(12.00 hodin)
(pokračuje Černý)
Jestli jsme se pustili do profesionalizace už před více než dekádou, tak po té dekádě už něco vidíme, jsou nějaké výsledky a můžeme se dívat i zpět. Nebudu teď analyzovat všechny možné a nemožné koncepce a strategie a já nevím, co všechno už bylo přijato, bílé knihy, a k čemu to vedlo.
Jen budu konstatovat, že všechny poslední materiály včetně vyjádření dnes druhého muže Aliance v době, kdy byl ještě náčelníkem Generálního štábu a měl bezesporu nejaktuálnější pohled na věc o tom, v jakém stavu je naše armáda, jak je bojeschopná, jak je schopná plnit svoje základní povinnosti, to je docela dobře známo. Nemám teď na mysli jen oněch sto nebo více miliard vnitřního dluhu, ale mám na mysli především personální naplněnost. A to se netýká jen profesionálů. Už jsme tady slyšeli ta čísla: 16-17 tisíc, 65 % naplněnost. Ale například i aktivní zálohy, o kterých už byla taky zmínka, které už taky hezkou řádku let chceme dostat na nějakou úroveň, ale ani tam se nám nedaří. A to všechno v atmosféře, která by měla podle všech okolností být docela příznivá, v atmosféře, kdy strach je v podstatě to, s čím dnes vstáváme a uléháme. Díky globálnímu informování o tom, co se dnes ve světě děje, a mnohdy i neprofesionální práci celé řady sdělovacích prostředků se dnes člověk bojí téměř všeho. A vedle strachu by nám měla pomoct například i obrovská míra nezaměstnanosti, která teď sice sezónně nepatrně klesá, ale jinak se trvale pohybuje kolem půl milionu nezaměstnaných, v mnoha případech i daleko víc. A ani přesto nenaplníme nic.
Budeme spoléhat jenom na peníze? Zvýšíme odměny aktivním záložákům nebo komukoli jinému? Asi to trochu pomůže. To vůbec nezpochybňuji. Ale bezesporu to nevyřeší základní problém a ten si myslím, že nastolen bezesporu je a ještě nějakou dobu bude. Tím problémem je vybalancovat to, co předpokládá branný zákon, tedy povinnost. Doufám, že se nestane, co se stalo teď, že se prakticky ze dne na den Ministerstvo obrany rozhodne - a když si vezmete původní návrh včetně důvodové zprávy a vidíte prostor, který byl věnován tomu, aby se zdůvodnilo, proč je nezbytně nutné dělat povinné odvody, proč je to nutné, proč potřebuje armáda takovou evidenci, aby mohla strategicky plánovat, aby mohla motivovat lidi, a já nevím, co všechno je tam uvedeno, aby to zvýšilo vědomí národa o povinnosti podílet se na obraně vlasti, a pak se téměř ze dne na den dovíme, že nám někdo navrhne, ještě ani nevíme kdo, protože to má být pozměňovací návrh zřejmě někoho z kolegů, že povinné odvody prostě en bloc vypustíme, tedy vypreparujeme celý ten původní dvousetstránkový materiál o to nejpodstatnější a nejdůležitější bez náhrady, protože pokud by tou náhradou měl být vznik nějaké nové kategorie nějakých nových záložáků, tak mám obavu, že budeme tam, kde jsme byli, a že se budeme potýkat s tím problémem zase řadu let.
Je to velmi citlivé téma, to připouštím. Průzkum, který pan ministr zmínil v závěru své řeči ale dává jasně najevo, že víc odvahy by nám v tuto chvíli asi slušelo a že není třeba se vždycky všech myšlenek vzdávat jen proto, že se na webu dají vyčíst i nějaké extrémní názory.
Protože v tuto chvíli opravdu nemá smysl se zabývat textem tisku, ten zřejmě dozná velmi podstatných změn, chtěl bych jenom podotknout, že vzhledem k situaci, k atmosféře, ve jaké se nacházíme, ani my nebudeme navrhovat vrácení k přepracování nebo nějaké radikální řešení za předpokladu, že bude lhůta minimálně o těch 30 dnů prodloužena, tedy na 90 dnů. A budeme velmi doufat, že aktivní podíl ministerstva bude na tvorbě toho zákona dominantní, protože spoléhat na lidovou tvořivost - a nejenom dnes, ale i v předchozích dnech jsme byli mnohokrát varováni před tím, aby se tak zásadní zákony, a branný zákon do kategorie těch nejzásadnějších bezesporu patří, abychom tak zásadní zákony tvořili jaksi na koleně a na základě toho, že se možná trefíme do požadavku.
Nebudu dál rozpitvávat předlohu, protože ta toho v tuto chvíli opravdu hodna není. Navíc se snad časem ukáže, že bude vhodné se věnovat některým konkrétním věcem. Budu tedy velmi přivírat obě oči, až se bude hlasovat o propuštění toho zákona do dalšího čtení. A nebýt tedy těch úvodních floskulí, jak je dnes nebezpečno a v jakém stavu je dnes naše armáda, tak bych opravdu v žádném případě s propuštěním do druhého čtení jinak nesouhlasil.
Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Děkuji panu poslanci a nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Holík. Připraví se pan poslanec Seďa, poté paní poslankyně Váhalová. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, páni ministři, vážení kolegové, rád bych se tady vrátil ke slovům některých svých předřečníků. Z toho, co jsem zaslechl, naše armáda má 16 až 17 tisíc profesionálních vojáků, což je svým způsobem v pořádku, ale za těch jedenáct let už nemáme žádné zálohy. Sám vzpomínám, když jsem byl na vojně, že jsem to považoval za ztracený čas, ale naučilo mě to nějaké návyky. Pro pořádek - naučil jsem se něco o bojové technice a i po těch řekněme 40 letech si ještě něco pamatuji. V současné době mladá generace tohle to nemá. Nedokážu si představit, kolik z vás, z nás a ze všech si dokáže hodit na záda dvacetikilový bágl a šlapat třeba dvacet kilometrů. Ono totiž táhnout na zádech techniku, sžít se s přírodou a přežít v ní je něco jiného než tancovat na diskotéce, byť je to taky veliký sportovní výkon.
Samozřejmě žijeme v demokratické společnosti a z toho důvodu nemůžeme požadovat skutečnou vojenskou službu. Ale pro tu dobrovolnou jsem plně všemi pro a doporučuji, aby tento zákon prošel do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Seďa, připraví se paní poslankyně Váhalová. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, jak bylo řečeno, hlavním cílem novely branného zákona je umožnění ozbrojeným silám efektivně plánovat své eventuální rozvinutí na válečné počty. Proto rozšiřuje možnost občana dobrovolně se připravovat k obraně státu a umožňuje zapojení aktivních záloh v operačním nasazení a při likvidaci mimořádných událostí. Zákon zavádí vojenskou činnou službu a povinné odvody pro občany nad 18 let. Také zavádí definici mobilizace a nově i demobilizace ozbrojených sil.
Osobně se mi nelíbí umožnění příslušníkům aktivních záloh v operačním nasazení v zahraničí, chcete-li v zahraničních misích, a to až do sedmi měsíců v roce. Prostě z mého pohledu nelze připustit, aby z důvodu nenaplněnosti české armády profesionálními vojáky či z důvodu omezení doby regenerace mezi zahraničními operacemi v rámci plnění mezinárodních závazků byli vojáci z povolání nahrazováni příslušníky aktivních záloh. ***