(10.50 hodin)
(pokračuje Fiedler)
V České republice stanoví výši a rozsah podpory Energetický regulační úřad na základě zákona. Podporu pak na základě požadavků distribučních společností vyplácí společnost OTE, kterou ze 100 % vlastní Česká republika a kde vykonává akcionářská práva MPO. V letech 2013 až 2015 Energetický regulační úřad opakovaně upozorňoval ve svých cenových rozhodnutích právě na to, že zákon zakazuje ve vyjmenovaných případech podporu vyplácet. MPO vždy nechalo ve vládě vzít na vědomí, že notifikace bude brzy dokončena, a umožnilo tak také své dceřiné společnosti peníze vyplácet.
Letos se však situace dramaticky změnila. MPO v březnu letošního roku dopisem všem poslancům potvrdilo, že výkupní ceny energií z obnovitelných zdrojů byly v minulosti špatně nastaveny. MPO také jako gestor energetické legislativy jasně na konci října s odkazem na § 1 odstavce 3 zákona 165 o podporovaných zdrojích energie napsalo, že v cenovém rozhodnutí ERÚ nemá být stanovena výše a rozsah podpory pro zdroje energie, které nemají kladné notifikační rozhodnutí Evropské komise. Nakonec to přiznal i sám ministr Mládek po středeční návštěvě u pana prezidenta, kde slíbil, že vláda vyřeší rozpor se zákonem tím, že schválí garanci tak, aby regulátor podporu mohl v souladu se zákonem vypsat.
Pan ministr Mládek má dnes, pokud vím, v Bruselu zjišťovat, jak se Evropská komise staví k české podpoře solárníků. Notifikaci ve středu slíbil panu prezidentovi a zároveň veřejně slíbil, že vláda učiní garanci pro Energetický regulační úřad, aby ERÚ mohl podporu vypsat. Bude velmi zajímavé sledovat, s jakým výsledkem se pan ministr vrátí. Zajímá mě tedy, zda bude podpora Bruselu schválena a za jakých podmínek. Zatím mají kladné notifikační rozhodnutí jenom výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů z let 2013 až 2015. Chci vědět, jak bude vypadat garance vlády. Vezme na sebe vláda zodpovědnost za nezákonný postup? Určitě existují dopady na celé odvětví obnovitelných zdrojů a na bankovní sektor. Je dokonce možné, že Česká republika bude muset až k mezinárodním soudům. I to by mělo být předmětem naší diskuse. Chci vědět, kdo za to může. Kdo to nechal dojít tak daleko. Proč to pan ministr Mládek za dva roky nevyřešil.
Já doufám, že i vám, kolegové, přijdou tyto informace závažné natolik, že chcete stejně jako já znát odpovědi na otázky, které jsem zde vznesl, a podpoříte tedy zařazení bodu na úterý (upozornění na čas), kdy již pan ministr Mládek by měl toto stanovisko z Bruselu znát. Děkuji za podporu tohoto opravdu velmi závažného bodu -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, váš čas. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Ivan Adamec, a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se trochu vrátím na zem a malinko i pod zem, protože jsem tady slyšel o těch zbraních, tak jsem měl z toho docela osypky. Ale teď vážně, prakticky.
Mám tady návrh na předřazení bodu číslo 14, což je sněmovní tisk 500, je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, takzvaný horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Když jsem tady poslouchal, když pan předseda Stanjura tady říkal, kolik máme neschválených zákonů této schůze, tak si myslím, že tento zákon z hlediska stability tohoto odvětví a z hlediska vydiskutovatelnosti na hospodářském výboru by měl velkou šanci na projití na tomto plénu včetně pozměňovacích návrhů, o kterých se zmíním za chvíli. Takže já navrhuji, aby tento bod se předřadil na dnes jako první bod, anebo v případě, že se vám to nebude zdát, tak za pevně stanovené dnešní body.
Já bych vám možná osvěžil, o co jde, protože ne všichni se touto problematikou zajímají. Musím říct, že je to návrh předložený na účelem změny poměru rozdělení příjmů z úhrady dobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce a zjednodušení a zprůhlednění postupu při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad a navýšení příjmů z úhrad z dobytých prostorů. Když to shrnu, dochází ke změně způsobu výpočtu náhrady za vydobyté prostory, dochází ke změně rozdělení výnosů z náhrad. Stát získá nově více než obce, dochází k nárůstu náhrady za některé vydobyté nerosty, počítá se z množství nerostů, a dochází k nárůstu náhrady z dobývacích prostorů, počítá se z rozlohy dolu.
Změna výpočtu úhrady za vydobyté prostory, tak to je velmi zajímavé, v původním znění horního zákona se výše náhrady za vydobyté nerosty počítala na základě poměrně komplikovaného vzorce, který upravovala vyhláška č. 616/1992 Sb., ve znění pozdějších vyhlášek. Součástí vzorce byl i koeficient různě vysoký pro jednotlivé druhy nerostů. Součástí novely tohoto horního zákona je i návrh nové vyhlášky, kde se dřívější komplikovaný vzorec nahrazuje vzorcem jednoduchým, matematicky vyjádřeno a krát b, kde a je cena v korunách za objemovou jednotku jednotlivých druhů nerostů a b je množství objemové jednoty v tunách nebo metrech krychlových. Výše úhrady roste přibližně na dvojnásobek u všech druhů nerostů. Výjimku tvoří černé uhlí, hnědé uhlí dobývané v hlubině, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn.
Co se týká výše úhrady za vydobyté prostory z dobývacích prostorů, tak náhrada dle současného znění horního zákona se platí ve výši 100 až 1000 korun za hektar dle velkosti dolu. Konkrétní výši by mělo určit nařízení vlády na základě dopadu těžby na životní prostředí, avšak toto nařízení nebylo nikdy doposud vydáno. V konečném důsledku tak všichni těžaři de facto platili pouze 100 korun za hektar, čili nejnižší možnou částku. V novele se stanoví plošná výše poplatku ve výši 1000 korun za hektar s výjimkou nerostů, kde není povolena specifikovaná hornická činnost. Zde je úhrada 300 korun za hektar. Veškeré úhrady za dobývací prostor jsou příjmem obcí.
No a jak se mění ty částky? Doposud se náhrada z vydobytých prostorů rozdělovala v poměru 75 % obce, na jejichž katastrálním území se doly nachází, a 25 % stát. Nový obecný poměr je navrhován v poměru 38 % obce, 62 % státní rozpočet. Toto rozdělení neplatí pro černé uhlí, hnědé uhlí dobývané v hlubině, radioaktivní nerosty a ropu a hořlavý zemní plyn, kde zůstává stávající rozdělení, čtvrtinu stát, tři čtvrtiny obce. Příjmy státu z úhrad za vydobyté prostory zůstanou rozděleny v poměru 60 %. Přímý příjem státního rozpočtu 40 % bude účelově vázán do rozpočtových kapitol MPO a Ministerstva životního prostředí sloužících k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním prostorů. Dopady jsou cca 127 mil. korun do státního rozpočtu, dopady na rozpočty obcí jsou neutrální.
Protože mi vypršel čas a nechci zdržovat, nedostal jsem se už na pozměňovací návrhy, abych vás požádal, abyste podpořili předřazení toho bodu, protože má vysokou šanci na schválení a podle mě pro toto odvětví je důležitým stabilizujícím prvkem. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pro pořádek, navrhujete to jako první bod? (Poslanec Adamec odpovídá mimo mikrofon.) Nebo za pevně zařazený dnes. Dobře, děkuji.
Budeme pokračovat. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Zahradníka a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Je to bod ochrana přírody, první čtení.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl předložit návrh na změnu schváleného pořadu jednání naší schůze, a to konkrétně ve věci vládního návrhu novely zákona 114 o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon jsme již začali projednávat dne 7. října téhož roku. Tehdy přednesl úvodní slovo pan ministr životního prostředí Richard Brabec a za výbor pro životní prostředí promluvil jeho zpravodaj tohoto zákona pan doktor Robin Böhnisch. Byla zahájena diskuse, do které se přihlásilo v té době myslím sedm poslankyň a poslanců. Já jsem měl tu čest, že jsem mohl promluvit jako první z nich, ale vzhledem k tomu, že vypršel čas vyhrazený na projednávání zařazených bodů v programu a přicházel na pořad jednání volební bod, musel jsem svůj projev přerušit s tím, že budu pokračovat v projevu při příštím zařazení toho bodu. ***