(10.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Bohužel je pravda, že ty základní příjmy a výdaje jsou rekordní v historii České republiky, nejvyšší příjmy a současně i nejvyšší výdaje. Zkusme si říct, že jenom v oblasti příjmů je nárůst o 62 miliard korun a převážná většina toho je tvořena příjmy z daní. V okamžiku, kdy my jako opozice přicházíme s návrhy na zrušení nesmyslných daní, které jsou příliš administrativně náročné a přitom mají poměrně nízký výnos, ať už je to zhruba 5 miliard u silniční daně nebo 9 miliard u daně z nabytí nemovitostí, vláda standardně ve svém stanovisku říká: nemůžeme si to dovolit, státní rozpočet na to nemá. V okamžiku, kdy navrhujeme vrátit sazby DPH na 19 a 14 %, jak to bylo před zavedením druhého pilíře, ve stanovisku vlády se dozvíme, že státní rozpočet na to nemá zdroje. Pak se podíváte do návrhu státního rozpočtu a zjistíte, že v té jediné kolonce DPH je nárůst proti letošnímu roku podle očekávané skutečnosti letošního roku plus 17,5 miliardy korun, což je číslo přibližné, které odpovídá našim návrhům, a na tom se shodujeme i s Ministerstvem financí, když jsme odhadovali, jaký dopad by mělo snížení daní, které navrhujeme, do příjmů státního rozpočtu. Takže pokud bychom pracovali se současným inkasem DPH, máme prostor těch 17 miliard, nebo 15, nechat daňovým poplatníkům. A vláda se rozhodla, že ne.

Takže za prvé není pravda, že není prostor pro snižování daní, ba právě naopak. V letech, kdy roste ekonomika, tím automaticky rostou daňové příjmy, je prostor pro to nechat peníze daňovým poplatníkům. A to je první ideový, či chcete-li ideologický střet s vládou, která říká: Pro podporu ekonomiky je nejlepší, že budeme zvyšovat výdaje státu, ať už v oblasti - a na to se vláda zaměřuje zejména - mezd, platů, počtu úředníků. A my říkáme, a to je ten ideový či ideologický spor, že je lepší nechat ty peníze daňovým poplatníkům, a pak je velice pravděpodobné, že oni ty peníze sami dobrovolně vloží do ekonomiky podle toho, co budou považovat za potřebné, ať už to budou firmy, které mohou na jedné straně investovat, na druhé straně mohou zvyšovat platy, anebo jednotliví občané, kteří utratí peníze, které jim vláda nechá. A tato vláda nepřekvapivě, protože realizuje především program sociální demokracie, věří tomu, že je lepší ty peníze vzít a pak je moudře přerozdělovat. To je ten základní střet mezi pravicí a levicí, který je věčný, který se stále opakuje a který se podepsal i v tom návrhu rozpočtu.

Když vláda říká - říkal to pan premiér ve svém úvodním vystoupení k tomuto bodu, že vláda zvyšuje investiční aktivitu, tak zase, díky materiálu, který máme všichni k dispozici, máte porovnání minimálně od roku 2012. Všichni se můžete podívat jednak, jak to bylo rozpočtováno, za roky 2012, 2013, 2014 už máme skutečnost, za rok 2015 máme rozpočet, a kdo chce, se podívá na plnění za 9 měsíců, to jsou zase čísla, která jsou známá. A když se podíváme do návrhu rozpočtu, tak zjistíme, že investice proti návrhu roku 2015 v zásadě stagnují - 77 ku 75 proti loňskému návrhu, a proti období let krizových, kdy ekonomika stagnovala či mírně klesala, jsou dramaticky nižší v porovnání s některým rokem tu o 30, tu o 40 miliard. Kde je ta investiční aktivita?

Když se podíváme, a pan premiér mluvil o investicích do dopravní infrastruktury, tak vedlejší materiál, ne státní rozpočet, vezměte si návrh rozpočtu SFDI na rok 2015, číslo 94 miliard, vezměte si návrh rozpočtu SFDI na rok 2016 - zhruba o 30 miliard nižší. My tomu rozumíme, proč to tak je, že v letošním roce, nebo v příštím roce budou mnohem nižší příjmy i na dopravní stavby z evropských zdrojů. To nikdo nezpochybňuje. Ale místo toho - když už chceme mít tak vysoký schodek - abychom tenhle výpadek, logicky, podotýkám, to by se stalo každé vládě, vlastně de facto to bude první rok, kdy se dá čerpat, zejména u těch dopravních staveb to není tak jednoduché, ty většinou mají delší období, tak místo toho, aby vláda to doplnila z národních zdrojů, tak nechala de facto i národní zdroje do dopravy na úrovni předchozích let a ten výpadek evropských zdrojů - na to není.

Kromě toho, a to velmi správně řekl pan premiér, tady vzniká komplikace s novým zákonem EIA. Vzpomeňme si na debatu, kterou jsme tady vedli, jak jsme upozorňovali nejenom my občanští demokraté, ale mnozí další, že přijetí toho zákona může zpomalit budování dopravní infrastruktury. Pokud máte správné informace, tak nám reálně hrozí zpoždění klíčových staveb o roky. Ať už je to D11, R35, nebo D3. Pro ty, kteří s tím nepracují denně, v zásadě ty dopravní stavby se chystaly v režimu tří zákonů. První zákon, který jsme přijali ještě před naším vstupem do Evropské unie, kdy jsme vlastně žádnou povinnou EIA mít nemuseli, a právě některé ty klíčové stavby, o kterých jsem mluvil, R35, D11 nebo D3, například obchvat Českých Budějovic, mají EIA z doby tohoto prvního zákona. Pak platil druhý zákon, který už nějakým způsobem reagoval na povinnosti, které má Česká republika, letos platí nový zákon. Podle zpráv, které mám k dispozici, tak se někteří úředníci v Bruselu rozhodli, že pokud máme platnou EIA, a tím pádem platné například územní rozhodnutí nebo stavební povolení podle toho úplně prvního zákona, a to je u těch tří klíčových staveb, a to si myslím, že není spor mezi koalicí a opozicí, že R35, D3 a D11 jsou klíčové stavby, že u nás budou požadovat úplně nové posouzení EIA podle nového zákona. Optimisté říkají to bude zpoždění dvou let, pesimisté, že to bude zpoždění čtyři roky. Ale i to dvouleté je hrozné. Takže i naše rozhodování v jiných zákonech má samozřejmě dopad jak do státního rozpočtu, tak do reálného čerpání těch zdrojů.

Když jsme loni kritizovali rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, tak jsme říkali ne že by nebylo hezké mít 95 miliard, ale považovali jsme za nereálné je vyčerpat. Říkali jsme, že to je marketingové číslo, kterým se pan premiér a někteří ministři chválí - my jsme to letos zlomili, z roku na rok jsme o desítky miliard zvýšili výdaje. No, počkáme si. Já jsem viděl poslední materiál, který měla vláda k dispozici, mám pocit, že to bylo v polovině září, čerpání prostředků SFDI, a žádnou radost z toho nemá nikdo. Ani vláda, ani opozice, protože zrovna dopravní stavby nejsou věc klasického politického střetu. Je to věc řekl bych společného zájmu, společných priorit, možná se někdy dohadujeme o nástrojích. Mimochodem - protože tady vidím i kolegy z vládních lavic - podali jsme návrh novely zákona o výkupech. Vzpomeňme si, jak oslavně o nich mluvil pan premiér, jak jsme varovali, že ta zvolená metoda není šťastná a že může přinést komplikace, a dneska se to společně, koaliční a opoziční poslanci, snažíme napravit. Proto zmiňuji, že někdy je dobré poslouchat názory opozice, zejména v těch věcech, které nepředstavují klasický politický střet, ať už to jsou daně, sociální či zdravotní systém, a možná to vyřešit včas, ne to pak řešit nějakou novelou do roka a do dne.

Je to sice nad rámec té dnešní debaty a ještě budu mít příležitost, ale věřím, že vláda svým vyjednáváním nepřipustí interpretaci toho, že ty staré EIA nebudou platit a bude muset postupovat podle nové. Protože kdo to někdy zažil i u menších staveb na obci, na kraji nebo i na státu, tak ví, jak dlouhý proces to je, jak mnohdy z ideologických důvodů ti ideologičtí odpůrci staveb to uměle blokují a prodlužují, a tím samozřejmě trpí nejenom občané dotčených lokalit, ale ekonomika jako celek, dopravní obslužnost, zvýšení konkurenceschopnosti toho území, pokud je dobré dopravní napojení apod.

Zopakuji: Vláda, místo aby nahradila výpadek z evropských zdrojů, který je logický, tak na to ty zdroje nenašla. Zato našla zdroje na dramatické zvýšení o 9 % ve dvou položkách - dotace privátním subjektům a platy. A když mluvíme o těch mandatorních výdajích, tak na jedné straně máme mandatorní výdaje, jsou povinné ze zákona, a zase děkuji, tam ten vývoj je naprosto jasný, někdo může používat absolutní čísla, někdo může používat relativní čísla, že to je o desetikorunu nižší, na druhé straně říkat ale o miliardy je to vyšší, ale pak máme něco, čemu my říkáme pseudomandatorní výdaje, a k tomu musíte připočítat ty platy. Připomínám rozpočet na rok 2015, kdy na provozní výdaje ministerstev jste si vy, vládní koalice, zvýšili výdaje z roku na rok o 10,5 miliardy, a jak jsme varovali, to nebylo jednorázové, mimořádné, ale pravidelné. Máme novou základnu plus 10,5 miliardy a k tomu bude v příštích letech nějakou indexovou metodou tu jedno, tu dvě, tu tři procenta. A kdybych vyšel z teorie, která neplatí, že už se to nenavýší ani o korunu, tak za čtyři roky vládnutí, nebo za tři roky, 2015, 2016, 2017, to je 31,5 miliardy na běžných provozních výdajích našich ministerstev. A pak říkáte, že tu není prostor ke snižování schodku, resp. rychlejšímu snižování schodku, a že tu není prostor pro snižování daní. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP