(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání a prosím nejprve předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Je to bod 180 a bod 207. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne. V rychlosti vás seznámím s oněmi výsledky dvou tajných voleb. Konstatuji, a jsem za to jménem volební komise rád, že jsme byli úspěšní v obou volbách.
180.
Návrh na jmenování členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky
V případě volby dvou členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky jsme vybírali - bylo to druhé kolo volby - na dvě místa ze dvou kandidátů. Odevzdáno i vydáno bylo 141 hlasovacích lístků, kvorum nutné pro zvolení tedy bylo 71 hlasů. Václav Havlíček obdržel 71 hlasů, tedy přesně na jeden, a byl zvolen. Stejně tak Ivan Ohlídal byl zvolen. Ten získal 81 našich hlasů. Konstatuji, že oba kandidáti, Václav Havlíček i Ivan Ohlídal, byli zvoleni členy kontrolní rady Technologické agentury České republiky. Jejich čtyřletý mandát započne dnem přijetí usnesení Poslanecké sněmovny. Tato kontrolní rada je v tuto chvíli kompletní a plně obsazená.
207.
Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny
pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru ministerstva financí
V druhém volebním bodu jsme vybírali předsedu nově zřízené stálé komise Sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí. I v tomto volebním bodu bylo vydáno i odevzdáno 141 hlasovacích lístků. Vybírali jsme ze dvou návrhů na pana poslance Adolfa Beznosku. Mohu konstatovat, že pan poslanec od nás obdržel 127 hlasů, takže s výraznou podporou celé Sněmovny byl zvolen a stává se tedy předsedou této stálé komise. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Všem zvoleným gratuluji. Tím pádem nám nic nebrání, abychom se vrátili do bodu 1, což je státní rozpočet. Ještě než dám slovo dalším, tak omluvím pana poslance Fialu, který se omlouvá do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Šánová se omlouvá ve dnech 21. až 23. z rodinných důvodů, paní poslankyně Zelienková se omlouvá do 17 hodin ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Putnová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tolik omluvy.
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016
/sněmovní tisk 617/ - prvé čtení
Budeme pokračovat. Mám tady poznámku od svého kolegy, který řídil, že s přednostním právem se hlásí místopředseda klubu KDU-ČSL kolega Klaška. Ale přednostní právo mohu obtížně udržet ve chvíli, kdy je zde přítomen předseda klubu... Tak dobrá, teď už to asi půjde. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo. Potom dám prostor pro faktické poznámky. Slovo má pan poslanec Klaška. Prosím.
Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení představitelé vlády, kolegyně a kolegové, do probíhající diskuze o státním rozpočtu mi dovolte také sdělit svoje stanovisko. A tak jak tady říkal kolega Stanjura, že rozpočet nikdo nehájí, tak já budu jedním z těch, kteří možná ten rozpočet trošku okomentují kladně.
Chtěl bych říci, že návrh rozpočtu navazuje na letošní proaktivní rozpočet letošního roku a že se vyznačuje třemi základními aspekty: jednak snižuje deficit, je prorůstový a vysílá další pozitivní signály do ekonomiky.
Dovolte mi, abychom se na to podívali spolu trošku podrobněji. Chtěl bych říci, že prožíváme období solidního hospodářského oživení po dlouhodobé masivní a globální recesi, za kterou nemůžeme, ale která poukázala na slabiny, nebo odhalila slabiny naší fiskální politiky stejně jako fiskální politiky ostatních evropských zemí.
Jak jsem už řekl, návrh rozpočtu na příští rok navazuje na letošní rozpočet, který byl proaktivní a měl za úkol podpořit hospodářský růst, měl za úkol podpořit zaměstnanost a třetí věc, kterou bych chtěl zmínit, měl změnit sentiment v ekonomice, tedy náladu, měl změnit z té negativní, která tady ještě panovala v loňském roce, na pozitivní. Myslím si, že se to podařilo, že dnes už se veřejnost a obyvatelstvo dívá na ekonomiku daleko pozitivnějším způsobem než loni, ta nedůvěra je daleko menší.
První z charakteristik rozpočtu, tak jak jsem o nich mluvil, je, že snižuje deficit ze 100 mld. Kč, kterým byl zatížen návrh rozpočtu na letošní rok, na 70 mld., tedy o 30 mld. méně. Je dobře, že v letech, kdy se daří, kdy je hospodářský růst, se buďto šetří, nebo se alespoň snižuje deficit tak jako v minulých letech a podle střednědobého výhledu se bude snižovat ještě dále, nebo je v plánu deficit snižovat ještě dále až do pokud možno vyrovnaného hospodaření. Považuji to za samozřejmý a správný krok.
Když se podíváme do rozpočtů let minulých, tak já vnímám, že byla období, kdy byl hospodářský růst, ale přesto se deficit nesnižoval, naopak se ještě navíc pumpovaly peníze do ekonomiky. Ale znám také období, např. léta 2010 až 2012, kdy v letech hubených, v letech recese, se pod záštitou nebo mantrou snižování deficitu naopak prodlužovala recese, ve které naše země byla, což mělo za následek také mj. to, že se zvyšovala nezaměstnanost a stát vedle toho, že šetřil deficit, tak na druhé straně musel dávat více peněz na podporu nezaměstnanosti nebo na výplatu dávek v nezaměstnanosti a také musel více sanovat zdravotní a penzijní připojištění. Takže na jednu stranu jsme snižovali deficit, ale na druhou stranu stát musel dávat více peněz, protože byla vyšší nezaměstnanost.
Chci tedy tím říci, že je dobře, že návrh rozpočtu na rok 2016 je pozitivní v tom, že snižuje deficit. Je zde ještě jedna okolnost v této souvislosti hodná zřetele, neboť se oprávněně očekává, že skutečný deficit letošního roku bude nižší, možná podstatně nižší, než je plánovaných 100 mld. korun. Stejně tak tomu bylo i vloni.
Pokud chceme vyšší tempo snižování deficitu, o čemž se tady vede jistě legitimní debata, jestli to má být více, nebo kolik miliard korun, tak můžeme k tomu říci: buďme solidární, plaťme všichni daně, jak máme, tak jak se snaží ve svých krocích Ministerstvo financí na to poukázat. Můžeme také samozřejmě šetřit výdaje. Chtěl bych tady poukázat na věc, na kterou zatím moc nikdo nepoukázal. Šetřit výdaje se také dá tím, že se řádně a včas dělá údržba a opravy movitého i nemovitého majetku, ne až ex post, když už to stojí mnohem více peněz.
K druhému aspektu. Stejně jako vloni návrh rozpočtu podporuje hospodářský růst. Ten dnes, tedy ten hospodářský růst, můžeme klasifikovat nebo charakterizovat už jako stabilní a poměrně masivní, alespoň v tom smyslu, že jde napříč jednotlivými odvětvími národního hospodářství.
Jako prorůstový návrh rozpočtu spatřuji v tom, že podporuje investice, zejména do dopravní infrastruktury, podporuje také investice do vědy, výzkumu, inovací. Mezi další priority vlády patří také obrana, protože plníme spojenecké závazky vůči NATO jenom z padesáti procent, také zvýšené výdaje na naši bezpečnost, to souvisí s celkovou bezpečnostní situací a také s imigrací, s imigrační vlnou. Rozpočet se také zvýšeným způsobem věnuje školství. Už o tom dnes bylo hovořeno.
Musím říci, že letos, i přes kritiku opozice, jsme mohli sledovat na našich dálnicích, silnicích a na železnici velkou aktivitu právě při opravách silnic a komunikací. Tolik výluk a tolik objížděk jsme snad ještě nikdy nezažili, ale také to znamenalo velké zdržení v dopravních zácpách.***