(15.20 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych uvést na pravou míru jednu věc, kterou jsem zmínila chybně. Upozornil mě na ni jeden divák nočního přenosu z Poslanecké sněmovny, kdy jsem uvedla, že 2 miliardy, které ministr Babiš obcím upírá, tzn. týká se to našeho pozměňovacího návrhu schváleného ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Uvedla jsem, že 2 miliardy znamenají 0,02 % ze státního počtu. Nicméně správně je o řád výše, přibližně 0,2 %. Bohužel mě mrzí, že jsem udělala takovou chybu, nicméně mám radost, že aspoň někdo pozorně sleduje naše přenosy.
Ráda bych jen upozornila na to, co slyším od kolegů, že obce si peníze navíc nezaslouží, protože jich mají hodně. Znovu opakuji důvod, proč tomu tak je. Obce hospodaří dobře a šetří na dofinancování evropských dotací, jejichž další kolo je právě čeká. Proto bych vás chtěla poprosit, abyste se ještě jednou zamysleli nad tím pozměňovacím návrhem. A kdybychom ve třetím čtení, kdybyste mohli tento pozměňovací návrh podpořit. Mrzí mě, že tu není pan ministr, ale doufám, že třetího čtení se zúčastní. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr je řádně omluven, účastní se jednání ECOFINu.
S faktickou poznámkou pan poslanec Pavera.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové. Já stejně jako mí předchůdci u tohoto pultu se přimlouvám za podporu navýšení daňových výnosů pro obce a města. Z jednoho prostého důvodu. Sám jsem starostou obce, která má 4 400 obyvatel, a v minulosti jsme se mnohokrát potýkali s tím, že jsme měli nízké daňové výnosy jako obec, která je v rozmezí od 1 500 do 10 000 obyvatel. Teď jsme na tom mnohem líp a samozřejmě bychom mohli být ještě lépe a nemuseli bychom - já to říkám vždycky a na rovinu - nemuseli bychom se prosit o dotace, které poskytují jednotlivá ministerstva, která by je vůbec nemusela řešit, protože dotace jsou od toho, aby vždycky nastal nějaký problém mezi jednotlivými lidmi v naší společnosti. Takže pokud by to šlo, zrušme dotace úplně, rozdělme je rozpočtovým určením daní. Obce a města určitě vědí, kterým směrem mají podporovat výstavbu ve své obci, kterým směrem mají rozšiřovat, jak se říká, občanskou vybavenost a podobně. A ze své zkušenosti, co mám za 17 let starostování, tak vám mohu říct, že ani za 25 let nemají některé obce všechno uděláno. Nemají chodníky, nemají kanalizace, nemají cesty opraveny jenom proto, že nemají dostatek peněz v rozpočtovém určení daní. Takže věřím, že to podpoříte, aby to mohlo fungovat daleko a mnohem lépe a jednodušeji i v budoucnu. Děkuju.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dál nemám žádnou přihlášku do podrobné rozpravy. S faktickou poznámkou, předpokládám, pane poslanče? Tak prosím. Pan poslanec Bendl, prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové já bych chtěl také k tomu návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který umožňuje, a po věřte mi dlouhé diskusi napříč politickým spektrem jsme se rozhodli tento pozměňující návrh podpořit, aby mohlo být přispěno i obcím. Chci velmi apelovat na ty z vás, kteří sedíte v obecních zastupitelstvech, abyste ten návrh podpořili. I komunální volby budou. A myslím si, že není potřeba zvedat příjmy obcí, tak jak to děláme teď v podstatě účelově před krajskými volbami, ale že bychom měli pomoci obcím.
Bavili jsme se o tom, že budou potřeba peníze na kofinancování projektů z evropských peněz tak, aby obce měly vlastní finanční prostředky. Nejvíce je pálí zejména místní komunikace, na které stát zjevně finanční prostředky dát příliš nechce nebo nemůže. Tímto způsobem bychom alespoň trochu některým obcím pomohli. Velmi vás žádám o to, abyste pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj podpořili. Děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky nemám, tudíž podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Zeptám se pana zpravodaje - já zde nemám v poznámkách, že by padl jakýkoliv hlasovatelný návrh. Není tomu tak. V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji jak panu zpravodaji, tak panu ministrovi.
Budeme pokračovat bodem
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 613/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom se návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Pokud je zde zájem o uplatnění veta, samozřejmě bude k tomu prostor. Jakkoliv asi si troufnu již teď odhadnout, že veto bude. Ale abychom dostáli proceduře, tak nejprve vystoupí pan ministr zahraničních věcí. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám předložil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014., o státní službě. A dovolte mi, abych zdůvodnil, proč vám tady tento návrh na změnu předkládám.
Není to tedy dávno, co jsme přijali tuto poměrně dost revoluční změnu v Poslanecké sněmovně. Ta změna skutečně, jak my sami pozorujeme, ti kteří ji aplikujeme, je opravdu změnou zcela principiální a zásadní a její aplikace se pravděpodobně ne vždy děje úplně snadno. Ale jestli někde je to zvlášť velký problém, tak je to na Ministerstvu zahraničí, protože Ministerstvo zahraničí je svou povahou v něčem na hony vzdáleno těm principům, na kterých je zákon o státní službě postaven. Nám se podařilo v zásadě do toho zákona o státní službě zapracovat velkou část věcí, které dokázaly zachytit specifikum zahraniční služby. Nicméně dnes si myslím, že bylo prakticky nemožné, možná i kdyby bylo více času na projednání toho zákona, bylo nemožné odhadnout všechny věci, na které při té realizaci narazíme. Ten důvod je v tom, co jsem řekl. Zákon o státní službě je založen na dvou principech, na předvídatelnosti a stabilizaci, zatímco práce na Ministerstvu zahraničí je založena na změně a na rotacích. Principem práce na Ministerstvu zahraničí je, že ti, kteří jsou zaměstnanci, jsou po určitou dobu v České republice a pak je velká část z nich vysílána do zahraničí. A právě tato změna je vlastně principem, kterým ministerstvo pracuje a který je dokonce ve sporu jakoby základním, s celým duchem a snahou zákona o státní službě stabilizovat.
Takže to, co vám předkládám, je ryze technická novela, která řeší vlastně technický problém, jak zajistit při platnosti zákona o státní službě, aby tyto rotace vůbec byly možné. A nejedná se jenom o rotace jednotlivých jakoby přímo zaměstnanců, kteří jsou diplomaty. Jedná se třeba taky o jejich rodinné příslušníky. A vy si řeknete "tak dobře, to je slaďování rodinného života", ale tam jde o víc. Pro nás je nesmírně výhodné, když můžeme zaměstnávat rodinné příslušníky diplomatů, kteří vyjíždějí. Já vám to řeknu velmi jednoduše. Pokud nedokážeme prosadit tuto úpravu, tak to pro nás znamená ztrátu minus 80 mil. korun. My prostě na zaměstnávání rodinných příslušníků ušetříme 80 mil. korun z rozpočtu Ministerstva zahraničí. Pro nás to má konkrétní dopady, které bych mohl vyčíslit, ta možnost zaměstnávat rodinné příslušníky. ***