřejmě, vytvářejí závislost, halucinace, různé negativní příznaky, nemoci atd. V nadměrném množství všechny tři tyto elementy jsou, samozřejmě, škodlivé, nebo jen v množství, které se alespoň trochu doporučuje. Takže říkám, normální je nekouřit, nepít a neužívat drogy, to bychom si také měli uvědomit, a viděl jsem to v těch nápisech, že normální třeba je nekouřit, to je nejrozšířenější droga.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, za přednesenou zprávu a otevírám obecnou rozpravu a přerušuji tento bod, protože otevírám další bod, abychom mohli sloučit rozpravu, tak jak jsme si odhlasovali. Já tedy otevírám bod
97.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Heleny Válkové, Igora Nykla a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně
před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 272/ - prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v pátek 24. října 2014 na 19. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že při tomto projednávání bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, sociální demokracie a KSČM, takže návrh podle odst. 2 nelze projednat.
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Radek Vondráček, pan zpravodaj výboru pro zdravotnictví Jaroslav Krákora už je na svém místě, takže děkuji.
Konstatuji, že obecná rozprava byla přerušena. Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě.
Sloučená rozprava k bodům 62 a 97
/sněmovní tisky 508 a 272/
Já otevírám oba body a ocitáme se v obecné rozpravě. Eviduji zde faktickou poznámku, předtím než udělím slovo, každopádně prvně vystoupí ještě pan zpravodaj. Takže máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krákora: Já děkuji, pane místopředsedo. Nebývá to zvykem, abych byl zpravodajem u dvou zákonů, ještě vládního a nevládního, ale poslanecká iniciativa poslanců kolegy Vondráčka, Válkové, Igora Nykla - jak jsem již řekl, budu velice stručný. Je to jakási podmnožina. Řeší prakticky stejně přísně problematiku kouření, ale je to jen dílčí zákon, nezabývá se alkoholem a nelegálními drogami, takže je to prostě podmnožina a uvádí prakticky jen kouření, je to přísný zákon, takže my to chceme řešit komplexněji, proto tam máme všechny tři elementy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se pana navrhovatele, zda chce vystoupit na začátku tohoto bodu ve sloučené rozpravě. Prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Pohledem na tabuli u předchozího bodu i tohoto můžeme očekávat velmi košatou diskusi, tak já nebudu diskutovat dlouze, nebudu se odkazovat na statistiky a studie. Pan kolega mě zastal velice erudovaně. Já spíš reprezentuji to primitivnější křídlo odpůrců kouření v restauracích ani ne tak z lékařského hlediska, ale jako z těch, kterým to prostě vadí a kteří nechtějí po každé návštěvě restaurace měnit kompletně své oblečení, a z tohoto pohledu jsem k tomu od začátku přistupoval.
Vnímám zákaz kouření v restauracích, který je vlastně předmětem našeho návrhu, jako významný nástroj boje proti kouření. Když zakážeme kouření v restauracích, znesnadníme přístup mladým k tomu, aby začali kouřit, kouření přestane být sexy, přestane být atributem dospělosti v restauracích. Přiznám se, že závidím zahraničním hostům restaurací. Bral jsem si inspiraci ze zahraničí a v podstatě to, co už oni mají řadu let, přes deset let, např. v Irsku, tak bych chtěl prosadit i v této zemi. Poté co jsem začal studovat podklady a prameny trochu podrobněji i ze zdravotního hlediska, tak moje první myšlenka byla vždycky: Jak je to možné, že tuhle právní úpravu ještě nemáme v České republice?
Jinak samozřejmě každý má tu vnitřní hranici, co je ještě svoboda a co už je nepřiměřená ingerence státu, nějak nastavenu. Já nejsem příznivcem toho, aby stát opravdu reguloval vše, ale myslím si, že zákaz kouření v restauracích by neměla být ta aréna, to bojiště tady tohoto boje, protože škodlivost kouření je tak neoddiskutovatelná, a že ten nástroj funguje, a máme tvrdá data např. toho Irska, kde poklesl v populaci podíl kuřáků snad téměř o čtvrtinu, tak ta užitečnost tohoto kroku a to, že je to vyzkoušené a nešlapeme do neznáma, to jsou takové argumenty, že boj za liberálnost a boj za to, aby každý měl svobodu volby ve všem, se v tomto případě nedá argumentačně použít. Tady je potřeba říct, že není volbou mít čistý vzduch v restauracích, to je právo každého z nás. A je to právo i každého z těch zaměstnanců mít čisté a zdravotně nezávadné pracovní prostředí, což je kuriózně případ v této zemi, kdy ačkoliv ostatní zaměstnanci mají právo na čisté pracovní prostředí, tak zaměstnanci restaurací je nemají a v podstatě kouření má v tomto případě výjimku z jiných škodlivých látek. A když si vezmete, kolik různých, někdy až mírně absurdních povinností mají provozovatelé restaurací, co se týče hygienických předpisů, kdy musí mít na kdeco zvláštní stoly a místnosti, a když si sečtete, kolik u nás umře lidí na kouření a na pasivní kouření a kolik lidí zemřelo na nakažení kontaminovaným jídlem v některé z restaurací, tak je tady úplně jasný nepoměr. Já si myslím, že to je další argument, který nelze použít.
Třetí argument, který se používá, je argument ekonomický, jak to bude nevýhodné pro ty restauratéry. Já jsem se samozřejmě se spoustou hospodských bavil, oni říkají: Tak to udělejte a udělejte to opravdu z jedné vody, udělejte jednu úpravu pro všechny a bez výjimek a my to budeme respektovat. Dokonce mi volal jeden hospodský a ptal se, jestli to tedy bude platit od 1. ledna, protože už nechtěl kupovat a investovat do nové klimatizace v restauraci. Řekl jsem mu, že bohužel, příprava zákona se zdržela, tak nevím, jestli to koupí, nebo nekoupí, ale demonstroval tím to, že ten hospodský musí investovat větší peníze do malby, protože tam se musí častěji v té restauraci malovat, musí se tam častěji uklízet a používat třeba dezinfekční prostředky, musí investovat velké finanční prostředky do klimatizací a vzduchotechniky. A toto všechno odpadne a je zapotřebí s tím kalkulovat.
Už končím. Máme tu zase tvrdá data ze zahraničí. Nestalo se v žádné ze zemí, kde zavedli zákaz kouření, že by poklesly tržby, že by hromadně krachovaly restaurace. Naopak, došlo k mírnému navýšení tržeb. Opět ze zkušeností vím, že když si někdo jde na skleničku, tak si tu skleničku dá, ušetří za cigaretu, možná si dá o půl skleničky víc, když mu to vyjde. Ale když k tomu potom přičtu, že jsme experimentálně s kolegy zjistili, že normálně si dá dvě cigarety během jednoho piva a teď si dá jenom jednu, tak to celkem kvitovali i ti mí kamarádi, kteří kouří. V té restauraci jsou připraveni si jít zapálit ven a budou kouřit 50 %. K tomu jsem to slíbil ještě dalším kamarádům, kteří čekají na naši úpravu jako na poslední impuls k tomu, aby přestali kouřit.
Takže za ty všechny se tady přimlouvám jako navrhovatel a připojuji se ke všem lékařským erudovaným argumentům, které tu zazněly ze strany mého předřečníka. Děkuji. ***