(10.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Já si myslím, že to je i víc, ale respektuji nějaké politické limity a alespoň těch dvacet, které dokázal pan ministr rozdat přes prázdniny oproti svému původnímu návrhu z června, alespoň těch dvacet by bylo milých. Jak jistě víte, podle zákona o jednacím řádu se rozpočet v prvním čtení nezamítá. Buď se propouští do druhého čtení, nebo se vrací s doporučením, jak ho přepracovat, proto si dovolím jménem poslaneckého klubu TOP 09 předložit následující návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna vrací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016 vládě k přepracování. Doporučuje vládě následující změny:
1. výdaje a deficit snížit minimálně o 20 mld. korun,
2. úspory nalézt zejména v provozních výdajích států a v neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům.
Lhůta pro předložení nového návrhu 20 dní od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády.
Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu předsedovi Kalouskovi a poprosím ho o ten návrh usnesení. Děkuji.
Protože nebyla otevřena zatím rozprava, tak já otevírám... Omlouvám se, paní kolegyně mě informovala, že ještě nebyla, ale já ji teď otevírám. Otevírám rozpravu a do ní se jako první přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura a pan zpravodaj Votava. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Dolejš: Skutečně faktická, protože vzhledem k mému pořadí se možná do oběda nebo po obědě na mě dostane, ale když jsem slyšel ten příval argumentů, které jsou samozřejmě velice precizní, ale pouze tam, kde se to hodí, tak jsem se neovládl, nevzal jsem si tedy tu tabulku z rozpočtu a nepodíval jsem se, jak je to s těmi mandatorními výdaji, a marná sláva, ale stojí to za to připomenout, jestliže je navržen podíl 56,6 % mandatorních výdajů v roce 2016, tak v roce 2012 - pamatujeme, kdo byl ministr financí - to bylo 56,7 %, čili o jednu desetinu procenta víc, než se navrhuje v roce 2016. Takže nominálně byly mandatorní výdaje za předchozích vlád, a dokonce ještě za vlád kolem roku 2006 na nižší úrovni. Takže asi takto bychom argumentovat nemuseli. Ty mandatorní výdaje nejsou ani vyšší ani nižší, čímž nezpochybňuji debatu na téma strukturálního deficitu, ale ta čísla jsou prostě taková.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Nezpochybňuji čísla pana poslance Dolejše, jsem přesvědčen, že jsem mluvil o nominální výši. Pokud ne, tak se omlouvám, nicméně samozřejmě 57 % v době recese a 57 % v době růstu je trochu jiná káva a naprosto jasná informace o tom, že vláda ten strukturální problém neřeší.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu celkem rychlá, protože když tady už přišla řeč na mandatorní výdaje, tak bych chtěla říci, že zrovna v oblasti kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, kde máme příjmy celkem 423 mld. korun, ale výdaje 544 mld. korun, tak tam nám meziročně narůstají právě mandatorní výdaje o 7,930 mld. korun a je to podíl v kapitole z celkových výdajů 94,48 %. Opravdu celkový objem mandatorních výdajů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí je 94,48 %. A meziroční nárůst, a na to chci upozornit, meziroční nárůst právě mandatorních výdajů v této kapitole jako časovaná bomba je 1,57 % - meziroční nárůst.
A jinak na dokončení, v této kapitole máme výdaje 544 mld., ale příjmy 423. Této kapitole chybí v rozpočtu 121 mld. korun.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové za její faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Po něm pan předseda Votava.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V té záplavě čísel, kterou jsme slyšeli jak ve vystoupení pana ministra financí, pana premiéra, pana předsedy klubu TOP 09 poslance Kalouska, bychom se mohli ztratit. Kdo z vás měl čas, a věřím, že mnozí z vás už čtou i jednotlivé kapitolní sešity, tak debata o jednotlivých kapitolách, podrobnější, bude bezesporu ve druhém čtení. Já se za nás vyjádřím pouze k těm základním parametrům rozpočtu a tam, kde my vidíme největší chyby, které vláda předkládá.
Na druhé straně nejsme překvapeni. Když si vzpomenete, jak fungovaly, jaké výsledky státního rozpočtu byly v době, kdy byl dnešní pan premiér ministrem financí, tak kdo by očekával radikální změnu v okamžiku, kdy se stane z ministra financí premiérem, tak ten by samozřejmě byl zklamán. Je to pokračování politiky zdroje jsou, odkládání, neustálé odkládání snahy mít vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Samozřejmě je lepší říkat v roce 2014 - nula bude v roce 2017, v roce 2015 říkat - nula bude v roce 2018. Dovolím si prognózovat, až přijde tato vláda s příštím návrhem rozpočtu, tak tam bude napsáno, že nula bude v roce 2019. No kdo by nebyl rád, že už za tři roky bude mít vyrovnaný státní rozpočet, až na to, že to datum, výchozí datum, od kterého se ty tři roky počítají, se neustále odkládá.
Letos zažíváme poměrně silný ekonomický růst. Velmi často vedeme debatu s panem ministrem financí na rozpočtovém výboru, co je hlavní příčinou. Myslím, že ta debata neskončila a že ji povedeme i nadále, až budou finální čísla za celý rok 2015, nadále povedeme debatu o tom, které faktory nejvíce ovlivňují růst HDP, zda je to růst zásob, logické masivní čerpání evropských peněz v posledním roce. Vzpomeňme si, když byly zadržovány peníze, tak se v tom posledním roce vyplatí, a bylo by to tak za každé vlády. Nechci zpochybňovat ovšem úsilí vlády, aby se vyčerpalo co nejvíc. To určitě ne a myslím si, že to je i povinnost a že v tomhle bodě si vláda vede relativně dobře. Musíme také říct, že když připočítáváme ty nedočerpané peníze, tak musíme vzít v potaz jakoby dramatickou změnu kurzu zhruba před dvěma lety, kdy ta původní alokace byla v eurech, a když najednou máte o dvě koruny na euro více, tak v těch českých korunách roste ten celkový objem, který máme čerpat. A jsem rád, že i v té veřejné debatě ze všech stran slyším, že už není klíčové heslo "musíme vyčerpat každé euro, nesmí tam zůstat ani koruna", a stává se klíčovým heslo "musíme mít dobré projekty". Myslím, že to je dobrý postoj a měli bychom si ho udržet i po celé nové programovací období a říkat si, že důležitější jsou dobré projekty, než za každou cenu vyčerpat ty zdroje, protože velmi často evropské peníze směřují do oblastí, které pak automaticky generují provozní výdaje v dalších letech, zejména v tom veřejném sektoru, ať už je to na úrovni obcí, krajů, či státu.
Bubu muset zopakovat ty základní parametry. My kritizujeme zejména fakt vysokého navrženého státního schodku 70 mld. v období, kdy vláda prognózuje - a já musím říct, že ty prognózy sedí, to znamená ty základní parametry 2,5 % růst HDP, 5,5 % nezaměstnanost, inflace 1,5 %, to jsou data, na kterých se shoduje převážná většina institucí, nejenom vládních, ale i nezávislých, takže nebudeme zpochybňovat čísla. Já chci ocenit i kvalitu toho materiálu. Kdo chce, tak tam najde všechny informace. My vedeme debatu o politickém zadání toho rozpočtu, což je vlastně věc, kterou za prvé může vláda a my ovlivnit legislativními změnami jak na straně příjmů, či výdajů, a potom o tom, jak se rozdělují ty výdaje, do kterých kapitol jsou soustředěny a které rostou. ***